| Práce v továrně určitě nemůže být jedinej kontakt s lidma, tam to leze na mozek taky, ale mně třeba občas pomáhá uvědomit si, jak fajn lidi mám okolo sebe mimo tu továrnu. Když tam poslouchám svý kolegy, jak si stěžujou na všechno okolo sebe, místo toho, aby třeba začali se svým životem něco dělat, jak je jim málo, když dostanou něco navíc, posledně třeba poukázky do lékárny, nic jim není dost, jak si závidí každý drobek navíc... pokaždý si uvědomím, jak fajn život oproti nim vlastně mám. Ale být to jediní lidi, které mám okolo sebe, za chvíli by mě stáhli mezi sebe. Izolace od lidí, nakecat si, že vlastně taky nikoho nepotřebuju a že je mi nejlíp samotný ale podle mě taky není řešení, taky to mám za sebou... a při pohledu zpátky se děsím té prázdnoty a toho kam jsem směřovala.
A Petře, že internet snese hodně a do očí by ti to nikdo neřekl... on ten internet poskytuje bezpečí. Tváří v tvář bych ti to neřekla čistě proto, že poté, jak se projevuješ tady, se tě prostě bojím. |
