Jméno: 
E-mail: 
Vzkaz:  
Opište  
prosím: 



od: Caine-Mi () vloženo:07.07.2023 15:00:00
Pro ty z vás, kdo se nemohli zúčastnit:
Zpočátku se rozhovor o nové desce Pý Ejdž seniora s názvem Vinetů na netu odvíjel v takřka mezinárodně přátelském ovzduší.

(pozn.: Pan moderátor překvapivě není zde dobře známý Banjo ze skupiny Disharmonici, ale rozhlasový redaktor Ilja Kučera ml.)

Na konci se ovšem atmosféra poklidného Nočního proudu ČRo 2 značně přiostřila:


od: Přéma () vloženo:07.07.2023 13:22:48
Jó, a bude tam prý tak 10 až 14 dní, pak to naštěstí smažou.

od: Přéma (premek.haas@seznam.cz) vloženo:07.07.2023 13:21:12
Pokud to někdo náhodou nestihl, nebo nedejbože zaspal!, posílám odkaz: PýEjdž senior v Nočním proudu Českého rozhlasu. https://program.rozhlas.cz/zaznamy#/dvojka je to tam dle času - takže stačí pak zadat Noční proud Ilji Kučery, 7.7. 2023, 0:10 hod.

od: Caine-Mi () vloženo:06.07.2023 21:22:23
Hlášení pro všechny 🦉 🦇 🦔 případně další noční nespavce: Pár minut po půlnoci, z dneška na zítřek, by měl Český Rozhlas Dvojka vysílat v přímém přenosu asi hodinové povídání s Pý Ejdž seniorem, alias Přémou Haasem! V rámci Nočního proudu.

od: Caine-Mi () vloženo:04.07.2023 12:34:56
Tééééda! Ládíku, ty jsi básník! Dokonce ve svých slovních obrazech překvapivě místy až lyrický! Takhle tě tedy vůbec neznáme! Tos nám celou dobu tajil a nebo na tebe má pantátovství s postupujícími léty až tak blahodárný vliv? 😺🐸
Co se Přémy týče, těžko říct, zda si sem do zeleného křoví přišel jen odskočit z náhlé potřeby... vyvolané Fazyho nášupem (dík za něj Fazy!), či jestli sem zavítá pokaždé v rámci svého promotour, když má ...pšt, kolikrát sestro?... ano, maximálně jednou za deset let tvůrčí přetlak? Jisté je, že i tohle jedno jeho nakouknutí mělo na nás, žáky zdejší základní (své)pomocné umělecké školy tvůrčí vliv! No a jakpak by potom neovlivnil ty, co pod jeho taktovkou (nikoli bičem) dokonce pár let tančili!!!
Ládíku, tvé poetické zamyšlení nás přimělo, si zmiňované kousky znovu poslechnout. A obratem o nich zapříst "Mi"olog. (Tohle je ostatně nesporná výhoda "dvou v Jednom" 🐾 nebo možná i větší než malé církevní chválící skupinky 🐦🦆🦉🦗...) Zkrátka rozproudila se mezi námi (h)říčka nostalgického vzpomínání i vodotrysk futuristické polemiky. A znovu se ukázalo, jak neuchopitelné je kouzlo písničkové formy, té zvláštní třaskavé i hojivé směsi hudby, slova a hlasu. Punkový básník-labužník Ráďa z kapel Vrámci Možností a Guláž, by teď jistě dodal, že písničky jsou skoro až kulinářským uměním a chce to vytříbený jazýček, aby člověk jen nebufetil! Ano, vždyť kolikrát stačí ošidit jedinou ze zásadních ingrediencí a hned i sebechutnější ňamka nabývá na polystyrénovitosti!
Jako pouhý "zvuk" doplněný o silný příběh dokáže vyvolat v člověku pocit, že teď "jde o život", tak naopak i silná melodie a k tomu pouhá věta, možná jen hláska, může vypůsobit "vontskou hymnu"! Člověk celý život dělá muziku a píše texty, a stejně nakonec nikdy neví, jestli výsledek nebude už po vytažení z paty nebo dokonce z celého trouby - okoralý! A nebo naopak, zda nepůjde o pověstný dort pejska a kočičky. Vždycky když se povede něco výjimečného, je to ZÁZRAK! Ať už si to "navzájem" ;-) připouštíme nebo ne.
Na příkladu bezpočtu hudebních skupin je snad nejlíp vidět, co nebeský Tatínek s námi prcky vlastně zamýšlí. Můžeme se brát za náhodnou evoluční "z nouze ctnost" nebo promyšleně komponovaný obraz Tvůrce, On stejně každému dává něco naprosto originálního z vidění, resp. slyšení, ba i z "interpretace". A pak je tu další podivnost: Obvykle nejtvořivější kapelní spojení bývají ta přirozená, kdy se prostě správná semínka nějak jakoby náhodou potkají v jednom skleníku a třeba ani neví, co mají napsáno v příbalovém letáku. Jaký "genetický" poklad v sobě nosí. Najednou i drsňáci, co nejdou pro "přesdržku" daleko, objevují uvnitř básníka, malé hihňavé holky, ředitelské buňky a tak. Ani potom se to ale bez zahradníka neobejde. Jak s léty rosteme, začíná být v původně prostorném skleníku najednou docela husto, a ne vždy to okenní tabulky ustojí. A už je tu přesazování a náhradní biotop. Škoda. I když buďme raději vděční i za ten jeden dočasný zázrak. Růstu i plodů!
Panna Toman a Yetti je možná jenom slovní hříčka, takové skotačení na pískovišti písmenek, a přece zrovna pro nás dva (pravda, trochu zamrzlá děcka), mělo od prvního poslechu z cédéčka své kouzlo! A má dodnes! Dokonce snad největší z celé desky! Ale proč? To je záhada! Sami nevíme. Prostě slovní hravost tu nějak souzní s hudbou a člověka nenudí si to pustit klidně znovu a přitom luštit zašifrovaný text jako křížovku.
Někdy může i tajemství na dálku (tím spíš na blízko) stačit k tomu, aby lákalo. V tom má ona "opovrhovaná" lyrika svoje místo. Odívá příběh do tajemství, ukrývá souvislosti děje tak, aby bylo pořád ještě co objevovat. Láká znovu vstoupit a zkusit štěstí, vžít se. Jasně, sama o sobě se necvičenému jazýčku může zdát mdlá a bez adrenalinu. Jako nedělní korzo po Karlově mostě místo skoku z něj. Ovšem bacha! I mistři myšlenek a poselství dalekého doletu s ní důmyslně pracují. Dokonce takový Karel Kryl! A Přéma jakbysmet, ač se přitom tváří hrozně nenápadně. Jeho hraní si se slovíčky, to jak jimi vytváří nejen zvukomalebné kombinace, ale nenápadně navodí i významové souvislosti... a nebo naopak, jak jenom lehounce vymaluje náladu (třeba v Géniovi loci), to je právě ta šlehačka na dortu jehož samotným "těstem" může být příběh naznačený v pozadí.
No a jsme zas u jídla! Ještě že aspoň tohle máme všichni společné, že? 🐷
I tak je ale někdy krásné, až inspirující bavit se "jen" o jeho vůni. Vzpomínka na ni totiž přetrvá v paměti často i po zahnání akutního hladu 🍲


<<  / >>  Celkem 4081 vzkazů