Tak taky k tomu klipu: Je to moc hezký. Vlastně nevím, jestli mi přijde víc škoda, že to není trochu víc popový, aby se to dostalo mezi lidi, nebo jsem vlastně rád, že to není taková další 'Pokáčovo' písnička. Tohle má v sobě jistou míru kreativity, která už dneska tak nějak zaniká, nevím, co přesně to je, ale hodně to dneska z hudby, obzvlášť textů vymizelo. Možná bych to řekl tak, že tohle by AI (umělá inteligence) nenapsala :D
od: David Fazy2 ()
vloženo:03.10.2023 21:54:41
Kámo to byla fakt sranda, já sem teda moc klipů neviděl, páč těch pár, co sem viděl, bylo většinou jenom takový to "podívejte na nás, jaký sme tvrďáci + dej tam nějaký dudy, to generuje lajky", ale tendle sem teda sežral. Moc pěknej ten souboj se smajlíkama (vidiš to, byl zrovna takovej "aktuální" vtip, co se mi pro změnu líbil), i všechny ty ostatní postavičky a drobný mistrovský výkony herectví. Taky sem musel každou chvíli zastavovat a zkoumat, co se tam všude děje.
Protože proces zrození tohoto klipu od scénáře a "storyboardu" až po jeho finální podobu je pro mně opravdovým zázrakem, nedá mi to, abych se znovu nepoklonil všem tvůrcům a zúčastněným. Od Pavla Schneidera, režiséra, kameramana, střihače a autora zásadní části scénáře se svými asistenty, Vládi Kožíška, který vytvořil krásnou světelnou atmosféru, podílel se na střihu a barevných korekcích, Pavla Měřínskéhého s dronem, skvělou vizážistku Ivanku Pešek až po Jirku a Lízu Kohoutovi, kteří nás dva a půl dne nechali "řádit" v prostorách jejich West Parku včetně zapůjčení kostýmů víceméně jen tak, z kamarádství. A pak také všem těm "bezejmenným hrdinům doby", od profesionálních i amatérských herců a komparzistů, přes produkci, manželky, příbuzné a kamrádky, které se postaraly o občerstvení (jak my filmaři říkáme catering) a dobrovolné šoféry (obou pohlaví!!), kteří za odměnu mohli transportovat též zadarmo svými vlastními vozidly ... raději už s výčtem skončím, andělů bylo fakt hodně.
Ale jde mi zde nejen o poděkování za klip přesahující domácí poměry (a ještě pro hudebníka, který zúčastněným nepřinese ani zaslouženou slávu ani lukrativnější nabídky). Totiž, byl jsem a jsem stále překvapen a proč se nepřiznat, skutečností, že i v dnešní uštvané a rozhádané době, majoritně bombardované domnělými či skutečnými špatnými zprávami se najde tolik lidí, kteří věnují svou energii, drahocenný čas a nadšení na něco takového. Z kamarádství, zvědavosti, chuti zkusit něco jiného a nového ...
Dává nám to naději, že nejsme tak špatní, sobečtí a ziskuchtiví, jak to prostřednictvím médií a "sociálně" odosobněných sítí vypadá.
Děkuju!
PS: A tak jako si některé písně a texty musíte pustit vícekrát, tak i tento klip je na více shlédnutí, aby jste si všimli různých vedlejších akcí, detailů a postav, které Vám napoprvé unikly. Já vím, že "nestíháme", ale stojí to zato.
od: Caine-Mi ()
vloženo:03.10.2023 00:11:22
🥁 TRAMTADADÁ! Na vědomost se dává... ehm, ono se to tedy už asi všeobecně ví, ale pro pořádek: Na vědomost se dává... i zde... odkaz na "Přémův" nový westernový klip "Vinetů na netu"! Měl premiéru minulou středu za účasti mnoha "herců" a tvůrců!
Díky, Víťo. Ano, to s těmi mnoha Ježíšovými jmény, to bylo přesné! Takhle nějak to nejspíš taky máme. A kdo ví, jestli ne někde ve skrytu každý. Taková "roztěkanost", nesoustředění se na Něj a oslovování Ho jen jakoby mimochodem, mezi vlastními otázkami. Tos vystihl ve zkratce úžasně poeticky! No, jak to umíš i v písničkách. A teď ještě navíc, když jsi dal nahlédnout do zákulisí celého rozhovoru, vkrádá se myšlenka: Jestli ta Ježíšova slova, co ti odpověděl-neodpověděl, nebyla záměrně taková jako... titulky za filmem! Co když věděl, že člověk po silném zážitku z právě "převinutého" děje obrazů a vzpomínek v mysli, už skoro ani nemůže věnovat pozornost "pouhým informacím". Víš, napadlo nás, že On k tobě možná častěji mluví právě nějakým tím příběhem a ne jen slovy! Něco jako když "tenkrát na východě" (rozuměj na blízkém východě :-D) vyprávěl hlavně příběhy, do kterých se lidé mohli vžít. Někde v evangeliu je přece psáno: ...a mluvil k nim jen v podobenstvích, jinak ne...
Mnozí staří židovští proroci, mj. zrovínka Ezechiel, zase předávali Boží poselství názorným předváděním - jakýmsi divadlem jednoho herce, vyvolávajícím "divné" otázky.
Víťo, ty máš dar vidět poezii, čistotu a naději přiblížení i tam, kde třeba "mi" zíráme jen na suchopárnou prózu, špínu a beznaděj oddělení. A navíc, když "nikdo" neposlouchá tvoje písničky, jsi ochoten jít dělat třeba i hudební rozhovory, jen aby to šlo ven! ;-)
Kolega písničkář Jirka Smrž si kdysi posteskl... něco v tom smyslu: ...vy se máte, v noci si klidně spíte, ale ve mně to, právě když utichne všechen denní šum, začne naopak křičet a nemůžu spát, musím psát...
Neměli jsme odvahu, vyptat se ho na podrobnosti přímo, a tak bylo nasnadě zeptat se přímo Ježíše :-)
Vždyť Ten tam s ním přece určitě každou noc je, stejně jako ve dne. Asi řekneš: Zvláštní, a na tohle odvahu máte?
No jo, když Ježíš se na nás kvůli "nepatřičným" nebo příliš sobeckým otázkám ještě nikdy nenaštval, zatímco lidé... různí... už ano :-D
A víš co nám řekl... (nebo aspoň co jsme rozuměli)?
"Boží vůle je to, co nelze neudělat".
Někdy se zdá, jako by skrze tvé otázky a verše nás učil nevynášet soudy příliš rychle... nebo nejlépe vůbec. Ne že ty bys sám mezi řádky vůbec nikomu žádný soud nepodsouval, to snad ani nejde, při takovém stavu světa by to bylo pak jenom tlachání, ale tím, jak tě mnohdy provokuje úplně jiná faleš než nás, jiná pověrčivost, jiná pomíjivost... člověk si chtě nechtě začíná klást i jiné, třeba právě ty tvoje otázky. A odpověďmi na ně prověřuje ne tvoje, ale hlavně svoje vlastní postoje.
Tak třeba zmíněná zrušená autobusová linka 666 v Polsku nás v myšlenkách přivedla k chybějícím třináctým patrům v hotelích, třináctým pátkům, trojímu klepání na zuby, šťastné sedmičce, ale i k přesným datům konce světa (jedním z nich jsme dokonce už sami prošli)... a o numerologii jako takové snad ani nemluvě...
Každý člověk podléhá moci pověr. Stačí se dobře rozhlédnout. Pro nás, rozuměj při našem obrácení se ke Kristu, byl třeba právě jeden z nejdůležitějších momentů Jeho příslib, že víra zahání pověry.
Promiň teď za trochu suchopárné teorie, ale připadá nám nezodpovědné, jak málo se o tom mluví:
Desatero "přikázání" nejsou v hebrejštině příkazy, i když v češtině to tak může vyznít, neboť se shoduje tvar rozkazovacího způsobu s oznamovacím ve druhé osobě jednotného čísla. V originálním jazyce tam ale rozkazovací způsob nebí, nýbrž právě oznamovací! Tedy už jen to první přikázání: "Nebudeš míti jiných bohů mimo mne", neznamená něco ve smyslu koukej zabrat a přestat být pověrčivý! Smyslem je zaslíbení: Se mnou nebudeš muset mít jiných bohů, se mnou se nebudeš muset klanět jiným mocnostem... Tedy dle našeho chápání by byl lepší překlad: Desatero Božích zaslíbení ;-)
No a tak nám zrušená třináctá poschodí, ale i autobusové linky vlastně pořád nastavují zrcadlo... jak jsme na tom ve skutečnosti s tou Boží blízkostí. Jasně královna ve Sněhurce raději zrcadlo rozbila, neunesla pravdu z očí do očí.
Všichni se někdy chováme jako pověstní pštrosi.
Ale tobě díky, že nám to připomínáš, Víťo. Evidentně jde o něco, co... prostě nemůžeš neudělat! ;-)
