|
| od: Pvv () | vloženo:14.08.2020 21:17:40 | | Já bych tu chtěl hodit do éteru jednu poznámku. A možná jen za mě. Protože vy se mezi sebou možná znáte líp než já vím. Ale vlastně je to i taková úvaha nad dnešní komunikací. Dřív se lidi viděli a stýkali a mluvili spolu osobně každý den. Den po dni, týden po týdnu, měsísíc co měsíc. Velmi dobře se znali. A teprve tehdy, když někdo z nich musel tuhle známou komunitu opustit, měl stále touhu se s ní sdílet. A tak nějak asi vznikla pošta. Tedy napsal kde je, co dělá co cítí co zažívá. Ale nemusel nikomu moc nic vysvětlovat. Protože ho všichni znali. Osobně. Léta. Ale dnes je to naopak. Nejdřív se píše někomu úplně neznámému na druhej konec světa, ale toho člověka nikdy neviděl. A jen podle toho co a jak píše, si ostatní dělají představu o tom, kdo ten člověk vlastně je. Zdůrazním slovo představu!!!. Tím bych asi i částečně chtěl omluvit svou další velmi omezenou účast na zdejším zeleném poli. Protože se mi to zdá velmi zmatečné. Teď jsem nedávno zakázal psát jedný ženský smsky. Tedy mě. A to ze stejného důvodu. Vždycky nedorozumění a sáhodlouhé vysvětlování. Řekl jsem jí ať mi buď zavolá, což alespoň z intonace hlasu člověk pozná co a jak, a nebo ať se sejdem a promluvíme si. Zkrátka. Já tenhle druh komunikace opouštím. Doufám, že chápete. |
| | od: Pvv () | vloženo:14.08.2020 18:33:13 | | Taky díky Víťo. Vypadá to že jsme pořád na stejném madle. Bohudíky. |
| | od: Caine-Mi () | vloženo:14.08.2020 17:12:37 | I ty, Víťo? Díky!
Kluci, tady se něco děje!
Vždycky je to přemáhající, když na nás Táta po zásluze nevezme řemen, ale když ještě i takhle to špatné promění v nejlepší... uff! Kolikrát už jsme tenhle zázrak zažili, kolikrát tu o něm lopotně koktali (anebo raději nechali mluvit jiné)... ale stejně - ve chvíli, kdy to udělá On sám... když se to zase stane... když se modlitby naplní a vzduch voní čerstvě jako po bouřce... je to nade všechny slova! A možná i písně!
I když, pravda, písničky pak z toho ještě dlouho pramení :-) |
| | od: Víťa L. () | vloženo:13.08.2020 10:15:50 | | Asi bych taky měl.. jak jen to.. ehm.. no.. nebylo to správné, reagovat na zlobu zlobou. Prohrávám úplně stejně.. Mimochodem příspěvek Caine-Mi "o rozběsněném posluchači" mě přiměl k úvaze "o Ježíši z Nazareta ve spojitosti městské hromadné dopravy města Guadalajara". Jestli budu mít nějaký den čas, tak ji zde napíšu 🙄 |
| | od: Caine-Mi () | vloženo:12.08.2020 23:23:23 | Co takhle po chvilce poezie zase něco hustějšího :-D
Jednou... už je to pět, let co jsme hráli v Praze v rámci tehdy "pouličního" festiválku "Žižkovská noc". Bylo to na nějakém dvorku nebo zahrádce a skupinka místních domorodců se dobře bavila. Sluníčko svítilo, vánek zatím jen čechral vlasy a "Mi" spustili své mudrování tehdy ještě na mandolu... a bubnování s kýblofonem a pokusnými zpěvy.
Po chvíli jeden, do té doby docela milý strejda, začal brunátnět. Brzy šly servítky... a dokonce i celý stůl stranou, a jeho zvolání: Já tě zabiju! - přebilo skromné ozvučení dvorku! Brzy nám skutečně vykročil v ústrety.
Ten muž měl evidentně absolutní hudební sluch a struna, na níž jsme mu zahráli, byla temná. V takových chvílích znamenají prkna jen velmi malý svět a člověk na nich si chtě nechtě musí vzpomenout na kolegu Cimrmana a jeho "prosíravý" Vichr z hor.
Konec dobrý, všechno dobré. Nakonec ho tři z jeho kumpánů odvedli násilím do jiné... lokality.
Ale ještě dlouze se za námi díval...
Jakoby říkal: Zlo prohrává, ale dobro... lidi, prosím vás, příště hrajte aspoň na dobro!
Kateřina Hodecová - Když se rozezní struna... v rubrice "MiMisie" |
|
<< /
>> Celkem 4094 vzkazů
|
|
