2016
Z důvodu rekonstrukce stránek jsou některé přímé "prokliky" už nefunkčí.

19.12.2016
A znáte tenhle?
Víte, jací lidé se nejvíc motají kolem muzikantů?
Bubeníci! :-)
Nu, ne nadarmo se i "Mi" hrdě hlásíme k tomu, že jsme... dva bubeníci s doprovodným zpěvem :-)
Na muzice je totiž nejkrásnější, že ji vlastně může dělat kde kdo! V ideálním případě jako hudebník, v méně ideálním jako bubeník.
To ostatně pravidelní návštěvníci zdejší zelené zahrádky dobře vědí, neb jsou to také povětšinou... no... když ne zrovna bubeníci, tak aspoň "hudební aktivisté" jistě :-)
Z čiré radosti nad tím, že to tak prostě je, a taky že vánoční hvězda je na  spadnutí, vás dneska nebudeme trápit procházkou po tekutých píscích našich hlubokomyslných úvah v rubrice Rozmluvy, ani dělat si černou hodinku... obrany proti šedi v rubrice NaTWRdo... či prožívat věčný máj v rubrice Básničky... nebo jen trapně zvát na konverzační kurz nezávazné filosofie na Vzkazníku. Dneska se totiž jen tak na dálku vzájemně potěšíme hudbou! Nebo alespoň "Mi" se tu na dálku vzájemně potěšíme... ochutíme... osolíme...
V rámci pravidelných akustických koncertů "na jeden mikrofon" jsme v "knihovně" objevili i tuhle perličku:
https://www.youtube.com/watch?v=qTJfITfbYNA&index=9&list=PL1B627337ED6F55F0
Myslíme si, že jestli vůbec někdo, pak tihle jsou skuteční pokračovatelé někdejší průkopnické německé kapely Kraftwerk! Kapely, která svého času nechávala diváky vstupovat do vlastní hudby tím, že jim třeba půjčovala dálkové ovladače k syntezátorům na pódiu... :-)
Pozor... je dobré se dívat hned od začátku... i když to zprvu vypadá jen jako reklama. (Snad tam tedy nějaká skutečná neskočí)
(Pamětníci Znouzectnosti si pak zase jistě rádi připomenou někdejší "meditační píseň z divokého západu"... na albu Mé království) :-)

12.12.2016
Místo dlouhých řečí coby úvodníku k novému pořadu v rubrice naTWRdo, se raději pusťme do dlouhé citace z Evangelia, která je právě "o tom".
Strážci doslovnosti jistě prominou, ale zvolili jsme poněkud odvážnější... parafrázovaný překlad, o který si následující frázíprostý rozhovor Lue Endlicherové s Danielem Kvasničkou snad i říká :-) Takže pšt... je noc, za Ježíšem přichází pan Nikodém. Je opravdu jenom zvědavý a nebo...?
NEJLEPŠÍ ZPRÁVA PRO ČLOVĚKA ZAPSANÁ tzv. "Z PRVNÍ RUKY" JISTÝM JANEM, ŽÁKEM JEŽÍŠE KRISTA.
V překladu 10 pé (prostě převyprávěném překladu Písma plném provokativních poznámek a poselství pro přemýšlivé)
Kapitola 3.

1Mezi lidmi, kteří se co nejpříkladněji snažili dodržovat ať už sepsaný a nebo jen tradovaný "Boží Zákon", byl i poměrně vážený člen místního zastupitelstva jménem Nikodém.
2Ten se rovněž vypravil za Ježíšem, ale soukromě, v noci a spiklenecky Mu povídá: "Rabíne, nejsou všichni z vedení proti tobě, mnozí víme, že musíš být učitelem poslaným od Boha. Jinak bys přece nemohl dělat v Jeho jménu až takové věci!"
3Ježíš mu na to odpověděl: "Mnozí víte?" A já zase vím, že žádný člověk nemůže vědět. Do Božích věcí se dá jedině v důvěře znovuzrodit."
4"Znovuzrodit? Na to já už jsem trochu starý, nemyslíš? Sotva se můžu vrátit do klukovských let, natož mámě do klína. Nebo snad chceš, abych věřil v reinkarnaci?"
5-6Ježíš odpověděl: "Chci, abys věřil tomu, co ti říkám: Kým jsi, to přece také není jen věcí tvého těla. Stejně jako při vzniku života, ani při znovuzrození nestačí k životu pouhá "voda". Bez Ducha jsi totiž bezduchý a ani netoužíš po Boží blízkosti. Jedna věc jsou záležitosti vnější, příkladný život a tak, ale druhá pak ty vnitřní, vztah třeba.
7-8Kroutíš hlavou nad neuchopitelností slov znovuzrození a Duch? A co vzDuch? Vítr přece taky slyšíš a dokonce tělesně vnímáš, víš, že vane, a přece nevíš odkud a kam má namířeno. Nemůžeš ho zkrotit. Takové je to i s Duchem v člověku, který se z Něj znovuzrodí."
9"S větrem to chápu, ale jak se to může dít s člověkem?", řekl Nikodém.
10"Jsi učitelem lidu, který od počátku stojí na Boží moci a přitom o ní nic nevíš?", odpověděl Ježíš.
11"Neříkám ti naučená moudra, ale vyprávím svědectví. Mí žáci mluví o tom, co zažili se mnou. Žel, vy už "mnozí víte"... své, takže tohle pro vás mnoho neznamená.
12Akorát že míjíte-li viditelné věci, o kterých mluvím, jak potom chcete neminout ty neviditelné - z Ducha?
13 se nějaký člověk vydrápat vlastním úsilím do nebe a tam si všechno ověřit? Věřit tedy můžete jen svědectví toho, kdo shůry sestoupil a je tak zároveň Syn Boží i člověk.
14?15Putovali jste pouští a hromadně umírali na hadí uštknutí, než Mojžíš na Boží pokyn přibil bronzového hada ke kůlu a zdvihl do výšky. Každý, kdo k němu pak v důvěře vzhlédl, zůstal naživu. Mé svědectví je stejné, jen tady a teď jde o víc... než o dočasný život.
16A to všechno proto, že vás má nebeský Otec rád až tak, že poslal a do rukou vám vydal svého vlastního Syna, aby kdokoli k Němu v důvěře vzhlédne, zůstal naživu.
17Ne, Jeho poslání není kádrovat vás a soudit, ale umožnit vám záchranu, a spolu s vámi všechno stvoření vyrvat zmaru.
18Kdo to v důvěře přijímá, ten už není pod mocí soudu, ani nutkavého vlastního. Právě naopak - kdo nepřijímá Boží záchranu ani z viditelných rukou člověka-Syna, je souzen skrz naskrz... už teď!
19Ten soud spočívá v začarovaném kruhu: Ačkoli k vám přichází světlo, vy se svým zlem utíkáte do tmy v obavě, že by mohlo být osvětleno a zviditelněno.
20Ze strachu se tak v každém z vás rodí nenávist ke světlu, bránící vám o to víc přijít blíž. A protože bez světla nemůžete dojít osvícení, kruh se uzavírá.
21 je však sám k sobě pravdivý, světlo neodmítá a pak jen s úžasem zjišťuje, že to ne on, ale Bůh sám v něm a s ním jedná!“

Aha... takže Bůh to za nás jako vlastně všechno udělá Sám? My si můžeme klidně zatím hodit šlofíčka! Tak to je vážně dobrá zpráva... Dík! Hmm, hmm... ještě kdyby tak někdo... zív... za nás... zív... k tomu světlu došel... Chrrr...
Crrrr!!!!

29.11.2016
O absurdní víře i absurdním odpuštění - v rubrice Rozmluvy

22.11.2016
Právě když jsme šli kontrolovat stráže, spadl shůry... ne přímo rozkaz, ale takový... poučný materiál. O jednotě, o soudržnosti, o společenství... No zkrátka co vám budeme povídat, neposlouchal se moc příjemně. A zvlášť ne po tom všem bouřlivém dunění, co se tu z nitra hory vzkazů ještě donedávna ozývalo a co nás nejen usvědčilo ze solitérismu, ale ještě si budeme muset i hledat náhradu za jednoho místního učitele. To je hned, člověk něco prehistorického plácne...
V nás třeba taky i pouhé slovo... "stádečko"... nebo "hromadná vztahovost"... budí víc pocit paniky než těšení. Jsme totiž samotáři. Dvě veverky, co už při běžně přeslechnutelném zadupání utíkají vysoko do koruny Stromu, aby pak dolů "statečně"... házely šišky :-)
Jasně že jiné je to při vzájemném otevírání se konkrétnímu člověku nebo konkrétním... pár lidem, tam paniku střídá empatie. Ta, alespoň nám, ovšem právě při hromadném kontaktu... třeba s publikem... nefunguje. Jsou "zpěváci", co dokáží vycítit přesně, co je "ve vzduchu", naservírovat davu, co si žádá, ví komu fandit a komu se smát... Jsou profesionální baviči i buřiči. Pro ně je hračkou zapojit kolektiv do kolektivu a vytvořit (bio)masu. I v církvi. "Mi" před kolektivem spíš prcháme a kdyby Ježíš neřekl to svoje: "Kdekoli se sejdou (byť jen) dva nebo tři v mém pověření, tam já sám budu mezi nimi"... asi bychom se rozpakovali vůbec nazývat se "kristovci".
A teď do toho najednou "spadne" pořad o "společenství církve"! No, raději si to slovo překládáme opisem: Společenství... Božích dětí, Ježíšových přátel, Jeho následovníků, nebo možná dokonce... Jeho orchestru? Jéé, slyšeli jste, jak to ťuklo kladívkem o... cimbál?
Být osamělým písničkářem (byť rozšafně hned ve dvou tělech), to bychom snad ještě nějak zvládli, ale být na plný úvazek jedním z nástrojů orchestru? Třeba úplně druhé nebo třistatřicátétřetí... housle? Nebo další trumpeta? :-D A co dokonce jeden z těch vůbec nehrajících, co pořád jen někomu obrací noty?...
Vida, vida... problém není jen v samotářství, ale i pýcha, že?
Kristův orchestr už tu hraje dlouho, příliš dlouho na to, abychom mohli i jen jeho noty klidně smést ze stolu a říct si "to svý nevadíííí..."
Pořad jsme si tedy poslechli a...
vylezli na strom :-) Pro další odpuštění...
Snad někoho z vás přitom netrefí... šiška. v rubrice naTWRdo

8.11.2016
Krása spasí svět! To je provokativní titul nového pořadu v rubrice naTWRdo.
Je to pravda? Petr Vaďura, člověk, který vedl (coby rozhlasový redaktor) rozhovory snad s každým významnějším současným česko-slovenským teologem, to aspoň tvrdí!
Máme mu to věřit? A co když je to jen další úhybný náboženský manévr, jak se zalíbit světu "rozumněji", než pořád jen přes toho "bláznivého" Ježíše? Něco stravitelného i pro ty... duchovně opatrnější, pro "něcisty", jak jim říká profesor Halík. Pro ty, co se sice už silácky netváří, že věří jen na co si "sáhnou", ale zároveň ještě nedoufají v nic "osobního". Prostě jen připouští nějaký vyšší princip, bitevní rovnováhu dobra a zla tam "nahoře", nebo boha s malým "b", kosmickou energii... universální zákon, moudrost... a nebo... právě krásu.
Jenže ten "bláznivý" osobní biblický Ježíš nás z kýžené rovnováhy pořád vyvádí a ujišťuje, že... i ta nejnepatrnější Boží síla a moudrost je větší, než ta největší naše... či dokonce jakéhokoli zla! A ústy drsňáka apoštola Pavla dodává: Máte-li naději ve "spásu" jen pro tenhle život tady... pak jste fakt největší náboženský trdla ze všech lidí!
Krása spasí svět... vykřičník nebo otazník?
Co je to svět asi není třeba vysvětlovat. Co je to Krása s velkým "K" nám autor pořadu úžasně osvětlí sám. Zbývá tedy jen posvítit si na to, co v příspěvku není předmětem uvažování, totiž na spásu samu: Co to vlastně je ta spása?
Záchrana? Hmmm... ale od čeho? Od koho? Kým? Nebo je to jenom nějaký obecně platný... způsob úniku? Něco jako průlet červí dírou ze zamořeného vesmíru kamsi do věčnosti? Ale je vůbec cosi jako život mimo čas?
Jaká je spása o které mluví ten... divný Ježíš? Ano, divný, protože nejvíc diskutovaný, nejvíc nezaškatulkovatelný člověk všech dob, právě ten, co tvrdil... a tvrdí, že bude tvrdit stále, až do skonání světa, že je Boží Syn přišlý na zem v lidském těle! A k dovršení všeho (na rozdíl od všelijakých zbožštěných mocipánů tohoto světa) to dokázal svým zmrtvýchvstáním! Nejen před těmi popsanými více než pěti sty očitými svědky, ale hlavně tím, že s námi všemi něco dělá dodneška! Buď nás čím dál tím víc přitahuje... a nebo odpuzuje! V jeho přítomnosti neexistuje zlatá střední... široká... cesta.
Autor úvahy, Petr Vaďura se v ní ovšem o Ježíši takřka vůbec nezmiňuje! Záměrně tak provokuje, aby v instantně provokační době, je-li to vůbec ještě možné... vyprovokoval naši pozornost. Neváhá nechat Krista mluvit jen jakoby zpoza opony pojmu, který naši pozornost tolik přitahuje: Krása.
"Aby mohla spatřovat krásu, musí být naše duše krásná! Toho ale člověk není schopen sám od sebe, aniž by byl Bohem proměněn a naplněn..." říká se v pořadu. A ještě také:
"Protikladem krásy není ošklivost nebo banalita, ale kýč! Kýč je napodobování krásy bez schopnosti vyjít při této činnosti z podstaty DUCHOVNÍHO principu bytí! Neboli: Kýč je napodobování krásy bez pravdy, bez ducha a bez lásky... Kýč předstírá krásu. Často s omračující nádherou, aby nebylo patrné, že neobsahuje vnitřní pravdivost a lásku...
Oproti tomu krása je projevem vnitřní pravdivosti, ať už v umělecké tvorbě, ve vztazích lidí, a nebo právě v duchovním životě..."
Ne nadarmo se v Žalmech a v mudroslovných knihách Bible zpívá o "živé" Moudrosti a Kráse, která byla parťákem Bohu při tvoření vesmíru.
Ano, velká slova... ale i kdyby tohle kráťounké rozhlasové uvažování mělo být pro někoho jen o té spáse "pro teď a tady", stojí za poslech a zamyšlení! Je v něm tolik myšlenek, je tak hutné... že je nutné, poslechnout si ho alespoň dvakrát... třikrát... A dost! :-)

1.11.2016
Víťa Liboška nám na vzkazníku nechal krásný vzkaz. A jak jsme si o tom povídali, začali jsme si to poznamenávat a najednou koukáme, že je to poněkud nad rámec zdvořilé odpovědi a že i tematicky se nám to už vymklo z osobní odpovědi spíš do obecné úvahy. A dokonce tolik, že kdybychom všechno chtěli vložit na vzkazník, celý by ho to ucpalo :-) A tak raději odpovídáme... sice taky veřejně, ale jinde - v příhodnější rubrice.
Tak máte-li i vy chuť a čas sledovat, co pramínek myšlenek Víti Libošky způsobil, jak se v našich intelektuálních korýtkách a emocionálních nádržích rozvodnil a možná i rozbahnil :-) můžete navštívit rubriku Rozmluvy

12.10.2016
Dnes bychom se s vámi rádi podělili o naši novou, ještě malou, tentokráte ne jarní, letní, podzimní ani zimní... zkrátka sezonní... ale o takovou docela celoroční básničku. Možná se to může zdát jako celá věčnost, co jsme zde nějakou básničku vysadili, ale věřte, je to jenom chvíle :-) ONA CHVÍLE-MI PŘIPOMÍNÁ CELOU VĚČNOST

5.10.2016
Začal skutečný podzim. I když vlastně to pravé šustění listů... papíru vypukne až teď v pátek a v sobotu, kdy budeme volit své Losny a Mažňáky podle nejlepšího vědomí a zmanipulování. Než se za vším znovu zavře voda a štěbetaví ptáci odletí do teplých krajin... nebo horkých křesel? Ostatně na zdejší věčně zelené diskusní pláni už je taky evidentně "po ptákách". Asi vyčkávání na nové jaro. Ba ne, spíš na další provokaci :-) Nu ať tak či onak, doufáme, že zatím nepohrdnete alespoň malou předvolební úvahou (okořeněnou vlastní dobovou hudební ilustrací).
Volíte Krista a nebo Mažňáka? To je asi snadné - o vaší odpovědi nepochybujeme, ale co takhle: Volíte Krista a nebo Losnu? To už je těžší.
Ať je barva vaše jakákoli, nevyzraďme nic... co nevíme! :-)
V rubrice naTWRdo.

21.9.2016
Pozor, pozor, na naší malé zelené zahrádce právě začíná Hodinka obrany proti "černé magii" - učebna číslo 13 - Rozmluvy ;-)

7.9.2016
Doslechli jsme se, respektive dočetli, že zde kolují jisté řeči o dětinskosti. A dokonce prý snad jednoho z nás! To samozřejmě nemůžeme přejít jen tak... bez povšimnutí. Proto vězte, že bereme věci do svých rukou a v první poprázdninové a zároveň poškolní naTWRdlé hodině se budeme za trest věnovat pořadu právě na toto... mezi námi dospělými... neoblíbené téma. Teolo... i psycholo...žka, Brigita Vimrová, nám nyní provede revizi výpočtu zdánlivě jednoduché matematicko-sociální rovnice:
Velký kluk + velká holka = velký vztah (v ideálním případě dokonce snad i manželství!) Což ovšem platí za naplnění skutkového předpokladu opuštění věcí dětinských.
Tak, zapomněli jsme ještě na nějaký studijní předmět? Nebojte, i chemici si při poslechu přijdou na své!
Připravte si přezůvky a sejdeme se v posluchárně rubriky naTWRdo
A jako hudební kulisu si zatím o přestávce můžete pustit třeba... Včerejšího muže zítra.
(...je babí léto, je žeň žen
a lány vztahů zralé na sklizeň
je babí léto, je žeň žen
už balíci se valí strništěm
je babí léto, je žeň žen
a třásně lásek letí obzorem...)

22.8.2016
Omlouváme se za rušení ještě stále prázdninového klidu, ale snad to nebude tak trestné, jako rušení toho nočního.
Babí léto nám už zvoní v uších a ze strnišť světa se pomalu začínají valit balíci se svými švestičkami. Do tříd, sboroven, sborů a sborečků.
Na nebi se za jejich šťastný návrat, stejně jako za ten náš, denně křižují tisíce letadel. Doufejme, že to není jen v náhlém povznesení těla... ale i ducha.
A dole pod nebem nikým nespatřené ruce už zase češou třásně letošních lásek do vůně sládnoucího, divoce utrženého ovoce.
Šeď si jen zvolna probíjí cestu naším vnitrozemím a tak aspoň večer pokradmu uždibuje z každodenního koláče.
Možná by tahle naše první (po)prázdninová ochutnávka mohla ještě týden počkat... vždyť předností zdejší "věčně zelené" kuchyně je snaha, aby každé z předkládaných soust vydrželo co nejdéle... neokorat... akorát... co si člověk nakousne - a nadrobí, to má taky hned sníst, že jo? :-)
Takže mo(u)dří už vědí, je to právě týden a den, co bývalý poustevník Petr von vechtr uspořádal na svém letním sídle 1.ročník festiválku poněkud ostýchavých písničkářů - VECHTR 2016. Jsa osloven (či oněměn) geniální myšlenkou českého velikána Járy Cimrmany, a nechtěje přitom troškařit, zřídil uprostřed lesa, takřka na zelené mýtince nejen hospodu, ale rovnou... Open Air festival - pouze pro účinkující! :-)
Jménem spolupořádajícího týmu tímto chceme poděkovat všem zúčastněným za kolektivní vi... víru, všem vlastním sponzorům, že si vyšetřili čas a zaplatili cestu. Panu Banjo...vi speciálně ještě za donesené dobro...ty. Panu Rosťovi za nefalšovanou vůni dálek. Správci panství naopak za velmi domácké přijetí, vroucí písně... i kotlíkářskou polévku. (Pozor, nezaměňovat! :-)
A nakonec, nebo vlastně předně, Majiteli vesmíru (k jehož slávě se ostatně celé setkání konalo), za nadýchanou modrou oblohu a vzdušné... duchovní... dary. Nebo aspoň dárky :-)
Těm, kterým bylo "souzeno" dorazit netřeba říkat více, těm, kterým tohoto dopřáno nebylo, posíláme malou zavařenou ochutnávku:
Petr von vechtr, Caine-mi a Sbor dobrovolných hlásičů - "Zastav to svý spřežení"
(protestsong proti neuváženému zapřahání barev do šedého jha).



29.6.2016
Sice si tu čas od času připomínáme, že jsme Boží děcka, ale už trochu zapomínáme, co by to bylo za dětství bez pohádky! Ať už na dobrou noc... nebo ráno... nebo i třeba na celý dobrý den :-) Ne, nejsme včerejší, víme, že v dnešní době stačí dětem "tablety" a celý den se pak dá prožít... nebo prospat... skoro jako v pohádce. Jenže, děti, poslouchejte, oproti těm vyprávěným pohádkám jsou ty tabletové pořád jen trochu... dvourozměrné. Placaté. Až jednou vaše děti přijdou domů s nějakým "jednorozměrným" světem v kapse, možná pochopíte...
Jasně, dosti mudrování a sem s tou pohádkou... ať už je to za námi.
Ne ne, tahle by se vám vážně mohla líbit! Je totiž o tom, jak se jeden člověk, tedy konkrétně Syn-člověk, jehož příběhy si tu čas od času vyprávíme, jak se potkal se skutečným super hrdinou! S takovým dávným Hulkem! :-) Tak schválně... při kolikátém řádku uhodnete, co je to za příběh ve vašich... ohmataných jednadvacítkách? ;-)
(Mk.X,xx) v rubrice Rozmluvy

20.6.2016
Co se to s námi stalo? Lze "TO" vůbec vysvětlit? Tím spíš někomu hodně inteligentnímu, kdo si ale stejně myslí, že sme... se buď pomátli, nebo aspoň nechali zblbnout. Vždyť věřit v dnešní době "na něco"... nu dobrá, to by se ještě dalo pochopit - všichni holt chceme být nějak tajemní a zajímaví, ale věřit takhle "odevzdaně" n ě k o m u? Notabene někomu, koho si ani nelze prolustrovat, proklepnout na internetu a už vůbec ne si na něj sáhnout! Někomu... o kom se dají vést tak akorát přinejlepším akademické debaty?
Ano, ano, "Mi" víme, minulý týden jsme se tu podbízeli s letním odlehčením a šup! - už jsme zase zpátky s obvyklou náloží...
Co je těžší: Tuna peří nebo tuna železa? Taky to byla vaše oblíbená dětská hádanka? Dneska, když už jsme dospělí (nebo se tak aspoň umíme víc tvářit), zůstala tahle otázka vlastně stejná! Jen se možná lépe zamaskovala:
Co je těžší: život plný mělkých nebo hlubokých slov?
Ano, obáváte se správně - v rubrice naTWRdo opět přitvrdíme :-)
Tenhle pořad z archivu Rádia 7 sice bude podle časomíry kratičký, ale o to hutnější a méně stravitelný na jeden letmý poslech. Pan Petr Vaďura, známý jinak spíš coby moderátor filosofických a teologických rozhovorů (i na stanicích Českého rozhlasu) se tentokrát sám postavil za přednáškový pultík a trochu... trochu to (s)hrnul. Pokusil se totiž vysvětlit (někomu hodně inteligentnímu ;-), co že se to s námi vlastně stalo? (Děje... a bude dít?)

15.6.2016
Léto je za dveřmi. Prázdniny, festivaly, tábory, vandry... spousta legrace. To si vyloženě říká o nějakou vtipnou historku. Ale že nemusí být přímo z natáčení, že ne? To je dobře, protože... to se pořád ještě... teprve stále... chystá :-) Ale ze života by asi být měla, co? Ach ano, rozumíme... hlavně letně, bez naTWRdlých konotací. Dobrá :-) Tak "Mi" zkusíme vyloudit vám na tváři jemný úsměv, shovívavý... Prostě takový, co se dá schovat i do vlaku ;-) Takový ten úsměv jako sváča na cestu :-)
Ehm... v rubrice Rozmluvy.

6.6.2016
Jak někomu... možná i sobě samotnému... vysvětlit, proč Bůh vlastně dopouští ty různé... no... někdy až zkoušky ohněm? Samozřejmě vysvětlit tak, aby to nevyznělo jen jako rady a porady všeho druhu za výhodnou cenu. Za korunu (brouk) pytlík? :-)
"Mi" teď čteme (na společných koncertních cestách k vám :-) úžasnou knihu! Napsal ji český biblický vykladač v "drsném stylu" - profesor Jiří Mrázek a jmenuje se: Bláznovství víry podle Jakuba. Ne, zatím vám tu z ní nemůžeme nic pustit neb do zvukového archivu TWR ji dosud nikdo nepřevyprávěl... ale... aspoň naznačit... to "Mi" smíme :-) Takže:
Vydalo ji nakladatelství MLÝN v roce 2006 (http://mlyn.evangnet.cz/index.php?center=kupuj)
Autor tu ukazuje epištolu Jakubovu v poněkud jiném světle, než jak jsme na ní z běžných čtení a výkladů zvyklí. Tedy ne coby největší oponenturu spisům apoštola Pavla (který zdůrazňuje Boží záchranu člověka skrze "pouhou" víru), ale naopak jako někoho, kdo Pavlovy myšlenky ještě více umocňuje! Žádná propagace "křesťanství s lidskou tváří" :-) nebo dokonce přímo bez Boha, jak je apoštolu Jakubovi občas podsouváno, žádné zdůrazňování "dobrých lidských skutků", které přeci nejlépe opodstatní naši víru před světem... Ne! Apoštola Jakuba tu poznáváme jako obhájce a učitele až "bláznivé víry" - totiž víry uváděné ve skutek "věření".
Ale pozor! Právě že víry, ne jen "páchání" dobrých skutků, o kterých každý slušný a poctivý člověk ví, že dobré a správné jsou. Víry mnohdy nepochopitelné bez spolehnutí se na slova skutečně ukřižovaného... a ne jen alegoricky vzkříšeného!... Božího syna. Víry ve smyslu spolehnutí se na to, co mnohdy bez vztahu s živým Ježíšem Kristem vůbec nedává smysl a okolní svět pak namísto k toleranci přivádí spíš k ukroucení hlavy :-)
Ovšem... tohle všechno jsme tady nakousli jenom na okraj, jako oslí můstek k dnešnímu pořadu v rubrice naTWRdo, který sice není od pana Jiřího Mrázka, nýbrž od amerického kazatele Charlese Stanleyho, ale zato je... (také) o zkouškách víry ;-)

23.5.2016
Minule jsme tu poslouchali vyprávění jednoho... dalo by se říci - "velkého dítěte". A být či nebýt... děti (pozor! S tvrdým y! :-) to je dost kontroverzní téma i mezi věřícími.
"Nebudete-li jako děti, nevejdete do Božího království..." říká Ježíš - a říká to těm, kdo mu naslouchají. A protože my mu tady taky společně nasloucháme - alespoň prostřednictvím archivních pořadů Rádia 7 (z té doby :-), možná nebude od věci si výše zmíněný citát přečíst v souvislostech.
A tím "Mi" zároveň využijeme příležitosti a ocitujeme přímo z našeho vlastního (zatím nedokončeného) překladu Nového Zá...vazku :-) ke kterému nás inspiroval právě autor dnešního zamyšlení, kazatel Kája Řežábek (se svým překladatelským týmem ze sdružení "3pé").
EVANGELIUM JEŽÍŠE KRISTA PODLE APOŠTOLA MATOUŠE
(v překladu 10pé! - ano, to by bylo, abychom Káju netrumfli!... ehm, alespoň počtem péček :-)
Kapitola 18
1 Tehdy zrovna učedníci řešili, jaké že to bude v nebi a jak to tam bude zařízeno prakticky - jaká bude hierarchie, kdo největší a tak... A tak s tím přišli za Ježíšem.
2 ("'Největší'? Napřed byste se spíš měli ptát, jak se tam vůbec dostanete, ne? :-) Vždyť vejít mohou jen ti... 'nejmenší'!"). Zavolal si k sobě jedno z dětí pobíhajících kolem a postavil je před ně.
3 ("Velikost člověka se u Boha neměří na jednotky délky! Všimněte si - tohle dítě se ještě nesrovnává se svými vrstevníky. Ještě si nepamatuje křivdy ze včerejšího dne. Ještě nás všechny bere jako ty 'větší'). Tohle je důležité: Říkám vám, že neobrátíte-li se ke mně (a nezačnete-li se tak chtě nechtě srovnávat se mnou, namísto toho věčného porovnávání mezi sebou), sotva se takovými nejmenšími můžete stát! Až najednou království nebeské úplně minete!
4 Kdokoli se ale ponižuje, aby mohl začít vnímat velikost věcí kolem sebe podobně jako tohle dítě, ten už vlastně v nebeském království je... největší!
5 - 6 Kdokoli mezi vámi bere vážně byť i toho nejbezvýznamnějšího, ale s velkým vztahem ke mně, ten bere vážně mě samotného! A ještě víc: kdokoli znevažuje a odvádí třeba i jediného "maličkého" z cesty do mého světa, pro toho by bylo lépe, kdyby mu zalili nohy betonem a rozkutáleli k přehradě.
7 Běda povrchnímu světu kvůli všem možným pokřivením!... Ta budou přicházet (vždyť člověk dostal svobodnou vůli) - ale hrozné to bude pro toho, skrze koho se tak děje."
V rubrice naTWRdo

13.5.2016
"Mi" tu z produkce Rádia 7 v rubrice naTWRdo "hrneme" spíš biblické výklady a úvahy, než takzvaná... osobní svědectví, tedy vyprávění konkrétních lidí o jejich cestě k Bohu... nebo lépe řečeno o Boží cestě k nim a pak společném... chození. Vírou. V běžných médiích takovéhle věci neuslyšíte v podstatě vůbec. O všelijakých "paranormálních (společenských) jevech" se tam mluví, to ano. I "duchařina" odjakživa láká... ovšem jen do té doby, než na vás novodobá soška, obraz či digitální amulet od Velkého bratra vztáhne ruce a začne si dělat nároky.
Víra v modly je tu od počátku lidského "útěku z domova", jen její... "kabáti" se mění. Za rafinovanější materiály. V těch už pár let starých bychom přeci vypadali ošuntěle, až směšně. Vrať se do hrobu... Ježíši, teď se věří moderněji a nepromokavěji!
Zvláštní... všimli jste si taky, jak se různé "víry v něco"... nadpřirozeného spolu docela dobře snášejí? Než ovšem přijde někdo s tím nudně "nesuperstárovým" Ježíšem Kristem - s tím, který byl jen jako obyčejný, bezmocný člověk popraven... a vzkříšen? Co? I za mně?
No nic, chtěli jsme tu hlavně říct, že pokud příběhy o současném nebo alespoň nedávném interaktivním Božím jednání s konkrétními lidmi sami nevyhledáváte nebo nechodíte do nějakého živého "kristovského" sboru, asi vás taková svědectví - tvrzení, že s Bohem se "dá chodit" jako s někým velmi blízkým, zaskočí a můžou vám dokonce připadat přitažené za... číro! Nebo i velmi křiklavě přibarvené :-)
Když jsme tady před dvěma lety (takřka na týden přesně), společně poslouchali vyprávění Dr. Paula Freeda, snílka, co ve třinácti letech utekl z domova a ve třiceti pak vybudoval jednu ze tří největších misijních rozhlasových stanic světa - Trans World Radio, taky nás to napadlo... taková ta malá česká myšlenka:
Jó, dobrý, ale tyhle velké věci, tahle přímá Boží jednání s člověkem, to se může dít akorát v Americe.
Nebo nanejvýš v Medjugorie :-)
Dnešní "veselé" vyprávění vás snad vyvede... nejen z míry... ale i z omylu. (Co? Pantáto Ládíku? :-)
Zdeněk Fikejs - A Henoch chodil s Bohem... aneb zázraky dějí se nejen v Medjugorie 

24.4.2016
V září roku 2015 nás po vystoupení v rámci multižánrového festiválku v Ledcích u Plzně oslovil ředitel tamějšího terapeutického centra Mgr. Martin Fojtíček s tím, že když se tak pořád tváříme, jako že něco víme, abychom mu tedy odpověděli na tři otázky, důležité pro jeho práci s lidmi s duševním onemocněním (a/nebo mentálním handicapem). Tři otázky týkající se... naděje!
A zprvu to nadějně opravdu vypadalo... alespoň z naší strany. Hlavně podle toho, jak nám bylo do řeči :-) Ale asi by bývalo bylo lépe, kdyby nebylo :-(
Každopádně teď dozrál čas na opravný pokus. Takový soukromý, v klidu a ústraní, s rozmyslem... bez kamer a docela tiše. Jen za šustění virtuálního papíru, zvídavého nakukování všudypřítomných cookies a lehounkého potlesku věčně vděčných klapiček klávesnice.
"Rozhovor" O naději v rubrice Rozmluvy

10.4.2016
Málem bychom pro samé detektivní pátrání kolem tajemně prázdného Velikonočního hrobu zapomněli vyplout dál proti proudu s kapitánem Lukášem Targoszem. Ale on počkal a budete-li chtít, tenhle týden s ním můžete doplout až k prameni, odkud vyvěrá celá řeka slov! K srdci.
Stačí se nalodit... a naladit na třetí pokračování pořadu "Kormidlo člověka", věnovaného tentokrát zvláštní moci bezmocných. V rubrice naTWRdo

4.4.2016
Dnes budeme s šéfinspektorem Pavlem Steigerem pokračovat ve vyšetřování snad nejzáhadnějšího detektivního případu všech dob. V bulvárních médiích označovaném též jako... "BRUTÁLNÍ VZKŘÍŠENÍ"!... prokazatelně mrtvého.
Jak víme, tento případ nenechává chladným snad nikoho. Alespoň ne zde v České republice. Svědčí o tom už jen prostá a všeobecně známá skutečnost, kolikrát za den se k němu běžný občan ve svém běžném hovoru vrací a mimoděk vyslovuje Boží jméno! Žel, nadarmo. Z psychiatrického hlediska jde o jasný případ potlačené skryté touhy po konečném (do)řešení.
Proto náš detektiv vychází na pomoc lékařům i dnes. Zatímco minule spolu s námi a více než pěti sty očitými svědky ohledal místo činu a objasnil nejzávažnější tzv. "přímý" důkaz vzkříšení - totiž fakt prázdného hrobu, dnes se zaměří na související dějinné důkazy. V policejní hantýrce nazývané též "nepřímé". Ovšem z hlediska objasnění skutkové podstaty činu často stejně důležité, ne-li ještě důležitější, než ty přímé, neboť hůře zfalšovatelné.
Pavel Steiger: Akta X... pardon... Akta † - Nepřímé důkazy vzkříšení.
V rubrice naTWRdo

28.3.2016
Znáte ten fór: Co mají společného Halloween a Velikonoce?
No přece prázdný hrob! :-)
Neděláme to rádi, není nám to... nám básníkům - viď Ládíku :-) úplně vlastní, ale čas od času je dobré udělat si nad Písmem malý detektivní rozbor. Vzít fakta do hrsti a poslat je... do "laborky". Ke znaleckému posudku nějakého vyhlášeného analytika. A protože o Halloweenu se přemýšlení moc nosit nebude, využijme k logické expertíze prázdného hrobu raději hned teď... stále aktuálních svátků Velikonočních! Co vy na to pane Steiger?
Pavel Steiger - Případ prázdného hrobu - jak prosté, milý Watsone!
V rubrice naTWRdo

21.3.2016
Milí studenti našeho dálkového námořnického semináře. V dnešní - už druhé - lekci pořadu Kormidlo člověka se podíváme hluboko do minulosti. Vlastně takřka až na úplný počátek, a zkusíme si tam spolu se dvěma dobrovolníky - Evou a Vaškem... pardon... Evou a Adamem - něco jednoduchého zpackat. Následně se to potom pod vedením profesora Lukáše Targosze naučíme zase dát pěkně do pořádku... No, nebo se s tím alespoň srovnat :-)
Račte dál. Katedra theologie a rétoriky, zelená učebna v rubrice naTWRdo

7.3.2016
"...Někdo má dar psát a dělá písmem zázraky, někdo písmem škodí. Proto nepíšu, je to příliš silná zbraň.
Kdybych věděl, ale nevím - a přesvědčovat někoho o věřím, to je na mě moc silný šálek, to je tak černý kafe, že toho se bojím a vůbec se za to nestydím..."
Tééééda, Ládíku! Nikdy by nás ani ve snu nenapadlo, nikdy by nám ani na mysl nepřišlo, že právě ty napíšeš jednou úvodník k pořadu... Lukáše Targosze!
Ale dobře nám tak! Za léta v rodině Nebeského Tatínka už bychom měli vědět, že... "co je pro člověka nemožné, ba nepředstavitelné, to učinil Bůh, aby zahanbil... naší domýšlivost i strach :-) (volně shrnuto a přeloženo z 1.listu Korintským apoštola Pavla)
Pravda, původně jsme chtěli vyvěsit úplně jiný Lukášův pořad, ale takováhle nahrávka na smeč od samotného "kapitána" a navíc doplněná o brilantní hlavičku z tribuny... (lidu) od "průměrného diváka", to se prostě nedá jen tak odpálkovat! :-)
Tak jo, tak si dnes trochu zaslovíčkaříme. Zazní tu pár dobových perliček a citátů od osobností jako třeba Julius Caesar, Bill Gates, Václav Havel nebo Jára Cimrman... a pokusíme se i odpovědět na známou otázku z písně jedné neznámé skupiny: Jakou cenu slova mají, která... chce i nechce se nám říct?
Povídat si budeme tedy opět o Velkých i malých slovech. O těch, která říkáme okázale nahlas, jelikož se nám až příliš chtějí říct, ale i o těch, která křičíme velice tiše a obezřetně, jelikož se nám až příliš okázale nechce, říkat je nahlas ;-)
V rubrice naTWRdo

29.2.2016
Četli jste někdo knihu nositele Nobelovy ceny Williama Goldinga: Pán much? Možná jsme tady o tom už mluvili, ale dnešní povídání v rubrice naTWRdo jednomu prostě nedá, si znovu nevzpomenout.
A možná ne jen jednomu, ale třeba i dvěma... a víc. Tak otřesná to byla kniha! O dětech, co na rozdíl od všech dospělých přežily leteckou katastrofu a zachránily se na... opuštěném ostrově... Autor popisuje den po dni, co se z nich v tak neuvěřitelně krátkém časovém rozmezí - žádné milióny let - stalo.
Ale možná že ta knížka, ostatně jako každá knížka, která zůstává silná i pár okamžiků (či let) po přečtení, je vlastně spíš o nás - Božích dětech - a o tom, v co se... přirozeným evolučním výběrem... pozvolna měníme. Jako nějací trosečníci na opuštěném ostrově zvaném Země. Kdesi v moři vesmíru.
Příběh sice končí "zázrakem" - nakonec se objeví rodiče - a řítící se kola evoluce, co ještě před pár okamžiky vypadala nezvratitelná, a už i takhle stála životy těch "nejslabších", jakoby náhle běžela... v myslích pozpátku, až náhle mizí v zapomnění. Jakoby mávnutím kouzelné hůlky. Nebo možná hole - berličky, na kterou všichni tak trochu spoléháme, akorát ji spatřujeme každý v něčem jiném?
Tak nějak alegoricky podobně je ten zvrat našeho života popsán i v Bibli. Syn (či Otec?) člověka, přicházející skrze oblaky... skrze mlhu... "vlčí mhu". A tak mnozí ani nevíme, že jsme vlastně tajnými fanoušky Star treku, ač ho navenek proklamativně nesnášíme :-)
...
P.S:
"Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je nanejvýš užitečné. Vyučuje nás a usvědčuje, napravuje a vychovává ve spravedlnosti, aby byl Boží člověk dokonale připraven a vybaven ke každému dobrému dílu." - píše apoštol Pavel kolegovi Timoteovi (2.Tim.3,16-17) a autorka dnešního pořadu, Marie Frydrychová, ho připomíná.
A možná by tedy bylo dobré připomenout si hned ještě jednu věc z Bible - abychom případně předešli zbytečným nedorozuměním :-) - totiž zmínku, jak rozeznat pravé proroky od falešných. Jak? No přece podle toho, že na jejich slova dojde! :-)
Takže... až uslyšíte Marii mluvit o různých ožehavých problémech současnosti, prosím, nepodezírejte ji a priori z konjukturalismu. Všímejte si spíš stáří tohoto pořadu! Vždyť v roce 2010 jsme neměli o budoucí Syrské genocidě a tisících uprchlících ještě ani potuchy, v médiích se dál řešilo hlavně že peníze budou zas o něco dražší a že v přicházející krizi nás nečeká nic dobrého. Jen bída a úpadek... hospodářství.

20.2.2016
Ehm... ne že bychom neměli po ruce ty už dlouho slibované kontroverznější pořady (žádný strach, budou příště!)... ale zdejší obsáhlá diskuse (mimochodem díky za ní, a i "Mi" se nenápadně připojujeme pár myšlenkaMi - v rubrice Rozmluvy), nás zeleňáky, donutila přece jen se trochu začervenat a zopakovat si význam... ještě i jiného umění, než jen hrát, zpívat, básnit a kázat... Umění naslouchat! :-) V rubrice naTWRdo

15.2.2016
Jakoby Jákob i jakoby já zas / kopeme studny na poušti v nás / je bezedná k ránu tma neumytá / ale Jákob se drží a mně už svítá...
zpíváme zase Mi... v písničce Jakob i já
Možná někdy nejsou věci... nebo lidé a jejich pohyb kupředu vidět taky proto, že se nepohybují moc do stran (jasně, bývalo to zřetelnější, když byla jenom jedna :-), ale spíš do hloubky :-) Třeba jako když člověk hloubí studnu.
Tímto děkujeme našemu věrnému průměrnému posluchači a velkému fandovi lidstva, Ládíkovi, za mírné pobídnutí ke zviditelnění. Něco ve stylu "hyjé Vi dva!"!
Na oplátku se mu pokusíme udělat radost rozhovorem taky s jedním takovým... fanouškem... národního týmu lidstva. O hloubení zasypaných (českých) studní v nás, a knížce, kterou o tom napsal, něco málo povypráví David Loula v rubrice naTWRdo

4.2.2016
Pan Richard Wurmbrand svou knihou snad obměkčil naše srdce, a tak si můžeme dovolit po čase zase trochu přiTWRdit :-)
Krom "Kreace" je dalším z nepopulárních témat: Církev. Odvážně a s plně nabitým zásobníkem otázek na něj tentokrát zacílil ostřílený evangelický farář - pan Jiří Gruber. K čemu tu vůbec je? A nebylo by nám na světě bez ní přece jen lehčeji? Zkrátka takové povídání pro začátečníky :-) Chceme říci zelenáče. Už jen z barevné kolegiality ho tu nemůžeme minout! :-)
V rubrice naTWRdo





Zpět