Jméno:  E-mail:  Vzkaz:   Opište   prosím:  od: Caine-Mi () vloženo:11.03.2017 12:15:59 Promiň, Víťo, málem bychom zapomněli na "povinnou" ilustrační píseň... nejen k restitucím ;-) https://www.youtube.com/watch?v=k4O9h7PwtSM od: Caine-Mi () vloženo:10.03.2017 17:10:01 Ahoj Víťo! Tak co, už jsi přijal? :-D Máš pravdu, celý léta ti Caine z tvého příběhu tuhle tuhle otázku dlužil, tak snad ji přijmeš alespoň teď, takhle od nás společně... Jakoby na splátkový kalendář :-) Víš, možná ti ji nikdy neřekl proto, že sám si ještě dobře pamatoval, jak ho ponižovalo a uráželo, když ho kdokoli bral jenom jako číslo v pořadníku. Ať už to bylo v zahradním spolku nebo v celé komunistické společnosti. Možná ti tu otázku ale nikdy nepoložil také proto, že byl příliš povrchní. Obdivoval tvoje písničky, tvojí poetiku, tvůj dětsky čistý pohled na svět, ale vlastně ho doopravdy nezajímalo, co s tebou bude, až mu sejdeš z očí. A nebo ještě jiná možnost: Třeba se nezeptal proto... ano, snad to tak bylo, že už tušil, jak vůbec není v našich silách přijmout nebo nepřijmout! Myšleno Toho Jediného, který nejen dokáže odolat, ale i chce!... tě jako číslo právě nikdy nebrat! Toho, který tě dokonce přijímá ještě osobněji, než ty... my, vy, oni... sami sebe... se všemi našimi "přirozenými" sklony stát se pěknými čísly. A nebo aspoň řadovými členy stáda - a je jedno jestli blackmetalového nebo třeba zelenědřevěného. Možná, že ten Caine z tvého příběhu už tušil: Jediného nejde přijmout, dokud sám nevejde! A ta otázka: Tak co, už jsi přijal?... že je stejně pubertální a nedospělá, jako ptát se: Tak co, už ses zamiloval? Nebo dokonce: Už ses zamiloval do XY? A co když to, že ji někdo takhle... úplně "bezelstně"... vyslovuje, je proto, že tě má fakt rád?!! I když ti za mák rozumí. Co když je to proto, že není povrchní a nechce z tebe mít jen desátek... tvého talentu či vnějšího obdarování! Ten, komu bylo dopřáno prožít největší zázrak života vůbec, totiž ten, kdo Ježíše Krista přijal domů, do rozumu i do duše, ví, že od té chvíle je VŠECHNO jinak! A můžeš se... a nebo okolnosti se můžou stokrát tvářit, jako že je vše při starém. Není! A co když... devadesát devět z těch, co se ptali: Tak co, už jsi přijal?... se neptali proto, že by tě rádi viděli s odznáčkem či průkazkou ve svých řadách, ale proto, že sami zoufale toužili být přijati a dělali proto co mohli. Plnili vzorně všechny doporučené rituální úkony, říkali nahlas všechna doporučená slova... a čekali na Jeho příchod každý večer... možná i ráno a v poledne... ale On stále Osobně nepřicházel! A čím to trvalo déle, tím víc pochybovali, že vůbec kdy přijde. A čím víc pochybovali, tím víc se snažili to maskovat a mluvit ještě víc nahlas! A čím mluvili hlasitěji, tím víc uvnitř umírali touhou po jediné tiché odpovědi: Ano, já už ho přijal. Ufff... tak přece je to možné. Tak přece je to pravda! A najednou zmlkneme a jen tiše, aby nás nikdo jiný, kromě Něho samotného neslyšel, řekneme: Prosím, až to z mé strany bude možné, přijď. Petře von Větře! Duj! A vykřič to ze sebe! Kdo jiný by ti měl nastavit druhou tvář, než tví bratříčci prdíci :-D A co jiného by mělo ty kyselé deště vsáknout, než zdravá zelená zahrádka? Je dobře, že nemlčíš a nedusíš se v sobě sám! Protože i od toho tu je přece tvoje "církev"! Kde se sejdou dva nebo tři... říká Ježíš, tam já jsem vprostřed nich. A kde je vprostřed nás On, tam je církev! Ale nás přitom tvém a Víťovo vyprávění napadla ještě jiná souvislost. Taková trochu hudební ;-) Tobě třeba nepřijde divný, proč nás vlastně ta "masovost" církve tak rozčiluje, a přitom, když hrajeme svoje písničky, tak nás stádnost posluchačů ale vůbec neuráží? Ba naopak! My (i "Mi") ji vyhledáváme a uráží nás spíš, když si přijdou poslechnout jen dva nebo tři!!! Každý z nás tady, by jistě mohl jmenovat několik případů, kdy to dotyčný umělec zabalil právě pro "masový" nezájem. Je to tak trapné a do očí bijící - tyhle naše dva metry - a přitom se často tváříme jakoby nic. Jakoby v nás samotných žádné rozdílné touhy a očekávání vůči jedněm a vůči druhým nebyly. Proto jsme si jako Caine-Mi do svých programových "církevních" :-D stanov zapsali: Dokud se nenaučíš měřit jedním metrem církev a zároveň své "světské" posluchače, nebudeš mrmlat a na otázku: "Tak co, jaký to bylo?", nebudeš odpovídat počtem diváků! Banjo! No vždyť jsme to říkali! Jako na divokém západě! Ani nemusíš vystřelit! Stačí pár tónů - a je to jedno jestli harmoniky nebo banja... prostě jako ve správném westernu stačí, aby do vystrašeného města vešel... jiný pistolník! Někdo rychle zavře okenice, v dálce zaštěká pes, písek zaskřípe pod podrážkama okovaných bot, zacinkaj ostruhy, zavržou veřeje veřejného domu. Možná zaskřípou zuby a vítr dlouze zahvízdá. Jinak nic. A přece je najednou všechno jinak. Najednou nám svitne... naděje, že Calverovci (v nás!) ještě nemají vyhráno :-) Díky! Restituce vidíme stejně, jako ty a to co se kolem nich i v našich "pionýrských" řadách děje, nám opět jen potvrzuje, co jsme psali nedávno: Někdo si evidentně dává záležet, aby odvedl "čistou" práci a špína padla na Krista. Když to nejde na Jeho hlavu, tak aspoň na tělo. Jak jinak si vysvětlit, že v době, kdy se krade opravdu ve velkém a nadnárodně, někdo tolik křičí, že v Dolní Lhotě nám a našim ateistickým dětem, chtějí ukrást poctivě znárodněnou relikvii! Ať se práší za kočárem, jak zpívá jeden klasik. Hlavně ať se nikdo neptá: Tak co? Už jsi Ho... nebo dokonce... už jsi s Ním taky trpěl? od: Banjo () vloženo:10.03.2017 07:40:34 Všechny taky zdravím a mám rád. Ale nad některými věcmi žasnu. Nechtěl jsem tu tohle téma rozviřovat, protože to stejně k ničemu dobrému nepovede, ale vidím to s těmi církevními restitucemi (i s ostatními konspiračními teoriemi) jinak. Navrácení majetku majiteli ze svojí podstaty není krádež, to je naopak odstranění krádeže předešlé. V daném případě stát vzal církvím vše, z čeho by se mohly financovat samy, aby jim mohl víc nařizovat. Za to slíbil se starat o jejich provoz. A teď si stát spočítal, že finančně se mu to za pár let už přestane vyplácet (dosud na tom získával každý rok několik miliard do rozpočtu). Takže se rozhodl (se značným zpožděním proti sousedním zemím) se s církvemi taky nějak vyrovnat, aby si pak jeli každý za své. Jenomže některé stavby nebo pozemky se státu i nadále hodily, takže za ně nabídl cca 1/3 jejich tržní hodnoty, což církve odsouhlasily, včetně splátkového kalendáře na 20 let. Ta suma činí cca 1-2 tisíciny státních výdajů, čili rozhodně bych to neviděl na nějakou šílenou pecku. A to je po faktické stránce tak asi všechno. Tedy až na detaily, jako třeba blokační paragraf - že ten církevní majetek obce nesměly kupovat ani prodávat, církve na něm taky nic dělat nemohly, to něěkterým obcím dost komplikovalo život a po těch pár desítkách let jim už docházela trpělivost... Žádné šelmy, vraždy, (sic) totalitu (jak? skrze obnovení plurality vlastnictví?) tam prostě nevidím. Možná se na to koukám blbě, ale vidím to takhle. Tím neříkám, že v těch restitucích nevidím problémy. Hlavně se o ty pozemky a stavby budou muset umět postarat - a nic podobného cca 70 let nedělali, takže to asi ze začátku bude dost "drhnout". od: PVV () vloženo:09.03.2017 15:41:09 Ahoj a mám vás taky rád. Ano Víťo. Jako by si mi mluvil z duše. Ano nábory věřících, ne zcela nepodobné lanaření lidí do KSČ jsem také zažil. A církev myslím přesně tu, co se již přes 2016 let rozpíná po světě a " má pravdu". Majetky a tajné spisy získané válkami, perzekucemi, popravami a zinscenovanými procesy. Stejně jako náš minulý režim. Záznam z dění kolem budovy při dojednávání vyrovnání byl odvysílán někdy kolem druhé v noci, to aby nikdo nemohl říct, že to bylo úplně tajné, vyjádření dotazovaných proběhlo tak rychle a s obvyklým mlčením, že nikdo neví hlavu ani patu. Celá ta záležitost není nepodobná událostem při odsouzení Ježíše. Prostě černota, černota, černota. Zkrátka, já prostě už nemám chuť makat pro zloděje. Církevníci, kteří se chovají spíš jako Calvera ( nevím jak se to píše ), než jako sedm statečných mě nezajímají, a rozhodně je nechci finančně podporovat. Když už jsem si myslel, že už je tu všechno rozkradený, tak to je právě ta církev, která zase dokazuje, že ve jménu boha je opravdu možno činit "zázraky". Představme si, ještě něco se tu ukrást dalo. Ano. Moje víra v církev. Já věřím v Církev Kristovu a ne jeho opaku!!!!!!!! Tím bych ale chtěl tyto stránky tohoto tématu oprostit. Pokud si Caine- mi nebudou přát jinak. Caine, ten příběh jsem četl a věř mi, že mi to taky připadá normální, dávat si najevo spíš porozumění a lásku než všechno to ostatní. Mám ale dojem, že už jsme tak daleko od Hospodina, myslím jako společnost, že už to asi nejde vrátit. Škoda, že toto je výsledek dvoutisíciletého působení církve. No vždyť právě teď její poslední a tutlaný skutek lásky v podobě krádeže mluví za vše. Já bych totiž chtěl, aby se na tuto pravdu nezapomnělo. Za čtyřicet let si už ona zmiňovaná bestie bude moct o nabytí svého majetku v Čechách říkat a psát co chce. Svědci budou totiž spolehlivě mrtví, nebo tak letití, že už je to nebude trápit. To je totiž tajemství proč se mocní drží stále u moci. Tak jenom až se v příštích generacích bude šelma holedbat dobrými skutky, tak abychom nezapomněli, že je to za peníze, které jí nepatří. Nezapomeňte. Vždyť my přece o totalitních praktikách víme své ne? A tohle je totalita jak vyšitá. Napadá mě, že Ježíšovi učedníci nepřežili dlouho ukřižování Pána. Kromě Jana. A také on jediný vydává nejvěrnější svědectví ve svém evangeliu a také nepřesnější popis událostí budoucích ve svém zjevení. Asi viděl pravdu ne? On jediný přeživší svědek. Kolik pokladů ve formě spisů právě z té doby, ukradla ŘKC ve svaté zemi a také ona jediná určila, co do písma dá a co ne. Trochu nám toho Ježíše "okrájela". Možná se chová právě podle toho, co ví navíc, a nebojí se proto Božího trestu. Možná se můžeme chovat podle jejího vzoru. Když loupit, tak s dětmi v náručí. To je nejlepší sebeobrana. Nechtěl jsem se tak rozepsat. Když ono mi to ale nejde zastavit. Já prostě chci vysvětlení. Já nechci žít ve společnosti, která si bude používat můj mobil jako " štěnici" a sama kdesi v utajení bude spřádat svoje plány. PVV PVV od: Víťa L. (xcd@email.cz) vloženo:07.03.2017 16:43:23 Zdravíčko! Mám vás rád! Pár vět ohledně žalujícího svědectví bratra Petra k církvi. Asi v roce 1998 jsem vyrazil na několikadenní výlet s dětmi v rámci činnosti jednoho Evangelického sboru. Už dříve jsem jezdil na tábory jako vedoucí, tak bylo s čím srovnávat. Šlo o děti věřících rodičů a bylo například moc fajn neslyšet za celý pobyt na táboře jediné sprosté slovo. Dokonce jsem tam potkal jednu správnou holku, se kterou jsem si rozuměl. Už jsem ji ale hodně let neviděl. Taková přemýšlející, křehká, sasančí bytost, které je potřeba zalévat. Tamní vedoucí měli ze mně asi opravdu "radost", třeba když jsem vedl k dětem u večerního, táborového ohně rozmluvy o mimozemšťanech, před stezkou odvahy zase o tajemstvích, které na nás číhají za setmělými stromy a nebo zahrál dětem na kytaru písničku novojičínské skupiny Apači s názvem "Rakovina", o smrti malého děvčátka, kterého si svými prsty omotávala zhoubná nemoc jako ostnatý drát, než zemřela. Pamatuji si, že se jeden z představených písničce smál. Smrt přece neexistuje! Možná ve své neohrožené víře zapomněl, že existuje umírání. No, ale o tomhle jsem psát nechtěl. Když jsem po čase potkával kamarády z církve, jejich první slovo směrem ke mně bývalo pravidelné: "Už jsi přijal?" Pak mi to začalo docházet. Oni nebyli ani tak rádi, že jsme zase spolu, jejich prioritou bylo jestli jsem PŘIJAL! Tady bych se v krátkosti vrátil k tomu "Mám tě rád", protože Caine mi nikdy nic podobného neřekl. Nikdy se mně ani nezeptal, jestli jsem už "přijal". A přesto jsem měl z jeho přítomnosti pocit, jako by mi chtěl naznačit - "jsem rád, že jsem s Tebou". To je ta nejcennější věc ve vztahu k ostatním lidem. I když mají na mikinách kruhy s pěti body, který se otáčí dolů. Ano, církevní společenství mohou přivádět k Bohu a utužovat lidi ve víře navzájem. Ale daleko cennější je to, s čím zatím všechny církve trochu zápasí a to je individualismus. Všimněte si, když se zeptáte někoho, kdo nese v sobě pocit, že je blíž nějakému osvícení než okolní lidé, většinou, když neví kudy kam, na vaši otázku odpoví slovy: "Ježíš řekl". Ale mě v té chvíli možná ani tak nezajímá to, co řekl Ježíš, na to se ho zeptám sám, ale co bys řekl TY a co si myslíš TY, protože jsem v tuto chvíli s TEBOU. Já vlastně Větře ani nevím, kterou církev myslíš. Třeba tu, co v době, kdy už každé narozené dítě dluží našemu státu něco přes sto litrů, žádá navrácení majetku za nějakých 75 miliard? Zlaté kříže zůstanou na krcích, popel však brzo rozfouká vítr, ale o tom si tu psát nemusíme. Zajímavý pořad k tématu, jde dohledat na internetu s paní biskupkou Janou Šilerovou. Nastal čas rozloučit se písní, která zaburácí jako vichřice svou silou (aspoň do té doby než třeba vypnou proud), ale v kostele ji nikdy nezahrají. Vzhůru bratři! Všichni boží bojovníci! Je čas! Možná už neuzvedneme ani deštník, ale budeme aspoň zpívat! Budeme zpívat tak nahlas, že naše písně nikdy neztiší, protože dál je pošle onen vítr a tomu nikdo neporučí. Ten nezastaví, tak velkou zeď nikdo nepostaví. Duj Větře! Na vrcholcích kopců se srocují koně. Koukej, ty je tam nevidíš? Zpívej silněji! Oni odtáhnou!!! V těch písních je naše jediné možné vítězství: https://www.youtube.com/watch?v=NeE4ogNa3Xk <<  / >>  Celkem 4094 vzkazů