2022

29.6.2022
Máme kamaráda Jirku B., ajťáka a velkého fanouška Star treku - a přece se jednoho ne moc krásného dne rozhodl přestat striktně držet "základní diplomatické směrnice spojené federace planet". Neboli jinak řečeno - přestal jen tak sedět u kompu a dívat se, jak kousek, jen pár stovek kilometrů od jeho domova, armáda jakýchsi šílených "klingonů" střílí do bezpočtu civilistů. Sebral svůj "pilotní" průkaz a přihlásil se coby dobrovolník do služeb mezinárodního Červeného kříže. Tak začal přepravovat humanitární pomoc do míst, kam se "dosud nikdo (z nás) nevydal.
Když jsme ho viděli předposledně, a pokusili se ho rozmluvit, rozbrečel se jako malý kluk. Říkal, že to si stejně nikdo z nás neumí představit...
Teď, co jsme ho viděli naposledy, mu prý střepina bomby prorazila palubní desku a zůstala trčet těsně u jeho břicha, zachycená o volant. Rusové měli shodou okolností zrovna něco moc důležitého k vybombardování kousek od humanitárního konvoje. Okna ve všech autech to vymlátilo naráz.
A jak jste se dostali zpátky?
Ukrajinská armáda nás napřed na noc ukryla v nejbližší vojenské základně. Jenže při bombardování stejně neusneš... člověku se honí hlavou víc než jen vítr. A když pomyslíš na ty, co nemají žádné "zpátky"..."
Těžko "hlásat Evangelium ze střech", když "za rohem v ulici se střílí". Víc než měsíc jsme mlčeli a hledali tady do rubriky MiMisie povídání, které by po tom minulém - "hustém" - nepůsobilo až příliš řídce. Nakonec nám Lue Endlicherová z Rádia 7 na pomoc přivedla člověka, co ve válce prožil minimálně 30 let svého života. Což si asi v případě té ukrajinské války sotva dokážeme představit, co?
Ne, dotyčný pán už samozřejmě nežije, od třicetileté války je to už nějaký pátek, a tak bylo třeba jeho myšlenky zprostředkovat. Ujal se toho jeden z nejpovolanějších:
Jan Hábl - Charakter člověka... v míru i válce v rubrice "MiMisie"


9.5.2022
Sociální bubliny, které si kolem sebe vytváříme, abychom mohli alespoň někde klidně spočinout, jsou vlastně jakousi novodobou alternativou tlupy. Paradoxem je, že ale čím víc jsou lidé v ní negativně naladění, tím víc se navzdory její početnosti stávají osamocenými... říká host následujícího rozhovoru, který jsme výjimečně nevytáhli z hlubin archivu, ale byl na Rádiu 7 odvysílán docela nedávno. Zároveň i na vlnách rádia Proglas.
Mluví se v něm o válce kousek od nás, ale ještě víc o té v nás. Mluví se v něm o právě probíhající 3. fázi zkoušky, která nemá odhalit naše názory, jestli se přikloníme na tu nebo onu stranu, ale spíš nám samým pravou podobu vlastního vztahu k člověku jako takovému.
Roman Toušek - Spočinout znamená riskovat v rubrice "MiMisie"


30.4.2022
Co vás napadne, když se řekne: Ekonom v Rajské zahradě?
Nás hned něco jako: Slon v porcelánu! :-)
Jenže pak jsme si v archivu Rádia 7 poslechli přednášku mezinárodně uznávaného ekonomického experta (a zároveň filosofa i křesťana v jednom) - Tomáše Sedláčka, přednášku sice už 10 let starou, ale stejně jakoby nám samotným z ní "ztěžkly nohy". Minimálně tím, jak snadno některé obecně uznávané (polo)pravdy jsme už taky stačili přijmout za "své" a vlastně se nad nimi ani nepozastavovat.
Věděli jste třeba, že to, na čem stojí veškerá současná ekonomika, tedy půjčování na úrok, se Bohu hnusí? Dokonce odedávna! Jsou o tom doklady nejen v Bibli, ale i v moudrosti starověkého Řecka, ví o tom stejně barbarská mytologie, jako přírodní národy!
Nu, záznam přednášky je poněkud delší, skoro hodinu, protože autor odpovídá i na ožehavé otázky "současné"... nejen ekonomiky. Ovšem poslouchá se to jedním (zatajeným) dechem. Pokud to nenaštve 😁
Tomáš Sedláček - Duchovno a peníze v rubrice "MiMisie"


17.4.2022
Karel Řežábek - Velikonoce.. aktuálně.. z druhé strany


15.4.2022
Co asi tak čekat od dvou zelenáčů v jednom... (Božím těle) na Velikonoční svátky? Pravda, Zelený čtvrtek jsme jako správné ovečky už nějak propásli, ale Velký pátek, ten si přímo říká o kalich... nebo alespoň šálek nějakého dobrého kostelního country!
V únoru jsme si utrhli na festiválku PLUG'N'PRAY v Rokycanech jednu fakt chutnou pecku, a navzdory sezóně vyzrálou! Po dlouhých jarních večerech jsme ji drtili, ždímali, až z ní namixovali šťavnatou ochutnávku z té podařené únorové hudební úrody.
A tak teď spolu se skupinou PPLP přejeme všem, kdo mají uši k slyšení, i v letošním roce... po prohrané sloce... po pomlce... dobrý refrén: Velikonoce!

PPLP
Živě na PLUG'N'PRAY festu v Rokycanech 20.2.2022




20.3.2022
Asi jste si už všimli: Letitý šlágr JÁ CHCI ŽÍT NON STOP vystřídal nový hit: ZAPÍRAT! ZAPÍRAT! ZAPÍRAT! Cože?! Neslyšeli? Ale ano, to je přeci ta natloukárna... duc duc duc... ta, co dovede tak pěkně zahrát na nervy, když vám ji někdo zanotuje za zády drze do očí! Ta co si ji pak sami broukáme v koupelně, když nás nikdo neslyší, ale sotva začneme být trochu in...tonačně jistější, lajzneme si ji kolikrát i sborově. Až nakonec i sólově na modlitebním koberečku u šéfa. Takový sugestivní text má...
Pamatuj! Když už se něco proflákne
na všechno říkej ne!
A nebo aspoň významně
obrať oči v sloup!
No tak! Navrch se dívej a ne hloub!
Zrak upírej vždy za prstem
po srsti hlaď týpky zakrslé!
Cizí špínu propírej... a hlavně:
Zapírej! Zapírej! Zapírej!
Možná namítnete: V "muzikantském světě" to holt už jináč nejde. Každý po svých sklenících nebo "open air šou" sázíme nějaké ty pecky (a jádra samozřejmě), a doufáme, že na nich vyrosteme aspoň tak, aby o nás zakopl zbloudilý hudební turista nebo kritik estrádního životního prostředí. Ale, poslyšte... setkali jste se už s tím, že vám někdo nabídl "volňásek" na VYSTOUPENÍ? Rozumějte, na vystoupení ven z vlastního "muzikálu"!
A jestli ano, necítili jste přitom najednou podivně "svázané ruce"? Pravda, takhle hrubě to asi nenazveme, ale třeba jemněji: Plné ruce práce.
Pilát se při svém "předposledním soudu" ptal: Co je to pravda? My se dneska ptáme (pokud se tedy nebavíme jen o hmotných či finančních záležitostech): A co je to mít ty... "prázdné ruce"? Jak? Kam až? Je to svoboda? Nestrannost? Nebo snad chudoba? Vcítění se? Totální nasazení pro danou věc?
Možná... možná nic až tak absolutního. Jen PŘIZNÁNÍ... se!
Prázdné ruce jsou to, co může udělat každý sám za sebe, aby nějaký veliký dar vůbec mohl přijmout. Natož uchopit.
David Novák - Zákon karmy a prázdných rukou


9.3.2022
Už od té doby, co nám Víťa L. na "vzkazMíku" poprvé napsal, že bychom měli raději zveřejňovat SVOJE příběhy, než ty cizí, tak pokaždé, když se chystáme "vyvěsit" nějaké to zamyšlení (či alespoň výzvu k zamyšlení) někoho jiného, nedá nám to se neptat:
Je to i můj vlastní "příběh"? Do jaké míry ten dotyčný/dotyčná vyslovuje myšlenky, které opravdu zaměstnávají moji hlavu i srdce?
Když si odpovíme, že velkou měrou, pak to sem na stránky prostě vlepíme a basta!
Pokračování v rubrice SaMimluvy


27.2.2022
Přišla nám výzva od "punkové" písničkářky Marky Míkové ze Zubů Nehtů, tak ji posíláme dál. Budete-li to považovat za smysluplné, můžete se připojit:

Už od začátku války na Ukrajině cítíme frustraci, že nemůžeme účinně pomoci.
Jenže my můžeme bojovat!
Naše zbraně jsou modlitba a půst.
Jako křesťané věříme, že se vede i duchovní boj a že v něm můžeme bojovat.
"Takový duch nemůže vyjít jinak, než modlitbou a postem." Mk 9,29.

A tak se do něj vrháme. Jestli pocítíte v srdci touhu se k nám přidat, bude naše vojsko silnější.
Každý den v 18 hod. se spojíme v modlitbě, ať jsme kde jsme.
Budeme prosit Boha o mír na Ukrajině.
O jeho milost a milosrdenství, o jeho silnou podporu a ochranu.
Také o obrácení Putina.
Bůh miluje všechny bez rozdílu, Ukrajince i Rusy, i Putina.
K tomu se chceme každý pátek postit za Ukrajinu.
Jestli cítíte, že se chcete přidat, udělejte to!


24.2.2022
Kdo tam byl, už ví, kdo ne, pro toho to teď píšeme: Plug'n'pray festiválek byl... nabíjející!
Zvláštní... i v tak zkratové době!
Jak se to může stát? Ptáme se s Nikodémem. Vždyť žádné, ani symbolické peníze z toho pro nikoho z  účinkujících nekoukají, natož aspoň závan slávy. Žádné propagační předměty pro diváky se nekonají, ani pivo se tam netočí... netančí se (snad krom jediné výjimky ;-) ...zkrátka festiválek skoro prostý hmotných požitků... (pravda, až na ty úžasné Banjovy česnekové chlebíčky, příjemné teplo a židle s polstrováním)... a přece člověk odjíždí po celém tom "nehmatatelném" odpoledni až hmatatelně nabitý! A to i když předtím spal třeba jen pár hodin. Jakoby kdesi mezi slyšitelnými tóny písniček zněla i stará známá nerezavějící melodie:
Čím víc kdo uvnitř hrál
tím míň jsi koukal na obal.
Teď, v předvečer dalšího sudetského deja vu a možná na prahu války světů, když hitlerovská pachuť vystupuje z učebnic dějepisu čpavěji než kdy jindy, možná je trapné notovat si o nějakém společném drnkání na kytáry. A přece i ono jakoby nám dodávalo naději. Možná iracionální, nehmatatelnou, ale zas o kousek víc prožitou, že Bůh jedná! Jasně, nejvíc skrze "naše" lidská srdce, mozky, nohy a ruce. Jenže jedná právě i tam, kde jejich akční rádius už končí! Velikou moc má totiž modlitba ospravedlněného - je psáno. A "mi" se vírou učíme spoléhat, že to  nejsou kecy.
Tak jako jsme se teď spojili v muzice a děly se věci, pojďme se spojit i v prosbách za Boží řešení toho šílenství, co propuklo v Rusku! Ať se nám to líbí nebo ne, ono dřímá i v každém z nás a čeká, jen co to někde rupne!
Jan Zajíc - Krok za krokem až na hlubinu 


9.2.2022
Fazy i Lukáš jsou zřejmě příliš dobří na to, aby se je ještě někdo pokusil v Pohádce tisíce a jednoho dne trumfnout. Tak pojďme zatím obrátit pomyslný list příběhu.
Blíží se Plug'n'pray festiválek v Rokycanech.



Všichni účinkující již jistě poctivě ladí trumpety (a pár dalších hudebních nástrojů, co nejsou naladěné už z fabriky), ovšem "Mi" bychom neměli zanedbat ani ten duchovní rozměr přípravy celé akce! Proto tu teď k vzájemnému sladění nabízíme sestřih jedné přednášky z fabriky Rádia 7, ve které se autor překvapujícím způsobem dívá na lidské nitro a oči, jako na dvě velmi těsně propojená centra našeho chápání... se světa.
Otvírá mj. dosud uspokojivě nevysvětlenou záhadu, jak to, že Bůh přijal jen Abelovu masoriánskou oběť, zatímco Kainovu vegetariánskou ne? Jaký je skutečný rozdíl mezi "Kainovskou" a "Ábelovskou" zbožností, odehrávající se až dodneška v nitru každého z nás?
Přednášející se ale pošťoural i v Aktech X "Nového Zákona":
Proč slušný bohatý mladík odešel po setkání s Ježíšem skleslý, zatímco bohatý "kolaborant" Zacheus s tak lehkým srdcem? A (polo)prázdnými kapsami? :-D
V Bibli je bezpočet nezodpovězených otázek, skoro jako ve správné detektivce. Jenže na rozdíl od všech čtivých bichlí, v bibli není na závěr odhalen žádný zahradník a k tomu, aby čtenář porozuměl pointě, potřebuje mít... autora "na telefonu". Přinejmenším ;-) Což je ovšem, podle Ježíše Krista, překvapivě možné! S čistým "srdcem".
No nic, Nebudeme to tu zbytečně okecávat.
Roman Toušek - Srdce má oči a oči mají srdce


8.1.2022
Napsal nám Déma vtipnou reakci na letošní PéeFko. Něco v tom smyslu, jako že teď vážně neví, jestli jsme z toho (co Ježíš dělá), víc vyděšení nebo překvapení? :-)
Právě že obojí! Jedním slovem - vykulení! 😯 😲 Jako vždycky, když s Ním překročíš nějakou "komunikační bariéru".
Člověk si prý zvykne na všechno - říká se. Jen to všechno musí mít svůj čas! Akorát že mezi biblickými řádky, je to pořád nějak mimo čas. A rozhodně mimo do-časná očekávání, sou-časné možnosti, ba i nad-časovanou fantazii! 😉 (Natožpak tu "mírně pokrokovou v mezích zákona"... čím jsme starší a životem poučenější). Ne, na tohle se moc zvyknout nedá.
Dokonce to takhle s Ježíšem kolikrát ani není na vlastní oči, většinou Ho stačí jenom zaslechnout a už čučíš jako... no jako "Mi" na tom PF. A nebo nějak tak podobně (🐄 🐑 🐐 🐣 🐮...)
Jeho "biblické vtípky" mezi řádky života se totiž podivuhodně vzpírají pravidlu: Čím jsi starší, tím méně tě může ještě něco překvapit! I "Boží humor" holt zraje jako ví... jako víra! 🖖

A teď vážně: Ozval se velebný pán Ondr.A.Pellar s termínem zimního Plug'n'pray festiválku na faře v Rokycanech. Neděle 20. února. Nějací zájemci?


6.1.2022
Přišel nám dáreček, a to se právě hodí, vždyť dneska jsou Pravoslavné Vánoce!
Ale i kdyby ho jeho dárce Lukáš Šebesta, známý to multiinstrumentalista a taky trochu písničkář zamýšlel spíš jenom do "tříkrálové sbírky", "Mi" se o něj rádi podělíme třeba i s tím černým vzadu 🌚
Po Fazym2 je Lukáš druhým odvážlivcem, co hudebně upgradeoval naší "putovní" písničku. Jeho banjo a irská flétna jsou pochopitelně našimi zamilovanými nástroji! Takže opět lahůdka. Díky!
🎁 Caine-Mi a Lukáš Šebesta - Pohádka tisíce a jednoho dne 
P.S. Teď už nám k pacountryové radosti chybí snad jenom steel kytara nebo dobro. Bude někdo od té dobroty?
A co takhle přezpívat dřevěné hlásky metalovým témbrem? 🎤



Všem kolegům od muziky, ale i posluchačům (nejen z Getsemane)... PF 2022!





2021

31.12.2021
Náš ústav se tímto všem, kdo už si pustili upgradeovanovu verzi Pohádky, velice omlouvá. Takové politováníhodné nedopatření se nám stává maximálně jednou za... za kolik sestro?... ano, maximálně jednou na Nový rok. Ale stejně, kdo by to byl řekl, že právě u Fazyho může dojít k fázovému posunu nahrávky, že? Tak už je to opraveno. Ehm, snad.


29.12.2021
🥁 Tramtadadá! Tak první upgrade s Fazym na sólovou elektrickou kytaru!
Caine-Mi a David Fazy2 - Pohádka tisíce a jednoho dne 


28.12.2021
Ještě než kohout ráno po Štědrém dnu zakokrhal, hned třikrát nás náš externí spoluhráč Fazy2... obdaroval! Ovšem dříve než tady jeho upgradeovanou verzi vyvěsíme, ještě chvilka napětí. Musíme dát nejprve ke stažení text písničky i s akordy! Teprve teď nám totiž s hrůzou došlo, jak bychom asi "Mi" - hudebně poněkud nedoslýchaví a harmonického vzdělání prostí - bez takovéto nápovědy s přihráváním dalších nástrojů či vokálů sami dopadli. Kdo ví, zda bychom raději přede všemi nakonec 3x nezapřeli, že se s autorem písně vůbec osobně známe a s muzikou obecně, že jsme měli kdy co do činění 🙈 🙉 🙊
POHÁDKA TISÍCE A JEDNOHO DNE (text+akordy).doc


24.12.2021
Pořád, celá ta léta to tam viselo ve vzduchu... v jednom vánočním kostele. Létalo to zvonicí dovnitř a zase ven... a nebo se to naopak honilo mezi lavicemi jako meluzína v pasivním domě. Až nakonec přece jen někdo se zavrzáním vešel... (Se zavrzáním strun).
To nemáte aspoň na Vánoce něco nového? - prskal rozmrzele plamínek svíčky.
Možná nás baví trochu si na Vánoce uklidit... v šuplíku! Člověk přitom objeví všelijaké pozapomenuté vánoční figurky... třeba pastýře beránčích máků, rytíře z nádvoří mraků, nebo rolníky na polích vánku, kde zbělela žeň, lodníky dychtící nalézt bájnou pevnou zem, nespočet patníků toužících zout se a být cestářem i žalobců prosících soudce o milost jen...
Je to dobrodružství roubovat a štěpovat nová slova na staré pařezy. Dokud ještě žijí. A pak se dívat "jak to znovu všechno pěkně roste"...
Tak zase jedna předělaná... a možná, kdo ví, třeba už i dokončená!
Hezké, blízké svátky, ve kterých si připomínáme ten osobní zázrak opětného propojení nebe a země.
Caine-Mi - Pohádka tisíce a jednoho dne 
* <
P.S.: "To se tak někdy zemele", řekla by asi Ťjorven. Chcete dát dárek, a právě ve chvíli, kdy ho předáváte, sami k němu dostanete odkudsi shůry něco navíc! Třeba nápad:
Co kdyby každý, kdo chce, k téhle písničce sám něco přihrál! Byť by to jen dupání, křoupání, funění do rytmu bylo. A nebo i huhňání, druhý hlas, třetí housle... Vždyť, přiznejme si, v našem hudebním ranku, bývá stejně nejzábavnější ten proces tvoření a nejvíc obdarovaným nakonec sám autor a interpret, zatímco potencionální posluchač kolikrát spíš jen tiše úpí stranou, mimo mikrofon 🙉
Tak co kdybychom se z té nevděčné role pouhých vzájemných konzumentů už jednou provždy vymanili a spojili se do takové jedné velké hvězdné kapely. Žijeme přece už jednou nohou ve Star treku! Paprsknout se tělesně do něčí zkušebny zatím sice pořád ještě neumíme, ale posílat kousky svých d'uší subprostorem ve formě .wav či .mp3, to už zvládne dneska i palubní 🐀
A "Mi" ty nové nápady (vaše i naše) zkusíme pak co týden přimíchávat k původní nahrávce a než se nadějeme, je tu jaro! 🌼


21.12.2021
Tak jsme si trochu vymalovali zdejší "samotku" SaMimluv pár poněkud abstraktními cákanci myšlenek ve společném rámečku a na společné téma:
"Odpuštění za všemožná opuštění jsou možná".
Ale sami cítíme, že by to chtělo ještě ždibec i nějaké té emocionálně vyváženější, až skoro racionální výživy. Přece jen, blíží se Vánoce, obávané "svátky sebevrahů", a s nimi dvojí nebezpečí. Jednak z přeslazení, druhak ze zatrpknutí. Proto jsme raději hned v archivu Rádia 7 zamluvili ordinační hodinu... no to ne, ta by asi zdarma nebyla, ale aspoň takovou konzultační pětiminutovku... u osvědčeného psychologa Marka Macáka. S ním se nemusíte bát skočit i trochu do tmy, jako to udělal Ježíš o svátcích světel, které si už za chvíli budeme připomínat.
Marek Macák - Hvězda padá do tmy>


1.11.2021
Tak už jsme zase (nebo aspoň napůl) negativní a tudíž mírně pozitivní 😛
To je krása jak voní máta nebo česnek, že jo? A taky začínáme mít chuť. K jídlu i k dílu. Zkrátka... ještě to trochu rozchodit 🚸 a brzy bude po covidu!
Byla to ale divná zkušenost. Nedusili jsme se tělesně, spíš uvnitř jako kdyby nás něco vyfouklo. Velké touhy a sny se zdály bezduché a ty obyčejné... bezdeché. To člověku najednou dojde, jak nesamozřejmý dar je i běžná chuť do života! Natožpak ještě zájem o cokoli víc, než jenom o první signální svých potřeb. Převalujete se, ve všem není smysl a v ničem potěšení. Kde se dřív brala ta bláznivá touha tvořit? Vrátí se to ještě vůbec někdy? Šlo jenom o půjčku s ručením citově omezeným? Tolik velkých slov na dosah ruky, a přitom žádné nemá jiskru, aby zažehlo aspoň plamínek odhodlání...
Tak dost! Už zase mluvíme, už je to evidentně na dobré cestě! ⛷ A dokonce začínáme "mít roupy"! Něco poslouchat, vymýšlet i hrát. A včíl mudrovat. No, spíš mumlat. Museli jsme totiž odpovědět na jednu faktickou výtku ohledně zdejšího VzkazMiku. Ale kde jinde si člověk tak pěkně zamumlá, než ve vlastních SaMimluvách, ne? 😁


5.10.2021
Krátké před... a vlastně i po... volební zamyšlení jednoho známého spisovatele sci-fi a možná i cestovatele časem 😄
J.A.Komenský - Vláda - politika - a věci veřejné v rubrice "MiMisie"


29.9.2021
Další pohled na odpuštění je od teologa a publicisty Petra Rause.
Petr Raus - Odpuštění v rubrice "MiMisie"


22.9.2021
Jestli jsme to dobře pochopili, tak minule pan profesor Jan Sokol vysvětlil, že odpouštět mohou, měli by, nebo dokonce musí (chtějí-li si zachovat zdravý život) hlavně a "jmenovitě" ti, JIMŽ BYLO UBLÍŽENO! Tedy že ODPUŠTĚNÍ NENÍ KOLEKTIVNÍ, všeobjímající záležitost na dálku, ale spíš jakési osobní narovnání vztahu... člověka vůči člověku. Proto dost dobře nejde odpouštět někomu anonymnímu o jehož zločinu i obětech si třeba jenom čteme, slyšíme... nebo dokonce je i zřetelně vidíme na vlastní... obrazovce! NELZE totiž ODPOUŠTĚT ZA NĚKOHO JINÉHO!
pokračování tady...
Tak a teď si můžeme dát nášup:
Mgr.Milena Mikulková - Křivda a odpuštění v osobních vztazích


13.9.2021
Profesor Jan Heller, který se zabýval mimo jiné výkladem biblických jmen, přirovnával význam známého slova "satan" k tomu, kdo stojí za bukem a hází bláto po kolemjdoucích.
Blíží se volby a zuří teroristická mediální válka. Lítá bláto a vypadá to, že mnozí se už ani nesnaží zasáhnout lež (s cílem donutit ji se vysvléct z ukradených šatů a ukázat se v celé své "polokrásné nahotě"). Teď už je to spíš "padni komu padni". Diváci na tribunách, včetně těch v drahých lóžích, se náhle ocitají v aréně a stávají předkrmem vyškolených gladiátorů. Komu se po nějaké ráně z milosti rozsvítí, vyvaleně zírá, že není cesty zpět. Při šermování slovy lítají uši jako v Getsemane. Díky za každého rytíře, co ještě neodložil... ve válce přece tak zbytečnou... zátěž selského rozumu, či odpuštění.
Odpuštění? Co to je? To má někdo na kandidátce?
Od exotické karavany Rádia 7, putující mezi nebem a zemí, jsme získali hned tři nákresy ostrova, kde prý tenhle poklad ještě není zakopán. Jde o mapu filozoficko-právní, teologickou a třetí... psychologickou. Pokusíme se je tu průběžně seskládat do co nejvěrnějšího trojrozměrného obrazu, aby se na dobrodružnou výpravu za odpuštěním mohl vydat každý, kdo má uši k slyšení - jak říká Ježíš. A možná i oči ke čtení mezi vlnkami řádek. Pravda, z takové výpravy asi nic moc nekápne, protože odpuštění je velmi neprodejná substance, ale prý se dá alespoň někomu... z (Boží) lásky darovat ;-)
Jan Sokol - Kauza odpuštění v rubrice "MiMisie"


30.8.2021
Tak první ročník PLUG'N'PRAY festiválku máme za sebou! I když vlastně ne. Pořád se tu ještě trochu vznáší ve vzduchu. Tak pojďme si ho rychle vymalovat v zelených barvách, než jeho nálada zvolna vyvane a uvolní místo novým dobrodružstvím 😉
S účinkujícími to bylo do poslední chvíle věru napínavé. Díky dostupnému místu konání a také zajištěné malé zvukové aparatuře, bylo možné zvažovat účast nejen písničkářů, ale i menších kapel. Oslovili jsme například naše oblíbence - "dietní" sekci legendární "holčičí" kapely Zuby Nehty, vystupující pod názvem Malé Zuby nebo akustik punk band Vrámci Možností. Také Fumase za kapelu Původní Bureš. Žel pozdě, už měli plno. Také písničkář Rosťa Čurda dostal náhle lukrativnější nabídku z Anglie :-D
O tom, že zpívající "vztahový poradce" Karel Šlitr se až do odvolání rozhodl nevycházet ven, ani na malá pódia, a věnovat se pouze studiové práci, jsme už informovali. Taky o náhlém skonu dalšího z pilířů někdejšího Vechtrfestiválku Petra von Vechtra se toho tady na VzkazMiku provětralo dost. Personální problémy se ovšem nevyhnuly ani nám. Sasanka ochořela a kašlala už hlasitěji než zpívala 🤭 takže jsme se právem obávali vyloučení z vlakové přepravy (i přes povinný respirátor 😷 a prokazatelně negativní covidový test 🤧)
Pokračování...


16.8.2021
"LÁSKA, NE VÁLKA!" a "NEVĚŘTE NIKOMU NAD TŘICET!" byla asi nejznámější hesla hippies. Ale už je tomu víc než půl století. Od té doby se toho hodně změnilo... Nebo ne? Jaká hesla vlastně razíme dneska my, vědomě i nevědomě na sociálních, či antisociálních sítích?
To "dnešní" povídání v rubrice "MiMisie" nebude vůbec o internetu a zároveň bude tak hesel, frází a myšlenkových zkratek prosté, že žel i poněkud delší - skoro půlhodinové. Přesto doporučujeme k poslechu každému, kdo si ještě dnes klade nějaké "nadčasové" otázky. A minimálně každému nad třicet 😁
Pavel Plchot - Bejvávalo dobře - aneb cesta je stejně důležitá jako... pravda!


28.7.2021
Je léto, tak to nebudeme dlouze rozmělňovat, ale naTWRdo (tedy z archivu TWR) naservírujeme jenom takové kratičké letní zamyšlení. O putování s navigací ;-)
Saša Štěpánovský - Dobré zaměření! v rubrice "MiMisie"


22.7.2021
Tak krom již níže zmíněných vystupujících na letošním Plug'n'pray festiválku dnes potvrdil účast i náš starý známý z prvního ročníku Vechtru - "pan Rosťa".
Zato hvězda jitřní... tedy pardon, večerní - Karel Šlitr - se naopak účinkování zřekl. Prý hrozí příliš velké riziko, že by tam přišlo nějaké publikum. Všem svým příznivcům (a ctitelkám) tak jen po "plíhalovsku" (zpoza okýnka svého automobilu) vzkazuje: "Já přijdu" (jindy).
To je zatím vše, co se "plug" týče a pokud jde o "pray", máme tu aspoň další... "novinku z archivu"... Rádia7.
Charles Stanley - Boží přítel


18.7.2021
Taky vám je líto, že letošní Vechtrfest se neuskuteční? Nezoufejte! Ondřej Pellar přišel s nabídkou uspořádat malý festiválek u něj v Rokycanech na faře! A to v neděli 29.8.2021 od 13:00 do 20:00. Za hezkého počasí na zahradě, při dešti, zimě, krupobití atd. ve vnitřních prostorách.
Vzhledem k prvnímu ročníku předpokládané tradiční akce jsme diskutovali o názvu festiválku. Sešlo se několik opravdu vtipných podnětů, převážně slovní hříčky v souvislosti s místem konání (Rok-fest), pořadatelem (Ondřejovka), kvantitou (Přijď a zahraj) či kvalitou účinkujících (Bestfest) a nebo jejich zapálením pro věc (AZbest-fest).
Ačkoli argument, že festival s názvem Ondřejovka by mohly do budoucna sponzorovat lékárny (prodávající masti téhož jména), byl velmi silný, nakonec jsme dali přednost duchovní stránce před ekonomickou a vybrali jsme pro název festiválku Banjův návrh... tramtadadá:
"Plug´n´pray fest".
Krásný, co? :-)
Účast zatím přislíbili: PPLP, Ivana Horká, Banjo, Fazy a Mi. V jednání je Kája Šlitr (ještě se hádáme o výši honoráře :-)), nadějně to vypadá prý i s účastí Přémy Haase! Pak máme ještě jedno eso v rukávu, ale tomu jsme zatím zapomněli napsat. Ale poslechnout si ho můžete tady.
Tak se těšíme 29.8. v Rokycanech na viděnou!


13.7.2021
Malá ňaminka v rubrice "MiMisie" - Vlastimil Fürst - Co se stane, až věda dokáže, že je Bůh?



1.7.2021
Když náhodný poutník po virtuálních novinkách zabrouzdá až sem na "ŇaMinky", a uvidí, jak se to tu hemží samými úvahami, nejspíš si pomyslí: A co muzika? Nenechali jste ji v tom duchovním závětří už vyšumět?
Ne. To jsme se jen v nucené covidové izolaci zaposlouchali do tolika krásných písniček, co po celém světě kdy vznikly, že nás najednou doběhla otázka, která číhá zřejmě na každého autora:
Nerozmělňuju svou vlastní tvorbou to dobré, co už tu je?! Nepřidávám jenom seno do pomyslné kupky? A co vlastně zvětšuju? Poklad nebo pouze mapu území, na kterém je ukryt?
Nevíme jak to dělaj kosmonauti, skauti ani skuteční muzikanti, ale "Mi" s tou otázkou šli rovnou za "Kapelníkem". Odpověděl nám protiotázkou:
A kým chcete být víc? Raději prospektory nebo zahradníky?
No, teď už spíš těmi zahradníky, odpověděli jsme svorně.
Dobře. A sadaři nebo zelináři?
To už bylo těžší. Pomohl přítel na telefonu a nápověda, že veverky mají přece blíž ke stromům ;-)
Dobrá, pak tedy nedobývejte nová území, ani se nerýpejte v aktuální sezónní zelenině, ale postarejte se hlavně o dobrý růst těch stromků a keřů, co už máte vysázené. Nebojte se je roubovat, stříhat, okopávat... a zalévat Duchem!
Tím dostalo naše věčné předělávání písniček ještě víc... zelenou! :-D
A že už i předtím doznaly některé pěkných změn netřeba připomínat. Takové "Právo na návrat" má kupříkladu dvanáct verzí! Myšleno textových. O novou melodii si většinou nová slova pak řeknou sama. Při nejtěžších transmutacích zůstane z původní odrůdy toliko kmen. U písničky "Co bude dál", se nám dokonce podařilo "geneticky modifikovat" nejen slova a hudbu (komplet od rytmického základu), ale nakonec i název! Jeden by si pomalu troufl říct: Z původního jádra úplně nová "pecka" :-))) Jmenuje se teď sice mnohem méně výstižně, zato však výrazně poetičtěji:
"Zdálo se mu... jakoby nejen název té písně odněkud znal" :-))) (znalci jistě vycítili odkaz na Čp.8)
Tak i když je tady mezi záhonky na první ucho pořád ještě ticho po pěšině - a ani rosu na (vechtrovních) kolejích letos nesetřeme - v rubrice BásMičky aspoň na ochutnávku představíme novou verzi "Závodníků"! Tou se totiž teď hodně bavíme. (Všimněte si - starý název se stále drží v čele peletonu!)
U dobrých kreslených vtipů (znáte jistě Batráka nebo Slívu) bývá uváděno: "beze slov". U našich nově předělaných písniček bude "bez muziky" znít poněkud méně vtipně. Co se dá dělat, nahrávku zatím nemáme. Ale třeba se ještě někdy někde potkáme naživo.
ZÁVODNÍCI (verze 2021)


23.6.2021
Znáte to, nejhorší je, když člověk myslí něco dobře a ono se to obrátí proti němu ve zlém.
Ti tzv. realisté, bohatí na životní zkušenosti, si možná v takových chvílích zanotují s Wabim... "to svý nevadíííí, zase bude líp". A pak vytáhnou z rukávu nějaké ukryté eso a pustí se do nového rozdávání. Smířeni s tím, že holt cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly.
Ti tzv. "idealisté", bohatí spíš na poklady uložené v nebi, si možná zase zanotují s Davidem (ne Michalem!)... "i když musím projít roklí zmaru, Tvá berla i Tvá rákoska mě nakonec posílí". A pak vytáhnou další doposud ukryté eso z rukávu a pustí ho na zem, aby měli volnější ruku pro celý "Balíček karet", nabízený jedním z potulných T. Texas Tylerů (zaměstnanců Toho, kdo řekl: Já jsem ta cesta... a mé úmysly jsou dobré).
C.S.Lewis napsal: "Bůh k nám šeptá uprostřed našich rozkoší, mluví v našem špatném svědomí, ale křičí, cítíme-li bolest. Je to Jeho megafon, kterým burcuje hluchý svět."
Kdo někdy prožil rozchod, nebo dokonce rozvod, měl by snáz uvěřit minimálně jedné Biblické zprávě, totiž té o stavbě Babylónské věže a zmatení jazyků. Ví, jaké to je, když vyslovuje tatáž slova co dřív, ale najednou je jejich význam pro druhého úplně jiný! Když jde vstříc a přitom každým krokem jakoby se vzdaloval a nakonec, aby udržel alespoň status quo, nezbývá mu než mlčet.
Možná i Bůh někdy takhle mlčí... abychom s Ním mohli zůstat. A to mlčení trvá tak dlouho, dokud si nevšimneme, že s námi mluvil celou dobu! Od citoslovcí, přes spojky... přidaná jména až k příslovím... a konečně i k PODSTATNÝM... jménům, věcem a slovům.
(Tedy, ne že by se právě ta nejpodstatnější musela zdát vždycky hned příjemná a sebepotvrzující, ale je z nich už srozumitelné, že nás má (někdo) rád!)
Po šachové rošádě, po pádu (z) věže a "zmatení jazyků", je dobré nevylít s vaničkou písmenek i... "Slabikář" ;-)
Roman Toušek - Na počátku Stvoření byl... osmý den! v rubrice "MiMisie"


3.6.2021
Dnešní úvaha, která nám cvrnkla o nos cestou ze zelené louky zdejšího vzkazníku podél rozkvetlého archivu TWR, je od kazatele, překladatele, spisovatele... Dana Drápala. Pojmenoval ji tak nějak obecně: Yoga kam se podíváš. Ale protože Mi při jejím poslechu měli hlavu ještě pořád plnou dojmů z právě probíhajícího vzkazníkového "notování", nedalo nám to a název jsme si "ftipně" aktualizovali na:
Subatomární fyzika a jiná "duchovní" cvičení... kam se podíváš :-D v rubrice "MiMisie"
Dodatek 10.6.2021:
Vzhledem k nějakým nejasnostem a diskusím na zdejším VzkazMiku právě kvůli této úvaze, doplňujeme ještě pár myšlenek, se kterými se ztotožňujeme a lépe bychom to asi sotva sami řekli.
...Joga? To je celkem jednoduchý. Stejně jako satanista asi nebude večer klekat u postele, spínat ruce a zvedat oči k nebesům, tak křesťan asi nebude kroutit tělo do polohy psa, aby se skrze něj začali ozývat různý hindubůžkové. Z jógy jsme "normální cvičení" udělali až my, zápaďáci, který o tom prd víme. Stejně jako z reinkarnace jsme udělali něco, co je supr a čeho můžem využít, abychom měli další šanci. Blbost, reinkarnace je vlastně peklo na zemi! Jóga je jednoduše projev náboženských praktik. A je celkem jedno, jestli to člověk provozuje s tím, že ví, že dělá náboženský rituál, nebo neví. Asi jako když budou děti v pokoji a všechny kromě jednoho mluví cizím jazykem, takže ten jeden jim nerozumí ani slovo. A všichni ti "cizáci" začnou vyvolávat duchy. Ten jeden vůbec neví, co dělají, ale je s nimi v pokoji. Takže pokud se nějaký "duch" zjeví, tak to samozřejmě ovlivní i toho, který vůbec nevěděl, co se děje. Tak to vidím já, ale to taky nemusí znamenat vůbec nic :)
Honza M. (08.06.2021 zde na VzkazMiku)

JÓGA A KŘESŤANSTVÍ (www.vira.cz)
Otázka: Setkal jsem se s různými názory křesťanů na cvičení jógy, od těch tolerantních po kategoricky odmítavé, které se mi však nezdály argumentačně dobře podložené. Můžete mi k tomu napsat, jaká jsou rizika? Proč jógu necvičit?
Odpověď zde: https://www.vira.cz/otazky/joga-a-krestanstvi.html



27.5.2021
S tímhle pořadem jdeme nejspíš už tak trochu jako s pověstným křížkem po funuse... a následném vzkříšení z mrtvých 😁
Zčásti záměrně, protože byl na Radiu 7 (alias TWR-cz) vysílán teprve nedávno, a tak jsme si netroufli sestříhat ho a vyvěsit ještě dřív, než mu v domácím archivu vyprší smlouva 😉
Nicméně obecná platnost probíraného tématu, totiž strachu z budoucnosti, konspiračních teorií, prorockých znamení doby, z příchodu antikrista stejně jako třeba i z duchovního přesahu očkování... atp., asi bude v tom velkém archivu dějin lidstva ještě nějaký ten pátek strašit vesele dál!
Kateřina Hodecová, Petr Raus, Tomáš Coufal - Pane učiteli, už je čas... Bít na poplach! 
P.S: Upřímně, ne že bychom sami dokázali mít takovou důvěru "až za roh" a "radost až na kost", jako tito výše uvedení zkušení "námořníci", už ošlehaní větry Ducha, ale chceme se aspoň těmi jejich slovy vzájemně povzbudit... k odvážnější a radostnější chůzi po mořských vlnách, s Ježíšem za ruku. A na to, co bude, až opustíme mělčinu... raději přehnaně nemyslet 🙄


9.5.2021
24Festus však Pavlovu obhajobu přerušil: "Pavle, ty šílíš!" vykřikl. "Tvá veliká učenost tě přivádí k šílenství!"
(Bible (21), Skutky apoštolů, kapitola 26, Pavel před králem a římským prokurátorem)

45...stráž se vrátila k velekněžím, a ti se jich ptali: "Proč jste ho nepřivedli?"
46-49Oni odpověděli: "Nikdo nikdy takto nemluvil!" 47Oni jim na to řekli: "I vy jste se dali svést? Uvěřil v něj snad někdo z předních mužů či farizeů? Jen tahle chátra, která nezná zákon – kletba na ně!"
(Bible (CEP), Jan, kapitola 7, čelní představitelé vydali příkaz k zatčení Ježíše)


Máme kamaráda, který si prošel jistým peklem. Dostal se z něj... ale sám říká, že ho Ježíš vytáhl za pět minut dvanáct... a skoro za flígr!
Už je to pěkná řádka let a přece dodnes kudy chodí, tudy o Kristu... svědčí. Nejen mluví. A už vůbec ne jen o tom, co se mu stalo tenkrát. Mnohem víc, co s Ním zažívá dnes a denně. Co mu z Písma ukazuje, dokonce k čemu jeho samotného volá!
Nejspíš vás (taky) - stejně jako většinu "normálních" křesťanů v církvi, kam ten náš kamarád chodí (o pohanech ani nemluvě), napadne, že mu hráblo. Že nejspíš to všechno, čím prošel, mu už vlezlo na mozek. Ti laskavější se o něm vyjádří jako o "našem ortodoxním fanouškovi", ti jadrnější ho mají rovnou za fanatika. Není pak divu - chodí kázat a pomáhat hlavně všelijak postiženým a zkrachovalým lidem. Dokonce jim otvírá svůj byt!
Staršovstvo sboru občas kroutí hlavou: Jak je možné, že to těm lidem nevadí, když je takhle pořád bombarduje nějakými veršíky z Bible a ještě jim je potom hlasitě vykládá kdekoli se s nimi setká! Klidně i o přestávce bohoslužeb, či při odpolední kávě a buchtičce na faře. Nebo i na ulici... za normálního provozu!
A teď se podržte: Tenhle náš známý má kolem sebe pořád dost lidí! Ano, problémových i s problémy. A ti považují jeho řeči za menší plky, než co mohou slyšet v neděli od ordinovaného kazatele! Jak to?
Jasně, je to otázka na hraně, dvousečný meč. Na jedné straně... co si budeme namlouvat, jsme jako ovce docela spokojení a rádi, když nám někdo řekne, co je správně, co je dobrá pastva a koho volit. A často, možná ještě častěji, jimi opravdu jsme, ale přitom si až agresivně myslíme, že právě my ne!
Bůh dává každému prožívat různé - a ne vždycky příjemné - příběhy. Možná je to proto, abychom pak mohli, nebo aspoň měli šanci... být autentičtí!
16Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech.
(Bible (CEP), Zjevení Janovo, kapitola 3, dopis církvím)

Jiří Unger - Blahoslavení pronásledovaní? v rubrice "MiMisie"


20.4.2021
Je to rok a kousek, co jsme vyvěsili povídání s kuchařem, který se obrátil ve vězení ke Kristu a z vděčnosti za nový život se pak rozhodl pro službu právě těm, kteří si to "vůbec nezaslouží" a kteří mu to nejspíš ani nikdy nijak nevrátí. Těm, mezi které předtím sám patřil. A rozhodl se, že bude sloužit jen tak, ze svého času i prostředků. Dá, co má, i kdyby to bylo jen málo, třeba to, že umí vařit.
Uvěřil - což znamená - vzal Ježíšova slova vážně. A hned ta profláklá, která obvykle považujeme spíš za podobenství, ta o nasycení zástupů z pouhých pěti chlebů a dvou ryb!
A věřte nevěřte, stalo se ;-)
O "bláznovství, do kterého se pustil jen sám s Bohem, pouze za pomoci své ženy, bez jakékoli záštity města, státu, církve... a o tom, co všechno z toho nakonec vzešlo, vyprávěl minule. Jenže ono to tím ještě vůbec neskončilo! Tak si ho pozvali do rádia 7 (TWR-cz) znovu...
Matěj Nový - Jako oáza v době bouře v rubrice "MiMisie"


4.4.2021
Svítá. Po té dlouhé noci jsme už docela mrtví, ale vzkříšení nastalo!
Děkujeme, Ježíši, že jsme mohli... aspoň takhle... trochu... v pocitech... být u toho 🙏
A děkujeme DIY firmě JBI (Just Bucket Industries 😁), bez jejíž pomoci bychom ten kámen z hrobu jednoho ze svých dávných snů snad vůbec neodvalili.
Kéž dobrá zpráva letí v tónech i ve slovech za ostatními učedníky... po "vlnách" Rádia-Mi... třeba až do Galilee! 🕊 🎵


2.4.2021
A je to tu - Velikonoce! Jak nejlépe oslavit památný den toho velkého nočního vzkříšení? Možná... co takhle letos nějakým vzkříšením! Tedy samozřejmě v rámci našich malou vírou omezených možností. Jen malé vzkříšeníčko... třeba nějakého svého dávného snu... to by se dalo, ne?
Dobrá, tak program na neděli máme, ale co pátek? Vlastně Pátek! Připomínat si den umírání lze snadno všelijak morbidně. Existuje k tomu spousta muziky, filmů, počítačových her... Moc svátečně ale nepůsobí. Dobrým pokusem by mohla být návštěva místního (rozuměj okresního!) hřbitova (abychom tu nenabádali k nějaké antisociální činnosti). Anebo...
úplně jinak:
Co takhle vylézt si na nejbližší kopec a jen se dívat. Vzpomínat a naslouchat.
A "v nejhorším" to půjde i bez toho kopce 😇
Josef Sýkora - Den, od kterého už sláva nikdy nebude jako bývala v rubrice "MiMisie"


13.3.2021
Tak nejenom videorekordér-pyroman, už i brumíci kazeťáci to na nás zkouší a dělají věci napínavé. Ale těžko se na ně zlobit, vždyť 20 let jen ležely ladem skladem, a teď se pochopitelně vzpouzejí vkročit znovu do téže... vyschlé řeky. Skoro jako my, lidi. Někdo to nakonec dá... respektive někomu to nakonec nedá a rozchodí to, jiného musí časem nahradit (na dané polici... ehm, pozici) nějaký mladší (alespoň služebně) sekáč, co se jen tak nezasekne, nezadrhne, nezakolísá, nezamuchlá... zkrátka - jak říká klasik - nezakecá.
A přece se točí! Dnes jsme do rubriky Müzeum konečně přidali nově digitalizovanou verzi audio kazety STORY OF LOŽISKO z let 1987-92, ve formátu mp3. Samozřejmě by bylo lepší vracet spolu s Kristem živost živým (když ne jako On i mrtvým), ale jsme pořád jenom skřítci učedníčci a vrácená živost, byť zatím aspoň archivním nahrávkám, je pro nás obří štolou... ehm, školou :-) 🕊 🎶
Kdo ví, třeba se nám průběžně podaří vykutat z pod nánosu šumu i jiné poklady... A odpadky 😁

28.2.2021
Ještě k Vlastíkovi. A nebo spíš tak vůbec...
Posledních čtrnáct dní zkoušíme ze staré VHSky rekonstruovat a převést do počítače asi jediný dochovaný videozáznam kapely Ložisko. Jde o dvě písničky z října roku 1988, z neveřejného kola přehlídky Rockfest, kde se tenkrát mohly "předvést" (alespoň porotě a sobě navzájem) i hudební skupiny, co neměly tzv. "přehrávky" (rozuměj oficiální schválení, že jsou umělecky a ideově nezávadné), ba dokonce i takové, co neměly vůbec "zřizovatele" (tedy za něž se úředně dosud nezaručil žádný svaz mládeže nebo jiná komunisty prověřená instituce).
Pokračování...

12.2.2021
Dnešní Ňaminka bude hořká. Ale už ne tak horká, aby se nedala vzít opatrně do pusy.
Jsou to tři týdny, co umřel Vlastík. Náš kamarád, souputník ještě z éry Kuličkového ložiska, básník a frontman, který mj. výrazně ovlivnil tvorbu pokračovatelů kapely pod zkráceným názvem Ložisko. Včera měl pohřeb.
10.prosince roku 1983 jsem ho viděl poprvé "v akci" - mám ten den zapsaný v kronice. Bylo to na takovém podzemním tvůrčím setkání, kde každý (kdo se šeptandou včas dozvěděl o místě konání), mohl předvést cokoli ze svojí a nebo i oblíbené tvorby. Takže se tam hrálo, recitovalo, vystavovalo, diskutovalo....
A Vlastík nám četl z Medvídka Pů! Jo, z té knížky, která je teď už snad jenom pro malé děti. Ale tehdy byla i pro velké. Za "železnou oponou". Trochu něco jako Exuperyho Malý princ nebo Carrollova Alenka v říši divů za zrcadlem. Ale kdo ví, jestli se mezi ně tenkrát Pů nevmáčkl právě díky tomu nezaměnitelnému způsobu, jakým nám z něj Vlastík četl. Tiše a přece naléhavě! A někdy... jakoby celým tělem. Udržoval tím publikum ve střehu: Cože? Tak je to legrace anebo provokace?
Ale jedno jasné bylo: Ten Vlastík je básník! Dokáže vyprávět příběhy, jakoby je sám prožil!
I později, kdykoli, kdekoli jsem ho slyšel mluvit, znělo v jeho podání všechno nějak uvěřitelněji. Dokonce i když nemluvil vůbec. (Jako třeba v tom kultovním klipu Jindry Marka - "Je to zlý", z roku 1986).
A samozřejmě s kapelou jako "sólový recitátor" byl fascinující. Napřed s Ložiskem a později i s "Cicvárkama". Ten obyčejně mírný a spíš nesmělý Vlastík tam najednou působil jako natlakovaný papiňák!
Nikdy jsem mu to neřekl, protože jsem se styděl, ale párkrát v životě jsem se přistihl, že ho mimoděk napodobuju! Ten nenapodobitelný způsob řeči, pohyby...
Asi jsem chtěl být taky... uvěřitelný :-)
Vlastíku, díky.
A nebeský Tatínku, díky za Vlastíka, žes nám ho tu chvíli půjčil!

LOŽISKO - Mami, Tati 

24.1.2021
Čteme si teď společně knížku od C.S.Lewise "Zázraky" (vydal Návrat domů 2014). Tedy upřímně, ne že by na ní naše intelektuální schopnosti stačily, ale sem tam z ní přece jen zaťuká nesměle na čelo nějaký ten méně zašmodrchaný paprsek, vejde a osvítí plané pláně našich planých pralesních myšlenek... skoro až na dřeň. Takže pak i něco vykvete nebo dokonce dozraje. Jakoby ani nebyla zima! Slyšíte? Neťuká vám taky? Ale kdepak vločky! Ani ne vloky... paprsky!
kapitola ksí... (jestli to čteme správně - psáno XI), konec:
Panteistický Bůh nedělá nic, ani nic nepožaduje. Je tady, když si ho přejete, jako knížka na poličce. Nebude vás pronásledovat. Nemusíte se bát, že by snad najednou nebe a země uprchly před jeho pohledem. Kdyby byl tento Bůh pravý, pak bychom mohli opravdu říci, že všechny ty křesťanské představy o království byly jen historicky podmíněné a je třeba, aby se od nich naše náboženství očistilo. Zjišťujete-li však, že jsou nepostradatelné, způsobí vám to šok. Podobný šok jste utrpěli již dříve ve spojitosti s méně významnými událostmi - když jste ve tmě slyšeli, jak za vámi někdo dýchá, také se vám z toho rozbušilo srdce. Podobně je tomu i zde - šok nastává právě v té chvíli, když jdouce po stopě narazíte na záchvěv života. Je vždy šokující nalézt život tam, kde jsme si mysleli, že jsme sami.
"Pozor!" vykřikneme, "je to živé!" A proto je právě tato chvíle a toto místo bodem, ve kterém se mnozí obracejí zpět - také bych to udělal, kdybych mohl - a nepokračují, spolu s křesťanstvím, dále kupředu.
"Neosobní Bůh" - proč ne, dobře. Subjektivní Bůh krásy, pravdy a dobra, uvnitř našeho mozku - ještě lépe. Beztvará životní energie, která skrze nás proniká, obrovská síla, z níž můžeme čerpat - to je vůbec nejlepší. Ale Bůh sám, živý, táhnoucí za druhý konec provazu, snad přicházející nekonečnou rychlostí, lovec, král, manžel - to je něco docela jiného. Jakoby nastala chvíle, kdy si děti hrají na zloděje a najednou ztichnou: Nebyly ty kroky v chodbě OPRAVDOVÉ?
V této chvíli se lidé, kteří si zahrávali s náboženstvím ("lidské hledání Boha"!), náhle obracejí zpět. Snad jsme ho opravdu nenašli? Nikdy jsme si nemysleli, že by to mohlo dospět k TOMUTO! Nebo snad, ó hrůzo, našel On nás?
Je to zkrátka jako Rubikon: Někdo ho překročí, jiný ne. Pokud ho ovšem překročíme, není tu nic, co by nás zabezpečilo před zázraky. Můžeme očekávat COKOLI.


1.1.2021
Psal nám Petr von Vechtr, že on vlastně vůbec není majitelem Vechtru, jako spíš jeho součástí. Kouskem dýchajícího těla... lesa, vzduchu, vody ve studni a ticha... Jak ptáci na zimu umlkají a ozvěna silvestrovských rachejtlí sem sotva doléhá, to ticho chvílemi až absurdně kontrastuje s duněním bezpočtu ocelových kol vozů, kolem se řítících "Trans Europe Expresů", odvážejících holé kmeny jeho mrtvých lesních spolubratrů. Kdepak, nezabil je žádný řezník s cirkulárkou, jenom takové... stokrát nic! Jenom takový malý brouček, kůrovec. Docela nepatrný proti jejich obrovitým tělům...
A přece pořád ještě, když se člověk zastaví, rozhlédne... když dokáže spočinout s vděčností, je to jakoby na okamžik zahlédl zázrak nového života na vlastní oči. Kde se ale pořád bere? V nás i mimo nás, že se něco rodí, něco nového začíná! Že smrt, zmar a tupost zatím zdaleka ještě všechno nepohltila...
Ivo Mareš - Zázračná znamení obyčejnosti v rubrice "MiMisie"



Archiv Ňaminek:
2020, 2019, 2018, 2017, 2016, 2015, 2014, 2013, 2012, 2011, 2010, 2009, 2008, 2007, 2006