Letní večer.
Sekal jsem zahradu a skončil za tmy. Rychle spláchnul největší špínu... kdo je čistý, potřebuje přece jen nohy umýt ;-) ...sednout na kolo... a vyrazit.
Byla krásná vlahá noc. Hvězdy se snášely na zem jako malé světlušky... a poletovaly rošťácky kolem. Napínal jsem uši, ale... ne, nemohu to odpřisáhnout, že na mne opravdu volaly: neruš... š...š... nebe je plné křídel...el...el... a zem plná pokladů...dů... dů-chodče! Vypnul jsem tedy staré skřípající dynamo a zhasl světlo dědečkovského kola (ano, toho, co se s ním vždy vydávám za Tajemstvím do dálek... a když mi to nestačí... i za babím létem, byť by jen jediného vlásku Víly ;-) ) Byl všední den... a byla všední noc před dalším všedním dnem, takže auta i traktory nabíraly síly někde v garážích a na parkovištích... Napadlo mě... možná, ve skutečnosti taky potřebují víc než jen ropu! Možná, že po nocích nasávají do airbagů a do nádrží, ukrytých v polstrovaných sedačkách... ticho! Jak to říkal ten generál ve filmu Kdyby tisíc klarinetů... že takový výstřel je vlastně všechna hudba světa, stlačená do jediného vrcholného okamžiku... Brrr! Bylo až takové ticho, že mrouskání žab z nedalekých rybníků znělo skoro strašidelně. Ale nebál jsem se. Těch ostatních vjemů bylo, díky Bohu, víc. To je škoda, že už nejsem malý, posteskl jsem si s hlavou v oblacích a jednou nohou na šlapce a druhou při zemi. A že už nemám takovou potřebu lítat, jako vy! Ale světlušky se jen chichotaly (asi jako Zumky a Sasanky večer před usnutím) a odkudsi promluvil ten nejtišší - ale i nejbližší, takže vlastně nejsrozumitelnější hlas: Takhle zase máš větší potřebu dělat ty písničky, víš! To je pravda, to mám. Pořád je něco, viď. A to je dobře. Děkuju.
C. 2010.07.01
Zapomněla I.(I. staduim)
(Malin, Caine)
Zapomněla
...
text
Instrumentálka (Lk 6,45; Mt 12,34)
(Caine/Caine)
Bububu bububu bububu bu!
Čím srdce přetéká - tím ústa mluví
či čím ústa přetékaj' tím srdce mluví?
Hihihi hihihi hihihi kvík chrocht
Čím srdce přetéká - tím ústa mluví
či čím ústa přetékaj - tím srdce mluví?
Čím nejradši přetéká
tím srdce - tím ústa - tím zhusta
a ustavičně
svět svědčí!
Zapomněla II.(II. staduim)
(Malin, Caine)
Zamyslela
...
a nic!
Kolumbus, co sny o moři tvoří neobjevenou zem
(Caine/Caine)
Plout proti proudu - hroudu rodnou z nohou zout
a plout a plout a plout a plout
Plout proti proudu - pouštět chléb svůj za vodou
a plout a plout a plout a plout
Plout proti proudu - prostý soudů neuhnout
a plout a plout a plout a plout
Plout proti proudu - zlým být rzí a molům žrout
a plout a plout a plout a plout
Plout proti proudu - dál na vítr spolehnout
a plout a plout a plout a plout
Plout proti proudu - svůj Mys Hornův neminout
a plout a plout a plout a plout
Plout proti proudu - kotvu na dně odříznout
a plout a plout a plout a plout
Plout proti proudu - a pak spustit nebeskou
a plout a plout a plout a plout
Plout proti proudu - i když pro tě možná jsem
jen bloud jen bloud jen bloud jen bloud
Plout proti proudu - křižník z kříže a já vněm
Kolumbem - co sny o moři tvoří - i tvou
neobjevenou...
neobjevenou - zem
Tak přece
(Caine/Caine)
Asi jsem měl blbý kecy
a možná jsem jen mlčel k věci
přišel blíž a řek' mi - přeci
tím kým se stáváš budeš dál!
řek' mi - bacha!
tím kým se stáváš budeš dál!
Asi jsem zas dělal věci
no ty co dělá zvíře v kleci
přišel blíž a řek' mi - přeci
tím kým se stáváš budeš dál!
řek' mi - bacha!
tím kým se stáváš budeš dál!
Boli slizký ako šneci
ale mali svoj dom, strom, syna všeci
přišel blíž a řek' mi - přeci
tím kým se stáváš budeš dál!
řek' mi - bacha!
tím kým se stáváš budeš dál!
Tak mě včera křtili v řece
Bůh má vážně vtipné srdce
to Jeho Syn mi řek' - tak přece
tím kým se stáváš budeš dál!
řek' mi - brácha!
tím kým se stáváš budeš dál!
řek' mi - brácha!
tím kým se stáváš budeš dál!
řek mi brácha
Gangster-ska
(Caine/Caine)
Nohy už tuhnou mi a v zádech jde mrazení
mlčel jsem zarytě - ale volalo kamení
Jak to jen bylo v tom kázání nedělním
Kam ptáci nemohou - stanou se znamením?
á ja a a aj ja a a aj
Až na dně ooo ooo osudu, sejmou mou ooo ooo ostudu
kdo jsem byl - kdo budu? Jak studí stud bez studu
když zalejou bbb bbb betonem vše co jsem byl, co jsem
Kdo složí výkupné než srdce zatvrdne
á ja a a aj ja a a aj
Chudí cti nenene nenene netratí, ale kdo s chutí ti tititi zaplatí
myslíš ti bohatí? Za snílka bez gatí?
Za pytláka chachacha chachacha života - snad kmotra samota?
Snad teta lakota? Můj strejda žebrota?
á ja a a aj ja a a aj
Někdo už zzz zzz zaplatil - a za víc než zzz zzz za pár chvil
někdo už zaplatil - jen mi to seplo dýl
Vím že to nenene nenene není fér, ale - prosímtě taky ber
Odpusť a děkuju - zuju se, slibuju!
á ja a a aj ja a a aj
Nohy už tuhnou mi - v zádech jde mrazení
když obzory zcvrknou se - stanou se vězením
Jak to jen bylo v tom kázání nedělním
Kam ptáci nemohou - tam jde z nebe křídlení!
á ja a a aj ja a a aj
á ja a a aj ja a a aj
Všeho dočasu
(Zumka/Caine)
Snad každý svetr se jednou obnosí
i tajné přání se jednou vyprosí
Má nová píseň se jednou dozpívá
mám trochu strach...
že už moc nezbývá
píp
Včerejší muž zítra
(Caine/Caine)
Má první zima a slet tet
svět operet a ticha na dně vět
Má první zima a slet tet
chvíli divák, pak divadelní skřet
Má první zima a slet tet
má první cesta tam a zase zpět
a teď
Nevím jestli mám jít spát či očividně zívat
aby to co má se zdát, zdálo se mi - bdít či nebdít?
A jak nebýt tak včerejším už zítra...
- tak včerejší muž zítra...
Pak sličné jaro a den dam
a tam tam srdcí už duní ze všech stran
Pak sličné jaro a den dam
a bim bam a Big Bang! a vesmír dokořán
Pak sličné jaro a den dam
hned básníkem, hned zase Narnian
a teď
Nevím jestli mám...
Je babí léto, je žeň žen
a lány vztahů zralé na sklizeň
Je babí léto - je žeň žen
než balíci je sbalí - už se valí strništěm!
Je babí léto - je žeň žen
a třásně lásek letí obzorem
a já
Nevím jestli mám...
Je pozdní podzim, je sběr dcer
těch jedlých i těch jedovatých jmen
Je pozdní podzim, je sběr dcer
těch na ocet i těch co sládnou před Otcem
Je pozdní podzim, je sběr dcer
podobenství o jednom roce přestupném
a já
Nevím jestli mám jít spát či očividně zívat
tak pro všechno co má se stát - vzdávám se Ti
vstávám a sním
Jsem včerejší muž zítřka
vstávám a sním - jsem včerejší muž zítřka
- vstávám a s Ním...
Právo na návrat a dál
(Caine/Caine)
Při návratu domů procitám
jako Janek spíš než svatý Jan
agent 000 - číslo mám
pašerák viny odtud tam
až do nevinných ran
kde ptáci mají hnízda, ve stínu křídel stan
a lišky malé prince v dálce - taky jednu mám
a ticho, které čeká právě na můj žalm
za průtrže perel za zvonkohry hran
Já se vracím domů ať kamkoli se dám
Já se vracím domů ať kamkoli se dám
- a nechcete-li vy jít aspoň neplivejte z bran!
nikam nezdrhám, nikam nezdrhám...
jenom tak běžím... sám
Poklonami klonů nezklován
mám nový pas a průkaz zbrojní mám
a jak se mečem Slova znova ovívám
tu zlostňák od kosti - tam dobrák od reklam
no... už jsem samej šrám
A i když s nahým zadkem zas jen s Pátkem začínám
tu výzbroj spásy oblékám si a nabízím i vám
a boty do sloty co zbrodí světa klaim
do štítu víry kamen bílý - bez nápisu: Kain
fajn
Tak se vracím domů, ať kamkoli se dám
Tak se vracím domů, ať kamkoli se dám
- a perly ty já svině cestou házím vám
jen berte dokud mám, berte dokud mám...
neodvolám... neodvolám!
Každý musí jít, aby mohl obstát
každý s každým stáním se musí vzdalovat
domů nebo z domu - k tomu není pat
padnout na dno snadno lze i bez úkroku vzad
aniž to má spád
To někdy jsme tak milí až podbíziví snad
že utíkáme právě před právem na návrat
To někdy jsme tak hodní a chceme pomáhat
že nechceme být hodni toho, co máme udělat
jen
Vírou která křísí větve do poupat
- a vy co jste sytí aspoň... nezáviďte hlad!
když hluk nahluchlejch zvonů nás přijde ohlodat
když nazí v téže řece a přece podvakrát
(víš) - o Kristovy šaty lze tak dlouze losovat
než otevřeš dveře a On tam bude stát!
Vírou která křísí i tváře z kasemat
Vírou která křísí i tváře z kasemat
a sedmdesátkrát, sedmdesátkrát...
z útěků co bolí - je právo na návrat
z útěků co bolí - je právo na návrat
A já se vracím... rád
O květinách a stromech
(Caine/Caine)
Jsi květina vzácná
a pře Tě všude
nacházím
jsi květina bílá
a přece šustnout slyším
i Tvůj stín
Jsi květina lesní
nesmím Tě svým kmenem srýt
Jsi květina lesní
nespím - přece smím
Tě do snů vzít
Jsi květina s vůní
tůní - kam ani laně
nechodí pít
Kde touží
žíznit
a kdekoli poušť
víš, máš blíž
se mnou vesmír
A kdekoli poušť
víš, mám blíž
s Tebou vesmír
A kdekoli poušť
víš, vcházíš
se mnou ve smír
A kdekoli poušť
vím, víš
zas kousek blíž
Prameny - Hlavolam
(Caine/Caine)
Horké prameny
na holém rameni
srdce jde dlaněmi
uprostřed máje
Jen čerstvý polibek
ve spíži vzpomínek
zavoní
a Ona
má je
Jsi v tichu zaťatý hlavolam
lámu Tě nebo otvírám
jsi krůpěj
jsi drahokam
co před spaním
nosívám
ač zasadit
není kam
Příliv
(Caine/Caine)
Jé... Do horkého písku Tvých myšlenek
kreslím slova - duší navenek
do puklých koryt Tvých obnažených řek
oblím znova
neomalená - neomalená - neomalená dosud
slova - slova - slova
a zvlášť když už nevím co bych řek'
bezradný jak osud
námořníků krokujících břeh
Jé... Do horkého písku v Tvých průlivech
kde skřípe můj kýl o dno, plachty o zítřek
a i o ...e...u míle mých pokreslených vzpomínek
oblím znova
neomalená - neomalená - neomalená dosud
slova - slova - slova
a zvlášť když už nevím co bych řek'
bezbranný jak osud
námořníků krokujících břeh
Na horkém písku básně laksně mizí v přílivech
nemrazí mě - vlastně jen mě jemně šimrá na zádech
břeh a dno se loučí - omletá slova hladí na dotek
jsem Tvá skála, Pane - ba ne - jsem jen oblázek
a zvlášť když už nevím co bych řek'
Zrcadlo, zrcadlo
(Zumka, Caine/Caine)
Víš kdo je nejlepší na celém - na celém světě
ten kdo svět obsáhne v jedné - jediné větě
Ó ó oó Ó ó ó ó ooó
Tu větu pak zasadí do tvojí - do tvojí řádky
až bude zralá, vezme ji - vezme ji zpátky
Ó ó oó Ó ó ó ó ooó
Vezme ji zpátky a možná že - bez pýchy vpíše jinou
kdo kloužou po smyslu nejspíš - o meziřádku minou
Ó ó oó Ó ó ó ó ooó
Bez smyslu - po smyslu souší - souží se a pídí
v moři slov otáčí cíl - až ke dnu přídí
v moři slov otáčí cíl - až ke dnu přídí
v moři slov otáčí cíl - až ke dnu přídí
Ó ó oó Ó ó ó ó ooó
Těžká chvíle - lehkého děvčete
(Sasanka, Caine/Caine)
Vlak z mého zápraží
od břehů odráží
co na tom záleží
ty zůstáváš stát
Snažím se... nesnažím
naposled rozpažím
beránku z nádrží
už půjdu spát
Zabalím do plenek
klíčky všech myšlenek
těžké je navenek
mít tolik rád
Mít tolikrát
tolik rád
Mít tolikrát
tolik
rád
Nadosah
(Caine/Caine)
Plením pláně planých plánů - plavu si splínem bonvivánů
plamen pálí v botách slámu - Fénixem nejsem, Fénixem nejsem, Fénixem nejsem
Tak ploužím se z lóží sem k loužím - zbožím v Božím chrámu
Nedosáhnu... nedosáhnu
Byť 20 tisíc mil - bych pod mořem se skryl - Ty bys mě vylovil
Ty bys mě vylovil - Ty bys mě vylovil - Ty bys mě vylovil
Jedna bílá jizva v rámu - jedna bídná šmouha - stárnu
ne, nepomůže mít obrazárnu - malířem nejsem, malířem nejsem, malířem nejsem
I bezbarvým hlasem Tě zase časem jak zdá se zklamu
Nedosáhnu... nedosáhnu
Byť 20 tisíc mil - bych pod mořem vše smyl – Ty bys duhu vyvěsil
Ty bys duhu vyvěsil - Ty bys duhu vyvěsil - duhu vyvěsil
Jeden básník raněn k ránu - jeden rým a pak sto šrámů
růž na růži ze šantánu - jen masem nejsem, jen masem nejsem, jen masem nejsem
Ta svlečená slečna snem - ani růže nahá není trním - tím co jí zlámu
Nedosáhnu... nedosáhnu
Byť 20 tisíc mil - bych jen tak o tom snil - Ty bys to vyslovil
Ty bys to vyslovil - Ty bys to vyslovil - Ty bys to vyslovil
Byť zhořkl bych jak býl - Ty by jsi okusil
Byť mazlavý jak jíl - Ty by ses ušpinil
Byť křehký jako mír - Ty bys mě nezlomil
Ty bys mě nezlomil - Ty bys mě nezlomil - Ty bys mě nezlomil
Tak večer vzpínám ruce k Pánu - ať Tvou svíci tmou neobsáhnu
ni srdce vůní marcipánu - tím kým jsem ať jsem, tím kým jsem ať jsem, tím kým jsem ať jsem
ať s Tebou v Něm žít jak Žid vždy i v poušti spouští smím a sbírat manu
Nedosáhnu... nedosáhnu
Byť 20 tisíc mil bych šel a šel až omšelý bych byl
Bych 100x minul cíl – Ty bys... ke mně zamířil
Ty bys ke mně zamířil, Ty bys ke mně zamířil, ...ke mně zamířil
Bych zapřel, vše vyvrátil - Ty bys tu pořád byl
Byť bych se Tě neprosil - Ty bys mě donosil
dalších 20 tisíc mil – dalších 20 tisíc mil - dalších 20 tisíc mil
A kdybych, víš, ani pak
kdybych výš nedosáh' - stejně bych ruku vztáh', stejně bych ruku vztáh', stejně bych ruku vztáh'
.................Ty budeš NADOSAH
Caine - hudba, texty, zpěv, elektroakustická „mandokytara“
Přemek Haas - zvuk, mix, mastering, aranže, vokály a všechny nástroje, kromě...
Bára Haasová - flétna (4,5), vokály (4)
"Malin" Matějovská - obal, fotografie, text a hudba (1, 3)
"Zumka" Dvořáková - text (7, 13)
"Sasanka" Matějovská - text (14), webové stránky, koncerty
Natočeno ve studiu PyHa Plzeň, v roce 2010
www.studiopyha.cz
