Jméno: 
E-mail: 
Vzkaz:  
Opište  
prosím: 

od: Banjo () vloženo:28.04.2014 12:04:26
Takže po ostrých debatách zdá se zavládl opět smířlivější duch, čemuž jsem rád. Ládíku, já žádná extra povolaná autorita nejsem. O náboženství nevykládám nikomu, kdo o to nestojí. A i tak jenom tehdy, když se zeptá. Pokud mu budu připadat jako pako, které umí akorát jakž takže třeba hrát na klávesy, zeptá se mě maximálně na to hraní. A pokud mu budu připadat jako exot, který se hodí tak maximálně do cirkusu krmit zvěř, tak se mě ptát nebude. Čímž jsem zase "z druhé strany" u té myšlenky o ovoci a o stromu (i když banánovník není dřevina). :-) David: vidím, že to základní máš celkem srovnané - činy poznají lidi (když se to povede), Bůh to zase bere podle úmyslů. A že se ti nepovede uspět u nějaké ženské (nebo v čemkoliv jiném), to nemusí být v konečném důsledku na škodu. Spousta věcí se mi v životě zdánlivě nepovedla, ale právě z toho jsem vytěžil docela dost. Zpravidla buď zjistíš, že jsi usiloval o něco, co za to nestálo, a múžeš upřít síly jinam, nebo to prostě takhle nejde - a to je získaná zkušenost. Život je dobrá škola, akorát občas bolí...
od: Wlasttie () vloženo:27.04.2014 09:46:55
Vše nejlepší Cainovi k svátku!Hodně krásných hudebních nápadů...no a to zdraví!
od: David Fazy2 () vloženo:26.04.2014 19:32:46
Pravdu díš. To s ovocem sem taky slyšel, zrovna posloucham audioknihu Bible, zatim sem slyšel Matouše až Jana a bylo to tam. Je to to nejlepší, co můžem udělat - snažit se dávat co nejlepší ovoce. nemyslim se o to předhánět s ostatníma, ale dokázat využít naplno moc konat, kterou máme, aby se to nejvíc přiblížilo Božím představám. Dycky sem vděčnej za příležitost udělat cokoliv prospěšnýho, protože pak teprve je vidět, že sem něco udělal. Bůh vidí i do myšlenek, takže dobrý, ale lidem můžu ukázat svý činy. Jenom musim nějak vymyslet, abych to i pro ně propojij s tim Bohem, jakože to opravdu neni vo mně. Nechci, aby uctívali mě za moje činy, rád bych, aby poznali, že to dělam pro Pána, páč ho mam rád. Příležitostí moc nevidim, ale když budu líp koukat, tak jich určitě najdu víc. Taky pracuju na tom, abych nebyl tak vázanej na pozemský věci, jako svoje pohodlí a zábavu a dokázal obětovat víc času pro Boha, potom bude příležitostí určitě dost. Vim, že to za to stojí, je to nářez. Já mam i štěstí, že sem nezažil nic moc strašnýho. Sem celkem zdravej, nikdy sem nebyl úplně chudej, dycky sem měl aspoň nějaký kámoše a celkem snadno dokážu hejbat se svejma pocitama a myšlenkama, takže tušim, že se ode mě bude leccos očekávat. Zažil sem spoustu špatnejch věcí, ale to sem si stejně způsobil dobrovolně. Třeba sem neuspěl u 40ti ženskejch, o který sem stál (že sme se třeba ani nestali pořádný kamarádi). Ale na to sem se moh vykašlat a říct si, že poslechnu starší a necham lásku přijít samotnou. Bolelo to, ale stálo to za to, jinyk bych asi zkameněl. Měl sem i doma s matkou samý neshody, ale moh sem prostě držet hubu a krok, nestarat se, co je spravedlivý a prostě počkat, až se to zlepší. Bolelo to, ale stálo to za to, matka je teď na tom taky líp, což by se jinak nestalo. Samozřejmě se bojim zla. Ani ne tak toho od lidí, protože to mě nezlomí (se mi to mluví, já vim), dá se s tim i tak nějak bojovat, ne dalším zlem ale dobrem a je to možnost jak někomu pomoct bejt hodnej. Ale hlavně se bojim nemocí a takovejch věcí, proti kterejm nezmůžu nic. To si pak řeknem, jak silnou víru sem měl.
od: pan Ládík () vloženo:26.04.2014 19:09:37
Ty ještě narazíš na skutečnost, že Kristus měl neuvěřitelně drsný sítko, řekl, že po ovoci je poznáte a to je v podstatě odsouzení doby před. Před ním i před tím, než jsi ho objevil, tady už se necouvá a nevymlouvá, jsi strom a něco z tebe má být pro ostatní a má to být navíc dobrý, což je vlastně fatálně obtížný, když už jen uživit se, přežít a neuschnout je hodno potlesku. Svým ovocem evangelizuješ, přesvědčuješ a strháváš, ne hubou. A proto jsme vlastně všichni tady, Cainovi to věříme, nese dobré ovoce. Vidíš? V tom je to, to On chce, přesvědčit je o něm skrze nás, dokonalá neziskovka, páč tebe se to vlastně de fakto netýká, ale všechno, v uvozovkách všechno tě to stojí. Je to správně, ale pořád měj na paměti, musíš si hroznou spoustu věcí prostě odžít, já ti neříkám, že se nedá uvěřit a jít, jen ten pocit neznám a neumím si ho představit, pokoru bez vylízaných ran. A krize přijdou, to buď bez obav, i takové, že si nezachováš touhu po bytí a budeš jí muset znovu hledat. Ale pak je to bytí jaksi..vděčnější. Vděčnější je to správný slovo.
od: David Fazy2 () vloženo:26.04.2014 13:17:57
Díky za odpověď, (pane) Ládíku. Souhlasim s tim, cos napsal, dává mi to smysl a jinak to snad ani bejt nemůže. Teď sem si naprosto jistej, že tyhlety drogy, jak píšeš, mi vážně nepomůžou a Bůh nám opravdu dává všechno, co potřebujem. A nevadí, že nejsem chytrej až na půdu a spoustě věcem o Bohu a o sobě nerozumim, protože to nejde a neni to účel mýho bytí. Budu se dál učit, objevovat, vyptávat a tak, ne qúli pýše, ale proto, že sem zvědavej. A budu se dál snažit bejt pro Pána přínosem. Dycky sem si myslel, že Bible nemůže bejt do každýho slova přesná, je to sice od Boha, ale psali a překládali to lidi a ty se spletou snadno. Ovšem já se často hrabu v podrobnostech a snažim se všelijak vokecat tu Boží neomylnost a ověřovat si svoje myšlenky a názory, který nazývam pravdivý, protože se skoro každej den snažim vysvětlit jednomu nevěřícímu, aby to s tim Bohem zkusil, když už ho stvořil a je tak dobrej. Jenže tomuhle člověku nestačí říct to, co třeba ty říkáš mě a já to chápu, on nepřijme prostou skutečnost, že Bůh je. A je pro mě těžký mu něco vysvětlovat, když si myslim/věřim/vim/sem si jistej (jakej je v tom rozdíl?), že mluvim o Bohu pravdu, ale nemůžu se za tu pravdu postavit naplno, když to nikdy nebude naprostá Pravda. Co kdybych se plet? Sem si svejma názorama jistej a hlavně opravdu věřim Boží neomylnosti, ale ani nemůžu vzít něčí víru na svoje ramena a ten člověk nemůže věřit skrz mě. Musí to sám zkusit a uvěřit. Ale on se ptá: Proč bych měl? A já mlčim, protože cokoliv řeknu, bude považovat za můj výmysl. Proč člověk uvěří? Asi po něčem touží, nebo mu už někdy Bůh pomoh a on je vděčnej. Jenž víra neni obchod ani odměna. Ten člověk říká, že jedinej jeho cíl je přežít život tak, aby z něj vytěžil co nejvíc. Ale co to je vytěžit ze života nejvíc? V tomhle případě de o to, mít klid a cejtit se dobře. Můžu říct, že Bůh je naplnitelem lidskejch potřeb, nebo že boj za spravedlnost, ze kterýho vzešla moje víra, je naplňující, ale pořád je tam ta část, že mi to ten člověk musí UVĚŘIT. To už musí sám. A pro tohohle člověka je rozhodování se o takovejch neurčitejch věcech, který nepovažuje za důležitý k přežití, zbytečný. Nemůžu ho nutit, vydírat, prosit...musí to sám zkusit. Ale on říká, že nemusí, žil celkem v klidu i bez toho (což neni úplně pravda, ale to mu taky nerozmluvim). Navíc ho (teda jí) miluju no. Promiňte, že tady s tim otravuju, ale musel sem to napsat, je to vysvětlení, proč se hrabu v podrobnostech a motam se okolo různejch pravd. Jinak moje přesvědčení je pevný.

<<  / >>  Celkem 4094 vzkazů