Jméno: 
E-mail: 
Vzkaz:  
Opište  
prosím: 



od: () vloženo:24.09.2021 16:08:50
"Jsou na světě věci, kterým odpustit nesmíme, byť jde o kolektivní vinu, o vinu systému, protože tím zneuctíme životy těch, kteří odpustit či neodpustit už neměli příležitost...". Ano, to je přesně ono! Já můžu odpustit, že mi někdo zabil dědu - ale odpouštím tím jen to, co to způsobilo mně osobně, ne mému dědovi. Nemůžu odpustit "v zastoupení" mého dědy. A ten děda právě že už odpustit nemůže, takže tomu člověku vlastně toto nikdy nemůže být odpuštěno. Jedině tím, že si pro odpuštění přijde přímo ke Kristu, který v tom "zastoupení" odpustit může.

od: Víťa L. () vloženo:24.09.2021 07:52:13
"Za někoho jiného totiž nelze odpouštět".. No, nevím, tohle je otázka rovněž k širší diskusi. Jsou takoví, kteří už odpustit nestihli, k jejímž osudům musíme zaujmout nějaké stanovisko a události, které se nás dotýkají poněkud blíže, než titulky z večerních zpráv při večeři. Myslím, že odpouštět anonymně lze, protože již nejde zajet vlakem do Berlína, vyhledat tam Hitlera a říci mu osobně "odpouštím vám".. Jak jsem psal dříve, ať zde nebo v písničkách, mé dětství se odehrávalo především v chalupě v obci Morávka, kde jsme se s mámou museli "přestěhovat" a kde jsem měl babičku. Možná bylo o této obci v dějepise slyšet i v Plzni, ale každého třetího muže z obce fašisti zastřelili, za to že pomáhali partyzánům. V té řadě stál i můj děda a těžko posoudit dnes za našimi monitory jak velký to musel být strach a jak málo chybělo a tyhle věty bych tady už nepsal. Mimochodem, to, že se jednalo zrovna o tehdejšího faráře, který fašistům tuhle záležitost napráskal je známa věc. Babička mi vyprávěla, jak velký strach měli i z těch partyzánů, kteří do chalupy přišli, měli samopaly, taky s nimi nebyla zrovna legrace. Vzali si jídlo, deky, zkrátka to, co potřebovali. V opravdickém, partyzánském bunkru, který se tam ještě po revoluci dochoval, jsem si jako děcka hráli. V chalupě jsme objevili fašistické přilby, tak jsem v nich jako malí haranti běhali po lese. A teď je nutno najít onu rovinu, kde si řeknu, dotýká se mě to anebo ne? Je to i moje záležitost nebo jen to jen problém mého dědy a lidí tehdejší doby? Je to už všechno fakt tak dávno? Jak je již známo, byl to opravdu jen zázrak, že jsme zde neměli druhé Lidice. Vracím se tam do těch kopců, do lesů několikrát týdně, tam mám klid a tam slyším všechny ty příběhy, stromy mi je vypráví a nemám pocit, že by mně mé "neodpuštění" zničilo. Jsou na světě věci, kterým odpustit nesmíme, byť jde o kolektivní vinu, o vinu systému, protože tím zneuctíme životy těch, kteří odpustit či neodpustit už neměli příležitost a zachováme-li se tak, hlavně před těmi mladšími, že nejde o naši věc a že s tím my nemáme nic společného, může se stát, že budeme stát před tím samým "odpuštěním" jednou znova.

od: David Fazy2 () vloženo:23.09.2021 11:06:37
Ta paní z toho novýho vodpuštění má hustej dabing! Víc k tomu teď dohromady nedam, jenom děkuju za ty pořady a písmena. Musim makat a šprtat písničky PVE, páč kdybych tam přišel nepřipravenej, tak bych si to neodpustil.

od: Caine-Mi () vloženo:22.09.2021 23:23:23
Je nám jasné, že nic není staršího, než včerejší téma rozhovoru, ale ještě něco málo k přemýšlení nad "nespravedlivým" odpuštěním a "spravedlivým" neodpuštěním, co tu frčelo minulý týden, máme v ŇaMinkách.

od: Víťa L. () vloženo:21.09.2021 11:05:09
Včera byla na FB Aqvy informace, že zpěvák nedostane v práci volno, kapela na akci nevystoupí a plakát k akci byl odstraněn. Dneska tato informace zmizela a naopak je plakát zpět 🙂


>>  Celkem 3872 vzkazů