Hele...(Ládíku), na takovymhle internetistickym vokýnku můžu využívat ten luxus, že nemusim reagovat rovnou a můžu si věci dobře rozmyslet. Jestli ty mý zprávy tomu odpovídaj, to je druhá věc, ale i když si uvědomuju, že je mý snažení celkem zbytečný, stejně mam chuť vobčas napsat, pokusit se dobrat nějakýho smíru. Možná je to hloupý, ale mně se ty Petrovo písničky vopravdu líbí. A to, co tu Petr píše, se mi zdá, že moc neodpovídá tomu, co zpívá. Taxem si říkal, že když jednou to všechno hezký v sobě někde snad má, tak možná neni marný zkusit to nějak vyvolat, nějakym tim mlaskavym slovem nebo žertem. Taky zkusit najít nějaký řešení, aby to tady právě nemuselo bejt furt zasviněný tim nekonečnym nadáváním. Nic mě to nestojí, snad těch pár minut, ale jestli si mam hrát na tomhle pískovišti nebo na jinym, to je asi fuk. Jestli si píšu vlastně s opilcem, to nevim, do toho nevidim, to už je halt na něm. Možná je to marnost, ale řek bych, že je to menší marnost, než se do něj pouštět a nadávat mu. Nejsme v hospodě, nikdo na nás nemíří pistolí, nikdo nás nenutí se zbytečně čertit, tak proč nezkusit projevit trochu pochopení a laskavosti tam, kde se to snad ani nehodí? Obzvlášť v období kolem Ježíšovo narozenin? Sme schovaný za obrazovkou, tak jako klídek, ne? Petře, pro jednou se mi tě ani nechce buzerovat, že tu zase peklíš, protože tentokrát je to reakce celkem očekávatelná, i když stejně furt nevidim žádnej smysluplnej cíl, kam by to mohlo vést. |