|
| od: Caine () | vloženo:01.09.2015 14:10:57 | Ahoj Fazy2. Dík za nádherně převyprávěnou báseň! Máš pravdu... poezie je opravdu trošinku jako Evangelium. Každému vypráví ten jeho příběh a zároveň je krásný, jak se jimi pak můžeme vzájemně obohacovat. Kdyby to na tebe ještě někdy přišlo, myslím, že i Mia si ráda poslechne další pohádku na dobrou noc :-) Jo a abych nezapomněl, tuhle část tvé úvahy jsem nechal tesat do svého seznamu zásadních myšlenek a citátů:
"...příběh v básni se dá odvyprávět různě a přitom bude pořád stejnej. To už nejde vyhodnotit rozumem. Báseň každému vypráví jinej příběh, ale smysl zůstává. Jediná možnost, jak si ověřit správnost výkladu básně je přepsat si jí (třeba v hlavě) tak, aby se děj nebo obraz stal uchopitelným, představitelným. A když si pak přečtu obojí a cejtim se u toho stejně, pochopil sem to dobře, i když sem to pochopil třeba úplně jinak než někdo jinej, včetně básníka." |
| | od: David Fazy2 () | vloženo:27.08.2015 22:35:50 | | To bylo tak...
Jakýsi moudrý člověk, básník či básnice, sedí ve vlaku a pojídá kuličky. Ale ony to
vlastně vůbec nemusí být kuličky vína, v tu chvíli může jít o všechny chutě světa,
o všechny dary, které mu nadělila osoba, které tuhle báseň píše. Je těžké jim
odolat, vlastně to ani pořádně nejde. Člověk stejně nakonec všechno nemilosrdně
polkne, i to nejmenší, když už větší kousky došly. A tak se někdy alespoň dělí
(napůl).
Jízda vlakem po předem určených kolejích...je to vůbec ještě jízda? Básník (páč v mužskym rodě je to kratší a já už se těšim na poslední stanici) asi má představu, co je na konci, kudy pojede...Nebo aspoň kudy by jet chtěl a co by si na konci tak představoval, a přitom vlastně nemusí jet po kolejích. Jenže ono to bez kolejí drhne a navíc mnohdy není moc dobře vidět před sebe, zbývá jen toužit, přát si, tak po člověčím způsobu, stále víc a víc...a pak...A jsme zpět na kolejích!
No, je to zázrak, že jsme se vůbec podívali ven, co myslíte? Bylo to klika! Sami v
divočině, bez zjevného cíle...nebo ne? Jak se nám vlastně v první řadě podařilo
dostat se z kolejí ven? To nebylo sami, ani ono samo. Kéž by to všem básníkům
docházelo v pravou chvíli, v tu pravou milivteřinu, co se octnou mimo koleje! My
raději hledíme vymyslet kam se vrtnout dál. Jenžo ono se to nedá vždy vymyslet, ono
mít mapu je jedna věc, ale naučit se v ní čist! Na to je třeba víc než dobrý zrak a
vzdělání. A tak pro jistotu nejistě sníme.
Ale musí to nějak jít! Snažíme se všude najít znamení, vzít si příklad i ze všech
drobností. A ono to zatím většinou přichází tak přirozeně. Co asi tak může zkoumat
člověk, sedící ve vlaku? Dejme tomu, že sedí na samotce a vzhledem k tomu, že ho
znám dvojnásob, řekl bych, že hledí z okna. Dívá se tak dlouho, jak to jde, než mu
zbyde opravdu jen to okno. A pak to přijde. Jen dvě kapky co stékají vzhůru. Voda
teče do kopce! Jak prosté! Kde se to zastaví? A obecenstvo si začíná uvědomovat, že vlastně vůbec nemusí jít jen o nějakého maníka ve vlaku co se tváří, jakoby poprvé
viděl zázrak. Ani o bláznivého strojvůdce, který stočil vlak z kolejí. To, na čem
záleží, je ten výsledek, ten se týká nás všech, co potřebujem vybočit, svěřit se a
zároveň věřit, nechat se chvíli unést, jako ty kapky a ten okřídlený vlak, i ten
náhle roztomilý drak (hm...už se mi to taky rýmuje, dobrý no). Protože pak teprve,
když to zkusíme, jako ty kapky, můžeme se projet od kolejí dál. A pak se všechny
překážky postupně začnou zmenšovat, až nakonec...ERROR| My vlastně nevíme, co je
dál, je to nad rámec našeho chápání. Ale z nějakého důvodu nám působí radost na to
myslet. Možná je tam někde domov. A když si tohle básník uvědomil, může zase
spustit čas a vykročit směrem, kterým teď musí jít. A když se to možná nezdá,
nikoho a nic za sebou nezanechal na pospas. Svět je velký, ale je jeden a v Jeho
objetí si s počty nemusíme lámat hlavu!
KONEC
Tak, kdybych to psal včera, napsal bych to jinak a zejtra taky, ale příběh v básni
se dá odvyprávět různě a přitom bude pořád stejnej. To už nejde vyhodnotit rozumem.
Báseň každému vypráví jinej příběh, ale smysl zůstává. Jediná možnost, jak si
ověřit správnost výkladu básně je přepsat si jí (třeba v hlavě) tak, aby se děj
nebo obraz stal uchopitelným, představitelným. A když si pak přečtu obojí a cejtim se u toho stejně, pochopil sem to dobře, i když sem to pochopil třeba úplně jinak než někdo jinej, včetně básníka. To, co sem napsal, se mi odehrálo v hlavě během
nepatrnýho okamžiku, než sem stačil dočíst poslední slovo, taxem si to zpomalil a
vypsal. Ale možná je to dost nepřesný, chce to čas, třeba zejtra zjistim, že sem
něco vynechal, případně moc přidal. Tohle se mi děje se všema básněma i s vašema
písněma, proto asi všude vidim příběhy a obrazy, nestačí mi cejtit, potřebuju
vědět. Ale nejde to u všech básní, asi záleží na tom, kdo a jak to skládal. Někdy
je to prostě podvod, hromada tajemnejch slov aby se rýmovaly (Xindl X, Kryštof a
spol.). A někdy je to sice upřímnej, ale neusměrněnej tok myšlenek a pocitů, který
na sebe nenavazujou a nedá se v tom číst (Takovej ten písničkář jaxe vám nelíbí,
jaxem zapoměl jeho méno, ale umí celkem dobře na kytaru, von prej zpívá o snech
nebo co, to by odpovídalo, páč čtení jeho textů je jako když se mi něco zdá).
Akorát mi zatim nejde moc skládat lyrický básně, páč já v tom nevidim rozdíl, pro
mě sou to všechno příběhy. |
| | od: Caine-Mi () | vloženo:27.08.2015 09:37:49 | | David Fazy2: To Mi se nezlobíme, Mi čekáme, až nám ten příběh povíš.. víš, tak jak ho sám vidíš ;-) |
| | od: David Fazy2 () | vloženo:27.08.2015 09:25:05 | | Pravda, pravda, sleduju napjatě. Teď sem si krátil čas posloucháním Čapkovo Kapesních Povídek z rádia Proglas, je to dost dobře hlasově zahraný, tak můžu doporučit.
Copa, že Vás Trpaslíci vyškrtli? Něco mi říká, že o tom víte víc, než píšete a ta druhá možnost mi přijde nějaká povědomá...No nic, básnička se mi líbila, zezačátku napůl, pak dvojnásob, ten konec je nejlepší. Ale stejně v tom vidim příběh, to se na mě nezlobte, ale já možná pro nic jinýho nemam oči. |
| | od: Caine-Mi () | vloženo:26.08.2015 18:02:43 | Asi se tu sotva najde někdo (z vás tří :-), kdo by pozorně nesledoval všechny zdejší rubriky a napjatě neočekával, co nového se v nich zase zazelení. Ale rubrik je hodně, tak raději zašťouráme lopatkou do kypré půdy ještě i zde - na prostranství takřka veřejném a průchozím.
Předně tu máme smutnou zprávu pro všechny, kdo si vystáli frontu v předprodeji na naše listopadové předskakování v klubu Modrý Trpaslík: Vypadá to, že ve Třebové už nás nepotřebují! Minimálně tedy ne v té České. Copak? - ptáte se? Že bychom trpaslíkovi nevyhovovali barevně? A nebo se obává, aby si vedle tak velkých profíků jako jsme Mi, Znouze nepřipadala hloupě, a proto nás raději nahradí nějakými laiky? Pardon, ne nějakými, ale jedním konkrétním... Laikem.
Každopádně pro vás, příznivce... ehm... profesionálnější hudby, to znamená vystát si... jinou frontu :-)
A nebo se s tím - slovy Písma - smířit dřív, než svůj dar donesete na oltář :-)
To druhé oznámení už bude veselejší - ba pro někoho možná až k popukání: V rubrice Básničky přibyl další exot...ický exemplář. Nenechte se ovšem zmást jeho prozaickým až matematickým názvem - "NAPŮL DVOJNÁSOB". Uvnitř je to... plus mínus... kosínus... čistá lyrika :-) |
|
<< /
>> Celkem 4094 vzkazů
|
|
