Jméno:  E-mail:  Vzkaz:   Opište   prosím:  od: Ládík () vloženo:18.04.2023 11:27:13 Tvl ty se inkarnuj, to bude pro všechny ta pravá úleva, já zůstavám na pozici, můj rozkaz je zůstat v opozici vůči každému dobytku, vyděrači, psychopatovi a notorovi, dokud mě nohy unesou. Soucit je jedna věc, nalomenou třtinu nedolomím, ale ty vstupuješ do svobod svobodných a tím ze sebe děláš ještě většího šaška. Vytvoř si vlastní svobodu, vlastní zázemí a třeba tě ještě někdy někdo vezme na milost. Já rozhodně ne, jsi vědomý deviant a jako takový zasloužíš, co máš. Nemysli si, že to pustím z hlavy a zapomenu, sklidíš, cos zasel, tenhle zákon neobešel nikdo a kolem tebe se smyčka taky utáhne ty sebestředný pubescentní šupáku. Kde není ochota, nastoupí jistota, dostaneš, po čem toužíš. David, když myslíš, že víš víc, tak buď mesiáštější než mesiáš, podle písma nejednáš, zákonu podlehneš. Co jsem ti řekl? Se zlem se nekomunikuje, vyjímky neexistují. Proč je tady mimo tebe ticho? Oni nemají energii, jsou líní, lhostejní nebo vědí? Rozum do hrsti, nespasíš, nepomůžeš, člověk musí sám chtít, ty na to nemáš vliv s vyjímkou modlitby, jen se stáváš spoluzávislým. Tvoje cesta, volba, můj respekt. Nebe je modrý, tráva zelená a wechtr ...., tak prosté některé věci na světě jsou. Nechápu, co na tom může někdo nechápat, kouhout už kokrhal, zbytečně asi, když dál sníš. od: Ládík () vloženo:18.04.2023 11:27:10 Tvl ty se inkarnuj, to bude pro všechny ta pravá úleva, já zůstavám na pozici, můj rozkaz je zůstat v opozici vůči každému dobytku, vyděrači, psychopatovi a notorovi, dokud mě nohy unesou. Soucit je jedna věc, nalomenou třtinu nedolomím, ale ty vstupuješ do svobod svobodných a tím ze sebe děláš ještě většího šaška. Vytvoř si vlastní svobodu, vlastní zázemí a třeba tě ještě někdy někdo vezme na milost. Já rozhodně ne, jsi vědomý deviant a jako takový zasloužíš, co máš. Nemysli si, že to pustím z hlavy a zapomenu, sklidíš, cos zasel, tenhle zákon neobešel nikdo a kolem tebe se smyčka taky utáhne ty sebestředný pubescentní šupáku. Kde není ochota, nastoupí jistota, dostaneš, po čem toužíš. David, když myslíš, že víš víc, tak buď mesiáštější než mesiáš, podle písma nejednáš, zákonu podlehneš. Co jsem ti řekl? Se zlem se nekomunikuje, vyjímky neexistují. Proč je tady mimo tebe ticho? Oni nemají energii, jsou líní, lhostejní nebo vědí? Rozum do hrsti, nespasíš, nepomůžeš, člověk musí sám chtít, ty na to nemáš vliv s vyjímkou modlitby, jen se stáváš spoluzávislým. Tvoje cesta, volba, můj respekt. Nebe je modrý, tráva zelená a wechtr ...., tak prosté některé věci na světě jsou. Nechápu, co na tom může někdo nechápat, kouhout už kokrhal, zbytečně asi, když dál sníš. od: Pzv () vloženo:15.04.2023 23:10:18 Nikdy už nemúžu vzit spátky mý slova. Nikdy. Až se narodim příště budu kazatelem. A zasr umřu. Vím to. Kruci nál. Kolikkrát ještě? Já už sem nechci. od: Pzv () vloženo:15.04.2023 22:56:55 Fazy ani nevíš jak dlouho jsem čekal. Na odpověď jakou tu píšeš. V tobě je srdce. Lítá to tu z tebe jak z tryskáče. Tak to dej ven. Hele. Jà už jsem starej. Je mi k šedesátce ale to co si tu píšem bude věčný. Já jen chtěl něco říct. A ty si to zachytil. Mě už ta bolest zmáhá. Ale ty ji múžeš nýst dál. od: David Fazy2 () vloženo:15.04.2023 22:19:04 Já bych řek buďme rádi, že za nás všechny na tom kříži už takovej jeden visí a my se tam tim pádem škrábat nemusíme. Poďme zkusit nepopravovat tímto barbarským způsobem žádný další boží děti, ani sami sebe, jednou už to stačilo a teďka v neděli říkal v kostele Jirka, že prej to z pohledu toho ukřižovanýho nebylo nic moc. Tři dny se z toho dostával, chudák, a to byl ten nejvíc boží syn. Ale snad teď rozumim líp tomu kontrastu mezi Tvejma písničkama, Petře, a tim, jak tu píšeš. Já se nakonec taky do písniček snažim dát to nejlepší, co se mi ve skutečnym světě vlastně moc nepodobá. Je to takovej hezkej vymyšlenej svět, kde můžu bejt fakt hodnej a ne furt dobytek. Když je pak člověk ještě k tomu vyloženě schyzofrenik, no tak to pak lítá. Myslim, že chápu, že si ty písničky nepsal, aby ses někomu zalíbil, abys je prodal nebo aby ses s nima chlubil. Marná snaha, člověče, zalíbil ses. Ty písničky působí jako že je napsal někdo, kdo docela má co říct. Myslim jako někdo, kdo neni cynik, uzavřenej před bolestma světa, nohy na stole, všechno je mi fuk, tady máte můj produkt, konzumujte. Působí to jako taková výpověď. To máte právě hodně společný s Cainama-Mi. Caine mi kdysi vyprávěl, jak dycky zápasí s těma textama strašně dlouho, jak to pak upravuje (to je vidět každej půlrok, když zahraje zas novou verzi) a jaká je to prostě řehole, vyjádřit ty svý pocity co nejsrozumitelnějš. Ty Tvoje písničky ho oslovily určitě částečně i proto, jak je to v nich všechno "jasný". Ne jako jednoduchý, ale jako že tomu divák může rozumět a nemusí si lámat hlavu nad tim, co tím básník chtěl říci. To je celkem vzácná věc. Vono je dost vzácný už to psaní od srdce samo o sobě, ale když je to eště srozumitelný...Nelze se diviti, že někdo, jako Caine, okamžitě vzplane a zamiluje se. Řek bych, že je to tahle zvláštní láska k dílu, k výpovědi, úcta ke zkušenostem autora i k němu samotnýmu, která mu vnukla tu myšlenku "tohle musí slyšet ostatní!" Tak to tam halt plácnul, na to Youtube nebo kam, na toho svýho kanela, kam vobčas příde nějakej kamarád se podívat. Jo, pokud se nezeptal, tak nejspíš měl. Zamilovanej člověk dělá zbrklý věci a nemusí to bejt láska romantická. Navíc ta doba kolem nás uhání tak dopředu, že člověk se kolikrát ani nepozastaví nad takovejma věcma, jako jestli smí něco dát na internet. Dneska je možná podívat se během pár vteřin pomocí Google map kdekomu do okna a když zronva obyvatel neni doma, snadno ho kouzelnym programem přimaluješ. Muzika se dělá pomocí umělý inteligence, já kdybych chtěl, můžu naládovat všechny vaše písničky do stroje a von mi vyplivne nekonečno novejch ve zprůměrovanym stylu, i s textama, brzo možná i s českym zpěvem. Já osobně bych jako náhodnej kolemjdoucí na tom interfernetu docela uvítal, že na kanelu nějakýho cejna hraje nějakej kytárista pár písniček ze života a že to (nejspíš) neni robot. Pro to všechno považuju Cainovo jednání za pochopitelný, i když třeba zbrklý (pokud se fakt nezeptal, já u toho nebyl). Stejně tak je ale pochopitelný, když autorovi (teď Tobě) tenhle druh prezentace nevyhovuje, nebo se mu nějakym způsobem oškliví. Ta obrovská síť neni pro každýho, ne každej chce bejt slyšet až někde v Austrálii, to dá rozum. V takovym případě můžeš Caina požádat, aby to dal pryč. Můžeš mu říct důvod, ale nemusíš. Můžeš mu to oznámit krátce, dlouze, zprávou, osobně...Můžeš u toho hromovat a nadávat, ale nemusíš. Kámo, buď přece rád, že nemusíš! Víš, co je na světě věcí, na který se dá pořádně nadávat! Na který je skoro snad i hanba nenadávat, aspoň vobčas, pokud nejseš uvnitř úplně mrtvej? Jéje, já tak rád nadávam! To mě ještě neznáte, ale třeba Paní by mohla vyprávět, jak já umim kolem sebe chrchlit kekel z pekel. Akorát se to snažim tak nějak směřovat mimo lidi, jinym směrem, na neživý nebo abstraktní věci. A nezůstat u nadávání, ale hledat řešení. Určitě to víš, Petře, dost možná líp než já, když píšeš, že cejtíš tu bolest z každý nespravedlnosti na světě. Hele, já si říkam, že sem idealista, že si jako chci zachovat ty svoje dětský naivní hodnoty, nesmířit se se zlejma věcma jenom proto, že vostatní sou smířený. Ale když se ptáš "Nebolí vás to?", já nevim, jak odpovědět. Ano je lež a ne je taky lež. Nechci zavírat voči před střelama a vraždama lidí, zvířat i rostlin...Ale co si budem povídat, dělam, to je jasný, že to dělam, že v sobě nějakej ten cynismus mam. Bolí to, nebolí...když to bolí hodně, tak většinou bulim jak malej a píšu písničky. A pak nadávam, že nemam pořádně s kym je hrát, že vo takovou upřímnost nikdo moc nestojí. Paradoxně o vděčný diváky sem nikdy nouzi neměl (když je nechci sčítat a násobit cenou vstupnýho atd.). To spíš na ty spoluhráče... A je to tu, už držkuju a už bych nadával. A sou jenom moje dětský problémečky, co třeba ten bordel na Ukrajině? Co příšernej americkej vězeňskej systém, genocida v Arménii nebo aspoň sousedovo parohy? No, nic naplat, musim to dusit, všichni to dusíme, někdo víc a někdo míň. Bojim se, že kdybych to trochu nedusil, začalo by to bolet ostatní lidi kolem mě, který za to nemůžou. Ty Petře asi cejtíš mnohem víc, než já, jak to všechno bolí, to všechno zlý, co se tu děje. Takže můžeš stejně tak dobře chápat, že přenášet tu bolest na ostatní, pouštět se do nich bez zábran je k ničemu. Nemyslim si, že to vede ke kříži, ten už je obsazenej. Já ty svý bolesti, smutek a hněv řešim tak, že se snažim na tom svym malym písečku řešit aspoň ty problémy, na který stačim. Někdo mi řek, že umim trochu skládat a hrát, taxem se toho chytil a snažim se to zlepšit na úroveň takovou, aby se to dalo poslouchat a lidi si z toho mohli něco vzít a třeba je pak něco míň bolelo. Zaměstnávam makovici i zbytek člověka, na vejlety chodim, učim se na ty nástroje, čtu...to všechno tu bolest, kterou odmítam odmítnout, zmírňuje. Hlavně když to má nějakej cíl, nějaký aspoň malý zlepšení v mym okolí, abych si moh říct, že tu nejsem úplně k ničemu, to mi dává smysl to nezabalit. Víc asi dohromady nedam. Jestli tenhle můj hloupej příklad má pro Tebe nějakou hodnotu, tak paráda. Jestli ne, taxe omlouvam zase za příšerně dlouhou zprávu. Ale tak máš tam ty svý ptáky a zeleň a tudleto jaxi psal, takže se taky podílíš na řešení všech těch špatností tady. Vod toho tady nakonec možná furt ještě sme, zkusit něco málo napravit, aby to vostatní míň bolelo. Je to hra pro víc hráčů, musíme asi věřit, ale nespolejhat se na to, že někdo další bude následovat. A když ne, řeknu si, že to (to málo, co aspoň dělam), dělam prostě proto, že kdyby to bylo třeba v knížce nebo v písničce, tak bych chtěl, aby tam byl takovej nějakej hodnej, co se snaží trochu pomáhat. A modlit se, abych tim pomáháním nadělal co nejmíň bordelu zase. <<  / >>  Celkem 4077 vzkazů