Jméno:  E-mail:  Vzkaz:   Opište   prosím:  od: Víťa L. () vloženo:06.10.2021 09:25:03 Díky Sasanko za hodnotný podnět z vaší včerejší porady. Přidám tedy můj včerejší podnět z oddělení, kdy při roznosu volebních lístků povídám paní, zda si s volebními poradí nebo bude potřebovat s něčím pomoci. Povídá: "Snad si nemyslíte, že budu opravdu někoho volit? Já si do toho potřebuju balit vložky!" A pak, že jsou celé volby a ty lístky ve schránkách k ničemu! Mimochodem, já je vyhazuji hned jak se mi ve schránce objeví. Pan Zdeněk Bárta zakladatel litoměřické Diakonie, takto ale učinit nemůže, má obdivuhodný a nelehký cíl, ten už tu hru hrát musí. Vlastně mě tak napadá, že jednou jsem na cosi podobného před mnoha lety přistoupil a jel jsem zahrát na předvolební mítink ČSSD. Hrál jim ten den Pavel Vítek a já. Vprostřed veliké žranice, kterou bych nejraději rozdal mezi deset syrských uprchlíků a v prostředí obtloustlých pysků v oblecích jsem naběhl v tričku Zeměžluč na pódium s kytarou, která mi den předtím spadla ze schodů, tak měla z druhé strany díru a s korunou místo trsátka jsem jim zapěl tolikero libých písní, že už mě od té doby nikdo na podobnou akci nepozval a toho člověka z vedení stranické pobočky, který tam pozval mě jsem už nikdy ve městě nespatřil. Oni se nebojí lidí, kteří mají za sebou veliké činy jako pan Zdeněk Bárta. Ti se už musí podřizovat jejím povelům. Oni se bojí lidí, kteří nemají co ztratit. A když dáte podobné lůze svůj hlas, jen ji dáte možnost konat dál její špinavou práci. Ale ano. Už to slyším. Vždyť se koná taky mnoho dobrého. A je to pravda. Státní dluh se brzy vyšplhá na tři bilióny korun. Každý občan je tedy dnes zadlužen částkou, kterou si vypočtěte na kalkulačce. Při této situaci si můžeme diktovat v rámci regionální politiky, kde budeme chtít jakou lavičku, ale tu velkou hru za nás hraje někdo úplně jiný a my nemáme jiné cesty, jak z toho uhnout, jít si svou cestou, nepodřídit se. Ale tím bychom mohli zaplnit několikero knih a já jsem ještě nesnídal. U deseti mladých sirotků ze Sýrie bych se ještě pozdržel, protože pan Bárta určitě ví, že tam, kde otevřeme dveře deseti, tam bude zítra dvacet. Já vím, je to zlé a kruté, ale proč tomu tak je, to už musí pán reklamovat tomu nahoře. Stačí si poslechnout skladbu kapely Do řady! "Mořem plout": https://www.youtube.com/watch?v=PmEY-thfOuY Ta naše loď není natolik pevná, aby zvládla naložit sebou další hříchy. Říkám to proto, že sebou vezeme naše děti. A taky proto, že sami brzy budeme škemrat o pomoc u cizích dveří, ale na to nepotřebuji studovat, to mi řekl havran v parku. Nejsou to jen naše vlastně vlastní útěky, chyby, zklamání a zlá rozhodnutí a pak prosebné klepání u Jeho dveří. Viz. má skladba "Dveře" ze Zimního Vechtru, kdy vlastně my všichni jsme uprchlíci před svým vlastním svědomím, strachem a nejistotou a všichni se jednou navrátíme tam, kam patříme. Ještě jedou díky Sasanko za reakci a rozlučme se tedy ruskou lidovou písní z mého přehrávače, kde se praví o Matce, která to nikdy nesmí vzdát, když už my sami jsme na útěku z míst, ze kterých nejde utéct: https://www.youtube.com/watch?v=iOuVWkCP_hY od: Sasanka () vloženo:06.10.2021 00:19:59 Víťo, divíš se, co lidi táhne k volbám? Zrovna dnes jsme v práci na poradě řešili tuto otázku a zeptali jsme se člověka více než fundovaného. Zdeněk Bárta je emeritní farář, zakladatel litoměřické Diakonie, bývalý senátor a člen rady Ústavu pro studium totalitních režimů, chartista a hlavní osobnost sametové revoluce tady v Litoměřicích... Zeptali jsme se ho, jestli volit, případně koho a taky vlastně proč? Pod jeho odpověď bych se okamžitě podepsala, tak si dovolím ji sem takto zkopírovat: Milé kolegyně, milí kolegové, několik z vás se se na mne obrátilo s prosbou, abych poradil, koho mají letos volit do Sněmovny. Nebudu nikomu radit, myslím, že máme každý dost rozumu, abychom rozpoznali, které strany či hnutí nám, Diakonii i celé republice budou ve Sněmovně prospěšné. Jediné co snad mohu říct je, jak budu volit já, snad vás to bude zajímat. Budu volit buď Piráty a Starosty, č. kandidátky 17, nebo SPOLU, č. kandidátky 13. Vysvětlím, proč je budu volit. -Budu je volit proto, že nepomlouvají Diakonii a vůbec celý neziskový sektor, nechtějí nás zrušit, tak jako to udělali nacisté a pak komunisté a jak by to chtěli i dnes mnozí udělat. Nechci o Diakonii přijít, je to moje třicetileté dítě, které miluji a na které jsem hrdý - na Vás všechny jsem hrdý. Nechci přijít o to všechno krásné, co společně tvoříme. -Budu je volit proto, že nás nechtějí odvést z Evropské unie. Odchod z EU by pro naši znamenalo strašlivé zbídačení, přišli bychom o obchodní partnery i o každoroční dotace ze společných evropských peněz. Od vstupu do EU jsme získali ze společného unijního rozpočtu čistého příjmu 896,4 miliard korun. Připomínám, že miliarda je tisíc milionů. Jen naše litoměřická Diakonie získala mnoho milionů při rekonstrukci Centra denních služeb, také kdysi i financování provozu v projektu Phare, při několikaletém financování provozu Domova pro matky s dětmi a Podpory samostatného bydlení, také Sociální rehabilitace prostřednictvím POSOSUKu, a nyní dílny v Kamýcké společně se vznikem nového Chráněného bydlení. Je to obrovská část rozpočtu a všichni to mimo jiné pocítili i na svých mzdách. V době covidu jsme to ocenili všichni. Ukončení EU by znamenalo automatický vstup do Ruského společenství po bok Běloruska a dalších zemí na Rusku závislých. Země s deseti miliony obyvatel nemůže být ekonomicky nezávislá. I Británie, nepoměrně větší a bohatší, než jsme my, má po odchodu z EU problémy. A patřit k Rusku je pro mne tak strašlivá představa, že bych byl nucen snad ještě před smrtí emigrovat. -Budu je volit proto, že představují opravdové křesťanské hodnoty, nestraší imigranty a nezaklínají se při tom falešnými křesťanskými hodnotami. Základní křesťanskou hodnotou je právě bližním pomáhat. Nejvíce jsem se za svoji zemi styděl, když jsme odmítli přijmout deset mladých sirotků ze Sýrie. -Budu je volit proto, že je v těchto stranách spousta ušlechtilých lidí, které osobně znám a ručím za ně. Někteří, jako třeba Olga Richterová jsou členy naší církve a osobně se v Diakonii angažují. -Budu je volit přestože pravidelně volím Zelené. Ti však letos nemají šanci uspět a tak jim výjimečně hlas nedám. Je to snad příliš pragmatické, ale stojím si za tím. -Budu je volit proto, že mi zaručují za čtyři roky zase svobodnou volbu a nepohrávají si s vládou jednoho muže, jako je tomu nyní třeba v Maďarsku. Jistě, i v těchto dvou stranách, o kterých říkám, že je budu volit, jsou lidé, které mít nemusím, kteří mi něčím vadí. Avšak ve volbách nehlasujeme pro Boží království, ale hlasujeme jen pro to nejméně problematické uskupení lidí, které si najímáme, aby nám za naše peníze jako profesionálové poctivě pečovali o náš stát. A rozhodně k volbám půjdu, budu volit, prostě proto že nevolit, být lhostejný k tomu, co se kolem mne děje, považuji za těžký hřích. Zlo v dějinách vždy vyhrávalo jen proto, že lidem byl svět kolem nich lhostejný a nechali zlo dělat, co se mu zalíbilo. Přeji vám všem vše dobré Zdeněk od: Víťa L. () vloženo:05.10.2021 23:50:39 Vtipy s banány jsou populární v každé době. Lidu známý, dříve mocný, komunistický trotl v osmdesátých letech pravil, že jednou přijde čas, kdy budou brambory dražší než banány. Nikdo mu to tehdá nevěřil. Jen ZNC zpívalo, že banány... Ale to my už vlastně tady všichni víme. Pořád nenacházím vhodné slovo k těm dvou rovinám odpuštění. Jedno odpuštění osobní a druhé.. snad.. společenské? Nevím, bezejmenný virtuální poutník možná poradí. Blíží se volby, přemýšlím, co lid znovu táhne přistupovat na jejich hru a házet tam ty lístky, čím je oblbli a zaslepili, co jim slíbili.. Vzpomínám si na koncert Stormwitch, po kterých už dnes neštěkne ani pes, ten nejkýčovitější germánský heavy metal, ale krásný.. Jejich koncert v roce 1989 v Ostravě a událost tak obrovskou, že ho točila i tehdejší Československá televize. Teď si nejsem jistý, ale tuším, že rok je u videa popsán chybně, protože to už byl rok 1990. Ale na tom až tak nesejde, pro mne to byly krásné roky, protože tu byli komunisti a ti druzí, kteří stáli při sobě a svět nebyl natolik rozhádán a rozdělen. Aspoň ten náš, ten svět přátel zeleného údolí při sobě stál. Ale pak rychle jsme na něj zapomněli. No a na tom koncertě zazněla píseň, kterou jste možná někde na španělku slyšeli u ohňů hrát a právě na tento text v čase videa 23:43 jsem si s nadcházejícíma volbama vzpomněl: ..Povolávací rozkaz ho poslal bojovat pro svou zem..oči na okenním skle, hledí do hustého deště..opustil ji pro krále..pečeť červená jako krev..on dnes domů nepřijde, konec války, kostelní zvony vyhlašují mír, vítají navrátilce.. Vítězství je naše! Ale ona přemítá: Co jsem vyhrála já? https://youtu.be/atng9Zorvak od: Caine-Mi () vloženo:05.10.2021 13:31:13 ;-) Kolegové z divadla Sklep nás taktně upozornili, že osobní odpuštění také ještě nemusí nutně znamenat zřeknutí se radosti z obecného... odlehčení situace: https://www.youtube.com/watch?v=XMJ1-_TO6K4 Už nebudou?! od: () vloženo:24.09.2021 16:08:50 "Jsou na světě věci, kterým odpustit nesmíme, byť jde o kolektivní vinu, o vinu systému, protože tím zneuctíme životy těch, kteří odpustit či neodpustit už neměli příležitost...". Ano, to je přesně ono! Já můžu odpustit, že mi někdo zabil dědu - ale odpouštím tím jen to, co to způsobilo mně osobně, ne mému dědovi. Nemůžu odpustit "v zastoupení" mého dědy. A ten děda právě že už odpustit nemůže, takže tomu člověku vlastně toto nikdy nemůže být odpuštěno. Jedině tím, že si pro odpuštění přijde přímo ke Kristu, který v tom "zastoupení" odpustit může. <<  / >>  Celkem 4081 vzkazů