|
návštěv
4.10.2022 - Rádio Proglas,
pořad Jak se vám líbí (od 19:15 hod)
repríza 15.10.2022 v 15:05
CV VČEREJŠÍHO MUŽE ZÍTRA
(Caine-Mi)
Má první zima a slet tet
svět operet a ticha za oponou vět
Má první zima a slet tet
chvíli divák, pak divadelní skřet
Má první zima a slet tet
má první cesta tam a zase zpět
A teď nevím jestli mám jít spát, či očividně zívat?
Jak dá se taky mít rád - zdává se mi
Bdít či nebdít?
A jak nebýt jen včerejší muž zítra
tak včerejším už zítra
Pak sličné jaro a den dam
a tam tam srdcí už duní snad ze všech stran
Pak sličné jaro a den dam
a bim bam a hvězdám je nebe vždy dokořán
Pak sličné jaro a den dam
hned Narnian, hned pouhý... mimozemšťan
A teď nevím jestli mám jít spát, či očividně zívat?...
Je babí léto, je žeň žen
a lány vztahů zralé až na sklizeň
Je babí léto, je žeň žen
než balíci je sbalí - už se valí sem strništěm
Je babí léto, je žeň žen
a třásně lásek letí... pryč obzorem
Je pozdní podzim, je sběr dcer
všech jedlých jmen, ba i těch jen jedinkrát jen
Je pozdní podzim, je sběr dcer
těch na ocet i těch co sládnou v poslední den
Je pozdní podzim, pod sněhem
zem ještě voní Evangeliem
A teď nevím jestli mám jít spát či očividně zírat?
Jak dá se až tak mít rád? - ptám se němý
jak bdít a nebýt už zítra prevít
co místo lásky loudí - zpoza masky - druhé soudí
Ptám se, jak se může zdát - že to sen už není
Ptám se, jak se může stát - znovunarození
vstávám a vím
nic víc, nic míň - jsem včerejší muž... ze zítřka!
Tak včerejší muž ze zítřka
KLEPÁNÍ NA POZEMSKOU BRÁNU
(Caine-Mi)
Ťuk ťuk ťuk - slyším zvuk
možná kroky, možná čas
cvakání - cvak cvak
zubů kolem nás
Ťuk ťuk ťuk - slyším zvuk
nálezů drobky, kapky ztrát
bouchání - bim bam
tak náhle odevšad
A možná jen prší do mých
možná jen do mých vrat
a není není není není - klením...
jsme málem přesvědčeni že to není
Ten, komu chceme otvírat
A možná že kdo ví - poví
tak povídají - snad
zloba může brát dům ztečí
svár jako něčí vlezlý smrad
a paklíč obav nedá dlouho spát
Ale kdo ti buší záští na štít
ztrácí sílu psát
básně ve tvém těle - celé...
jako zvony bijí 5.pád
a k tomu řečí deště ještě: Mám tě rád!
Ťuk ťuk ťuk - slyším zvuk
mlátí řízek masný vrah
láká blíž - klap klap
paní na jehlách
Ťuk ťuk ťuk - slyším zvuk
možná dražba, soud či snad
padání - duc duc
hlav už z dalších vlád
A možná jen prší...
Ťuk ťuk ťuk - slyším zvuk
vážně zní to jako mám tě rád
klínovým - cik cak
písmem do mých vrat
Ťuk ťuk ťuk - slyším zvuk a vím
Komu za to do srdcí
stojí psát - ach! ach!
do skály kolikrát:
Tak počkej, já jsem tady... mám tě rád!
Tak slyšíš?! Já Jsem!… tady…
ťuk ťuk… (možná když se ztišíš)
Mám tě rád!
QUO VADIS
(Caine-Mi)
Zatímco nám z jinotajů trnou zuby, vyprávíš
kam kráčíš a za Tebou zvěd, "děd vševěd" svět
tím světlem vět vylovený ze tmy, jak volá:
Kudy teď? Jak to zkouší na vlastní pěst
křížem cest a pak volá za Tebou:
Víš, chci si svobodně zvolit svou cestu
abych si moh' vybrat Tvou
chci si svobodně zvolit Tvou cestu
abych si moh' vybrat svou
A zatímco se o neděle lámou ledy
z pondělků a pátků ztrácejí se středy
kapsáři snů i co není plení
zůstává kniha Tvá – záhadný Tvůj deník
Víš, chci si svobodně zvolit svou...
Zatímco i rohlíkem nás můžou opít
chlebem Tvým vystřízlivím - vyzouvám víru z kopyt
i když cizí kroky ještě v botách tlačí
v náručí Ti bez řečí – už stůj co stůj vstříc kráčím
Víš, chci si svobodně zvolit svou...
A zatímco i žár tiše v klišé zebe
Ty Mi oblékáš svůj vlastní plášť - touhu Tvůrce nebe
Tak ať se klidně síly k cíli měří: "kdo dýl"
beztak jenom s Tebou cesta - může být i cíl
Quo Vadis? Dál? Quo Vadis? Blíž?
Quo Vadis? Čím dál blíž!
Víš, chci si svobodně zvolit Tvou cestu
abych si moh' vůbec vybrat
svou
ANDĚL POHÁDKÁŘ
(Caine-Mi)
Prý není míru bez válčení
a brnění se, zdá se, nedá zout
jeden malý rytíř pod ním
křídla ne a ne roztáhnout
i když o nich nikdo neví, on ví...
a tak se v boji bojí vysvléknout
válka před ním a za ním řvaním hrozí
pro každá křídla polní soud
Ale kdopak není bez brnění
a když hledí hledím, vidí jen zášť
zvlášť flame a štvaní, před pliváním
duši neochrání pršiplášť
stokrát nic je k umoření tak zvedá...
zbraň, pak ale náhle skloní tvář
stíná drakům hlavy každý snáz
než-li nese jejich ohňů
do vyhaslých krajů zář
Za bludným kruhem odsouzení
přešlapy a pády tančí step
od zábradlí k odpuštění
ustoupením pouhý krok, dva zpět
a ticho zralé na souznění lká...
trpělivě Boží Paraklét
odpoví mu zařinčení a rytíř
křídly cítí první let
Jak listy knížky po přečtení
už se neohlíží na tiráž
bez brnění, beze zbraní
je každý rytíř anděl pohádkář
dotekům se neubrání
rád... poletí i druhou míli
nastaví Ti druhou tvář
Nevím - jestli se něco z toho opravdu stalo
ale v mých vzpomínkách - všechno!
Jako malý rytíř jsem možná zůstal ve chvíli střetnutí věrný
jenže tam někde hluboko pod peřinou
na Tebe teď nemůžu zapomenout
I když navenek ještě statečně klamu tělem
uvnitř se už nebezpečně toužím vyzout z pout
přemostit boky tvé zemské přitažlivosti
a po stavu bdělém - přejít i do toho bez tíže
usnout - jako po skutečném boji - tváří v tvář
ať nikdo neví, že... za celou tou zbrojí - rádoby rytíře
je jen anděl - pohádkář
NADOSAH
(Caine-Mi)
Plením pláně planých plánů - plavu si splínem bonvivánů
plamen pálí v botách slámu - Fénixem nejsem...
ploužím se z lóží sem k loužím zbožím v Božím chrámu
Nedosáhnu... nedosáhnu
Byť 20 tisíc mil bych pod mořem se skryl - Ty bys mě vylovil
Ty bys mě vylovil...
Jeden básník raněn k ránu – jeden rým a pak sto šrámů
ne, nepomůže mít obrazárnu – malířem nejsem...
tím křiklavým hlasem ti zase časem vylétnu z rámu
Nedosáhnu... nedosáhnu
Byť 20 tisíc mil - bych pod mořem vše smyl – Ty bys duhu vyvěsil
Ty bys duhu vyvěsil
Byť 20 tisíc mil - bych jen tak o tom snil - Ty bys to vyslovil
Byť zhořkl bych jak býl - Ty bys okusil
Byť mazlavý jak jíl - Ty by ses ušpinil
Byť křehký jako mír - Ty bys mě nezlomil
Ty bys mě nezlomil...
Tak večer vzpínám ruce k ránu - ať Tvou svíci tmou neobsáhnu
ni srdce vůní marcipánu - tím kým jsem ať jsem...
ať s Tebou vždy žít jak Žid i v poušti smím a sbírat manu
Nedosáhnu... nedosáhnu
Byť 20 tisíc mil bych šel a šel až omšelý bych byl
Bych 100x minul cíl – Ty bys ke mně zamířil
Bych zapřel, vše prohýřil - Ty bys tu pořád byl
Byť bych se Tě neprosil - Ty bys mě donosil
dalších 20 tisíc mil...
A kdybych, víš, ani pak - kdybych výš nedosáh'
stejně bych ruku vztáh'...
Ty budeš NADOSAH!