2024
17.11.2024
Protože se někdejší bouřlivé "vontské" debaty ze zdejšího VzkazMiku přesunuly až za pomyslnou "Šmejkalovic ohradu", tedy do skrytu před zvídavými pohledy druhostraníků, zbloudivšími sem snad až z rozdělovací Národní třídy, a protože zelené špendlíky, jimiž jsme se tu dříve tak inspirativně popichovali, symbolizují nyní navenek spíše heslo: "Zelená je barva naše, zádumčivost chrání nás!" - vyzradíme tedy zatím jen tolik, že kdesi v útrobách hory se stále ještě ozývá dunění. Nejen Tam-tamu, ale i Sběrač tu a tam poreferuje, jak Fazy2 s houževnatostí Široka otlouká omítku ve spleti křivolakých uliček naší víry a provokuje svými mnohoslovnými vontskými hymny. Z hloučků zúčastněných skoro komiksových postaviček mu dál létají v ústrety bubliny myšlenek vyvěrající v hlubinách archivu TWRdé živé vody Rádia 7. Třeba tahle...
René Drápala - Jediná jistota života není smrt v rubrice "MiMisie"



9.9.2024
Možná se někomu může zdát divné, proč v dnešní proklikávací době tady na "zelené zahrádce se samými ŇaMinkami" :-D pořád ještě vyvěšujeme celé pořady, místo toho, abychom napsali prostě jen link - internetový odkaz na příslušné zdrojové uložiště, odkud je sami máme. (Tedy většinou na archiv Radia 7). Že bychom si takhle zvyšovali sledovanost? Ha ha, k čemu?
Důvod je mnohem přízemnější: To, co tu dáváme k poslechu je sice tentýž pořad, ale už zbavený zvukových předělů, anotací, rekapitulací, telefonátů, případně rozvleklých pasáží... a co hlavně - i mnoha přebreptů, či "cimrmanovských" zvukových konstant každého z řečníků. Takových těch "éééé...", "jako...", "vlastně...", "prostě..." a dalších takových šotků. Pokud tedy jejich deratizaci již předtím neprovedl odborný pracovník přímo v rádiu. Což je tam ovšem reálné jen u přednatočených zamyšlení a čtených úvah. Zpětná korektura rozhovorů vysílaných naživo by si vyžádala další pracovní sily, což se nevyplatí ani stanicím financovaným z reklamy, skryté reklamy, či koncesionářských poplatků. Natož pak rádiu, co fakt žije jen díky dobrovolným darům posluchačů!
Proč se tím tedy zabýváme "Mi"?
Asi z podobného důvodu, jako proč úplně amatérská kapela piluje na zkouškách svůj repertoár, ekologicky citlivý občan třídí odpad, Rychlé šípy nemluví sprostě a nebo někteří řidiči dodržují dopravní předpisy... Dokonce možná i proč Bůh pořád ještě mluví na naši zdivočelou lidskou čeládku. Proč? Protože nám to prostě nedá! To je celé.
Psycholog Marek Macák - Bůh mezi námi (aneb: A jak s námi tedy mluví?) v rubrice "MiMisie"



1.9.2024
Tak mi poraď, víš-li o těch věcech opravdu něco rozumného... říká Bůh naštvanému Jobovi, a vzápětí mu pokládá "1000 + 1 banální otázku" ohledně fungování života, vesmíru a vůbec.
A Job? Neodpoví ani na jedinou! A přece mu přitom cosi podstatného, co mu dosud unikalo v jeho vlastních otázkách, dojde.
Zpochybňovat smysl základů, když "dům už přece pevně stojí!", to vůbec není jen úkaz dnešní doby. Tolik "věcí" přetřásaných v Bibli se vždycky zdálo, zdá a bude zdát jako... s prominutím omyl. Dokonce i samotným "věřícím"! Z historie známe následky, jaké mělo, když světové trendy, jak mocenské, tak duchovní, ale třeba i humanistické nebo omentálně vědecky podmíněné, zkrátka to, co se rovna pokládalo za správné, když ovlivňovalo církev a její výklad Božího slova víc, než Boží slovo samo okolní svět!
Podle Písma jsme zároveň tělesné i duchovní bytosti, a tak holt není možné, aby na nás nepůsobil "duch doby". (Kromě všech jiných samozřejmě :-)) Pravda, kultivujeme intenzitu a způsoby s jakými to či ono "příliš vybočující" z běžných současných poznatků, priorit, praktik, předsudků, módy doby... buď obhajujeme, či zamlžujeme, ale zdalipak se taky ptáme, z čeho že tenhle náš konkrétní "spravedlivý boj za lepší zítřky" vlastně pramení? Jestli víc z osobní důvěry a zodpovědnosti Bohu, nebo z přesvědčení, že problému už rozumíme sami dost na to, abychom si pro něj vymohli... třeba i vlastní zákony? Pravda, ústy sice vyhlašujeme Stvořitele pánem nad veškerým časem a prostorem, ale prakticky Ho bereme spíš jako roztržitého profesora, který když nechal Bibli svým žákům zapisovat, moc to po nich nekontroloval. A kdo ví, jestli měl o žhavé současnosti, případně vzdálenější budoucnosti, vůbec reálnou představu? Nebo naopak? Źe by už tehdy tušil, na jakém nadčasovém stupni poznání dneska budeme? ;-)
David Novák - Svoboda vs. řád, aneb 'nesmyslné' příkazy v Bibli  (zamyšlení z archivu Radia 7) v rubrice "MiMisie"



23.8.2024
Tak jsme si znovu začali společně (nahlas) po večerech číst Foglara ;-)
Tajemnou Řásnovku. Znovu nás obestřela ta fascinující nálada křivolakých uliček a plácků každého starého města, taková, jakou umí v představivosti zpětně vyvolat právě jen on (a snad ještě i kreslíř Pavel Čech). Je sice hanba, že tuhle knihu jsme vůbec neznali, ovšem díky tomu nás mohla teď vtáhnout do sebe nejen atmosférou, ale i napínavým dějem z prostředí dětského světa, jakému snad ještě pořád dokážeme trochu rozumět. A při té příležitosti spadl shůry, díky Rádiu 7, i nečekaný dárek, jak ušitý na míru pro lepší dokreslení čtených souvislostí! Jde o audio záznam strhující přednášky Pavla Hoška právě o "Jestřábovi".
Víte třeba, že spisovatelství pro něj byla vlastně jenom taková "bokovka"? Ve skutečnosti chtěl celý život hlavně měnit svět! No a tomu už rozumíme (a nebo odmítáme rozumět) i jako dospěláci, že jo :-)))
Pavel Hošek - Evangelium podle Jaroslava Foglara  v rubrice "MiMisie"



11.7.2024
Jozef Ličko - Nechápal jsem, proč bych měl Bohu věřit v rubrice "MiMisie"



3.7.2024
Máme už delší dobu takové... dilema: Na jedné straně jsme tuhle zelenou zahrádku zamýšleli hlavně pro ochutnávání našeho vlastního ovoce, písniček i jiného "exotického" tvoření :-) ale na druhé straně, co si budeme namlouvat, ono se toho mnoho nového kolem nás zase neděje. Poslední roky se bavíme hlavně "přesazováním, prostřiháváním, roubováním a šlechtěním" těch "pecek", co už dříve zakořenily. Klidně po páté i po desáté každou skladbičku (po)hnojíme - to aby mohla poeticky i hudebně dospívat (neplést s dozpívat!) s námi, aby byla pořád živá a "vyrůstala"! Každý autor-dítě přece vnitřně "vyrůstá"! Nebo alespoň do té doby, než vyroste v autora-výrostka, či dospěláka a začne spíš jen "obrůstat". No jo, má ale smysl ve vegetační "mezifázi" návštěvníkům naší botanické zahrady - rozuměj zahrady plné bot - servírovat své bravurní ukázky toho, jak si už konečně umíme zavázat tkaničku na kličku a ne jen na uzel? Je vůbec dobré předčítat tutéž "školní básničku", jen s tím rozdílem, že teď už umíme vyslovit "rž"? Není trapné chlubit se (po)kroky za poslední roky... jen od jedné sloky... ke druhé? Nebylo by taktnější po... po... potento... pomlčet? Zachovat alespoň zdání aureoly tajemného uměleckého ticha... po pěšině a moc v tom dál nešlapat?
Jistě bylo.
A to ještě není celé dilema. Když tedy ve své výkladní skříni už takhle "chodíme po špičkách", není hloupé v ní potom o to víc stavět na odiv "řeči" někoho jiného? Nebudeme vypadat, jako že už sami nemáme co říct? Natož o čem zpívat? Hmm, i tady je odpověď nasnadě.
Jenže slyšíte-li každý týden tolik zajímavých úvah, rozhovorů, přednášek, kázání i kárání... bylo by přece hamounství se alespoň o zlomek sousedovic "hrušek" nepodělit, že jo? Tak třeba... Tumáš! A tumáš!...
Pete Greig - Rozhovor (na Rádiu 7 a Rádiu Proglas) s autorem knihy: "Jak slyšet Boži hlas" v rubrice "MiMisie"



23.5.2024
Nebývá až zas tak časté, že "pouhé" speciální znalosti někoho přivedou ke Kristu. To spíš až ty opravdu velké a hlavně pochopené ve vzájemných souvislostech. Marian Možucha není profesionální farář ani kazatel. Živí se na Slovensku jako IT expert se zaměřením na AI ("umělou inteligenci"). A právě v zajetí jedniček a nul si poprvé položil jisté znepokojivé otázky. Tím odvážnější, čím víc mohl nakouknout jednotlivým "hráčům" do karet. Tedy nejen grafických. A odpovědi mu překvapivě začaly dávat větší smysl s živou "tvořivou inteligencí", než se strojovou. O nějaké "náhodě" ani nemluvě. Když zaslechl výzvu Ježíše Krista: "Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte s břemeny k neunesení", chtěl se i o tomhle "Programátorovi" dozvědět víc.
Dnes se tedy dělí Marian nejen o své pozoruhodné počítačové, ale i biblické znalosti na Rádiu 7 ve specializovaných pořadech "Průsečíky" a "Kompas" (kdyby si to chtěl někdo vyhledat a nevadila mu slovenština). Jasně, ne každého zajímá zákulisí světa IT a AI, ale to ještě neznamená, že se tím stane imunním vůči řečem typu "jedna paní programovala..." :-)
Marian Možucha - AI a jak si chránit soukromí?  v rubrice "MiMisie"



8.5.2024
V březnu před osmdesáti lety se narodil a v dubnu před třiceti lety zemřel Karel Kryl. Slov už bylo vůkol vyřčeno hodně... tak od nás alespoň jednu obrazovou osobní vzpomínku. Je z jeho vystoupení v kostele K.Farského v Plzni, 10.ledna 1990. A hádejte, kdo ho tam tehdy zvučil ;-)



A pak nám ten dnešní státní svátek památky obětí 2. světové války a vděčnosti za její ukončení, nedá si nepřipomenout ještě jedno válečné výročí. Totiž to únorové.
Ředitelka Radia7.cz, Kateřina Hodecová, pozvala k rozhovoru humanitárního pracovníka, kdysi zakladatele velkého hudebního festivalu s mezinárodní účastí UNITED, kazatele ale taky třeba i pasáčka ovcí... a možná by se dalo říct dobrodruha - Petra Húště.
Pořad jsme raději rozdělili do dvou částí. Málokdo asi bude mít žaludek na to, strávit ho naráz. (Z lidí, co sem chodí, nejspíš jenom pantáta Ládík, válečný veterán).
Petr Húšť - Neřeším války, ale lidi (1) 
Petr Húšť - Neřeším války, ale lidi (2) 


1.4.2024



Hrob je prázdný! Veselé Velikonoce 2024


31.3.2024
Co říct, co znovu říct v den připomínky Dne, který byl možná jen malým krokem pro lidstvo, ale určitě největším skokem pro člověka? Skokem delším, než kam dohlédneme. A čím rychleji to s námi jede, tím víc zjišťujeme, že sami už zastavit nedokážeme.
Zpíváme o tom v jedné z našich písniček o lásce, konkrétně v té s názvem Písnička o Lásce:
Tak jenom Láska jsou křídla, dar nad naše síly, bez touhy vzlétnout zlámaná
ještě to zkouší anděl a blázen, dosáhnout na zem, kdo odlétá...
Tak jsme se přehrabovali v archivu rádia 7 a hledali slovo, slovíčko... které by nám uvnitř zacinkalo, jako zvonek na kapličce v dálce. Je těžké ho najít, když je člověk ještě špinavý včerejším křikem, kterým se zoufale bránil útokům dorážející tmy. Ne, lidi nerozděluje politika, ani náboženství, ani národnost. Lidi rozděluje pravda nebo lež!
Na těch se každý, bez výjimky dnes a denně podílíme.
Očisť si nás, Ježíši... nejbližší...
Věra Pellyová - Levné Velikonoce  v rubrice "MiMisie"



12.3.2024
Krátké denní zamyšlení... Petr Raus - Zlo na které stačím v rubrice "MiMisie"



30.1.2023
To je zvláštní... ale přitom by nemělo být! Proč? No protože se nám to už stalo tolikrát, že bychom měli být spíš otrlí! A stejně nás to vždycky znovu a znovu překvapí! A ne úplně příjemně.
Modelový příklad:
Nějaký blízký člověk, takový, se kterým se vzájemně nezdráháme mluvit otevřeně, položí do placu problém. Otázku ohledně něčeho, co ho vážně trápí. Ta se pak většinou uhnízdí i v nás a zvolna se na ni taky začínáme ptát. A rovnou na místech "nejvyšších", když už k nim smíme mít smělý přístup, jak píše apoštol, že jo.
Odpovědi "shůry" mívají pestrou formu. Tichou, hlasitou... konverzační i do očí bijící, situační nebo naopak bytostně vnitřní. Zničehonic se vyklube mezi řádky Bible, tam, kde ještě včera stoprocentně nic nebylo. Někdy potkáte takové odpovědi úplně mimochodem, třeba ve slepé odbočce nějakého "kázání", téměř vždycky ale naznačí alespoň směr, kudy se vydat správně k jádru (za)daného problému. Jindy ledacos napoví nejen o tazateli, ale i o nás samých :-)
Zvláštní, že člověk si časem na ta zvláštní Boží "mluvení" zvykne a už mu zvláštní nepřijdou. Zato mu pokaždé přijde nepochopitelné, že odpověď tak srozumitelná pro nás, není pro původního tazatele srozumitelná vůbec! Respektive většinou pro něj není ani žádnou odpovědí!!!
Ach, jo. Dobře, tak znovu a jinak. Třeba to vyjde tentokrát :-)
Jakub Limr - Brblání vs. svatá nespokojenost v rubrice "MiMisie"



20.1.2024
Dvě věci:
Jednak Ondr.A Pellar už dokončil drama..(li)..turgii letošního zimního Plug'n'pray festiválku a vyhotovil i stylový plakátek:



Mimochodem, drama..(ly)..tické to bylo do poslední chvíle! Nakonec ale účast přislíbila i dvě, resp. 3 známější jména! Z kapely Malé zuby nefalšovaná princezna (viz pohádka Jak se budí princezny) Marka... dnes Míková a Pavla... dnes Jonssonová. No a též český písničkář, jako jeden z mála známý i v zahraničí svými "řepklady", Jan Řepka.
(pozn. pro čtenáře VzkazMiku: "Náš" Víťa si zatím vzal čas na rozmyšlenou do září :-))
Nové jméno je pro nás Morgenrot 36, "domácí", tedy pražská kapela, kombinující novodobý folkový sound se stínadelskou poezií ;-)
Caine-Mi a PPLP jsou již tradiční vítači a vyháněči festiválku. Nic překvapivého.
Pod zakukleným názvem "Kuličková nostalgie" se však skrývá jedna rarita. Alespoň pro pamětníky: Jde o reunion poslední dvoučlenné sestavy Kuličkového Ložiska (přesně z doby před čtyřiceti léty)! Tedy Tom a Dolly, doplnění mj. i o nový kytarový pohon (či pohaněče?), kterým není nikdo jiný, než ze zdejšího VzkazMiku často promlouvající "DavidZafy1" :-D
A když už jsme u něj, tak se... (promiň) tímto oslím můstkem přesuneme rovnou k druhé věci, co stojí za zmínku. Právě on nám totiž (poslední dobou soukromě) píše velmi podnětné, až kontroverzní úvahy, plné otázek, na něž není odpovědi. Což je dobrá příležitost, běžet s nimi hned... dobrá, tak zvolna se s nimi uchýlit... víte kam ;-)
A jak už to tak v Bibli... nebo pro ty věřící, co věří, že v nic nevěří... jak už to tak v dílech Járy Cimrmana a koneckonců v každém příběhu jako ze života chodí, kdo se moc ptá... a často "kontroluje stráže"... ten se moc dozví! Tu se mu náhle vyrojí v temném myšlenkovém zákoutí světlá myšlenka, tam zase spadne "rozkaz", až se člověku rozsvítí. Nebo minimálně zableskne. Tak třeba i po tomhle kázání:
Karel Řežábek - Jděte i vy na mou vinici! Aneb Maslowova pyramida našich potřeb.
(No jo, škoda, že nevíte, na co konkrétně ze Zafyho dopisů nám tím nebeský Tatínek reagoval. Ale nevadí, i tak se to dá s chutí poslouchat. Třeba při "mrtvém" čase společného jídla :-D)


6.1.2024
Písničkář Víťa Magua(nificient :-D) nám poslal na "VzkazMik" písničku k svátku. Tedy ne našemu, ale tříkrálovému! Zvláštní věc - i když v ní docela pěkně hraje, přesto v textu zpívá, že mu v ní něco nehraje. A nakonec i naznačí co. (Žel "mi" nesmíme ani naznačovat ;-))
Tak abychom tu situaci trochu vyvážili, přidáme k lepšímu zase naopak obrázek, ze kterého sice žádná hudba nehraje, a přesto v něm všechno hraje!
Znáte Simonettu? To je taková... asi věčná holka, co maluje už dloooouhá léta obrazy s nadějí. Vydržela a nikdy se nenechala vysmát ani akademickými, ani alternativními umělci natolik, aby z ní ustoupila.
A tenhle "tříkrálový" se jmenuje:
A JAKOU STOPU ZANECHÁVÁME MY? (What trace are we leaving?)






2023



24.12.2023

Caine-Mi - PF 2024
(hudba Just Bucket)





3.10.2023
🥁 TRAMTADADÁ! Na vědomost se dává... ehm, ono se to tedy už asi všeobecně ví, ale pro pořádek: Na vědomost se dává... i zde... odkaz na "Přémův" nový westernový klip "Vinetů na netu"! Měl premiéru minulou středu za účasti mnoha "herců" a tvůrců!



I přes všechnu úctu k Přémovým autorským a aranžérským schopnostem, snad poprvé v životě jsme zalitovali, že tenhle bard komponuje jen písničky a ne oratoria. Nebo aspoň kdyby svá dílka pojal trochu jazzrockově rozmáchleji! :-D V tom klipu je totiž do oněch striktních "tří hitových" minut natěsnáno tolik nápadů, výrazů, gest, kulis, statistů, tolik se toho tam zkrátka děje naráz, že divácké oko necvičené počítačovými hrami či akčními filmy prostě nemá šanci ho dát dosyta ani napodruhé. "Mi" nakonec museli s ovladačem v ruce pauzovat a pauzovat a vracet se a zase pauzovat...
Mnohé herecké výkony jsou vskutku bravurní. Z našich známých exceluje především Déma v roli padoušského pistolníka potrefeného rychleji taseným smajlíkem svého soka, nebo pan Spok coby zmatený pastor žehnající všem kolemjdoucím hlava nehlava...
Co ale musí udeřit do očí jako Old Shatterhandova pěst snad i toho nejpovrchnějšího diváka, je v českém hudebním rybníčku (i skalistých horách!) nevídaně profesionálně odvedená filmařská práce. Kdo někdy přičuchl k televizní branži, ví, že natočit takhle výpravný klip "na klíč" by zákazníka přišlo bratru na hezký melounek!
Tak tedy opět jedna vlaštovka, co dělá jaro ve světě šoubyznysu! Vzpomínáme nostalgicky na bájné devadesátky, ale vida, ještě dokonce i dneska jsou tu lidé, co dokáží dělat velké a drahé věci jen tak pro, a za dobrý, pocit! Amatérsky a přitom profesionálně!
Nebýt to v kontextu děje celého klipu tak nevhodné, člověku by se skoro chtělo vypustit lajk! No, nebo aspoň smajlík ;-)
P.S.:
Ještě maličkost, otázka, kterou si ale, jak jistě chápete, nemůžeme v souvislosti s ideovým poselstvím ukrytým "mezi těmi filmovými řádky" odpustit:
Čím to, že rituální "kalumet míru" na diváka nepůsobí ideologicky, zatímco žehnání Kristovým pokojem (převyšujícím každé lidské pomyšlení, jak psáno) ano?
Vždyť oba - Vinetů i Ježíš právě pro naše usmíření umřeli. Od nich to tedy nebyly jen plané populistické řeči a líbivá gesta. Z klipu nejde přehlédnout, že nejspíš to, po čem všichni hluboko v srdci toužíme, se nějak až nápadně podobá, akorát... jakoby nám cosi neviditelného, ale přitom mocného bránilo... jít si za tím až tam, kde je možné Ho skutečně nalézt. Nemyslíte?


25.8.2023
"Co myslíte, za koho mě vlastně lidi mají?" Známá otázka, že jo? Ale má ještě důležitější pokračování: "A za koho vy?" Nebo konkrétně třeba ty!
Dobré otázky, dobré odpovědi. Dobrý rozhovor nad jedním dobrým biblickým rozhovorem.
Daniel Fajfr a Kateřina Hodecová - Víte, za koho mě považujete? v rubrice "MiMisie"


15.8.2023
Školní prázdniny sice ještě nekončí, ale flákárna už pomalu ano. Blíží se další Plug'n'Pray festiválek a je nejvyšší čas připravit se na to nejen psychicky, ale také začít zkoušet 😉





23.7.2023
John Bunyan byl asi hned po J.A.Komenském prvním sci-fi nebo alespoň fantasy spisovatelem na světě. Jeho román z roku 1682, jehož název jsme si "vtipně" zaktualizovali jako "St.War Worse", vysílalo na pokračování Rádio 7 a dá se koupit i coby audiokniha.
Tady je malá ukázka - Epizoda I: "Skrytá hrozba" (kdyby to někoho zaujalo stejně jako nás a chtěl se doposlouchat třeba až k "Impérium vrací úder" nebo dokonce k "Návratu Šadaje").
Načetl Vladimír Hauser.
St.War Worse - Epizoda I: Skrytá hrozba v rubrice "MiMisie"


15.6.2023
Pro "velký úspěch" ještě jednou psycholog Marek Macák s Lue Endlicherovou o "poetické knize pro začínající filosofy" JÁ A TY ;-)
Lue Endlicherová, Marek Macák, Martin Buber - Svět jako "Ty" v rubrice "MiMisie"
P.S. Opět pozor, jak už u této dvojky bývá zvykem, povídání je sice krátké, ale rozhodně ne na "první dobrou"!


9.6.2023
Ha ha, tak nás docela pobavilo, že nejen u vzniku videoklipu, jako svébytného filmového žánru, nejen u prapočátků komiksu, ale teď jsme se dokonce dozvěděli, že i u zrodu první teologické "fantasy" literatury stál Čech! Ne, výjimečně to nebyl Jára C., tomu tohle světové prvenství uniklo opět jen o vlásek - tedy přesněji o pár století, ale v následujícím pořadu z archivu Rádia7 bude řeč o jeho... možná předobrazu :-)
Prof. PhDr. Jan Habl, Ph.D. - Muž v Labyrintu v rubrice "MiMisie"


1.6.2023
Ten P.H. senior měl asi pravdu! Žijeme vážně v úžasné době! Chcete složit písničku? Namalovat obrázek? Napsat esej? Nebo třeba poradit, jak udělat vaše internetové stránky návštěvnicky přitažlivější? Nic snazšího! Požádejte umělou inteligenci! Co by asi poradila nám? Určitě ať to tu pořádně zřídíme!... ve velkém!... stylu. Hodně obrázků, nejlépe pohyblivých... pak nějaké ty výherní soutěže, hádanky, kvízy...
Ano, ano, pane GPT, hned to bude, hned to všechno napravíme:



Úkol: Najdi jeden úplně nový a minimálně 7 stále ještě nedokončených ideálních nástrojů
Kdo uhádne získává od nás okamžitě a zcela zdarma rozřešení! (Pozor neplést s rozhřešením! S tím si zatím ještě ani umělá inteligence neporadila):



Tak to je ona! I když vypadá trochu jako ukulele, nenechte se zmást - původně to byla cestovní kytara, ze které se průběžně vyklubalo něco mezi oktávovou mandolínou a irským bouzouki. Zkrátka zbrusu nová Mandola MiMia!
Kdy jindy, než na den dětí, že? Dnes, přesně v pravé poledne, zakňourala poslední, právě natažená struna a tento krásný malý zelený hudební zázrak vyslovil svůj první akordový souzvuk. C-mi, jak jinak. A do toho se jako na uvítanou symbolicky rozezněly kostelní zvony. Jejich mohutný andělský chór, jakoby říkal: Ano, ano, jen houšť a větší kapky, hrajte a zpívejte klidně dál, my to vydržíme!
Uff, ještě že první den v měsíci tentokrát nevyšel na středu, to by totiž taky mohly, neméně symbolicky - na protest - spustit všechny sirény "z vokolí: Poplááách, už dost, už nehrajte!"
Ale ne, dobře to dopadlo :-)



Když jsem byl chlapec malej, tak metr nad zemí, scházeli se faráři, tam u nás v přízemí...
(Co jiného zanotovat k zelenému nástroji, než Greenhorns ;-))






17.5.2023
Tak kterou si dáme tentokrát? Rozuměj úvahu ;-) Chtělo by to asi zas něco z úplně jiného myšlenkového "biotopu". Kvůli zachování pestrosti. Aby v té záplavě (ano, někdy až skoro potopě!) každodenních stráááááášně důležitých informací, neztratily naše šedé mozkové buňky nic z Božího duhového znamení :-)
Před pár lety si povídala Lue Endlicherová na Rádiu7 s psychologem Markem Macákem o takové zvláštní knize. Básnicko-filosofické, což už samo o sobě je úžasná kombinace. Zvlášť pro nás, věčně začínající filosofující básníky a textaře :-D
Úvaha je krátká, rozhodně ale ne na jeden poslech. Možná ani ne na dva.
Lue Endlicherová, Marek Macák, Martin Buber - Já a Ty v rubrice "MiMisie"


5.5.2023
Když tak vyzobáváme různé ňaminky ze špajzky (hlavně Rádia7), a pak je tu prostíráme jako své vlastní, jen trochu umyté, ostříhané, zbavené nadbytečných kil, éééček a cimrmanovských konstant, případně ještě přebarvené z růžova do zelena... je to vždycky proto, že právě takhle nějak bychom si je rádi zavařili i sami pro sebe.
Ovšem kdo už někdy "vařil" veřejně, ví, že obléci plnou Kristovu kulinářskou zbroj a docílit šermířského umu, umožňujícího zacházet s oboustranným kuchyňským mečem slova beze ztrát na věčných životech "strávníků", není jen tak. O používání vařeček k původnímu stvořitelskému záměru a ne jen k mlácení prázdné slámy či do bubnů ani nemluvě! A teď do toho ještě ta nezbytná důvěra, veliká aspoň jako hořčičné zrnko, no prostě taková, co i hrnce přenáší!
Zkrátka, básníci tím chtějí říci, že i když ten piknik tady na zelené louce servírujeme bez servítek od jiných - párou a omastkem Ducha ošlehanějších šéfkuchařů a cukrářů - ohříváme si tím i svou vlastní polívčičku myšlenek.
Dneska ale nemáme ambice archivním vyprávěním někoho podusit, či povařit ve vlastní šťávě nebo dokonce pěkně vypéct. Dneska si chceme pohrát! Naším hostitelem je totiž hudební virtuóz!
Takže vlastně jaksi... ehm, kolega, že? :-D
Pavel Staněk - Příběh obyčejného houslového virtuóza aneb Kterak se z chudého vesnického synka stal ještě chudší dirigent v rubrice "MiMisie"


27.4.2023
Petr Raus - Důkaz neexistence v rubrice "MiMisie"


20.4.2023
Tahle koláž pořadů (z archivu Rádia7) nám "spadla", zrovínka když jsme šli kontrolovat stráže... dolů na VzkazMik. Fakt. Někdy se prostě člověku stane taková věc... a ono nic, ticho. A jindy zase jiná... a je to úplně hmatatelné! Až tak, že věřit na náhodu se zdá, jako marnit čas :-)
Daniel Skokan + Petr a Markéta Šanderovi - Imigranti Boží v rubrice "MiMisie"


7.4.2023
Velikonoce.
Co ještě říct navíc? Co zopakovat? Možná... jak všechny příběhy, když mají hlavu a patu, mají taky začátek a konec. Třeba: Bylo nebylo... a zazvonil zvonec a pohádky je konec.
Případně poetičtější: ...a jestli nezemřeli, tak tam žijí dodnes.
Pravda, prozaik Jára Cimrman to viděl trochu kritičtěji: ...kdepak děti, neodstěhovali se! Umřeli!
Ať tak či onak, stejně máme vždycky začátek a... nějaký konec.
Velikonoce nám v tom ovšem dělají poněkud bordel. Kristův příběh totiž... (a tím pádem, co si budeme namlouvat - je-li to všechno pravda, pak i ten náš, tedy příběh všech Jeho přátel)... nemá začátek a konec!! Všimli jste si? Má jen začátek a Začátek!
:-)
No nic. Na Štědrý den jsme v našem věčně zeleném virtuálním záhonku vysadili malý dáreček. Sotva slyšitelný byl, natož viditelný, pod sněhem ohňostrojů a práskání bičem nad sobím spřežením! A komu by se taky chtělo v zimě vystrkovat nos a rýpat se jím v (cizí) zemi. Trocha zeleně vonící po jehličí udělá své i doma, v bezpečném teple zatím nerozbombardovaného pokojíčku. Jenže jak už psal pan Čapek (v knize Zahradníkův rok), rostlinky právě v zimě, ve skrytu a pod anonymním pláštíkem sněhu, nejvíc pracují! Pod zemí, v kořenech...
S lidmi je to stejné, jen zima v nich není tak přesně definována kalendářem. Tolik budoucího se rodí v tzv. "neviditelném módu", pod povrchem spícího... "města". Až pak najednou crrrrr!
Jé, podívejte! Ten sotva slyšitelný dáreček už je i vidět! ;-)
Usínající město


Přejeme všem, kdo o to stojí, důvěrně důvěryhodné Velikonoce - ty svátky vstávání po vydatném usínání! ;-)
Z daleké dálky (až z Čísla popisného 8!) vás zdraví Jára Ježek, Lukáš Šebesta, DavidFazy2, Banjo, no a "Mi" (Caine-Mi)



2.4.2023
Zdá se to neuvěřitelné, ale tohle zamyšlení bylo na Rádiu7 poprvé odvysíláno už v roce 2012! Přitom bychom se klidně hádali, že muselo být napsáno někdy teď!
Miroslav Kubíček, Jiří Gruber – Paměť, víra a životní jistoty v rubrice "MiMisie"


28.3.2023
Čp.8 zpívají v písničce "Vánoční": Pastýřům, taky se stává, s hlavou usnou, zakloněnou...
Těžko říct, jestli je to věkem (v obou významech slova smyslu), ale zkrátka nám se to stává. A dokonce nejenže usínáme tam, kde by bylo záhodno se probrat a jít do "Betléma", ale už se i samovolně probouzíme v čase určeném spánku! Vprostřed noci najednou zacinkají rolničky a ovečky myšlenek se jako na povel rozběhnou do tmy. Dloooouho to pak trvá, než "mi", jejich pastýři je zase všechny spočítáme a zaženeme do patřičných ohrádek. Uff! A konečně znovu usneme.
Kdo tohle znáte, víte asi taky, že na nespavost zabírá nejlíp modlitba. Jenže... nalijme si čistého džusu, opakovat stále dokola "Otče náš...", resp. jeho první, druhou větu (ano, někdy se zadaří i třetí, než mysl odbočí kamsi do pangejtu), to bývá trochu fádní. Proto jsme se nechali inspirovat i další písní, tentokrát od Jiřího Smrže. Zpívá se v ní: ...řekni to znovu, řekni to jinak!...
Ale smí se vůbec přemalovávat i takový už generacemi modlitebníků "zalaminovaný" obraz? Nu, riskli jsme to. Tedy nejenom znovu, ale i jinak!
Jednomu z takových "přebásnění" jsme před časem dali zelenou k MiMisii, druhé necháváme na záhonku BásMiček vykvést teď. S nadějí, že snad nikoho z vás moc nezvedne ze židle, ale naopak, že ho pěkně odzíváte. Až k spánku! S hlavou zakloněnou... k nebi ;-)
OTČE NÁŠ...


17.1.2023
To jsme opravdu až tak na dálkové ovládání?
(před či povolební... úvaha v rubrice SaMimluvy)


2.1.2023
Novoroční projev našeho kandidáta na prezidenta:
Petr Plaňanský - Proč nechci být prezidentem
Hm... tak nic.




2022

24.12.2022
Tak tady je malý Vánoční dáreček - zatím jen od nás a Lukáše Šebesty... a vlastně taky od Járy Ježka z kapely Čp.8, protože ač je ten dáreček takový usínající, přesto v nás pořád něco probouzí (minimálně novou chuť hrát si a zpívat).     Usínající město


19.12.2022
Jak to tak už v pohádkách chodí, rok se s rokem sešel a máme tu cobydup zase Vánoce! Určitě by to šlo napsat i bez vykřičníku, ale právě jím chceme upozornit na následující závažnou věc:
"Mi" i letos samozřejmě pilně pracovali na své hudební produkci a vynaložené úsilí konečně nyní zúročili v jedné nahrávce! Ano, skutečně! V nahrávce celé jedné nové písně! :-D
Pravda, není sice úplně naše vlastní, jen s láskou a pochopením domestikovaná, není taky ani úplně nová, Kristova léta má dávno za sebou, ale co hůř, zatím ještě není ani celá! K jejímu dokončení se nám totiž nedostává (stejně jako loni) jisté maličkosti: Trocha teplého muzikantského vzduchu, co by vyplnil hluchá, až dutá místa, a tím celou nahrávku povznesl do kýžených hudebních výšin. Nemusí jít vyloženě o bombu, stačí takový létací písničkový balón! Vždyť jakým jiným symbolicky vzletným dárkem se tu k oslavě Kristova "přeletu nad naším kukaččím hnízdem" vzájemně obdarovat, nežli společnou písní, ne?!
Kdo má tedy chuť, může si cokoli dohrát, dozpívat, dorapovat... TADY je ke stažení podkladová nahrávka a text s akordy. Pokud vše půjde jako po másle vánočního cukroví, tak něco z přidaných ingrediencí jistě vmícháme do výsledného těsta... Usínajícího města a vyvěsíme. A pak budeme jen doufat, že z toho dortu na Štědrý den nikomu nezaskočí 🐕 😸

P.S. pro Fazyho2: Do posledního refrénu bychom moc potřebovali metalovou kytaru!
P.S. pro Banja: Byly by nějaké volné sbory z Händelova Mesiáše? Ale jsou-li již rozebrány, postačí i něco skromnějšího... třeba jen v duchu Bohemian Rapsody :-D
P.S. pro Lukáše Šebestu: Neboj, výše zmíněný Banjo ti prostor pro oné "kulaté nesmysl" jistě rád přenechá! Ty hlavně nezapomeň, že v Čechách není Irska nikdy dost!


11.12.2022
Už dlouho jsme tu nevyvěsili žádné TWRďácké kázání, všiml si někdo? Tedy ne že bychom na žádné takové v archivu rádia 7 nenatrefili, spíš jsme si je sulcovali jenom sami pro sebe. Přece nemůžeme těmi pořady pořád někoho obtěžovat! - ujišťovali jsme se vzájemně. Lidé mají jiné starosti... s těmi prezidenty, topením a tak. Ale dneska nám za to nebeský Tatínek v jednom kázání vyčinil! Nebo myslíte, že to nebylo jenom na nás?
Jakub Limr - Církev v koupelně aneb 10 dobrých důvodů proč se nemýt v rubrice "MiMisie"


2.10.2022
V době digitálního internetového rozhlasového vysílání je možné zachytit už takové množství tak různých hudebních stanic, že si snad každý vybere. Otázka jiná je, jak tu správnou "jehlu" mezi desítkami tisíc kopek sena najít :-D
Co když ale někdo chce, aby jeho oblíbená vysílaná muzika byla ČESKÁ, stanice nekomerční a bez jalových řečí, navíc ještě dostupná na běžném FM přijímači?! Existuje taková vůbec?
A co teprve rádio, kam by se mohl nějaký zdejší písničkář nebo decentnější (na nazvučení) kapela přihlásit a posléze si zahrát naživo do éteru? A v prokládaném rozhovoru se třeba představit, podělit o plány a myšlenky?...
Že nám přeskočilo? Co by z toho asi "rozhlasový podnikatel" měl, kdyby do hudební části svého vysílání zařazoval málo známé umělce a okrajové hudební žánry? Ba dokonce snad i amatéry! Bez reklam? No a z čeho zaplatí provoz na velmi drahém FM rozhlasovém pásmu?
A přece se točí! Resp. přece takové rádio u nás existuje!!! Už léta!
Jednak díky nadšení jeho zaměstnanců, a jednak díky dobrovolným darům tisíců malých věrných dárců. Paradoxně mnohdy lidí, kteří ho poslouchají kvůli něčemu úplně jinému, než je právě muzika...
Co takhle provoz takového rádia aspoň tu a tam podpořit i obráceně. Tedy drobným příspěvkem od lidí, kteří sice ostatní program až zas tak nevnímají, ale jde jim o tu menšinovou muziku. Byť ne třeba zrovna o tu a nebo onu nyní vysílanou, ale principiálně o jakoukoli, kterou jinde prostě není možné slyšet!

Když jsme na posledním Plug'n'pray festu (opět) přemlouvali účinkující, aby se nebáli a šli živě zahrát a povídat do rádia s celorepublikovým pozemním dosahem, neobešlo se to (opět) bez ťukání na čelo a shovívavých úsměvů. My a do rádia, hi hi hi... ha ha ha!
Ne, počkejte, vážně, tam můžou i takový jako "Mi"!
Fajn, tak až tam budete i "vi" a hanbou se přitom (nebo potom) nepropadnete, půjdeme taky!
Nu, co byste udělali na našem místě?
Pravda, všechna schodiště se s námi cestou ven ze studia povážlivě třásla, po tolika kiksech a falešnostech... Klid děcka, jen tónových, a o ty v životě zas tolik nejde - chlácholil nás moderátor Martin Kyšperský. Dokonce i sám pan ředitel celého rádia, pater Holík, nám na rozloučenou vesele podal ruku a navzdory vážné situaci tím gestem naznačil, že co jsme si, to jsme si! Bůh jistě odpouští i hudební hříchy! :-D
Ano, o tom nepochybujeme, ale co posluchači?
Nu, kdybyste v úterý 4.10. v 19:15 slyšeli z vln Radia Proglas nějaké dunění, tak to znamená, že je zle! Blaničtí vyjeli! Pořad se příznačně jmenuje: "Jak se vám (ne)líbí"
P.S.
Ale berme to i pozitivně. Díky tomuto sebeobětavému činu na Proglasu konečně uslyšíte (a jistě již BRZZZZZY, ŽEEEEE!) také PPLP, PVE, Vrámci Možností, Lukáše Šebestu... a mnohé další z okruhu P'n'P festiválku, co nám galantně dali přednost slovy: Až po vás, vy blázni!
(Toliko PýEjdž seniora neuslyšíte. Ten prohlásil rovnou, že by dostal infarkt dřív, než by ho tam donesli).


25.9.2022
Bezesporu největší "atrakcí" letošního zářijového půlročníku Plug'n'pray festu v rokycanském evangelickém kostele bylo raritní (kdo ví totiž, jestli ne zase na pár let poslední) vystoupení tajemného PýEjdž seniora, z nějž se posléze demaskoval opravdu starý... známý Přéma Haas z legendárních plzeňských Navzájem. Pochopitelně za neodmyslitelné hudební i psychické podpory své ženy Vlaďky.
O tom, že Přemek je "domácí" multiinstrumentalista a sám si do písniček nahrává skoro všechny nástroje se ledacos ví, ale už i naživo byl spatřen ne toliko s kytarou, také s baskytarou, mandolínou, foukací harmonikou, ukulele, za bicí soupravou...
Ovšem tentokrát překvapil všechny. Zahrál jednu novinku i na telefon! Ano, jak sám smutně přiznává, pokrok nezastavíš :-)
PýEjdž senior Haas má jednu velkou výhodu: evidentně podědil něco z bavičských schopností svého slavného hereckého předka a zbytek patrně vycizeloval v posledních letech spoluprací s divadelním spolkem Kolofantí.
Však škoda jalových slov, tady je celý záznam jeho vystoupení:

PýEjdž senior
4.9.2022 - Plug'n'pray fest v Rokycanech



2.9.2022
Často za námi po koncertě přijde nějaký odvážnější posluchač a říka: "Asi dobrý, jen ty texty jsem nějak nepobral".
"Moc slov = posluchačova smrt!", praví známé přísloví adaptované na populární hudbu.
A je to tak. Slova jsou trochu jako ti trpaslíci od obra Koloděje - ti vám prostě vlezou všude! A hrozně se množí! Už ani velmi pozorný posluchač je u nás nedokáže všechny pochytat.
Chvíli jsme tedy zvažovali projektor a texty promítané na plátno. Žel převozní důChodcovské tašky nám už takhle praskají ve švech, natož ještě vozit vlakem projektor a plátno. Možná by ale šlo nabídnout divákům (vzhledem k jejich omezenému... počtu) před koncertem texty vytištěné na papír, jako se to běžně dělá s programy v divadle. Ovšem při našem neustálém předělávání písniček, by to i tak brzy byla velmi neekologická spotřeba papíru...
A pak nás to trrrrklo! Vždyť je doba onlajnová a smártfounová! Už i některé babičky v kostele si čtou bibli ve svém telefonu... tak proč ne naše texty?! :-)
Při nedělním PLUG'n'PRAY festiválku vyzkoušíme poprvé, jak bude tento nápad fungovat v praxi. A na novém záhonku naší věčně zelené zahrádky bude možné při koncertě nahlížet do textů právě hraných písní!
Takže v neděli 4.9.2022 poprvé koncert s online texty v rubrice "ČtiMi"


25.8.2022
Tak to vypadá na "hvězdné" obsazení letošního festiválku. Svoji účast, jako překvapení nedělního odpoledne, právě potvrdil i multiinstrumentalista a písničkář Lukáš Šebesta. Žel plakáty již byly vytištěny, ale aspoň jsme jeho skladbičky přidali do playlistu našeho Rádia-Mi.
Co se pořadí účinkujících týče, zatím je jisté jen to, že začínáme "Mi" od 14:00 a po nás... ne potopa, ale PVE. Podle počasí a stavu rekonstruované farní zahrady bude pódium rozbito (vlastně nejdříve postaveno a až posléze poslední kapelou PPLP rozbito) buď venku a nebo uvnitř v kostele.
Takže: PLUG'n'PRAY fest III, neděle 4.9.2022 od 14:00 do cca 19:30, Jiráskova 481, Rokycany (kousek od vlakového nádraží).


8.8.2022
Pane učiteli, už je čas!!!
Nu, a co vy? Těšíte se do školy?
Kdepak, nepřeposkočilo nám z toho horka. Víme dobře, že jsme teprve za půlkou prázdnin. To jenom že Ondřej Pellar, velebný pán z Rokycan a jinak též principál "cirkusu" zvaného PPLP, nám poslal návod na veřejné odlehčení právě i té tak obávané chvíle, jakou je začátek nového školního roku a návrat všech ratolestí do školních (š)kamen. (A nás ostatních na univerzitu třetího věku :-D). Zkrátka učinil i jinak všední výhled na blížící se konec prázdnin o něco lákavějším! Považte:
V neděli 4.září odpoledne se skutečně uskuteční v pořadí již 3.  půlročník (ano, hraje se pololetně - jako ve škole)... již 3. a tedy možno říci tradiční půlročník netradičního písničkářského festiválku s ručením omezeným a vstupným dobrovolným: PLUG'N'PRAY fest!
Za katedrou (neplést se "stolem Páně") v prostorách farní modlitebny či zahrady - podle počasí - usednou a snad i povstanou tito "vyučující" laičtí umělci:


Nuže, pane učiteli, zazpíváme si?!
Se srdečným pozdravem: "We don't need no education..."
za Caine-Mi školník filch přezdívaný též cejn a paní chuck norrisová


6.7.2022
A nyní opravdu jedna ňaMinka. Nazvali jsme ji: Nejmenší sněhulák, jakého jsme kdy (v létě) spatřili!
Žel, moc dlouho u nás na dvorku nevydržel. Ne že by v těch vedrech roztál, ale... rozkrájeli jsme ho do polívky :-D





29.6.2022
Máme kamaráda Jirku B., ajťáka a velkého fanouška Star treku - a přece se jednoho ne moc krásného dne rozhodl přestat striktně držet "základní diplomatické směrnice spojené federace planet". Neboli jinak řečeno - přestal jen tak sedět u kompu a dívat se, jak kousek, jen pár stovek kilometrů od jeho domova, armáda jakýchsi šílených "klingonů" střílí do bezpočtu civilistů. Sebral svůj "pilotní" průkaz a přihlásil se coby dobrovolník do služeb mezinárodního Červeného kříže. Tak začal přepravovat humanitární pomoc do míst, kam se "dosud nikdo (z nás) nevydal.
Když jsme toho chlapa jako horu viděli posledně, a pokusili se ho rozmluvit, najednou se rozbrečel jako malý kluk. Říkal, že to si stejně nikdo z nás neumí představit...
Vyprávěl, že mu prý střepina bomby prorazila palubní desku a zůstala trčet těsně u jeho břicha, zachycená o volant. Rusové měli shodou okolností zrovna něco moc důležitého k vybombardování kousek od humanitárního konvoje. "Okna ve všech autech to vymlátilo naráz.
Ale bez oken... jak jste se dostali zpátky? Vždyť jsou to stovky kilometrů...
Člověk se časem stane trochu vofouklým! Ale horší byla nevyspalost. Ukrajinská armáda nás sice na noc ukryla v nejbližší vojenské základně, jenže při bombardování stejně neusneš... člověku se honí hlavou víc než jen vítr. A když pomyslíš na všechny, co nemají žádné "zpátky"..."
Ano, těžko se "hlásá Evangelium ze střech" při střelbě už z vedlejší ulice.
Tak víc než měsíc jsme hledali do rubriky MiMisie povídání, které by po tom minulém - "hustém" - nepůsobilo až příliš řídce. Nakonec nám Lue Endlicherová z Rádia 7 na pomoc přivedla člověka, co ve válce prožil minimálně 30 let svého života. Což si asi v případě té ukrajinské sotva dokážeme představit, co?
Ne, dotyčný už samozřejmě nežije, od třicetileté války je to přece jen nějaký pátek, a tak bylo třeba jeho myšlenky zprostředkovat. Ujal se jich jeden z nejpovolanějších:
Jan Hábl - Charakter člověka... v míru i válce v rubrice "MiMisie"


9.5.2022
Sociální bubliny, které si kolem sebe vytváříme, abychom mohli alespoň někde klidně spočinout, jsou vlastně jakousi novodobou alternativou tlupy. Paradoxem je, že ale čím víc jsou lidé v ní negativně naladění, tím víc se navzdory její početnosti stávají osamocenými... říká host následujícího rozhovoru, který jsme výjimečně nevytáhli z hlubin archivu, ale byl na Rádiu 7 odvysílán docela nedávno. Zároveň i na vlnách rádia Proglas.
Mluví se v něm o válce kousek od nás, ale ještě víc o té v nás. Mluví se v něm o právě probíhající 3. fázi zkoušky, která nemá odhalit naše názory, jestli se přikloníme na tu nebo onu stranu, ale spíš nám samým pravou podobu vlastního vztahu k člověku jako takovému.
Roman Toušek - Spočinout znamená riskovat v rubrice "MiMisie"


30.4.2022
Co vás napadne, když se řekne: Ekonom v Rajské zahradě?
Nás hned něco jako: Slon v porcelánu! :-)
Jenže pak jsme si v archivu Rádia 7 poslechli přednášku mezinárodně uznávaného ekonomického experta (a zároveň filosofa i křesťana v jednom) - Tomáše Sedláčka, přednášku sice už 10 let starou, ale stejně jakoby nám samotným z ní "ztěžkly nohy". Minimálně tím, jak snadno některé obecně uznávané (polo)pravdy jsme už taky stačili přijmout za "své" a vlastně se nad nimi ani nepozastavovat.
Věděli jste třeba, že to, na čem stojí veškerá současná ekonomika, tedy půjčování na úrok, se Bohu hnusí? Dokonce odedávna! Jsou o tom doklady nejen v Bibli, ale i v moudrosti starověkého Řecka, ví o tom stejně barbarská mytologie, jako přírodní národy!
Nu, záznam přednášky je poněkud delší, skoro hodinu, protože autor odpovídá i na ožehavé otázky "současné"... nejen ekonomiky. Ovšem poslouchá se to jedním (zatajeným) dechem. Pokud to nenaštve 😁
Tomáš Sedláček - Duchovno a peníze v rubrice "MiMisie"


17.4.2022
Karel Řežábek - Velikonoce.. aktuálně.. z druhé strany


15.4.2022
Co asi tak čekat od dvou zelenáčů v jednom... (Božím těle) na Velikonoční svátky? Pravda, Zelený čtvrtek jsme jako správné ovečky už nějak propásli, ale Velký pátek, ten si přímo říká o kalich... nebo alespoň šálek nějakého dobrého kostelního country!
V únoru jsme si utrhli na festiválku PLUG'N'PRAY v Rokycanech jednu fakt chutnou pecku, a navzdory sezóně vyzrálou! Po dlouhých jarních večerech jsme ji drtili, ždímali, až z ní namixovali šťavnatou ochutnávku z té podařené únorové hudební úrody.
A tak teď spolu se skupinou PPLP přejeme všem, kdo mají uši k slyšení, i v letošním roce... po prohrané sloce... po pomlce... dobrý refrén: Velikonoce!

PPLP
Živě na PLUG'N'PRAY festu v Rokycanech 20.2.2022




20.3.2022
Asi jste si už všimli: Letitý šlágr JÁ CHCI ŽÍT NON STOP vystřídal nový hit: ZAPÍRAT! ZAPÍRAT! ZAPÍRAT! Cože?! Neslyšeli? Ale ano, to je přeci ta natloukárna... duc duc duc... ta, co dovede tak pěkně zahrát na nervy, když vám ji někdo zanotuje za zády drze do očí! Ta co si ji pak sami broukáme v koupelně, když nás nikdo neslyší, ale sotva začneme být trochu in...tonačně jistější, lajzneme si ji kolikrát i sborově. Až nakonec i sólově na modlitebním koberečku u šéfa. Takový sugestivní text má...
Pamatuj! Když už se něco proflákne
na všechno říkej ne!
A nebo aspoň významně
obrať oči v sloup!
No tak! Navrch se dívej a ne hloub!
Zrak upírej vždy za prstem
po srsti hlaď týpky zakrslé!
Cizí špínu propírej... a hlavně:
Zapírej! Zapírej! Zapírej!
Možná namítnete: V "muzikantském světě" to holt už jináč nejde. Každý po svých sklenících nebo "open air šou" sázíme nějaké ty pecky (a jádra samozřejmě), a doufáme, že na nich vyrosteme aspoň tak, aby o nás zakopl zbloudilý hudební turista nebo kritik estrádního životního prostředí. Ale, poslyšte... setkali jste se už s tím, že vám někdo nabídl "volňásek" na VYSTOUPENÍ? Rozumějte, na vystoupení ven z vlastního "muzikálu"!
A jestli ano, necítili jste přitom najednou podivně "svázané ruce"? Pravda, takhle hrubě to asi nenazveme, ale třeba jemněji: Plné ruce práce.
Pilát se při svém "předposledním soudu" ptal: Co je to pravda? My se dneska ptáme (pokud se tedy nebavíme jen o hmotných či finančních záležitostech): A co je to mít ty... "prázdné ruce"? Jak? Kam až? Je to svoboda? Nestrannost? Nebo snad chudoba? Vcítění se? Totální nasazení pro danou věc?
Možná... možná nic až tak absolutního. Jen PŘIZNÁNÍ... se!
Prázdné ruce jsou to, co může udělat každý sám za sebe, aby nějaký veliký dar vůbec mohl přijmout. Natož uchopit.
David Novák - Zákon karmy a prázdných rukou


9.3.2022
Už od té doby, co nám Víťa L. na "vzkazMíku" poprvé napsal, že bychom měli raději zveřejňovat SVOJE příběhy, než ty cizí, tak pokaždé, když se chystáme "vyvěsit" nějaké to zamyšlení (či alespoň výzvu k zamyšlení) někoho jiného, nedá nám to se neptat:
Je to i můj vlastní "příběh"? Do jaké míry ten dotyčný/dotyčná vyslovuje myšlenky, které opravdu zaměstnávají moji hlavu i srdce?
Když si odpovíme, že velkou měrou, pak to sem na stránky prostě vlepíme a basta!
Pokračování v rubrice SaMimluvy


27.2.2022
Přišla nám výzva od "punkové" písničkářky Marky Míkové ze Zubů Nehtů, tak ji posíláme dál. Budete-li to považovat za smysluplné, můžete se připojit:

Už od začátku války na Ukrajině cítíme frustraci, že nemůžeme účinně pomoci.
Jenže my můžeme bojovat!
Naše zbraně jsou modlitba a půst.
Jako křesťané věříme, že se vede i duchovní boj a že v něm můžeme bojovat.
"Takový duch nemůže vyjít jinak, než modlitbou a postem." Mk 9,29.

A tak se do něj vrháme. Jestli pocítíte v srdci touhu se k nám přidat, bude naše vojsko silnější.
Každý den v 18 hod. se spojíme v modlitbě, ať jsme kde jsme.
Budeme prosit Boha o mír na Ukrajině.
O jeho milost a milosrdenství, o jeho silnou podporu a ochranu.
Také o obrácení Putina.
Bůh miluje všechny bez rozdílu, Ukrajince i Rusy, i Putina.
K tomu se chceme každý pátek postit za Ukrajinu.
Jestli cítíte, že se chcete přidat, udělejte to!


24.2.2022
Kdo tam byl, už ví, kdo ne, pro toho to teď píšeme: Plug'n'pray festiválek byl... nabíjející!
Zvláštní... i v tak zkratové době!
Jak se to může stát? Ptáme se s Nikodémem. Vždyť žádné, ani symbolické peníze z toho pro nikoho z  účinkujících nekoukají, natož aspoň závan slávy. Žádné propagační předměty pro diváky se nekonají, ani pivo se tam netočí... netančí se (snad krom jediné výjimky ;-) ...zkrátka festiválek skoro prostý hmotných požitků... (pravda, až na ty úžasné Banjovy česnekové chlebíčky, příjemné teplo a židle s polstrováním)... a přece člověk odjíždí po celém tom "nehmatatelném" odpoledni až hmatatelně nabitý! A to i když předtím spal třeba jen pár hodin. Jakoby kdesi mezi slyšitelnými tóny písniček zněla i stará známá nerezavějící melodie:
Čím víc kdo uvnitř hrál
tím míň jsi koukal na obal.
Teď, v předvečer dalšího sudetského deja vu a možná na prahu války světů, když hitlerovská pachuť vystupuje z učebnic dějepisu čpavěji než kdy jindy, možná je trapné notovat si o nějakém společném drnkání na kytáry. A přece i ono jakoby nám dodávalo naději. Možná iracionální, nehmatatelnou, ale zas o kousek víc prožitou, že Bůh jedná! Jasně, nejvíc skrze "naše" lidská srdce, mozky, nohy a ruce. Jenže jedná právě i tam, kde jejich akční rádius už končí! Velikou moc má totiž modlitba ospravedlněného - je psáno. A "mi" se vírou učíme spoléhat, že to  nejsou kecy.
Tak jako jsme se teď spojili v muzice a děly se věci, pojďme se spojit i v prosbách za Boží řešení toho šílenství, co propuklo v Rusku! Ať se nám to líbí nebo ne, ono dřímá i v každém z nás a čeká, jen co to někde rupne!
Jan Zajíc - Krok za krokem až na hlubinu 


9.2.2022
Fazy i Lukáš jsou zřejmě příliš dobří na to, aby se je ještě někdo pokusil v Pohádce tisíce a jednoho dne trumfnout. Tak pojďme zatím obrátit pomyslný list příběhu.
Blíží se Plug'n'pray festiválek v Rokycanech.



Všichni účinkující již jistě poctivě ladí trumpety (a pár dalších hudebních nástrojů, co nejsou naladěné už z fabriky), ovšem "Mi" bychom neměli zanedbat ani ten duchovní rozměr přípravy celé akce! Proto tu teď k vzájemnému sladění nabízíme sestřih jedné přednášky z fabriky Rádia 7, ve které se autor překvapujícím způsobem dívá na lidské nitro a oči, jako na dvě velmi těsně propojená centra našeho chápání... se světa.
Otvírá mj. dosud uspokojivě nevysvětlenou záhadu, jak to, že Bůh přijal jen Abelovu masoriánskou oběť, zatímco Kainovu vegetariánskou ne? Jaký je skutečný rozdíl mezi "Kainovskou" a "Ábelovskou" zbožností, odehrávající se až dodneška v nitru každého z nás?
Přednášející se ale pošťoural i v Aktech X "Nového Zákona":
Proč slušný bohatý mladík odešel po setkání s Ježíšem skleslý, zatímco bohatý "kolaborant" Zacheus s tak lehkým srdcem? A (polo)prázdnými kapsami? :-D
V Bibli je bezpočet nezodpovězených otázek, skoro jako ve správné detektivce. Jenže na rozdíl od všech čtivých bichlí, v bibli není na závěr odhalen žádný zahradník a k tomu, aby čtenář porozuměl pointě, potřebuje mít... autora "na telefonu". Přinejmenším ;-) Což je ovšem, podle Ježíše Krista, překvapivě možné! S čistým "srdcem".
No nic, Nebudeme to tu zbytečně okecávat.
Roman Toušek - Srdce má oči a oči mají srdce


8.1.2022
Napsal nám Déma vtipnou reakci na letošní PéeFko. Něco v tom smyslu, jako že teď vážně neví, jestli jsme z toho (co Ježíš dělá), víc vyděšení nebo překvapení? :-)
Právě že obojí! Jedním slovem - vykulení! 😯 😲 Jako vždycky, když s Ním překročíš nějakou "komunikační bariéru".
Člověk si prý zvykne na všechno - říká se. Jen to všechno musí mít svůj čas! Akorát že mezi biblickými řádky, je to pořád nějak mimo čas. A rozhodně mimo do-časná očekávání, sou-časné možnosti, ba i nad-časovanou fantazii! 😉 (Natožpak tu "mírně pokrokovou v mezích zákona"... čím jsme starší a životem poučenější). Ne, na tohle se moc zvyknout nedá.
Dokonce to takhle s Ježíšem kolikrát ani není na vlastní oči, většinou Ho stačí jenom zaslechnout a už čučíš jako... no jako "Mi" na tom PF. A nebo nějak tak podobně (🐄 🐑 🐐 🐣 🐮...)
Jeho "biblické vtípky" mezi řádky života se totiž podivuhodně vzpírají pravidlu: Čím jsi starší, tím méně tě může ještě něco překvapit! I "Boží humor" holt zraje jako ví... jako víra! 🖖

A teď vážně: Ozval se velebný pán Ondr.A.Pellar s termínem zimního Plug'n'pray festiválku na faře v Rokycanech. Neděle 20. února. Nějací zájemci?


6.1.2022
Přišel nám dáreček, a to se právě hodí, vždyť dneska jsou Pravoslavné Vánoce!
Ale i kdyby ho jeho dárce Lukáš Šebesta, známý to multiinstrumentalista a taky trochu písničkář zamýšlel spíš jenom do "tříkrálové sbírky", "Mi" se o něj rádi podělíme třeba i s tím černým vzadu 🌚
Po Fazym2 je Lukáš druhým odvážlivcem, co hudebně upgradeoval naší "putovní" písničku. Jeho banjo a irská flétna jsou pochopitelně našimi zamilovanými nástroji! Takže opět lahůdka. Díky!
🎁 Caine-Mi a Lukáš Šebesta - Pohádka tisíce a jednoho dne 
P.S. Teď už nám k pacountryové radosti chybí snad jenom steel kytara nebo dobro. Bude někdo od té dobroty?
A co takhle přezpívat dřevěné hlásky metalovým témbrem? 🎤



Všem kolegům od muziky, ale i posluchačům (nejen z Getsemane)... PF 2022!





2021
31.12.2021
Náš ústav se tímto všem, kdo už si pustili upgradeovanovu verzi Pohádky, velice omlouvá. Takové politováníhodné nedopatření se nám stává maximálně jednou za... za kolik sestro?... ano, maximálně jednou na Nový rok. Ale stejně, kdo by to byl řekl, že právě u Fazyho může dojít k fázovému posunu nahrávky, že? Tak už je to opraveno. Ehm, snad.


29.12.2021
🥁 Tramtadadá! Tak první upgrade s Fazym na sólovou elektrickou kytaru!
Caine-Mi a David Fazy2 - Pohádka tisíce a jednoho dne 


28.12.2021
Ještě než kohout ráno po Štědrém dnu zakokrhal, hned třikrát nás náš externí spoluhráč Fazy2... obdaroval! Ovšem dříve než tady jeho upgradeovanou verzi vyvěsíme, ještě chvilka napětí. Musíme dát nejprve ke stažení text písničky i s akordy! Teprve teď nám totiž s hrůzou došlo, jak bychom asi "Mi" - hudebně poněkud nedoslýchaví a harmonického vzdělání prostí - bez takovéto nápovědy s přihráváním dalších nástrojů či vokálů sami dopadli. Kdo ví, zda bychom raději přede všemi nakonec 3x nezapřeli, že se s autorem písně vůbec osobně známe a s muzikou obecně, že jsme měli kdy co do činění 🙈 🙉 🙊
POHÁDKA TISÍCE A JEDNOHO DNE (text+akordy).doc


24.12.2021
Pořád, celá ta léta to tam viselo ve vzduchu... v jednom vánočním kostele. Létalo to zvonicí dovnitř a zase ven... a nebo se to naopak honilo mezi lavicemi jako meluzína v pasivním domě. Až nakonec přece jen někdo se zavrzáním vešel... (Se zavrzáním strun).
To nemáte aspoň na Vánoce něco nového? - prskal rozmrzele plamínek svíčky.
Možná nás baví trochu si na Vánoce uklidit... v šuplíku! Člověk přitom objeví všelijaké pozapomenuté vánoční figurky... třeba pastýře beránčích máků, rytíře z nádvoří mraků, nebo rolníky na polích vánku, kde zbělela žeň, lodníky dychtící nalézt bájnou pevnou zem, nespočet patníků toužících zout se a být cestářem i žalobců prosících soudce o milost jen...
Je to dobrodružství roubovat a štěpovat nová slova na staré pařezy. Dokud ještě žijí. A pak se dívat "jak to znovu všechno pěkně roste"...
Tak zase jedna předělaná... a možná, kdo ví, třeba už i dokončená!
Hezké, blízké svátky, ve kterých si připomínáme ten osobní zázrak opětného propojení nebe a země.
Caine-Mi - Pohádka tisíce a jednoho dne 
* <
P.S.: "To se tak někdy zemele", řekla by asi Ťjorven. Chcete dát dárek, a právě ve chvíli, kdy ho předáváte, sami k němu dostanete odkudsi shůry něco navíc! Třeba nápad:
Co kdyby každý, kdo chce, k téhle písničce sám něco přihrál! Byť by to jen dupání, křoupání, funění do rytmu bylo. A nebo i huhňání, druhý hlas, třetí housle... Vždyť, přiznejme si, v našem hudebním ranku, bývá stejně nejzábavnější ten proces tvoření a nejvíc obdarovaným nakonec sám autor a interpret, zatímco potencionální posluchač kolikrát spíš jen tiše úpí stranou, mimo mikrofon 🙉
Tak co kdybychom se z té nevděčné role pouhých vzájemných konzumentů už jednou provždy vymanili a spojili se do takové jedné velké hvězdné kapely. Žijeme přece už jednou nohou ve Star treku! Paprsknout se tělesně do něčí zkušebny zatím sice pořád ještě neumíme, ale posílat kousky svých d'uší subprostorem ve formě .wav či .mp3, to už zvládne dneska i palubní 🐀
A "Mi" ty nové nápady (vaše i naše) zkusíme pak co týden přimíchávat k původní nahrávce a než se nadějeme, je tu jaro! 🌼


21.12.2021
Tak jsme si trochu vymalovali zdejší "samotku" SaMimluv pár poněkud abstraktními cákanci myšlenek ve společném rámečku a na společné téma:
"Odpuštění za všemožná opuštění jsou možná".
Ale sami cítíme, že by to chtělo ještě ždibec i nějaké té emocionálně vyváženější, až skoro racionální výživy. Přece jen, blíží se Vánoce, obávané "svátky sebevrahů", a s nimi dvojí nebezpečí. Jednak z přeslazení, druhak ze zatrpknutí. Proto jsme raději hned v archivu Rádia 7 zamluvili ordinační hodinu... no to ne, ta by asi zdarma nebyla, ale aspoň takovou konzultační pětiminutovku... u osvědčeného psychologa Marka Macáka. S ním se nemusíte bát skočit i trochu do tmy, jako to udělal Ježíš o svátcích světel, které si už za chvíli budeme připomínat.
Marek Macák - Hvězda padá do tmy>


1.11.2021
Tak už jsme zase (nebo aspoň napůl) negativní a tudíž mírně pozitivní 😛
To je krása jak voní máta nebo česnek, že jo? A taky začínáme mít chuť. K jídlu i k dílu. Zkrátka... ještě to trochu rozchodit 🚸 a brzy bude po covidu!
Byla to ale divná zkušenost. Nedusili jsme se tělesně, spíš uvnitř jako kdyby nás něco vyfouklo. Velké touhy a sny se zdály bezduché a ty obyčejné... bezdeché. To člověku najednou dojde, jak nesamozřejmý dar je i běžná chuť do života! Natožpak ještě zájem o cokoli víc, než jenom o první signální svých potřeb. Převalujete se, ve všem není smysl a v ničem potěšení. Kde se dřív brala ta bláznivá touha tvořit? Vrátí se to ještě vůbec někdy? Šlo jenom o půjčku s ručením citově omezeným? Tolik velkých slov na dosah ruky, a přitom žádné nemá jiskru, aby zažehlo aspoň plamínek odhodlání...
Tak dost! Už zase mluvíme, už je to evidentně na dobré cestě! ⛷ A dokonce začínáme "mít roupy"! Něco poslouchat, vymýšlet i hrát. A včíl mudrovat. No, spíš mumlat. Museli jsme totiž odpovědět na jednu faktickou výtku ohledně zdejšího VzkazMiku. Ale kde jinde si člověk tak pěkně zamumlá, než ve vlastních SaMimluvách, ne? 😁


5.10.2021
Krátké před... a vlastně i po... volební zamyšlení jednoho známého spisovatele sci-fi a možná i cestovatele časem 😄
J.A.Komenský - Vláda - politika - a věci veřejné v rubrice "MiMisie"


29.9.2021
Další pohled na odpuštění je od teologa a publicisty Petra Rause.
Petr Raus - Odpuštění v rubrice "MiMisie"


22.9.2021
Jestli jsme to dobře pochopili, tak minule pan profesor Jan Sokol vysvětlil, že odpouštět mohou, měli by, nebo dokonce musí (chtějí-li si zachovat zdravý život) hlavně a "jmenovitě" ti, JIMŽ BYLO UBLÍŽENO! Tedy že ODPUŠTĚNÍ NENÍ KOLEKTIVNÍ, všeobjímající záležitost na dálku, ale spíš jakési osobní narovnání vztahu... člověka vůči člověku. Proto dost dobře nejde odpouštět někomu anonymnímu o jehož zločinu i obětech si třeba jenom čteme, slyšíme... nebo dokonce je i zřetelně vidíme na vlastní... obrazovce! NELZE totiž ODPOUŠTĚT ZA NĚKOHO JINÉHO!
pokračování tady...
Tak a teď si můžeme dát nášup:
Mgr.Milena Mikulková - Křivda a odpuštění v osobních vztazích


13.9.2021
Profesor Jan Heller, který se zabýval mimo jiné výkladem biblických jmen, přirovnával význam známého slova "satan" k tomu, kdo stojí za bukem a hází bláto po kolemjdoucích.
Blíží se volby a zuří teroristická mediální válka. Lítá bláto a vypadá to, že mnozí se už ani nesnaží zasáhnout lež (s cílem donutit ji se vysvléct z ukradených šatů a ukázat se v celé své "polokrásné nahotě"). Teď už je to spíš "padni komu padni". Diváci na tribunách, včetně těch v drahých lóžích, se náhle ocitají v aréně a stávají předkrmem vyškolených gladiátorů. Komu se po nějaké ráně z milosti rozsvítí, vyvaleně zírá, že není cesty zpět. Při šermování slovy lítají uši jako v Getsemane. Díky za každého rytíře, co ještě neodložil... ve válce přece tak zbytečnou... zátěž selského rozumu, či odpuštění.
Odpuštění? Co to je? To má někdo na kandidátce?
Od exotické karavany Rádia 7, putující mezi nebem a zemí, jsme získali hned tři nákresy ostrova, kde prý tenhle poklad ještě není zakopán. Jde o mapu filozoficko-právní, teologickou a třetí... psychologickou. Pokusíme se je tu průběžně seskládat do co nejvěrnějšího trojrozměrného obrazu, aby se na dobrodružnou výpravu za odpuštěním mohl vydat každý, kdo má uši k slyšení - jak říká Ježíš. A možná i oči ke čtení mezi vlnkami řádek. Pravda, z takové výpravy asi nic moc nekápne, protože odpuštění je velmi neprodejná substance, ale prý se dá alespoň někomu... z (Boží) lásky darovat ;-)
Jan Sokol - Kauza odpuštění v rubrice "MiMisie"


30.8.2021
Tak první ročník PLUG'N'PRAY festiválku máme za sebou! I když vlastně ne. Pořád se tu ještě trochu vznáší ve vzduchu. Tak pojďme si ho rychle vymalovat v zelených barvách, než jeho nálada zvolna vyvane a uvolní místo novým dobrodružstvím 😉
S účinkujícími to bylo do poslední chvíle věru napínavé. Díky dostupnému místu konání a také zajištěné malé zvukové aparatuře, bylo možné zvažovat účast nejen písničkářů, ale i menších kapel. Oslovili jsme například naše oblíbence - "dietní" sekci legendární "holčičí" kapely Zuby Nehty, vystupující pod názvem Malé Zuby nebo akustik punk band Vrámci Možností. Také Fumase za kapelu Původní Bureš. Žel pozdě, už měli plno. Také písničkář Rosťa Čurda dostal náhle lukrativnější nabídku z Anglie :-D
O tom, že zpívající "vztahový poradce" Karel Šlitr se až do odvolání rozhodl nevycházet ven, ani na malá pódia, a věnovat se pouze studiové práci, jsme už informovali. Taky o náhlém skonu dalšího z pilířů někdejšího Vechtrfestiválku Petra von Vechtra se toho tady na VzkazMiku provětralo dost. Personální problémy se ovšem nevyhnuly ani nám. Sasanka ochořela a kašlala už hlasitěji než zpívala 🤭 takže jsme se právem obávali vyloučení z vlakové přepravy (i přes povinný respirátor 😷 a prokazatelně negativní covidový test 🤧)
Pokračování...


16.8.2021
"LÁSKA, NE VÁLKA!" a "NEVĚŘTE NIKOMU NAD TŘICET!" byla asi nejznámější hesla hippies. Ale už je tomu víc než půl století. Od té doby se toho hodně změnilo... Nebo ne? Jaká hesla vlastně razíme dneska my, vědomě i nevědomě na sociálních, či antisociálních sítích?
To "dnešní" povídání v rubrice "MiMisie" nebude vůbec o internetu a zároveň bude tak hesel, frází a myšlenkových zkratek prosté, že žel i poněkud delší - skoro půlhodinové. Přesto doporučujeme k poslechu každému, kdo si ještě dnes klade nějaké "nadčasové" otázky. A minimálně každému nad třicet 😁
Pavel Plchot - Bejvávalo dobře - aneb cesta je stejně důležitá jako... pravda!


28.7.2021
Je léto, tak to nebudeme dlouze rozmělňovat, ale naTWRdo (tedy z archivu TWR) naservírujeme jenom takové kratičké letní zamyšlení. O putování s navigací ;-)
Saša Štěpánovský - Dobré zaměření! v rubrice "MiMisie"


22.7.2021
Tak krom již níže zmíněných vystupujících na letošním Plug'n'pray festiválku dnes potvrdil účast i náš starý známý z prvního ročníku Vechtru - "pan Rosťa".
Zato hvězda jitřní... tedy pardon, večerní - Karel Šlitr - se naopak účinkování zřekl. Prý hrozí příliš velké riziko, že by tam přišlo nějaké publikum. Všem svým příznivcům (a ctitelkám) tak jen po "plíhalovsku" (zpoza okýnka svého automobilu) vzkazuje: "Já přijdu" (jindy).
To je zatím vše, co se "plug" týče a pokud jde o "pray", máme tu aspoň další... "novinku z archivu"... Rádia7.
Charles Stanley - Boží přítel


18.7.2021
Taky vám je líto, že letošní Vechtrfest se neuskuteční? Nezoufejte! Ondřej Pellar přišel s nabídkou uspořádat malý festiválek u něj v Rokycanech na faře! A to v neděli 29.8.2021 od 13:00 do 20:00. Za hezkého počasí na zahradě, při dešti, zimě, krupobití atd. ve vnitřních prostorách.
Vzhledem k prvnímu ročníku předpokládané tradiční akce jsme diskutovali o názvu festiválku. Sešlo se několik opravdu vtipných podnětů, převážně slovní hříčky v souvislosti s místem konání (Rok-fest), pořadatelem (Ondřejovka), kvantitou (Přijď a zahraj) či kvalitou účinkujících (Bestfest) a nebo jejich zapálením pro věc (AZbest-fest).
Ačkoli argument, že festival s názvem Ondřejovka by mohly do budoucna sponzorovat lékárny (prodávající masti téhož jména), byl velmi silný, nakonec jsme dali přednost duchovní stránce před ekonomickou a vybrali jsme pro název festiválku Banjův návrh... tramtadadá:
"Plug´n´pray fest".
Krásný, co? :-)
Účast zatím přislíbili: PPLP, Ivana Horká, Banjo, Fazy a Mi. V jednání je Kája Šlitr (ještě se hádáme o výši honoráře :-)), nadějně to vypadá prý i s účastí Přémy Haase! Pak máme ještě jedno eso v rukávu, ale tomu jsme zatím zapomněli napsat. Ale poslechnout si ho můžete tady.
Tak se těšíme 29.8. v Rokycanech na viděnou!


13.7.2021
Malá ňaminka v rubrice "MiMisie" - Vlastimil Fürst - Co se stane, až věda dokáže, že je Bůh?



1.7.2021
Když náhodný poutník po virtuálních novinkách zabrouzdá až sem na "ŇaMinky", a uvidí, jak se to tu hemží samými úvahami, nejspíš si pomyslí: A co muzika? Nenechali jste ji v tom duchovním závětří už vyšumět?
Ne. To jsme se jen v nucené covidové izolaci zaposlouchali do tolika krásných písniček, co po celém světě kdy vznikly, že nás najednou doběhla otázka, která číhá zřejmě na každého autora:
Nerozmělňuju svou vlastní tvorbou to dobré, co už tu je?! Nepřidávám jenom seno do pomyslné kupky? A co vlastně zvětšuju? Poklad nebo pouze mapu území, na kterém je ukryt?
Nevíme jak to dělaj kosmonauti, skauti ani skuteční muzikanti, ale "Mi" s tou otázkou šli rovnou za "Kapelníkem". Odpověděl nám protiotázkou:
A kým chcete být víc? Raději prospektory nebo zahradníky?
No, teď už spíš těmi zahradníky, odpověděli jsme svorně.
Dobře. A sadaři nebo zelináři?
To už bylo těžší. Pomohl přítel na telefonu a nápověda, že veverky mají přece blíž ke stromům ;-)
Dobrá, pak tedy nedobývejte nová území, ani se nerýpejte v aktuální sezónní zelenině, ale postarejte se hlavně o dobrý růst těch stromků a keřů, co už máte vysázené. Nebojte se je roubovat, stříhat, okopávat... a zalévat Duchem!
Tím dostalo naše věčné předělávání písniček ještě víc... zelenou! :-D
A že už i předtím doznaly některé pěkných změn netřeba připomínat. Takové "Právo na návrat" má kupříkladu dvanáct verzí! Myšleno textových. O novou melodii si většinou nová slova pak řeknou sama. Při nejtěžších transmutacích zůstane z původní odrůdy toliko kmen. U písničky "Co bude dál", se nám dokonce podařilo "geneticky modifikovat" nejen slova a hudbu (komplet od rytmického základu), ale nakonec i název! Jeden by si pomalu troufl říct: Z původního jádra úplně nová "pecka" :-))) Jmenuje se teď sice mnohem méně výstižně, zato však výrazně poetičtěji:
"Zdálo se mu... jakoby nejen název té písně odněkud znal" :-))) (znalci jistě vycítili odkaz na Čp.8)
Tak i když je tady mezi záhonky na první ucho pořád ještě ticho po pěšině - a ani rosu na (vechtrovních) kolejích letos nesetřeme - v rubrice BásMičky aspoň na ochutnávku představíme novou verzi "Závodníků"! Tou se totiž teď hodně bavíme. (Všimněte si - starý název se stále drží v čele peletonu!)
U dobrých kreslených vtipů (znáte jistě Batráka nebo Slívu) bývá uváděno: "beze slov". U našich nově předělaných písniček bude "bez muziky" znít poněkud méně vtipně. Co se dá dělat, nahrávku zatím nemáme. Ale třeba se ještě někdy někde potkáme naživo.
ZÁVODNÍCI (verze 2021)


23.6.2021
Znáte to, nejhorší je, když člověk myslí něco dobře a ono se to obrátí proti němu ve zlém.
Ti tzv. realisté, bohatí na životní zkušenosti, si možná v takových chvílích zanotují s Wabim... "to svý nevadíííí, zase bude líp". A pak vytáhnou z rukávu nějaké ukryté eso a pustí se do nového rozdávání. Smířeni s tím, že holt cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly.
Ti tzv. "idealisté", bohatí spíš na poklady uložené v nebi, si možná zase zanotují s Davidem (ne Michalem!)... "i když musím projít roklí zmaru, Tvá berla i Tvá rákoska mě nakonec posílí". A pak vytáhnou další doposud ukryté eso z rukávu a pustí ho na zem, aby měli volnější ruku pro celý "Balíček karet", nabízený jedním z potulných T. Texas Tylerů (zaměstnanců Toho, kdo řekl: Já jsem ta cesta... a mé úmysly jsou dobré).
C.S.Lewis napsal: "Bůh k nám šeptá uprostřed našich rozkoší, mluví v našem špatném svědomí, ale křičí, cítíme-li bolest. Je to Jeho megafon, kterým burcuje hluchý svět."
Kdo někdy prožil rozchod, nebo dokonce rozvod, měl by snáz uvěřit minimálně jedné Biblické zprávě, totiž té o stavbě Babylónské věže a zmatení jazyků. Ví, jaké to je, když vyslovuje tatáž slova co dřív, ale najednou je jejich význam pro druhého úplně jiný! Když jde vstříc a přitom každým krokem jakoby se vzdaloval a nakonec, aby udržel alespoň status quo, nezbývá mu než mlčet.
Možná i Bůh někdy takhle mlčí... abychom s Ním mohli zůstat. A to mlčení trvá tak dlouho, dokud si nevšimneme, že s námi mluvil celou dobu! Od citoslovcí, přes spojky... přidaná jména až k příslovím... a konečně i k PODSTATNÝM... jménům, věcem a slovům.
(Tedy, ne že by se právě ta nejpodstatnější musela zdát vždycky hned příjemná a sebepotvrzující, ale je z nich už srozumitelné, že nás má (někdo) rád!)
Po šachové rošádě, po pádu (z) věže a "zmatení jazyků", je dobré nevylít s vaničkou písmenek i... "Slabikář" ;-)
Roman Toušek - Na počátku Stvoření byl... osmý den! v rubrice "MiMisie"


3.6.2021
Dnešní úvaha, která nám cvrnkla o nos cestou ze zelené louky zdejšího vzkazníku podél rozkvetlého archivu TWR, je od kazatele, překladatele, spisovatele... Dana Drápala. Pojmenoval ji tak nějak obecně: Yoga kam se podíváš. Ale protože Mi při jejím poslechu měli hlavu ještě pořád plnou dojmů z právě probíhajícího vzkazníkového "notování", nedalo nám to a název jsme si "ftipně" aktualizovali na:
Subatomární fyzika a jiná "duchovní" cvičení... kam se podíváš :-D v rubrice "MiMisie"
Dodatek 10.6.2021:
Vzhledem k nějakým nejasnostem a diskusím na zdejším VzkazMiku právě kvůli této úvaze, doplňujeme ještě pár myšlenek, se kterými se ztotožňujeme a lépe bychom to asi sotva sami řekli.
...Joga? To je celkem jednoduchý. Stejně jako satanista asi nebude večer klekat u postele, spínat ruce a zvedat oči k nebesům, tak křesťan asi nebude kroutit tělo do polohy psa, aby se skrze něj začali ozývat různý hindubůžkové. Z jógy jsme "normální cvičení" udělali až my, zápaďáci, který o tom prd víme. Stejně jako z reinkarnace jsme udělali něco, co je supr a čeho můžem využít, abychom měli další šanci. Blbost, reinkarnace je vlastně peklo na zemi! Jóga je jednoduše projev náboženských praktik. A je celkem jedno, jestli to člověk provozuje s tím, že ví, že dělá náboženský rituál, nebo neví. Asi jako když budou děti v pokoji a všechny kromě jednoho mluví cizím jazykem, takže ten jeden jim nerozumí ani slovo. A všichni ti "cizáci" začnou vyvolávat duchy. Ten jeden vůbec neví, co dělají, ale je s nimi v pokoji. Takže pokud se nějaký "duch" zjeví, tak to samozřejmě ovlivní i toho, který vůbec nevěděl, co se děje. Tak to vidím já, ale to taky nemusí znamenat vůbec nic :)
Honza M. (08.06.2021 zde na VzkazMiku)
JÓGA A KŘESŤANSTVÍ (www.vira.cz)
Otázka: Setkal jsem se s různými názory křesťanů na cvičení jógy, od těch tolerantních po kategoricky odmítavé, které se mi však nezdály argumentačně dobře podložené. Můžete mi k tomu napsat, jaká jsou rizika? Proč jógu necvičit?
Odpověď zde: https://www.vira.cz/otazky/joga-a-krestanstvi.html


27.5.2021
S tímhle pořadem jdeme nejspíš už tak trochu jako s pověstným křížkem po funuse... a následném vzkříšení z mrtvých 😁
Zčásti záměrně, protože byl na Radiu 7 (alias TWR-cz) vysílán teprve nedávno, a tak jsme si netroufli sestříhat ho a vyvěsit ještě dřív, než mu v domácím archivu vyprší smlouva 😉
Nicméně obecná platnost probíraného tématu, totiž strachu z budoucnosti, konspiračních teorií, prorockých znamení doby, z příchodu antikrista stejně jako třeba i z duchovního přesahu očkování... atp., asi bude v tom velkém archivu dějin lidstva ještě nějaký ten pátek strašit vesele dál!
Kateřina Hodecová, Petr Raus, Tomáš Coufal - Pane učiteli, už je čas... Bít na poplach! 
P.S: Upřímně, ne že bychom sami dokázali mít takovou důvěru "až za roh" a "radost až na kost", jako tito výše uvedení zkušení "námořníci", už ošlehaní větry Ducha, ale chceme se aspoň těmi jejich slovy vzájemně povzbudit... k odvážnější a radostnější chůzi po mořských vlnách, s Ježíšem za ruku. A na to, co bude, až opustíme mělčinu... raději přehnaně nemyslet 🙄


9.5.2021
24Festus však Pavlovu obhajobu přerušil: "Pavle, ty šílíš!" vykřikl. "Tvá veliká učenost tě přivádí k šílenství!"
(Bible (21), Skutky apoštolů, kapitola 26, Pavel před králem a římským prokurátorem)
45...stráž se vrátila k velekněžím, a ti se jich ptali: "Proč jste ho nepřivedli?"
46-49Oni odpověděli: "Nikdo nikdy takto nemluvil!" 47Oni jim na to řekli: "I vy jste se dali svést? Uvěřil v něj snad někdo z předních mužů či farizeů? Jen tahle chátra, která nezná zákon – kletba na ně!"
(Bible (CEP), Jan, kapitola 7, čelní představitelé vydali příkaz k zatčení Ježíše)

Máme kamaráda, který si prošel jistým peklem. Dostal se z něj... ale sám říká, že ho Ježíš vytáhl za pět minut dvanáct... a skoro za flígr!
Už je to pěkná řádka let a přece dodnes kudy chodí, tudy o Kristu... svědčí. Nejen mluví. A už vůbec ne jen o tom, co se mu stalo tenkrát. Mnohem víc, co s Ním zažívá dnes a denně. Co mu z Písma ukazuje, dokonce k čemu jeho samotného volá!
Nejspíš vás (taky) - stejně jako většinu "normálních" křesťanů v církvi, kam ten náš kamarád chodí (o pohanech ani nemluvě), napadne, že mu hráblo. Že nejspíš to všechno, čím prošel, mu už vlezlo na mozek. Ti laskavější se o něm vyjádří jako o "našem ortodoxním fanouškovi", ti jadrnější ho mají rovnou za fanatika. Není pak divu - chodí kázat a pomáhat hlavně všelijak postiženým a zkrachovalým lidem. Dokonce jim otvírá svůj byt!
Staršovstvo sboru občas kroutí hlavou: Jak je možné, že to těm lidem nevadí, když je takhle pořád bombarduje nějakými veršíky z Bible a ještě jim je potom hlasitě vykládá kdekoli se s nimi setká! Klidně i o přestávce bohoslužeb, či při odpolední kávě a buchtičce na faře. Nebo i na ulici... za normálního provozu!
A teď se podržte: Tenhle náš známý má kolem sebe pořád dost lidí! Ano, problémových i s problémy. A ti považují jeho řeči za menší plky, než co mohou slyšet v neděli od ordinovaného kazatele! Jak to?
Jasně, je to otázka na hraně, dvousečný meč. Na jedné straně... co si budeme namlouvat, jsme jako ovce docela spokojení a rádi, když nám někdo řekne, co je správně, co je dobrá pastva a koho volit. A často, možná ještě častěji, jimi opravdu jsme, ale přitom si až agresivně myslíme, že právě my ne!
Bůh dává každému prožívat různé - a ne vždycky příjemné - příběhy. Možná je to proto, abychom pak mohli, nebo aspoň měli šanci... být autentičtí!
16Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech.
(Bible (CEP), Zjevení Janovo, kapitola 3, dopis církvím)
Jiří Unger - Blahoslavení pronásledovaní? v rubrice "MiMisie"


20.4.2021
Je to rok a kousek, co jsme vyvěsili povídání s kuchařem, který se obrátil ve vězení ke Kristu a z vděčnosti za nový život se pak rozhodl pro službu právě těm, kteří si to "vůbec nezaslouží" a kteří mu to nejspíš ani nikdy nijak nevrátí. Těm, mezi které předtím sám patřil. A rozhodl se, že bude sloužit jen tak, ze svého času i prostředků. Dá, co má, i kdyby to bylo jen málo, třeba to, že umí vařit.
Uvěřil - což znamená - vzal Ježíšova slova vážně. A hned ta profláklá, která obvykle považujeme spíš za podobenství, ta o nasycení zástupů z pouhých pěti chlebů a dvou ryb!
A věřte nevěřte, stalo se ;-)
O "bláznovství, do kterého se pustil jen sám s Bohem, pouze za pomoci své ženy, bez jakékoli záštity města, státu, církve... a o tom, co všechno z toho nakonec vzešlo, vyprávěl minule. Jenže ono to tím ještě vůbec neskončilo! Tak si ho pozvali do rádia 7 (TWR-cz) znovu...
Matěj Nový - Jako oáza v době bouře v rubrice "MiMisie"


4.4.2021
Svítá. Po té dlouhé noci jsme už docela mrtví, ale vzkříšení nastalo!
Děkujeme, Ježíši, že jsme mohli... aspoň takhle... trochu... v pocitech... být u toho 🙏
A děkujeme DIY firmě JBI (Just Bucket Industries 😁), bez jejíž pomoci bychom ten kámen z hrobu jednoho ze svých dávných snů snad vůbec neodvalili.
Kéž dobrá zpráva letí v tónech i ve slovech za ostatními učedníky... po "vlnách" Rádia-Mi... třeba až do Galilee! 🕊 🎵


2.4.2021
A je to tu - Velikonoce! Jak nejlépe oslavit památný den toho velkého nočního vzkříšení? Možná... co takhle letos nějakým vzkříšením! Tedy samozřejmě v rámci našich malou vírou omezených možností. Jen malé vzkříšeníčko... třeba nějakého svého dávného snu... to by se dalo, ne?
Dobrá, tak program na neděli máme, ale co pátek? Vlastně Pátek! Připomínat si den umírání lze snadno všelijak morbidně. Existuje k tomu spousta muziky, filmů, počítačových her... Moc svátečně ale nepůsobí. Dobrým pokusem by mohla být návštěva místního (rozuměj okresního!) hřbitova (abychom tu nenabádali k nějaké antisociální činnosti). Anebo...
úplně jinak:
Co takhle vylézt si na nejbližší kopec a jen se dívat. Vzpomínat a naslouchat.
A "v nejhorším" to půjde i bez toho kopce 😇
Josef Sýkora - Den, od kterého už sláva nikdy nebude jako bývala v rubrice "MiMisie"


13.3.2021
Tak nejenom videorekordér-pyroman, už i brumíci kazeťáci to na nás zkouší a dělají věci napínavé. Ale těžko se na ně zlobit, vždyť 20 let jen ležely ladem skladem, a teď se pochopitelně vzpouzejí vkročit znovu do téže... vyschlé řeky. Skoro jako my, lidi. Někdo to nakonec dá... respektive někomu to nakonec nedá a rozchodí to, jiného musí časem nahradit (na dané polici... ehm, pozici) nějaký mladší (alespoň služebně) sekáč, co se jen tak nezasekne, nezadrhne, nezakolísá, nezamuchlá... zkrátka - jak říká klasik - nezakecá.
A přece se točí! Dnes jsme do rubriky Müzeum konečně přidali nově digitalizovanou verzi audio kazety STORY OF LOŽISKO z let 1987-92, ve formátu mp3. Samozřejmě by bylo lepší vracet spolu s Kristem živost živým (když ne jako On i mrtvým), ale jsme pořád jenom skřítci učedníčci a vrácená živost, byť zatím aspoň archivním nahrávkám, je pro nás obří štolou... ehm, školou :-) 🕊 🎶
Kdo ví, třeba se nám průběžně podaří vykutat z pod nánosu šumu i jiné poklady... A odpadky 😁

28.2.2021
Ještě k Vlastíkovi. A nebo spíš tak vůbec...
Posledních čtrnáct dní zkoušíme ze staré VHSky rekonstruovat a převést do počítače asi jediný dochovaný videozáznam kapely Ložisko. Jde o dvě písničky z října roku 1988, z neveřejného kola přehlídky Rockfest, kde se tenkrát mohly "předvést" (alespoň porotě a sobě navzájem) i hudební skupiny, co neměly tzv. "přehrávky" (rozuměj oficiální schválení, že jsou umělecky a ideově nezávadné), ba dokonce i takové, co neměly vůbec "zřizovatele" (tedy za něž se úředně dosud nezaručil žádný svaz mládeže nebo jiná komunisty prověřená instituce).
Pokračování...

12.2.2021
Dnešní Ňaminka bude hořká. Ale už ne tak horká, aby se nedala vzít opatrně do pusy.
Jsou to tři týdny, co umřel Vlastík. Náš kamarád, souputník ještě z éry Kuličkového ložiska, básník a frontman, který mj. výrazně ovlivnil tvorbu pokračovatelů kapely pod zkráceným názvem Ložisko. Včera měl pohřeb.
10.prosince roku 1983 jsem ho viděl poprvé "v akci" - mám ten den zapsaný v kronice. Bylo to na takovém podzemním tvůrčím setkání, kde každý (kdo se šeptandou včas dozvěděl o místě konání), mohl předvést cokoli ze svojí a nebo i oblíbené tvorby. Takže se tam hrálo, recitovalo, vystavovalo, diskutovalo....
A Vlastík nám četl z Medvídka Pů! Jo, z té knížky, která je teď už snad jenom pro malé děti. Ale tehdy byla i pro velké. Za "železnou oponou". Trochu něco jako Exuperyho Malý princ nebo Carrollova Alenka v říši divů za zrcadlem. Ale kdo ví, jestli se mezi ně tenkrát Pů nevmáčkl právě díky tomu nezaměnitelnému způsobu, jakým nám z něj Vlastík četl. Tiše a přece naléhavě! A někdy... jakoby celým tělem. Udržoval tím publikum ve střehu: Cože? Tak je to legrace anebo provokace?
Ale jedno jasné bylo: Ten Vlastík je básník! Dokáže vyprávět příběhy, jakoby je sám prožil!
I později, kdykoli, kdekoli jsem ho slyšel mluvit, znělo v jeho podání všechno nějak uvěřitelněji. Dokonce i když nemluvil vůbec. (Jako třeba v tom kultovním klipu Jindry Marka - "Je to zlý", z roku 1986).
A samozřejmě s kapelou jako "sólový recitátor" byl fascinující. Napřed s Ložiskem a později i s "Cicvárkama". Ten obyčejně mírný a spíš nesmělý Vlastík tam najednou působil jako natlakovaný papiňák!
Nikdy jsem mu to neřekl, protože jsem se styděl, ale párkrát v životě jsem se přistihl, že ho mimoděk napodobuju! Ten nenapodobitelný způsob řeči, pohyby...
Asi jsem chtěl být taky... uvěřitelný :-)
Vlastíku, díky.
A nebeský Tatínku, díky za Vlastíka, žes nám ho tu chvíli půjčil!
LOŽISKO - Mami, Tati 

24.1.2021
Čteme si teď společně knížku od C.S.Lewise "Zázraky" (vydal Návrat domů 2014). Tedy upřímně, ne že by na ní naše intelektuální schopnosti stačily, ale sem tam z ní přece jen zaťuká nesměle na čelo nějaký ten méně zašmodrchaný paprsek, vejde a osvítí plané pláně našich planých pralesních myšlenek... skoro až na dřeň. Takže pak i něco vykvete nebo dokonce dozraje. Jakoby ani nebyla zima! Slyšíte? Neťuká vám taky? Ale kdepak vločky! Ani ne vloky... paprsky!
kapitola ksí... (jestli to čteme správně - psáno XI), konec:
Panteistický Bůh nedělá nic, ani nic nepožaduje. Je tady, když si ho přejete, jako knížka na poličce. Nebude vás pronásledovat. Nemusíte se bát, že by snad najednou nebe a země uprchly před jeho pohledem. Kdyby byl tento Bůh pravý, pak bychom mohli opravdu říci, že všechny ty křesťanské představy o království byly jen historicky podmíněné a je třeba, aby se od nich naše náboženství očistilo. Zjišťujete-li však, že jsou nepostradatelné, způsobí vám to šok. Podobný šok jste utrpěli již dříve ve spojitosti s méně významnými událostmi - když jste ve tmě slyšeli, jak za vámi někdo dýchá, také se vám z toho rozbušilo srdce. Podobně je tomu i zde - šok nastává právě v té chvíli, když jdouce po stopě narazíte na záchvěv života. Je vždy šokující nalézt život tam, kde jsme si mysleli, že jsme sami.
"Pozor!" vykřikneme, "je to živé!" A proto je právě tato chvíle a toto místo bodem, ve kterém se mnozí obracejí zpět - také bych to udělal, kdybych mohl - a nepokračují, spolu s křesťanstvím, dále kupředu.
"Neosobní Bůh" - proč ne, dobře. Subjektivní Bůh krásy, pravdy a dobra, uvnitř našeho mozku - ještě lépe. Beztvará životní energie, která skrze nás proniká, obrovská síla, z níž můžeme čerpat - to je vůbec nejlepší. Ale Bůh sám, živý, táhnoucí za druhý konec provazu, snad přicházející nekonečnou rychlostí, lovec, král, manžel - to je něco docela jiného. Jakoby nastala chvíle, kdy si děti hrají na zloděje a najednou ztichnou: Nebyly ty kroky v chodbě OPRAVDOVÉ?
V této chvíli se lidé, kteří si zahrávali s náboženstvím ("lidské hledání Boha"!), náhle obracejí zpět. Snad jsme ho opravdu nenašli? Nikdy jsme si nemysleli, že by to mohlo dospět k TOMUTO! Nebo snad, ó hrůzo, našel On nás?
Je to zkrátka jako Rubikon: Někdo ho překročí, jiný ne. Pokud ho ovšem překročíme, není tu nic, co by nás zabezpečilo před zázraky. Můžeme očekávat COKOLI.

1.1.2021
Psal nám Petr von Vechtr, že on vlastně vůbec není majitelem Vechtru, jako spíš jeho součástí. Kouskem dýchajícího těla... lesa, vzduchu, vody ve studni a ticha... Jak ptáci na zimu umlkají a ozvěna silvestrovských rachejtlí sem sotva doléhá, to ticho chvílemi až absurdně kontrastuje s duněním bezpočtu ocelových kol vozů, kolem se řítících "Trans Europe Expresů", odvážejících holé kmeny jeho mrtvých lesních spolubratrů. Kdepak, nezabil je žádný řezník s cirkulárkou, jenom takové... stokrát nic! Jenom takový malý brouček, kůrovec. Docela nepatrný proti jejich obrovitým tělům...
A přece pořád ještě, když se člověk zastaví, rozhlédne... když dokáže spočinout s vděčností, je to jakoby na okamžik zahlédl zázrak nového života na vlastní oči. Kde se ale pořád bere? V nás i mimo nás, že se něco rodí, něco nového začíná! Že smrt, zmar a tupost zatím zdaleka ještě všechno nepohltila...
Ivo Mareš - Zázračná znamení obyčejnosti v rubrice "MiMisie"



Archiv Ňaminek:
2020, 2019, 2018, 2017, 2016, 2015, 2014, 2013, 2012, 2011, 2010, 2009, 2008, 2007, 2006