|
| od: Ládík () | vloženo:12.11.2014 20:47:43 | | Jo Davide, to je argument natolik neprůstřelnej, že ho musí uznat vlastně každej.
Já rádio neposlouchám, protože na to nemám, uvádí mě v zuřivost.
Vlastně ještě předčilo televizi.
Tamto, já bych rád, ale Vi se v mém mp3 žebříčku řadíte na první místo, co se oddechovosti týče, pak je znc a pak už to jenom sype, myslím, že hodně lidí beze sluchu poslouchá tvrdou hudbu, treš chápu, folk ne nebo ten opravdovej folk.
Nejde poslouchat nic, snažím se denně něco naladit, ale nejde to, všichni gondíci, tachecí, všichni rosáci to dokonale znemožňují, jakmile někdo rád poslouchá svůj hlas, je to průser.
Tady bodujou démóni, ten aspoň mluví k věci.
A vůbec, cokoli, co nemá co společnýho s "naší" věcí mě nějak prapodivně škádlí, nudí a.....a tak. |
| | od: Caine-Mi () | vloženo:10.11.2014 20:03:10 | Ve výkladu Evangelia se tenhle týden dostáváme k jednomu z nejznámějších Ježíšových vyprávění. Vlastně víc než vyprávění - ke svědectví! O ztracené blízkosti. A protože On, jak známo, nikdy nevypráví nikomu cizí příběh, jen ten jeho vlastní, musíme se smířit s tím, že i teď to bude o nás :-) O každém z nás...
Asi vám zavrtá hlavou: Ale jak? Jak může vyprávět příběh každého jednotlivě a zároveň přitom všech naráz? Vždyť přece každý je už od kolébky jiný, jeho reálie jsou jiné, a tak i celý životní příběh musí být nezaměnitelný, originální.
Jednoduše: Hraje se bez kulis! A nebo tedy s kulisami tak univerzálními, že už při špetce fantazie, či dobré vůle, se dají proměnit právě v ty naše.
Opravdu? Opravdu stačí špetka fantazie či dobré vůle? Hmmm...
Nedávno vysílalo české celodenní internetové a satelitní rádio 7 (alias naše už dobře známé TWR), přednášku o tom, že jedním z "hmatatelných" důkazů Boží trojice je i fakt, jak je Bible o ničem, jak jsou to jen takové vyprávěnky, legendy a zápisky z církevních matrik... když nám Duch sám neotevře oči! Nebo snad uši, srdce, rozum...? Ježíš to v Evangeliu (podle Jana) definoval jako znovuzrození, nebo narození "shora", autor téhle přednášky, pan kazatel Charles Stanley, dovysvětlil, že je to každopádně něco, co ze sebe nikdo z nás nemůže vydolovat, a proto také žádný člověk, bez Kristova Ducha nemůže do Biblických příběhů vstoupit!!! Myšleno vstoupit tak, jako Bastien skrze knihu do "Nekonečného příběhu", nebo jako děcka Pevensovi... skříní do Narnie. Tedy skutečně, ne teoreticky.
A víte co? Nač dlouhé řeči. Raději si to vyzkoušejte sami. Jestli to pro vás bude jen příběh - a nebo váš osobní příběh. A jestli osobní... tak v které části vyprávění se právě nacházíte?
O ztracené blízkosti v rubrice naTWRdo. |
| | od: David Fazy2 () | vloženo:08.11.2014 08:58:42 | | Díky za vodkaz na rádio, hrajou tam pěkně. Jinak rádio neposloucham, protože tam nehrajou Caine-mi. Občas si ale poslechnu na internetu nějaký číňany nebo arabáše. |
| | od: Caine () | vloženo:07.11.2014 17:51:20 | Máte někdo možnost poslouchat (třeba v zaměstnání) internetové rádio? Nebo jinak: Je někdo z vás donucen poslouchat (třeba v zaměstnání) nějaké "pohodové" rádio? Sasanka prý umí "vypínat" akustický vstup ve své hlavě, ale já tedy rozhodně ne, takže poslouchat cokoli, co mi, byť nenápadně, vymývá mozek, je pro mě opravdu mučením. Ale potom zase naopak - když objevím k poslechu něco krásného, cítím takový zážitek, že to až lechtá v břiše
Proč to tu říkám: Asi před půl rokem jsem náhodou našel internetové rádio, které mi připadá... nejen že hlavu nevymývá (ať už tlakovým, či jen saponátovým čištěním... že z vás zkrátka nedělá pitomce ani okázalým humpoláckým projevem a do zblbnutí opakovaným sloganem, ani nenápadným zahlcováním), ale rádio, které dokonce nemluví vůbec! Tedy myšleno slovy. Mluví jen... písněmi! Jmenuje se Folk radio UK a zaměřuje se na současnou alternativní akustickou hudbu. V dobrém smyslu alternativní! Hraje totiž písničkáře a kapely z celého světa, i takové, co mají na YouTube třeba jen do tisíce shlédnutí.
Vy, co si to tu čtete asi víte, že už jsem v životě zažil několikrát hodně silně, tak silně, až mě to zarazilo, jak Pán Bůh pořád ještě... jedná! Jak hloubí studny tam, kde už se to vůbec nenosí, kde v pragmaticky a obchodně přimhouřených očích je už jen vyprahlá poušť. Kde už si snílek připadá tak nějak sám a opuštěný.
Ale... "Chromí vidí, chudí chodí, slepí slyší a mrtví nemaj' mindráky - i to jsou přece zázraky!"
Děkujeme, nebeský Tatínku!
http://folkradiouk.playtheradio.com/
(A tohle je adresa přímo na síťový proud, který můžete zadat do svého wi-fi přehrávače - nebo v počítači třeba do VLC playeru):
http://listen.radionomy.com/folkradiouk |
| | od: Caine-Mi () | vloženo:03.11.2014 20:38:17 | Zvláštní. Kdysi... a vlastně možná ještě ne tak dávno, člověk viděl v lidském neštěstí až příliš jednoduchý Boží mechanismus: Neštěstí = trest Boží.
Spravedlivé... to ano, jenže kruté a odlidštěné. S takovým Stvořitelem se těžko kamarádit.
Dnes, kdy média informují o neštěstích kdykoli kdekoli až z mikroskopické blízkosti, člověk je zas v pokušení říkat: Kdyby byl Bůh spravedlivý, jistě by nebyl takhle nespravedlivý, krutý odlidštěný! S takovým Stvořitelem těžko se kamarádit!
Tatáž věc, možná i tatáž přírodní katastrofa, jen lidské uvažování se už překlopilo z jednoho extrému do druhého. Ovšem, jak vidno, s podobným výsledkem :-)
Ježíš to nejspíš věděl dopředu, a proto když se ve svých promluvách k učedníkům dotýká otázky po "nezaviněném" lidském neštěstí a přírodních katastrofách, nemluví vůbec o tom, co bychom tak rádi slyšeli: Nevysvětluje kauzálně proč, nepátrá (alespoň zatím ne) po přímé vině, nepojmenovává skutečné zodpovědné vedoucí, a už vůbec... nepronáší jakousi Boží obhajobu daného zavedeného systému. Jen varuje:
Bacha! To co se stalo jim, může se stát kdykoli i vám! Nejste zásadně horší, ani lepší. Přijde chvíle, kdy i vy (takhle) zahynete!
Jakoby říkal... přijde chvíle, kdy i vy zůstanete ve světě... se "svým" neštěstím, se "svou" smrtí... sami. Ale nebojte se! Já jsem přemohl svět, neštěstí i smrt! Nehledejte viníky, hledejte záchranu!
To byla silná slova od slabého člověka, který zdánlivě nakonec všechno prohrál a nikoho nepřemohl, tak akorát sám sebe. A přece... kdo jste to někdy zažili, ten "dotek" nebo tu nevysvětlitelnou "blízkost"... to "přemožení radostí" - jak o tom píše klasik C.S.Lewis, kdo se jen trochu podíval do historie a životopisů všech velkých... a teď nemyslíme loutek, ale všech obecně velkých a ušlechtilých lidí - a zdaleka ne jen těch známých jmen... musí být přece sám přemožen!
Kde je ta síla?!! - zpíval před třiceti lety Jára Ježek se svou kapelou Čp.8 a Mi to po něm zpíváme dodnes. Ale to, co je v té písničce tak silné, to není ani Járova melodie, ani text a už vůbec ne naše interpretace. Je to ten nepřeslechnutelný odkaz na "někoho", kdo tu sílu skutečně měl. A má. A bude ji mít ;-) Těch svědectví o "přemožení" už bylo příliš na to, aby bylo rozumné nebrat je vážně.
Děti se usmívaj', děti se usmívaj'... tak tahle písnička (a možná nejen písnička) končí. Děkujeme Ládíkovi, že nám ji tu znovu připomněl, a když už jsme u děkování, musíme i za zbylá milá, nečekaná a povzbudivá slova.
Jo a přikládáme odkaz na pramen, kam se té "síly" momentálně chodíme napít Mi :-)
P.S: Stačí proklikat: rubrika naTWRdo -> Evangelium podle Lukáše -> 13. kapitola -> Ježíš Kristus... (hmm, pravda, úplně až k osobnímu setkání se člověk neprokliká, ale rozcestníky fungují! :-) |
|
<< /
>> Celkem 4094 vzkazů
|
|
