Jméno:  E-mail:  Vzkaz:   Opište   prosím:  od: Víťa L. () vloženo:06.08.2020 11:33:49 Moc Ti děkuji Davide za Tvou zkušenost. Přimělo mě to přemýšlet více o tom, že nic není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.. Stalo se Ti co mně, že Tě to vlivem určitých životních zkušeností odneslo až tak jinam, že jsi měl problém vrátit se zpátky k reálnému žití? Bojuju s podobnou věcí dlouho, ale "na staré roky" čím dál více zjišťuji, že v podstatě není kam se vrátit. To je děsivé. Hodně mi v tom pomohlo chození. Chodím zhruba dvakrát týdně na Lysou horu, pořád do stejného místa. Cestou poslouchám muziku a pro mnohé jsem blázen. Už teď se nemůžu dočkat, až zítra po noční vyrazím zas. Taková terapie. Pomáhá mi to... Včera jsem měl exitus těsně před fajrontem, docela fajn chlap, sice roky nemluvil a Bůh ví, co slyšel, ale když jsem mu na vánoce tiskl ruku, nikdy nezapomenu na výraz jeho očí. A teď jsem myslel na konec šichty, kdy už budu doma, když jsem mu lepil na nohu náplast s rodným číslem a přikrýval ho plachtou. Jak to tady najednou ty naše starosti vyhasnou. Jako sirka... Proto si říkám, že musíme bojovat, dokud můžem... Se sóly i bez.. Ale zpět k muzice. Rozumím Ti a vlastně, když poslouchám nepřekonatelného Kryla, říkám si - je to bomba. Pak si ho pustím zas a znova a... časem už tam nemám co poslouchat. Vždyť jsem si i párkrát s Tebou posílal různé progresivní death metalové zvrhlosti, kde se toho za půl minuty odehrálo, co jinde za celou píseň... Ale na druhé straně, píseň nemusí být okořeněna vždy jen sólem. Považuji za obrovský dar udělat ji tak, ať nenudí a nepoužít při tom partitury z nadřených stupnic. Ať prostě jen přirozeně plyne, ale zároveň to nenechá usnout.. Poslouchám toho mraky. Vem si takový Malmsteen. Kytarová ikona. Ale zase úplný opak toho Kryla, výborná technická záležitost, ale též to moc dlouho poslouchat nedovedu. I když je to namakaná záležitost, musím tam nalézt to něco, co popsat neumím a co máme ve svém slyšení každý nastaveno jinak. Jako příklad uvedu píseň, na kterou jsem se na horách hodně natančil. Jednoduchá věc, udělaná tak, ať to prostě zní a hraje. Ale už mi zas pár lidí řeklo, že tam "nic neslyší".. ".. v noci jsem se utopil tisíckrát.. touha, která se zdá být nekonečná.. naděje, která nás dva spojuje.. moře, které pláče moje jméno.. nahoru v náručí.. hvězdy mě přivedly zpátky k Tobě.. napište mé jméno do písku.." (Volle Kraft Voraus) https://youtu.be/hnuZQWJ_poM od: David Fazy2 () vloženo:06.08.2020 09:37:31 Tak je vidět, Víťo, že naši otcové od sebe mají opravdu hodně daleko, to rozhodně. Já sem s nim bohužel nevyrůstal, ale cca do mejch 16ti let to bejval skoro jedinej člověk v mym životě, kterej se mnou mluvil jako se sobě rovnym. Vděčim mu za hodně. Muziku bych z toho ale prostě vynechal. Můj i tátovo přístup k muzice je úplně jinej. Asi sme se hodně zklamali navzájem, už sme si přece psali o Bradavici, že jo. Ale když pominu muziku a jeho nedávný návrat k alkoholu, je to zlatej chlap. Skutečně ti takovýho tyrana nezávidim, to muselo bejt peklo. Souvislost se sólama vidim snad v tom, že když se ti dějou takový věci, jak píšeš, tak pak asi fakt neřešíš nějaký technický věci a seš rád, když pak prostě hraješ, tvoříš, křičíš a tak. Stejně ale, jakmile hraju jednu a tu samou písničku po padesátý stejně a už jí umim, nemůžu si pomoct, necejtim úplně naplnění a chci se nějak rozvíjet dál. A hele, vona je tu možnost mít v každý písničce kousek, takový hřiště, kde si pokaždý zahraješ jinak a snad i pokaždý líp! Proč ne? Líbí se mi to - jo! Proč to nezkusit? No a paxem objevil ty další spojitosti, jaxem tu vypisoval. Někoho tadle hračka halt třeba neosloví, nebo je někdo takovej perfekcionista, že si nikdy nepřipadá, jakože tu písničku dostatečně umí. Jenže já sem začínal na Bradavici, to má tak lehký doprovody, že to skoro nejde neumět. Ty sóla v tom mi pak dodaly úplně novej rozměr muziky i života. Sice sem měl doma pěknou řeholi s matkou, ale až takhle jako ty sem to neměl, takže sem vod deseti let moh cvičit na kytáru víceméně nerušeně, takže sem měl příležitost tak nějak prozkoumat, co se mi líbí. A že se mi sóla líbilo poslouchat... od: Víťa L. () vloženo:06.08.2020 09:25:30 Jo, vlastně tahle píseň je pro Tebe. Kdybys ji někdy slyšel třeba na festivalu vprostřed desetitisícového davu, zkus se podívat na nebe. Děje se něco velkého. Jsem moc rád, že Tě znám Fazzy, kamaráde. Jo a mimochodem, žádné sólo v ní není. "..viděl jsem z nejvyšší hory, viděl odtud širý svět, chtěl bych si s Tebou přiznat, že jdeme na konec cesty.." (Gogiya) https://youtu.be/DzInbmWqF5g od: Víťa L. () vloženo:06.08.2020 08:39:32 Ještě mě napadla úvaha k sólům. Někdy Ti tak Fazzy závidím, Tvůj otec v Bradavici, můžete o muzice spolu diskutovat, máš od koho přebírat zkušenosti... Má diskuze o muzice s otcem byla jediná. Nejdříve letělo do koše tričko, které jsem si přinesl z burzy, pak jsem létal po pokoji já a nakonec i matka, která se mně pokoušela zastat. Naštěstí nic vážného, nějaké kopance, pohmožděniny, zlomená ruka, pár vybitých skel.. Těžké bylo dělat vždycky ve škole jako že nic. Běhal jsem jako děcko občas bosky po chodbě v paneláku a plakal, že ji zabije. Někdy mě schovali k sousedům. Ale nejhorší bylo když přijeli policajti a doufal jsem, že mi někdo pomůže, protože byl táta velká komunistická elita, které se všichni báli, pořád slyším onu klidnou větu směrem k policajtům: "Ale soudruzi.." A tak mu jakože domluvili a pak odjeli. Tak jsem se začal v pokoji zamykat a pod polštář si dávat na noc nůž. Pak jsme s mámou odjeli bydlet na hory a přes třicet let jsem ho potkal jednou ve městě, to jsme oba přešli na jiný chodník. Nyní jsem ve fázi odpuštění, ale jde to těžko. Hodně těžko. Snad to v těch písních všechno je. Všechno mělo svůj smysl a naučilo mě to hrát. To já jen aby sis nikdy nepřestal vážit kolik toho máš. O sóla tady ani nic moc tak nejde.. od: David Fazy2 () vloženo:05.08.2020 08:38:18 Teda Caine, pomyslné jablko padlo docela daleko od stromu! Hádej, co mu de úplně nejlíp! S doprovodama sme trochu zápasili, soudruh neznal některý ty "rockový paakordy", ale když došlo na sólování, to byl nářez! Taxme si dali dohromady 4 písničky, vyměnili sme si nahrávky a písmena a uvidíme, kolik toho udrží do příště, no. Teplý je, že příště je až za 2 tejdny, teď mně a Zuzce nastává ten jeden tejden v roce, kdy sme pryč úplně. Ale já sem maximálně spokojenej, pan Just se dobře chytá podle ucha, nedělá takový to "jé, to já se nikdy v životě nenaučim", má nějaký svoje nápady, prej se mu to snad i líbí...Víš co, ty technický věci se daj doladit postupně, kde jakej akord, kde jenom tlumit nebo kde si hraj, co chceš, hlavní je, že ho to baví. A eště hlavnější, než todle všechno, je, že ho neodradila moje vstupní slohovka na téma "proč hrajeme, jaxi to představujeme a co fakt dělat nechceme". To je to moje věčný hořekování tady, že to dycky někdo vodsouhlasí a za rok má amnézii. A protože sme s Cainem2 v minulosti již párkrát hovořili, taxem si v jeho případě dokonce troufnul i věřit, že to jenom nevodkejval aby se neřeklo, že se na to jakože snad zapomene, ale že vopravdu souhlasí a chce to takhle dělat. Nahrávky samozřejmě sou a budou a budou i v tabulce, klidně můžu všechno poslat, to neni problém, i když samozřejmě doporučuju spíš pak živý vystoupení, kde už bude něco nazkoušeno (přijít nebo nechat si poslat). To sem rád, že odcházel šťastný, hlavně aby pak zase šťastný přicházel, aby nebyly šťastný jenom ty odchody! My úplně nevíme, jakym tempem mu to ládovat nebo jak prostě udělat tu zkoušku příjemnou, sme nějak zvyklý už na ten průběh, co tam je a těžko říct, jestli je to dobrý, ale tak jako hodně se hraje a trochu se kecá a dycky hrajeme s nějakym určenym cílem, taxnad nějakej základ logickej tam je. A hele, že prej synátor eště neslyšel celý Agenty z CICA! No toto?! <<  / >>  Celkem 4094 vzkazů