Jméno: 
E-mail: 
Vzkaz:  
Opište  
prosím: 



od: Caine-Mi () vloženo:19.10.2015 21:52:59
Tak jo, tak jsme to tedy zkusili a... dobrý! Ptáte se co? Ale! Copak vy jste nic nepoznali? Ani podle té dlouhé pauzy v rubrice naTWRdo? No přece že jsme si minulé kázání opravdu vzali k srdci a živili se "syrovou Biblí"?! Tak to tu minule radil pan Otakar Vožeh z Rádia 7, alias TWR.
No a dobrý! Žádné zažívací potíže! Proto si dáme dneska nášup na stejné téma! Aby i vám lépe dotrávilo :-)
A komu se to zdá nechutné, má smůlu, jelikož u nás neplatí (jak jste si asi už podle návštěvnosti všimli ;-): "Náš zákazník, náš pán? :-)
Pan překladatel a badatel, Antonín Zelina, by o sobě sice asi neřekl, že je kuchař, ale možná by se přirovnal spíš ke skladníkovi... neboť v dnešním pořadu radí: "Čtěte Bibli... tak jak je! A hlavně - UKLÁDEJTE SI JI... v srdci!" Blíží se dlouhé, hladové zimní večery :-) V rubrice naTWRdo

od: Caine-Mi () vloženo:24.09.2015 08:44:58
Jindra - nový zahradník
nevěší verše na hřebík
aby v tom byl pořádek
sází je sem do řádek
ať ten, kdo vejde na Vzkazník
hned ví - a taky může vzdávat dík
za vše co tu kdy kde kvetlo
a ze tmy říká: Budiž světlo!

od: Jindřich Stania (jindra123stepan@seznam.cz) vloženo:17.09.2015 12:02:11
Ahoj Brácho, sice jsme každý v jiném městě, ale jsme stejným Božím těstem, však nemusí být člověk jenom věřící, i vozíčkář může být mluvící, však vozíčkáři nejsou žádní knedlíci. Seděli jsme v hangáru, poslouchali jsme kytaru, zahráli jsme člověče, kdo tu tíhu kytaru ponese, však lidi nejsou zvyklí na vozíčkáře, je to jenom bílý sníh, však je to v těch klukách, je to v nich. I já bych chtěl někdy s váma mimo Klobouky stát, však i já bych chtěl se s vámi smát a písně hrát. Ty v tom zeleném obleku jsis měl vzít zelené kalhoty, ať nejsou žádné elektrické záploty. Byla by to jiná akustika, zapletem to do kolíka.

od: Caine-Mi () vloženo:15.09.2015 18:06:49
Jak známo, králíkům Bobovi a Bobkovi se z vyhřátého klobouku nikdy nechce. Ale co teprve veverkám Caine a Mi z vyhřátých Klobouků u Brna! :-) O takové hostině, jakou nám po koncertě doma udělal (i s divadelním představením!) herec Tom Tomešek si můžete nechat jen zdát.
A asi i proto, když jsme přemýšleli nad výběrem kázání pro tenhle týden (z archivu Rádia 7), ihned nám na mysl vstoupilo... musí to být něco o jídle! Pan Otakar Vožeh sice svými promluvami nikdy po nacpaném bříšku moc nehladí, ale jeho příspěvek s názvem: O sycení se syrovým... ne masem, ale... Písmem, byl dostatečně k tématu, takže... dobrou chuť! A hlavně pak také zažívání. Zvlášť v autobuse to bývá někdy problém, že?... Ládíku :-) V rubrice naTWRdo

od: Caine-Mi () vloženo:15.09.2015 09:46:25
Ahoj Jindro... i když už i "Mi" jsme teď každý doma v jiném městě, čteme si tu oba tvoje básničky, tvoje semínka rýmů, cos jako ten biblický rozsévač rozhodil plnými hrstmi na zelenou louku zdejšího vzkazníku. Pravda, trochu podivného vzkazníku...protože plného hlavně monologů :-)
Zvláštní... oba si vzpomínáme, že tys na ten koncert v Kloboukách přišel (nebo vlastně přijel na svém vozíčku), jako první divák a jako první ses také osmělil s námi začít zpívat. Už při zvukové zkoušce :-) A jako poslední z diváků jsi opouštěl kostel.
A najednou se nám vybavují Ježíšova slova z Lukáše 19,40:
Odpověděl jim: "Pravím vám, budou-li oni mlčet, bude volat kamení."
A jinde... citováno volně: Myslíte si, že to stačí, když jste se tělesně narodili jako Boží děti? To si pište, že Nebeský otec si může stvořit skutečné děti i tady z kamení!
Moment... ale komu to vlastně Ježíš říká?
Paradoxně těm "rozumným", příkladným občanům své doby, těm, co to mají v hlavě jasně srovnané do úhledných šuplíčků... pravidel a každodenních rituálů, těm co nepotřebují žádného Živého Boha, co by jim mluvil do politiky nebo dokonce do života, těm kteří si právě teď ťukají na čelo, pohoršujíce se nad naivní "vírou dětí, slabochů, bláznů a bezmocných". Říká to těm, co zatínají zuby vzteky nad zázraky nedoučeného tesaře, kterého náhle lůza provolává Božím Synem a kterému oni vytýkají: Hej! Jak můžeš dovolit, aby tě nazývali Bohem!? To je přece rouhání! (Že bys jím skutečně mohl být, to přece nepřichází v úvahu!)
A zvláštní věc, Jindro, člověk si při čtení těch Ježíšových slov vždycky nějak automaticky myslí, že On je řekl jako... takovou výstrahu... varování před naší přílišnou netečností. Jenže teď, tady, po tvé intervenci na náš "mlčící" vzkazník, nám dochází, že to stejně tak docela dobře můžou být slova povzbuzení a zaslíbení od Nebeského Tatínka. Něco ve smyslu:
Moji milí "Mi"! Ne, vůbec si tady nepovídáte a nehrajete jen sami pro sebe, Já o vás vím a když ostatní mlčí, budu vám posílat diváky a naslouchače, kteří budou mluvit dokonce ve verších! :-)
A možná... jako bychom se na chvilku i "Mi" tam v Kloboukách stali trochu proroky, díky slovům té písničky z konce koncertu:
...tak jako v pohádce, kde tisíc a jeden den
ožívá cesta, aby i patník byl poutníkem
...a není už bláznů, každý je básníkem
Jindro, chceš, abychom tvoje verše zhudebnili, ale stejnou věc chceme i "Mi" po tobě!!! Jestli ses díval, v záhlaví těchto internetových stránek máme, že jsme... "písničkář" - tedy někdo, kdo zhudebňuje vlastní poezii do písniček. A věř, vůbec nám to nejde snadno. Poslední nová se rodila půl roku! Zkus to taky! Zkus to alespoň půl roku se učit své verše zahrát... na cokoli! Třeba jako "Mi" na kýbl :-)
A příště v Kloboukách to s námi předvedeš veřejně, jo? Tvoji (Caine)-Mi.


<<  / >>  Celkem 4094 vzkazů