|
| od: Caine-Mi () | vloženo:04.07.2023 12:34:56 | Tééééda! Ládíku, ty jsi básník! Dokonce ve svých slovních obrazech překvapivě místy až lyrický! Takhle tě tedy vůbec neznáme! Tos nám celou dobu tajil a nebo na tebe má pantátovství s postupujícími léty až tak blahodárný vliv? 😺🐸
Co se Přémy týče, těžko říct, zda si sem do zeleného křoví přišel jen odskočit z náhlé potřeby... vyvolané Fazyho nášupem (dík za něj Fazy!), či jestli sem zavítá pokaždé v rámci svého promotour, když má ...pšt, kolikrát sestro?... ano, maximálně jednou za deset let tvůrčí přetlak? Jisté je, že i tohle jedno jeho nakouknutí mělo na nás, žáky zdejší základní (své)pomocné umělecké školy tvůrčí vliv! No a jakpak by potom neovlivnil ty, co pod jeho taktovkou (nikoli bičem) dokonce pár let tančili!!!
Ládíku, tvé poetické zamyšlení nás přimělo, si zmiňované kousky znovu poslechnout. A obratem o nich zapříst "Mi"olog. (Tohle je ostatně nesporná výhoda "dvou v Jednom" 🐾 nebo možná i větší než malé církevní chválící skupinky 🐦🦆🦉🦗...) Zkrátka rozproudila se mezi námi (h)říčka nostalgického vzpomínání i vodotrysk futuristické polemiky. A znovu se ukázalo, jak neuchopitelné je kouzlo písničkové formy, té zvláštní třaskavé i hojivé směsi hudby, slova a hlasu. Punkový básník-labužník Ráďa z kapel Vrámci Možností a Guláž, by teď jistě dodal, že písničky jsou skoro až kulinářským uměním a chce to vytříbený jazýček, aby člověk jen nebufetil! Ano, vždyť kolikrát stačí ošidit jedinou ze zásadních ingrediencí a hned i sebechutnější ňamka nabývá na polystyrénovitosti!
Jako pouhý "zvuk" doplněný o silný příběh dokáže vyvolat v člověku pocit, že teď "jde o život", tak naopak i silná melodie a k tomu pouhá věta, možná jen hláska, může vypůsobit "vontskou hymnu"! Člověk celý život dělá muziku a píše texty, a stejně nakonec nikdy neví, jestli výsledek nebude už po vytažení z paty nebo dokonce z celého trouby - okoralý! A nebo naopak, zda nepůjde o pověstný dort pejska a kočičky. Vždycky když se povede něco výjimečného, je to ZÁZRAK! Ať už si to "navzájem" ;-) připouštíme nebo ne.
Na příkladu bezpočtu hudebních skupin je snad nejlíp vidět, co nebeský Tatínek s námi prcky vlastně zamýšlí. Můžeme se brát za náhodnou evoluční "z nouze ctnost" nebo promyšleně komponovaný obraz Tvůrce, On stejně každému dává něco naprosto originálního z vidění, resp. slyšení, ba i z "interpretace". A pak je tu další podivnost: Obvykle nejtvořivější kapelní spojení bývají ta přirozená, kdy se prostě správná semínka nějak jakoby náhodou potkají v jednom skleníku a třeba ani neví, co mají napsáno v příbalovém letáku. Jaký "genetický" poklad v sobě nosí. Najednou i drsňáci, co nejdou pro "přesdržku" daleko, objevují uvnitř básníka, malé hihňavé holky, ředitelské buňky a tak. Ani potom se to ale bez zahradníka neobejde. Jak s léty rosteme, začíná být v původně prostorném skleníku najednou docela husto, a ne vždy to okenní tabulky ustojí. A už je tu přesazování a náhradní biotop. Škoda. I když buďme raději vděční i za ten jeden dočasný zázrak. Růstu i plodů!
Panna Toman a Yetti je možná jenom slovní hříčka, takové skotačení na pískovišti písmenek, a přece zrovna pro nás dva (pravda, trochu zamrzlá děcka), mělo od prvního poslechu z cédéčka své kouzlo! A má dodnes! Dokonce snad největší z celé desky! Ale proč? To je záhada! Sami nevíme. Prostě slovní hravost tu nějak souzní s hudbou a člověka nenudí si to pustit klidně znovu a přitom luštit zašifrovaný text jako křížovku.
Někdy může i tajemství na dálku (tím spíš na blízko) stačit k tomu, aby lákalo. V tom má ona "opovrhovaná" lyrika svoje místo. Odívá příběh do tajemství, ukrývá souvislosti děje tak, aby bylo pořád ještě co objevovat. Láká znovu vstoupit a zkusit štěstí, vžít se. Jasně, sama o sobě se necvičenému jazýčku může zdát mdlá a bez adrenalinu. Jako nedělní korzo po Karlově mostě místo skoku z něj. Ovšem bacha! I mistři myšlenek a poselství dalekého doletu s ní důmyslně pracují. Dokonce takový Karel Kryl! A Přéma jakbysmet, ač se přitom tváří hrozně nenápadně. Jeho hraní si se slovíčky, to jak jimi vytváří nejen zvukomalebné kombinace, ale nenápadně navodí i významové souvislosti... a nebo naopak, jak jenom lehounce vymaluje náladu (třeba v Géniovi loci), to je právě ta šlehačka na dortu jehož samotným "těstem" může být příběh naznačený v pozadí.
No a jsme zas u jídla! Ještě že aspoň tohle máme všichni společné, že? 🐷
I tak je ale někdy krásné, až inspirující bavit se "jen" o jeho vůni. Vzpomínka na ni totiž přetrvá v paměti často i po zahnání akutního hladu 🍲 |
| | od: Ládík () | vloženo:01.07.2023 11:25:55 | | Přema: Tak tos řekl docela dobře, s temi texty. Oni lidi ani moc nechtějí ty příběhy, když jsem se pídil po tom, proč vlastně ne, tak mi bylo řečeno nemálokrát, že je text pro ty, kteří neslyší hudbu a konkrétně znc se to namnoze snažila dokázat. Jestli úspěšně, to těžko říct, ale věci jako tomato mátu má bych si prostě dobrovolně nepustil, je to neposlouchatelné, nevtipné, otravné. Máme v čechách málo básníků a ti, kteří dobří byli se zoufale opakují, to nesoudím, ale je li z prvního poslechu desky zklamání nebo pocit neutrální, říká to samo o sobě cosi. No a big horn, to víš, to je klasika klasik, kdyby člověk ještě mohl strčit nos do Setonových dní, do tý aury, vždyť Indiáni byli pro nás takoví ninjové z prérií, všechno uměli nejlíp včetně vysmívání se bělochovi, já při tom textu ani nedýchal, zní to tak nálehavě jako live vstup z bojiště. Takže ano, text je nesmírně důležitý, znc má na mlíkovi písničku o nesmyslné době, tam si to sedlo všechno se vším, jestli jsou ty vokály falešný, to mi zůstane skryto, za mě je tam od a do z všechno a nic nechybí, nepůsobí rušivě, ani to čarodějné intro. Je rozkošný slyšet text, který se odvíjí, vyvíjí, sune se a hmotní, nemusí odpovědět, nemusí ani zanechat otazník, stačí když se přežene jako bouře, pršet nemusí, krupobití zahrádku nepotřebuje zničit, ale zanechá silnej dojem něčeho, co bylo blízko, to je moc slova, vibrace hnaná ze srdce, za jejíž následky neseme plnou odpovědnost a dá se jí předat plný obsah. Já to ještě dělím vnitřně na text, který napoví cosi o důvtipu, lehkosti či inteligenci skladatele a ten, který nás vpouští dovnitř, takový jsou nejlepší a člověk to prostě pozná, v bázni vycítí hlubinu a opravdovost řečeného. Ano, je dobrý mít ten tah na branku a textově se vyjádřit tak, že člověku sepne, kdo to ale dovede? Hra se slovy je tenký led, víme, pinkáme si s rýmy, se slovíčky, češeme to a ladíme, pak přijde někdo, řekně to v jedný větě, my se zastydíme, prohloubíme a jede se dál. Dobrý text je exkurze k prameni, špatný je jako to zahálčivé poflakování po tržišti, oba výlety jsou naše volba, akorát často nepřijde ten, který by řekl co tady stojíte, nikdo vás nenajal? A čas běží. |
| | od: Banjo () | vloženo:16.06.2023 06:40:05 | | Ten rozhovor s Přémou fakt pěknej. Takový detail mě tam (mimo jiné) zaujal. Jak tam rozebírali píseň "Dopis v láhvi" - že je to vlastně název i pro takový ten "metaosud" té písničky. Dopis v láhvi trosečník taky napíše, zašpuntuje, a nechá plout po vlnách - svěří vlatnímu osudu, a víc do toho nezasahuje... |
| | od: Caine-Mi () | vloženo:15.06.2023 23:23:23 | Tenhle svůj "houbařský plácek" do místní zelené mapy, Přéma asi sám nezakreslí. V tom mu brání přirozená lesní skromnost. Je to tedy na nás, co mu jsme neustále v patách :-)
Nu, malým sušeným odkazem mu snad ego nezavaříme:
https://czechblade.cz/clanek/7125/prema-haas-era-zive-hrajici-kapely-se-jmenem-navzajem-je-uz-ve-mne-uzavrena
Zkušený mykolog tu vypráví o "sklizních" dávno i nedávno minulých. Zkrátka takové milé houbaření v umělcově paměti, jedlé klidně i víc než jednou (tedy poprvé a naposled) a po kterém nikomu určitě v žaludku nezůstane ležet nasládlá pachuť pýchy, ani hořká žluč nedocenění, natož zakyslý reklamní úsměv. Pravda, slané slzy dojetí, či halucinogenní poblouznění se také nedá moc očekávat, ale co určitě přetrvá, je nenápadná vůně koření, jehož při podobných bilančních sklizních bývá spíš jako šafránu. Ačkoli právě ono dokáže v člověku probudit touhu ještě jednou něco taky sám nasbírat, složit, zveršovat... a zahrát ;-) |
| | od: Ládík () | vloženo:30.05.2023 21:03:52 | | Ty blázne, ty jsi guru, tak nad čím bádáš, já si kvůli tobě i znovu poslechl tu píseň o té hvězdě. Přemku, nemůžu si pomoc, za mě dobrý. |
|
<< /
>> Celkem 4077 vzkazů
|
|
