Jméno:  E-mail:  Vzkaz:   Opište   prosím:  od: Víťa L. () vloženo:12.06.2021 10:09:35 Tak to vidíš Ezechieli. Jakého lektvaru jsme to včera vypili. Já Ti říkal, ať do mě neliješ kořalku už před polednem. Pak jsem v noci v parku naříkal v ústrety odpadkovému koši. A pohleď tady na tu vzkazníkovou spoušť. Neomlouvám se za to, co jsem napsal, omlouvám se za formu, kterou jsem zvolil. Možná, kdybych měl na PVV telefon (asi ho i někde mám, ale nějak jsem nebyl schopen ho objevit) pověděl bych mu pár milých slov a po chvíli bychom konverzaci ukončili. Vzpomínáš si Ezechieli na toho pána? Já tu jeho jméno v zájmu ochrany klientů říct nemůžu, ani to není v tuto chvíli podstatné. Dodnes mám schované jeho dopisy, které mi téměř denně předával a některé se stále bojím otevřít. Bylo mu 95 let, i když už nemohl a pohyboval se na vozíku, ta energie a radost, která z něho šla, když děkoval za každou maličkost, za každý den, který mu bylo dáno prožit, za každou knihu nebo krajíček chleba, který jsem mu přinesl. A povídal, pořád povídal. O své ženě, o válce, o svých dětech, které mu už nepřinesou ani tepláky. V jednom z posledních dopisů stálo, že nelituje ničeho. Že ho jen mrzí, že se nikdy nedozví, jak to tady všechno vzniklo. Jak vznikl vesmír a všechny ty planety a sluneční soustavy. Celé dny se díval z okna do ulice. Zajímavé bylo, že viděl akorát tak přes ulici do zdí sousedního domu. Chodník a pár stromů. Několikrát jsem mu nabízel přestěhováni o patro výše, kde bylo místo k dispozici a měl by krásný výhled ven. Odpovědí bylo: "Ale kdeže, vždyť odtud vidím tolik krásných věcí". Tak jsem se podíval z toho okna a neviděl jsem nic. Pokoj sdílel s dalšími třemi klienty. Říkal: "Nemůžu odtud. já mám ty své spolubydlící rád. Povídám si s nimi". Zajímavé bylo, že nikdo z těch tří imobilních spolubydlících nemluvil. A tak jsem jednou přišel a on ležel taky na posteli. Jeho poslední slova směrem ke mně byly "tak já jdu". Nebylo mu dobře, odvezli ho do nemocnice a než se za ním zavřely dveře sanitky, naposledy mi zamával. Druhý den ráno přišla zpráva, že zemřel. Seřadil jsem na lůžko v rámci pozůstalosti tři košile, pár knížek a šampón, děti se náhle objevily vybrat si peníze z jeho vkladní knížky, stál jsem a díval se z toho okna jak to dělával on. Přemýšlel jsem, co z něj mohl vidět. A pak jsem uviděl, že si na stromě udělali ptáci hnízdo.. A tak jsem to dnes v noci povídal v parku odpadkovému koši, střídavě i Davidovi a pletl si věty. Povídal jsem taky o tom, že nemůžu slyšet relativně mladé, zdravé lidi a jejich naříkání a vztek na svět okolo. Nemůžu je slyšet a je na mně se s tím srovnat. Všechny ty negativní uplakánky, feťáky, nefachčenka, kteří mají plnou hubu keců jak jim ten svět okolo ubližuje. Asi je to i tím, že jsem se jako malý harant rozplakal, když jsem mohl bydlet zase v bytě se splachovacím hajzlem a opravdovou vanou. A ústředním topením. Toliko bohatství! A že jsem spával na zemi? To už byla maličkost. Nežil jsem život PVV a nevím, jakou cestou musel jít, ale jeho plivání okolo nasvědčuje tomu, že si nevážil ničeho. Stejně jako můj neadekvátní výbuch vzteku, se kterým se musím srovnat v sobě. od: Pvv () vloženo:12.06.2021 00:50:15 Tak jo Víťo. Přijeď mě dorazit. Třeba už taky nemůžu. od: David Fazy2 () vloženo:12.06.2021 00:33:54 Tam k tomu konci, ohledně toho Petra, to se mi nechce moc rozumovat. Myslim, že chápu, jak to myslíš, Honzo, ale přece jenom si to tady tak píšeme, můžeme si všichni psát tak nějak co chceme, nechci na základě internetovýho vzkazníku dělat nějaký větší závěry. Každej máme halt ten příběh jinej... A navíc, jak se asi shodneme, lidi nejde brát na 100%. Ani sami v sobě se mnohdy úplně nevyznáme. Já sám teď ani nevim, jestli se spíš ovlivnit okolím necham, nebo nenecham - v předchozím příspěvku tvrdim tak nějak obojí. od: David Fazy2 () vloženo:12.06.2021 00:13:18 Proto se mi, Honzo, právě tak líbilo, jak mi Caine podával ty svoje "moudrosti", když sem se ho pořád vyptával. Ten skromnej způsob, "Hele, je to jenom taková moje teorie". Pravda, kdyby to byl nějakej hodně zkušenej manipulant, třeba by to dělal přesně takhle, páč by tušil, že zrovna tenhle způsob mě naláká. A sme zase tam, kde sme byli, no. A když teda někdo vyloženě hlásá "Poďte sem, tady je výprodej moudrosti!", tak je to samozřejmě podezřelý. Třeba zrovna ten Pjér, že jo, hromada videí na netu, přednášky na vážný témata. Stejně ale nechci předem očekávat to nejhorší. Chci si udržet tu dětskou naději, že třeba zrovna tenhle týpek, co tady hlásá něco, se to snaží dělat opravdu pro lidi a prosí Boha, aby mu to nějak filtroval. Nechci rovnou poodstoupit stranou. Nakonec - neni to hezký, že ve vší tý záplavě finančního poradenství, hospodskýho nadávání a marketingových vorkšopů(fujtajbl, to slovo mi neleze ani přes prsty) se najednou zjeví někdo, kdo mluví třeba o nebezpečí manipulace ve vztahu? Tak mě to tam tak trochu láká, no, jindy zas mam chuť třeba na divadlo s Cimrmanem, jindy si zahraju závodní PC hru, ale někdy bych dal šanci nějakýmu tomuhle hlasateli, páč co kdyby zrovna se fakt snažil a mně to fakt pomohlo? A prostřednictvím mě pak i někomu dalšímu? Tak nějak doufam, že když nějaký tydlety soudruhy posloucham s timhle úmyslem a trochu u toho přemejšlim, taxe snad nenecham předělat na nějakýho paňácu bez rozumu, případně s náhlym nevysvětlitelnym odporem k Bohu. Jednou na to mam čas, tak... Hele, když mě pak někdo upozorní, jako vy tady, jakože "bacha na něj, ten má jedovatýho ducha", tak si spíš dam větší pozor, ale stejně, jako nemůžu dát 100% na něj, taxe mi nechce takhle věřit bez výhrady ani vám, ač vás mam rád. Já nevim, snad Bůh trochu ocení, když lidi dávaj druhejm šanci, vyslechnou si je, i když předem třeba čekaj, že to bude blaf. Zamyslí se nad tim, co řeknou, i když hrozí, že se jedná o nějakou přikrášlenou vlastní zkušenost, kterou se někdo snaží namontovat na ostatní lidi a vydělat na tom děngy. Snad to tak někdy funguje, že Táta dá pozor na svý děti, aby se nenechaly napálit, když se snaží to samy poznat a maj dobrý úmysly. Když já ani už nevim, čim všim sem nebo nejsem ovlivněnej. Za těch 26 let, co tu strašim, sem určitě pochytal takovejch duchů (aspoň takovejch těch, co teď o nich psal Honza), že bych se možná sám divil. Vono i to moje psaní tady, někdo ste si možná všim, že vobčas značná část toho, co napíšu, se skládá z hlášek z něčeho, částí písniček a tak. Ale hele, stejně jako moudrost často přichází tak nějak "nevědomky", jaxi nás tak Tatínek různě používá a jak už tady víckrát psalo, tak stejně nechtěně přeskakujou mezi lidma i věci, který zraňujou a ničí. Kdybych se před tim všim měl pořádně chránit... To bych se asi musel z bezpečnostních důvodů zavřít někam do díry, nechat si tam jenom tu Bibli...a doufat, že z ní nevyčtu kraviny, jako se to povedlo už jinejm. Já si samozřejmě připadam poměrně odolnej manipulaci, ostatně jako každej panák s něčí rukou v... Možná mam geneticky danou tu správnou kombinaci zvědavosti, cílevědomosti a lenosti, možná nade mnou fakt bdí pan A.Strážný. Vobojí mi zní trochu namyšleně, tak to asi necham bejt. Zatim si zkrátka myslim, že pokud si člověk drží nějakej odstup, nehltá všechno na hulváta bez rozmyslu, přemejšlí o věcech, který vidí a slyší a zároveň u toho prosí Boha, aby ho dyžtak trochu usměrnil a blízkým dodal trpělivost, tak se snad nemusí těch zlejch duchů tolik bát. od: David Fazy2 () vloženo:11.06.2021 23:19:53 (Omlouvám se Petrovi, že jsem zneužil jeho přezdívku pro vnucení vlastního čísla.) <<  / >>  Celkem 4093 vzkazů