
|
| od: Caine-Mi () | vloženo:16.06.2015 21:15:06 | Celý víkend, kdy jsme byli na cestách, jsme se trápili tím, jaký pořad do rubriky naTWRdo by byl pro tento týden ten pravý. A jaký napsat úvodník? Čas strávený na táboře... tedy v Táboře... se již naplnil a Mi odjížděli každý jiným směrem a doufali, že nám Tatínek napoví, o co se teď s vámi můžeme podělit. A opravdu... než jsme dojeli domů, příběh pro úvodník byl odehraný, stačilo ho už jen sepsat. A pořad se k němu nabídl sám.
Takže opět - v rubrice Rozmluvy si můžete přečíst trošku delší úvod k pořadu Pokora je... humus. |
| | od: Caine-Mi () | vloženo:09.06.2015 21:09:15 | Dnešní úvaha v rubrice naTWRdo je kratičká a proto, v obavách, aby nám Ládík nevyčinil, že to flákáme, jsme k ní napsali takový dlooooooooooooouhatanánský úvod.
Jestli je humorný? Určitě! K popu... i k popunkání.
O humoru "v Kristu" v rubrice Rozmluvy |
| | od: Ládík () | vloženo:02.06.2015 21:19:25 | | Ládík je trešový, black mi vždy přišel humorný víc než cokoli, i třeba než rap. Vem jak vozím ty zamračené kabátníky a kozou lízou na mikině, gotické slečínky s nápisem kapely, který neumím ani přečíst, vůbec, metalisti mě šíleně baví, dneska jich tedy moc nezbylo, těch klasických nástěnkářů, ale tihle černokněžníci mě taky poposunou v sedačce. Tvrdím vám, že takhle tvrrdě jako oni se neumíme podívat ani v rámci zahrady dohromady :-) |
| | od: Caine-Mi () | vloženo:01.06.2015 19:28:39 | Tak máme dnes den dětí! A to je nejvyšší čas, začít pomýšlet na poslední věci člověka. Pěkný, milý, osvětový pořad na dané téma nám tentokrát věnovala sehraná dvojka "bavičů" z Rádia 7 - Kateřina Hodecová a Jakub Limr. První otázka, kterou si v něm s lehkostí hráčů počítačových stříleček pokládají, je... milé děti:
Co je vlastně po smrti?
Tak šup! Plechovku s kolou do jedné, brambůrky do druhé ruky a hlavně... hlavně odpočívat v pokoji!
Je to fakt hustý!
V rubrice naTWRdo.
(Je ten úvodníček dost (blöck)metalový, Ládíku? :-) |
| | od: Caine-Mi () | vloženo:25.05.2015 21:00:39 | Dnes se v tichosti rozloučíme s knihou Davida Nováka Evangelium (ne)obyčejných.
Proč v tichosti? Pšt!... protože každému se to přece už někdy stalo, že provedl věc, která se nedá... nejen odčinit, ale ani nijak ospravedlnit. Ničím. Takže to tu nechceme moc hlasitě rozmazávat. Každý (pokud je alespoň trochu statečný), o tom ví své. A také o rozsudku, který vyfasoval:
Pozvolné, leč trvalé... ohryzávání svědomím!
A pak s tím tedy nějak žijem. Občas to vyplave napovrch víc, zabolí hodně... občas se to daří opít. Rohlíkem drobných radostí.
Kniha úvah nad Evangeliem Ježíše Krista i pro ty ne..obyčejně oslovitelné končí právě takhle drsně - vyprávěním o neospravedlnitelném selhání! A to hned dvou velmi významných Biblických postav. Přesto tajně doufáme, že minimálně jednomu člověku - ano, tobě Ládíku ;-) dnes pan Novák udělá radost. Tedy ne tím samotným povídáním, to bychom si zase asi kladli příliš vysoké cíle :-) ale větou, kterou pronese mimoděk na závěr a která je dle našeho názoru hoooodně "fanouškovská":
Člověk (rozuměj tedy v množném čísle lidstvo!) se s tím musí poprat!
Hmm...
Akorát... namítne možná nějaký šťoura, tohle už přece dávno vím! I bez Nováka... i bez Ježíše. V čem je tedy to Evangelium?
A "Mi" nenápadně naznačíme... pšt! Podívej se do telefonu! Nebo do mailu! Už ti to přišlo? Ta zpráva! Jaká? No ta:
Vše je prozrazeno! Uteč! Dokud to jde!
Že nepřišla? To je divné... Tak to ti teprve přijde! Každý už ji dostal! Někdy. Jenže každý taky dobře ví, že utéct je zbabělé. Nejhorší je, že k ní nebyla přibalena žádná zázračná pilulka, co by dokázala zahnat útěk na útěk a navrch třeba i dodala rvavou náladu.
Evangelium je ale v jiné, v té druhé zprávě... v té psané mnohem méně křiklavým písmem, v té, co máme jako vodotisk každý na své ploše pořád před očima. Tak dlouho, až jsme ji možná už přestali vnímat a začali brát jako... tapetu. Jako samozřejmost. Začíná podobně... blbě, ale končí... líp:
Vše je prozrazeno!... Neutíkej! Já ti budu krýt záda, až se budeš rvát.
A pak je tam ještě vyryto jakoby do písku to známé: Aniž já tebe odsuzuji! A drobnými písmenky pod tím: I kdybys byl už celý ohlodaný, jako ohryzek, já tě nezahodím! Spolu dojdeme dál... nebo blíž (záleží odkud se díváš), než kam by ses kdy dostal sám, byť za ideálních okolností!!!
A tohle je konečně ta Dobrá zpráva? - zeptá se šťoura.
Ještě ne. Tu uslyšíš teprve ve chvíli, kdy téhle uvěříš a půjdete do toho společně.
Věříš... Mi? ;-)
V rubrice naTWRdo. |
|
<< /
>> Celkem 4094 vzkazů
|
|