2019

15.10.2019
Tak se nám už i nad vědeckým poznáním začínají stahovat mračna, paní 'Milerová'. Zřejmě celou tu "velkou vědu" taky brzy zatrhnou... Víte, dokud sloužila, ehm, "dobré věci", tedy tomu, aby se jejími argumenty vyvracela existence "pánbíčka-Stvořitele", to se do krámu hodila, ale co teď? Se všemi těmi novými objevy, podezřele moc ukazujícími, jak někdejší evoluční "přání byla jen otcem myšlenky", je tu dneska spíš jenom k zlosti.
Ostatně... "očistný proces" byl vždy "historickou nutností" každé revoluce - ať už měla přídomek vědecká, vojenská, lidová či normalizační... "Kdo chvíli stál, už stojí opodál!" A "když se kácí les, musí lítat třísky!" Abychom si připomněli alespoň ta nejznámější hesla z doby sotva minulé.
Pro děda Vševěda jsou možná ze všeho nejhorší trpaslíci, ale pro trpaslíky bývá zase největším nebezpečím ten, kdo toho moc ví. A nemusíme chodit zrovna až do Orwella.
Tak třeba... jestli vás to ještě zajímá (řečnická otázka)... poslechněte si příběh světoznámého profesora, který stál u zrodu teorie, že se život na Zemi vyvinul z jakési anorganické "prapolévky". No prostě stál u současných školních osnov přírodopisu ;-)
A teď si představte, že tenhle chlapík pod tíhou nových objevů na poli biochemie zjistil, že se... zmýlil! Že ty pokusy v laboratoři přizpůsobil kýženému výsledku! Že dlouhá léta učil a propagoval něco, co je tak nepravděpodobné... až skoro nesmysl!
Co teď? Celý svět si ovšem už zvykl a rád by, aby to tak, alespoň v učebnicích, zůstalo i nadále!
Formát, tenhle chlápek! Veřejně vystoupit a uznat svou chybu, to se nikdy nenosilo, natož dneska! A natož v tak zásadních věcech!
Zajímá vás, jak to s ním bylo dál?
Nic zvláštního. Zakázali mu nové poznatky na universitě učit!!! Alespoň mladší studenty. S odůvodněním, že prý na podobné úvahy nejsou ještě dostatečně zralí! (Nebo společensky zformováni?)
Ne, tohle se nestalo v žádné totalitní zemičce, ale v tzv. křesťanské Americe! Co asi v marxisticko-leninském regionu?
No nic. Stejně je to vlastně každému šumák, jak se kdysi dávno u prvního sporáku vařilo! Lejna padající sem dolů... shůry vyšších vrstev... už takhle nabírají dost švunk, natož pak ještě nějaké to spadlé z nebe, že?!
Dave Fisher - Záhada vzniku života v rubrice "naTWRdo"


12.10.2019

GOTT MIT UNS
(věnováno nejen Karlovi)


Když umírají idoly
je třeba čeřit vodu
o maják šplouchat symboly
a pravého Boha... spláchnout do záchodu


28.9.2019
Tak nas napadlo, ze si to cekani, nez nam pan domaci Host ing. vymete spadane listi ze zelenych pismenek, nez tu budeme moci nasi krasnou sislavou materstinu znovu zasit, muzeme ji zatim trochu orat, co rikate? A pritom aspon neco hezky cesky poslouchat. A treba si k tomu i sami mumlat! ;-)
Dita Targoszova - Modlitba v rubrice "naTWRdo"

19.9.2019
Přemýšleli jsme, jakým (c)hutným oslím můstkem bychom tady na zelených pozdně letních pastvinách předžvýkali úvodník k té čerstvě vysazené audioúvaze... z archivu (Rádia7), ale nějak jsme si vylámali zuby. Asi proto, že není z oboru šťavnatého teologického zahradnictví, nýbrž historicky kamenného "stavebnictví" ;-)
Jaroslav Pleva - "Odrazník", "svorník" nebo "hlava úhlů"?  v rubrice "naTWRdo"


1.9.2019

DO NOVÉHO ŠKOLNÍHO ROKU...
nejen s novou brašničkou!
S celýMi novýMi stránkaMi!
TabuleMi, křídaMi, třídaMi... "Mislocvičnami"... a to vše nad těMi stále stejně sytě zelenýMi loukaMi!
Jen račte dál zvídavá Mimča, Mistři i dáMi... s náMi! ;-)
Dnes jsme učinili další... možná malý krok pro návštěvníky těchto stránek, ale rozhodně velký krok pro nás, jejich tvůrce :-D


19.8.2019
Jsou kázání, při kterých zaručeně neusnete, i kdyby bylo nedělní ráno sebeospalejší a horečka sobotní noci do ranního kokrhání. I kdyby se kostelní lavice zdály sebevypolstrovanější a možná... i vyhřívané!
Jsou taková kázání, po kterých na vás nezůstane nitka suchá, i když si myslíte, že máte své místečko na slunci jisté či hroší kůži pod sakem. A nebo jako "chudí duchem" alespoň poctivé materialistické gumáky s teologickou pláštěnkou (pro běžný duchovní úprk z louže pod okap).
Jsou kázání, kdy i svatí napjatě vyhlíží (svým jedním zbylým okem) záblesk Kristova evangelia, protože jinou variantou je už jenom peklo a nebo... "totální synaptická rekonstrukce", jak říkávali ve Star treku... (než na ní došlo)
Co když ovšem vyhlížíte marně a světlo na konci pomyslného tu..risticky zpřístupněného Božího hrobu nevidíte! Jen svítící tabulky s diagramy, kolik úžasného a nadstandardního toho pro vás Kristus (před dvěma tisíci lety) udělal. Plus nějaké ty obecně platné pokyny, jak správně naložit s Jeho "novými" přikázáními.
Co když ale ani po sebesilnějším kázání sílu na to být lepšími nemáte a zdrcující poznání pravdy vás neučinilo svobodnějšími, nýbrž ještě většími "lůzry"?
Není to tak dávno, co nám Banjo na "Vechtru" moc vtipně do češtiny "předaboval" slavnou punkovou hymnu Anarchy in the UK, od Sex Pistols:
... a to se mi líbí tůze - Král, ten se nepodbízí lůze!
...já chci v Čechách Království!
(jistě myslel Boží! ;-))
Ježíšovi často vytýkali (zprvu dobrácky), že jakožto "učitel", by se neměl až tak "podbízet" všelijakým lůzrům, a spíš se věnovat těm, kdo o Boha stojí. Jenže... kdo o Něj a Jeho Království tehdy skutečně stál a kdo jen o "řádnou výuku náboženství"?
A kdo dnes?
Ježíš tehdy odpověděl známým výrokem:
Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní!
A v době současné "velké zdravotnické revoluce"... to možná říká ještě polopatičtěji:
Evangelium potřebují všichni!
Ne, to není rozkaz jako když ti domů vejde bez pozvání, desatero dalších přikázání... - to je vzkaz! "Milostný vzkaz" od někoho, kdo s tebou prožil (dobrovolně a svobodně!) všechno! Dobré i hnusné. Takže vlastně od bytosti skutečně nejbližší:
Nejsi na to sám! Já Jsem!... přemohl smrt! I tu vnitřní! Pro mě nejsi prostředek k dosažení cíle! Budeme spolu mluvit... i jednat! Kdykoli kdekoli. Moje zmrtvýchvstání se bude dít i skrze tebe! Na to máš mé Slovo... i Ducha!
(Prosíme, omluvte sníženou zvukovou kvalitu nahrávky, jde opravdu o autentický záznam z takového kázání, při kterém se neusíná... Takže děti tam řvou, dospělí pláčou (nebo aspoň neformálně posmrkávají), židle či podlaha sem tam zavrže při (panickém?) odchodu, 7 statečných jak lvové bijí hlavou o mříže...)
Petr Vaďura - Co je vlastně svoboda? v rubrice "naTWRdo"

30.7.2019
Ehm... aby řeč nestála, "Mi" máme z minulého týdne... krom sobotního Vechtrfestiválku "Na mýtince" ještě jeden silný zážitek: Jako ježek s liškou jsme se totiž vypravili do města Tábora. Za panem hudebním učitelem Radkem Nezdvořákem, mj. z akustické puňkové kapely Vrámci Možností. Byl to právě on, kdo nás před časem nenásilně a toliko svou slovní obratností přesvědčil (neboli ukecal), ať prý si s ním zkusíme zahrát na ulici! Že tam teď s místními hudebníky "bez stálého angažmá" rozjíždí angažovanou pouliční scénu :-D
Ostatně role buskerů je prý pro život obecně velmi poučná, jelikož jeden dneska nikdy neví, zda ho třeba už zítra nouze nezačne... (násilím či se vší ctností)... učit housti!
A navíc motto buskera je prý totožné s heslem běžného evangelizátora, či skautíka - a to:
Vždy připraven!... vydat počet ze své víry, síly, ale i talentu!
(Ano, "busker"... takhle anglicky to zní skoro až sportovně, že? Rozhodně lákavěji než kdyby vás někdo zval do role "pouličního hudebního žebráka"!)
Paradoxní na tom všem bylo, že jako Caine-Mi v podstatě neumíme jedinou převzatou, natož masově oblíbenou píseň! A zřejmě i proto pan učitel Ráďa - před nás (do bezpečné vzdálenosti) - ten "symbolický klobouk" umístil až v průběhu produkce, kdy přišňůrováni ke svým kombíčkům jsme už nemohli couvnout :-)
Ale konec dobrý, všechno dobré! Kdo četl obě zde (a na vzkazníku) avizované "reportáže psané po oprátce", už ví, že do pustiny před vechtrovnou jsme nakonec šťastně dorazili a tudíž z přelidněné táborské "Rozdělovací třídy" museli vyváznout živí a zdraví a... a že vše skončilo přinejmenším postmoderním happyendem:
I když nám zlaté mince v kapse nechrastí, pár kolemjdoucích Japonců si nás vyfotilo! :-)))

29.7.2019
Tak jaký byl letošní VECHTRfest?
Snad můžeme parafrázovat kouskem textu z písničky "Mi"šionáři:
...chromí vidí, chudí chodí
slepí slyší, hluší tuší a... hudebníci už nemaj mindráky!
uuuú - i to jsou přece zázraky! :-D
Fazy2 nám obratem poslal ambientní zvukový záznam k dalšímu zpracování... Díky! "Mi" budeme s videem ještě chvíli napínat, jo? ;-)
Zato Banjo ve své (d#)harmonické reportáži (vechtrovní punk očima Banjisty) sepsul... ehm, sepsal postřehy z natáčení velmi barvitě už nyní, takže kdo měl letos výluku a nebo po cestě zkrátka zabloudil... jinam, může alespoň takto nenápadně mezi řádky nakouknout a přičuchnout!
http://disharmonici.hrajou.cz -> Kronika -> Rok 2019 -> Vechtr čtvrtý (27.7.2019) (zatím poslední příspěvek úplně dole)


25.6.2019
Díky za každé nové ®áno
"fata morgáno"! Za každé nové Slovo, co se nerozmázne
jako chlévská mrva
když do něj někdo šlápne
z plna hrdla... sotva hovor vázne
co není trapné
i když tak dlouho - vlastně už odedávna... trvá!
A minimálně ještě bude... dokud na něj sám a bosý
na té poušti kde rostou pštrosi
a neustále hoří křoví
zbylých slov... dokud na něj každý
a svým způsobem navždy...
neodpoví!
(A nebo nesklapne!) :-)

Tak tohle je taková zajímavůstka ;-)
Dave Fisher - Na Počátku bylo... 'Logos'!
V rubrice "naTWRdo"



6.6.2019
Ten "dnešní" pořad do naší "Natwrdlé" duchovní rubriky (který jsme opět sestříhali z bohatého archivu přednášek a kázání Radia 7 alias TWR), má nejspíš konkrétního adresáta. Ano, možná... trochu rouhání, tvrdit takhle veřejně, že nám sám Pán Bůh vyjevil, komu že konkrétně by bylo dobré ten sestřih adresovat. Vlastně i "Mi" sami jsme se takové cílené "pošty" zalekli. Co si o nás pak dotyčný pomyslí? Co když si to nevysvětlí jako pošťáctví, ale spíš jako poštívání? A navíc... přece nemůžeme jít jen tak někomu zazvonit u dveří a říct: Dobrý den, ehm... to vůbec není drzost, "Mi" jenom prostě máme pocit, že nás k vám posílá Ježíš, víte? Ten vzkříšený! Abychom vám... a konkrétně vám, zahráli tuhlenctu a tuhlenctu písničku...
Například.
Trapas, co? Ale co když nás tam fakt posílá? A neposlechneme-li, pak dotyčnému adresátovi ublížíme ještě víc, než když půjdeme, aniž by nás tam Ježíš posílal!
To je situace! Jak celou věc kulantně a bez újmy na číkoli důstojnosti rozštípnout?
Asi by bylo dobré nejprve si k takovému doručování ušít na míru nějaký dres. Uniformu z hroší kůže v dvojkombinaci s "neprůstřelnou duchovní vestou" :-D
A nebo aspoň pro jistotu pohotovostní masku lidového baviče...
Až najednou adresát zmizel. Odsud a možná i odjinud.
Žijeme v paradoxní době. Na jedné straně se bojíme otravovat kohokoli čímkoli "hodným" a nadějným, a na druhé straně bez skrupulí otravujeme kdekoli svou skepsí, otírajíce marnost všeho druhu o každý blízký obílený hřbet. Jak uBozí jsme to lidé! Jako nějaké zBoží v rukou překupníků na trhu emocí.
Jako otroci.
Jakub Limr - Já, svobodný otrok!

29.5.2019
Někdy člověka až tak "zašimrá" v žaludku, když zaslechne Boží slovo... i od člověka ;-) Jasně, zítra nás ten samý dotyčný může klidně naštvat. Není vyhráno. Už 2000 let na nás volá z trenérské lavičky apoštol Pavel, ať se koukáme snažit běžet pořád tak, abychom nakonec vyhráli! Nevíme jak vy, ale "Mi" měli vždycky s tím (a nejen) "duchovním soutěžením" - problém.
Někdy se totiž i při už rozběhnutém závodě vyplatí na chvíli zastavit, ztratit sice drahocenné sekundy v momentálním dílčím etapovém měření, ale chytit "zlatou nit" nebo aspoň druhý dech :-D A přitom se ohlédnout zpátky "po celé dlouhé oběžné dráze", co už je za námi. Najednou mizí opojná vůně akutního soutěžení a zůstává spíš... dětský úžas! Čím vším jsme to už při svém orientačním běhu prošli! Vidíme, jak různě rozptýlení v prostoru krajiny chodí sem a tam závodníci, co s námi kdysi společně vybíhali a mnohem jasněji než kdykoli předtím se odtud rýsují i Boží značky, znamení, rozcestníky a ukazatele... kudy dál. Člověku až zatrne, když teprve takhle zpovzdálí spatří, jak by býval stačil jediný krok stranou a nad jeho závodním číslem by se třeba zavřely tekuté písky. A jinde zas jako bychom slyšeli odkudsi z mlžných hor stoupat v bludných kruzích jen ozvěnu známého a kdysi tak blízkého hlasu. Snad aby signalizovala turistům, kde někdo "(bez)významný" ukotvil svůj poslední výškový tábor.
Běžte tak, abyste získali NEPOMÍJITELNÝ věnec vítězství! To na nás nevolají diváci, ale Trenér!
A místo startovního čísla na sobě neste Kristovo jméno! U normálních pomezních rozhodčích vás to bude nejspíš... trochu diskvalifikovat :-D ale pro konečné vítězství je to "jediná správná volba"!
Ten kratičký příběh nám spadl, jako cvrnknutí nebeského oříšku o nos, při zpáteční cestě za Popelkou ;-)
Dave Fisher - Jediná správná volba v rubrice naTWRdo

16.5.2019
Ono se o tom moc nemluví, ale všimli jste si, že žijeme v totálně, ale totálně náboženském světě?
Jen koukněte kolem sebe! A nepřesvědčí-li vás ten pohled, mrkněte ještě na statistiky. Vždyť podle nich oficiálně v České republice věří 100% lidí!!! Myšleno tedy různě v něco, co si sami nemohou ověřit, co přijali buď na základě většinového názoru... prostředí, ve kterém se pohybují, a nebo na základě světectví pro ně důvěryhodných osob. Tak třeba průzkum veřejného mínění z loňského roku, jak je zveřejnil portál iDnes. Vyplývá z něj, že hned po víře v čáry a kouzla u nás převažuje tzv. ateismus, to jest... přeloženo do naší poetické myšionářské řeči... "víra", že za vznikem vesmíru nestojí žádná mocná inteligentní bytost a že organický život se vyvinul z neživých látek. Inteligentní život pak tzv. přirozeným výběrem.
Jistý matematik spočítal pravděpodobnost samovolného vzniku života a DNA z anorganických prvků, a aby nám nematematikům to šílené číslo nějak přiblížil, přirovnal ho k pravděpodobnosti, s jakou by se tisíc balíčků karet otevřených a vyhozených z letadla ve výšce tisíc metrů nad zemí, samo poskládalo na letištní ploše podle barev a přesně v postupkách!
Obhájci takového "vědeckého" náboženství samozřejmě tvrdí, že nejsou na hlavu padlí, aby věřili, že... něco takového se může stát ze dne na den! K tomu je přece potřeba miliónů let a hodně leteckého benzínu i dřeva, potažmo papíru na karty. Čehož všeho má naštěstí vesmír přehršel!
Nu, podle nás je to už trochu moc zapálená víra a ateistům ji jistě musí závidět i mnozí radikální stoupenci jiných náboženských směrů ;-)
Ale to si nechme na někdy. Dneska nás totiž pálí spíš otázka jiná: Když tedy 100% lidí ve světě má "víru v něco", je také něco, na čem se všechna náboženství shodnou? Jakoby nějaký styčný bod, na kterém se lze domluvit a kterému budou společně všichni rozumět?
Dobrá otázka, že? Přivedl nás na ní kamarád Déma, kytarista ze Znouze, a vzápětí i vyzval, abychom trochu "zabrali" a nebáli se o svůj názor pak podělit. Tak jsme tedy hozenou udičku chytili a "zabrali".
A... a ono nic! :-(
Naštěstí nemá vesmír jen dost času a papíru na pasiáns, ale taky Stvořitele (v jehož schopnosti je pro nás přece jen snadnější uvěřit než ve "vědeckou náhodu"), zkrátka netrvalo to až zas milióny let a "vyvinul" pro nás v hlavě jedné přemýšlivé paní docela zajímavou odpověď! Jestli chcete, můžete si ji teď taky poslechnout.
Je to fakt kraťoučká úvaha, pět minut, a je i o tom, že někdy prostě "zabrat", "máknout na tom", případně udělat nějaké ty přesčasy... nestačí. Hlavně v praktickém životě :-)
Dita Targoszová - Zákon karmy... a dál? v rubrice naTWRdo

22.4.2019
Parafrázovaná Bible od Saši Fleka teď frčí! Ostatně je to dobrý způsob i návod, jak si může každý sám propojit Ježíšův příběh s vlastními reáliemi. Ale pojďme to teď na chvilku zkusit obráceně! Co takhle naše reálie přetlumočit do Ježíšova příběhu?
Pro začátek začněme s něčím jednodušším, obecně známým a typicky českým: Třeba se Švejkem!
Tak nám zabili Mesiáše, paní Mullerová!
Ále, pane Švejk, berte to z té lepší stránky - konečně skončil půst!

(Uff! Díky Bohu máme v historii i světlejší okamžiky i jiné národní velikány. Třeba Járu Cimrmana :-D)
Ovšem když už jsme u tématu vlastního půstu a nasycení a pokoušíme se ho "parafrázovat" Ježíšovi ;-) bylo by možná dobré se napřed zeptat:
A měl On vůbec... když tu mezi námi chodil v lidském těle... někdy hlad? Nebyl jen jako... postava z filmu? Nějaký superstár bez bázně a hany, hladu a žízně?
Očitá dobová svědectví potvrzují, že tisícové zástupy dokázal nasytit pouhými pěti plackami a dvěma rybkami, hloučky svými podobenstvími, jednotlivce evangeliem... ale co vlastně sytilo Jeho? A bylo-li něco takového, mohlo by to ještě dneska sytit i nás? Je přece psáno, že ve všem byl jako my! Tedy kromě míjení se s Bohem!
Víc možná napoví už trochu povelikonoční kázání Martina Šrámka: Nasycení Ježíšova hladu. (Z archivu Radia 7 alias TWR-cz).
Dobrou chuť!
(To myslíme upřímně. Někomu s žaludkem obtěžkaným vajíčky natvrdo přece může bodnout i nášup z naší rubriky naTWRdo :-D)

16.4.2019
Ne všechno je hned vidět očima. Jak psal už pan Čapek ve své nenápadně moudré knize Zahradníkův ro(c)k - nejdůležitější období pro zahrádku není jaro, ale právě zima, kdy všechna hlubší zeleň usilovně pracuje ve skrytu svých kořenů! Jenom těch plánů a nápadů na celý rok, co si musí rozmyslet, kam nasměrovat výhonky, kde posílit, kde ubrat, aby potom, až se na jaře všechno provalí, to už jen vesele kvetlo a zelenilo ;-)
V případě zdejších skalních "Zelenáčů" holt i hoblovalo :-D
S lidmi, byť třeba i nějakými legendárními counTRYSTY to ale zas tak samozřejmě růžové, pardon, zelené... na jaře není.
(Mimochodem... víte proč se ve slově COUNTRY píše tvrdé Y a ne měkké... jako třeba ve slově "Mi"?
Mi došli k závěru, že nejspíš proto, aby tenhle věčně zelený žánr nepůsobil oproti například strakatějšímu punku, příliš fádně až counTRISTNĚ :-D)
Jsou tu zase Velikonoce.
I klasici žánru, jako Mirek Hoffmann, či Michal Tučný čekají na svoje vzkříšení. A co my?
Jakoby originálů ubývalo a kopie se množily. To bude asi tou kyselou půdou... v nás. Filosof Darwin si určitě evoluci druhu představoval jinak. A s ním i další náboženští představitelé... ateismu.
Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí!. Chtě nechtě! Říká "klasik" trochu jiného žánru i formátu ;-)
Jenže člověku se někdy nechce... "být zrovna teď osvobozen"! Jak nám na vzkazník napsal PVV: lež je často z lenosti a "nedostatku" času. Pravda se dá říct i nebrutálním a budujícím způsobem, ale to už si člověk musí dát trochu práci to promyslet...
Nad naše síly, čas i diplomatické schopnosti bývá mnohdy "chirurgická pravda". Ta, která odřezává, co už dlouho uhnívá a jenom na povrchu se tváří, jako živé. A pak Potěmkinovy vesnice náhle roztrhá mráz, spálí žár a spláchne déšť... A nám zbyde jen holá... ne zadnice, ale pravda!
Tak jsou tu zase Velikonoce.
Děkujeme Ti, Tati, i za tu zimu v nás, že nebyla holá, žes nám dal sílu ji přestát a v kořenech růst. A teď... teď, už se těšíme, protože minimálně o tu jednu zimu víme víc, že to ne naší silou, důmyslem a pákami jsme přemohli noční vojenskou hlídku a odvalili kámen od hrobu... Že to ne naším zaříkáváním probouzíme k životu náboženské relikvie, ale že to Ty, Ježíši, jsi sám vstal! A rád bys teď otevřel obílený hrob každého z nás!
Kolik by si člověk ušetřil trápení, kdyby Ti dokázal důvěřovat dřív, než až když už mu vlastně nic jiného nezbývá!
Děkujeme Ti!
I za to mrazivé: ...pokolení zlé a zvrácené! Nebude vám dáno jiného znamení, než znamení Jonáše!
Caine-Mi: Jonáš (i váš?) 

18.3.2019
Trochu předbíháme. Do Velikonoc ještě daleko, ale pro jistotu:
V rubrice "SaMimluvy" máme už předvelikonoční úvahu. O JIDÁŠOVĚ VELKÉ ODVAZE (a malé víře).
A O PETROVĚ... NAOPAK.
Ale jestli se někomu ještě zpoza kamen nechce, natož někde předbíhat, pak z archivu Radia 7 tu máme něco docela kratinkého. Jen tak na odskočení si. Na dvě minutky.
Jana Frantíková - Dvě vstupní informace v rubrice naTWRdo

4.3.2019
Zvláštní. I když se to tady stále zelená, na nás asi přece jen padl zimní spánek.
Ale klid. To se lehce omluví tím, že zima přece ještě neskončila! Ba že lidové přísloví nás dokonce nabádá, abychom svá vyhřátá místečka neopouštěli - a když je teprve březen, ať hezky vlezem' za kamínka, za radiátory... pod peřiny... A nic se neděje, když tam budem' ještě i celý duben! :-D
No a co si takhle k tomu pustit pohádku! To by bylo dokonalé! Třeba nějakou z archivu Rádia 7, alias TWR, tam jsou osvědčené! ;-)
Jenže oouha! Ta "O zradě" nás spíš probrala, než uspala... Chcete taky probrat?
René Milfait, Petr Vaďura - Zrada aneb o Jidášovi, o Petrovi... zkrátka o nás v rubrice naTWRdo

6.1.2019
V rubrice SaMimluvy přibyla další úvaha na téma: Mluví k nám Bůh ještě vůbec "nadpřirozeně"?

31.12.2018
Bylo by to všechno krásné, kdyby šlo učit se jen od vlků, šamanů, filosofů či... vesmírného povědomí. Jenže když je nám zle, voláme stejně nakonec všichni k Bohu. Kdesi uvnitř to ví každý a silácké žvásty, jakkoli se tváří alternativně, nepomohou!
Když se z hlavního hrdiny a posla světla v nás stává jen jazykově šikovný komentátor doby, žádná módní modla, mantra, zaklínadlo ani jiná náhražka Víry tady nic nezmůže. Jen Jediný dokázal prolomit bariéru oddělující svět mýtů a svět lidí. A dělá to dosud! Ať už se to komu líbí nebo ne, ať už to chytře shazuje a nebo jen hloupě ignoruje, jakoby se skutečně vyvinul z opice... tohle žádný -ista nezmění!
I kdyby pominulo všechno, na čem si tak stavíme... společenské jistoty, přátelská úcta, láska nejbližších... ba i kdyby každý sám sebe tak hluboce zklamal, že už by nebylo ani jediného vděčného pohledu směrem vzhůru (výš, než jen tam odkud padají ona pomyslná lejna)... i kdyby nebylo už v žádném dospělákovi kouska dítěte... jedna jistota, úcta i láska zůstává napříč věky (i žánry):
Ten Jediný, který u všeho s každým z nás osobně byl od počátku a má tak všechny informace z první ruky! A tak rozumí důvodům, a tak ho neošálí výmluvy... a přece to ustojí a má rád! "Tebe i mě".
Navzdory všem žvástům, jen ten Jediný může vstoupit i do našeho nejzazšího nitra a tam způsobit zázrak vzkříšení... do květů nebo dokonce do plodů, navzdory zákonu přirozeného... ne výběru, ale stárnutí!
Jak to víme?
Tohle nám Ježíš Kristus, Boží syn, přece slíbil! Všem! A dokonce každého vyzval, aby se o tom sám přesvědčil! Aby to s Ním zkusil! Aby nikdo už nemusel svůj strach skrývat za okázalé siláctví a nebo ještě častěji - za jiné okázalé siláky a momentální buřiče.
Můžeme chodit ke "kováříčkům" a svěřovat jim k okování svoje životy sebevíc - aby při chození tolik nebolely. A někdy až k úplnému okování, kdy jsme ve svých "vírách v cokoli" už fakt kovaní! A přece to poslední živé, co z nás někde hluboko v srdci ještě zbývá, zůstává vzkříšením nedotčeno. To je tak smutné...
Kéž by jsme tedy do nového roku mohli jít za ruku s Ním - dospělák nedospělák - a nechat svou zimní temnotu pod Jeho nohama tát ve vlahou letní noc.
A tu zas pak... v horký letniční den ;-)

Caine-Mi a J.A.Vyšata - Letní noc - letniční den
Živě 23.6.2018 - Vechtr festival "na mýtince"






Archiv Ňaminek:
2018, 2017, 2016, 2015, 2014, 2013, 2012, 2011, 2010, 2009, 2008, 2007, 2006