|
| od: Ládík () | vloženo:15.11.2016 10:40:11 | | Tak, poslední příspěvek.
Můžeme se bavit, jestli člověk dokázal stlouci almaru, do který nahnal všechna zvířat, můžeme i o tom, jestli voda pokryla CELOU zemi, zda se po zatroubení zhroutily hradby nebo se moře opravdu rozestoupilo.
Jestli padala mana a jestli si Daniel povídal v tavící peci s Kristem.
To všechno můžeme. Pokud chceme.
A já už nechci, takže se tady mějte krásně a až vydáte novou - společnou desku, dejte mi to vědět na mejl nebo mi zavolejte nebo se uvidíme někde na koncertu, tvoje hudba mě baví a na rozdíl od zbytečných pseudodebat je i chytrá a laskavá.
Mám vás rád děcka, mějte se tady dobře, sbohem, Ládík. |
| | od: Banjo () | vloženo:15.11.2016 08:36:06 | | Laskavý čtenář si jistě doplní vypadlé písmenko "k" ve slově blackmetalista.
A ještě jsem nedopsal ještěrky a už jsem to poslal... Takže abych dokončil již naznačené. Lidé se cítí dominantním druhem a ještěrky vnímají jako svoje předchůdce "ve funkci".
Další věc je, že se třicetimetrové monstrum výborně hodí do umělého světa digitálních filmových technik, zejména když si člověk uvědomí tu brutální fyzickou převahu a ten malý mozeček. Máme pak takový povznášející pocit z toho, že oni vyhynuli, zatímco my na tomtéž pouze intenzivně pracujeme a zatím žijeme, což se jeví být značnou komparativní výhodou. :-)
Zkrátka ještěrka je fantastická tím, že zároveň děsí velikostí, představuje cosi na způsob našeho předchůdce, a ještě se dá použít jako předmět výsměchu (heč, já žiju a tohle velké tupé zvíře už ne)... A to už se vyplatí, že? |
| | od: Banjo () | vloženo:15.11.2016 08:25:50 | | Co se týká té "metalové" parodie, dovolil bych si připomenout jistého poměrně populárního konvertitu, jistého Saula z Tarsu. Ten říkal, že on sám za sebe by neviděl nic špatného na tom, zajít na pohanskou žranici a dát si tam s ostatními maso, obětované modlám. On to přece ví, že modly nejsou nic, takže to maso je pro něj úplně normální maso. Nic víc, nic míň. Jenomže on to neudělá - ne proto, že by byl vegetarián nebo měl nějaké pochybnosti v tomto směru, ale co kdyby ho viděl někdo z těch, kdo ve svém křesťanství víc tápou? Co by si o tom pomyslel? Uvedl by je do zmatku, takže do takové akce prostě nejde. Ostatně je to jako v té tvojí písničce - kéž bych byl ten, který tě neodradil... O mě tu až tak nejde, já tě už trochu znám, takže tu míru nadsázky snad celkem odhadnu. Ostatně ani nejsem černý kovář (v překladu blacmetalista), takže jsem zcela mimo terč...
A protože jsem tu už asi poslední, který tu ještě písemně neřešil problém výskytu ještěrek v druhohorách - mě ostatně až tak neberou, nicméně asi běží o to, že nálezy nasvědčují tomu, že tu byly před nějakým časem dominantním druhem. Specifikovat ten čas čísly nemá smysl, vždyť u Boha je tisíc let jako včerejší den, který minul a jako noční hlídka. Ale zpět k té zvěři. Lidé mají ve své většině pocit, že teď jsou tím nejvyšším predátorem oni. Já to tolik neprožívám, já na té dominanci tak nebazíruju a řeším jiné problémy.
|
| | od: Caine-Mi () | vloženo:14.11.2016 22:46:19 | | Víťo, no konečně ses trochu osmělil! :-) K dobrému recenzentovi patří i umění vypořádat se otevřeně s hloupými písničkami! :-D I Tonda Kocábek z Rádia 1 už nám za ní umyl hlavu... Asi opravdu jako jedna z mála nových má jakous takous výraznější chuť :-D
Ježíš řekl, plačte s plačícími a radujte se s radujícími!... a "Mi", začínající aktivní agitátoři, zkusili jít ještě dál: Zachrochtat si s chrochtajícími! Jenže... sám cítíš, že to od nás... a hlavně takhle v prázdném sále... nějak nevyzní, že? Pročpak asi? Nemáme ten správný přízvuk? Kostým? Sound? Nejsme dost strašidelní?
Z čeho vůbec usuzuješ, že to měl být výsměch?
To "blööööö...." je jen malá předehra. A možná i ten úsměv, či úškleb, daný klátivou donkichotovskou postavou, je jen malá předehra skutečného volání v té písni! Ne snad ještě volání o pomoc, ale varovného volání určitě: Bacha! Slova mají větší moc (nebo chceš-li souvislost se skutkem), než se zdá podle toho, jak je s nimi běžně... na divadle nakládáno.
Chrochtáním si člověk hraje na (nebo aspoň imituje) prase. Myslí-li to vážně, pak je to vážné... vážnější než na psychiatra! Proč? Protože je to duchovní a ne duševní. Copak prasáctví obecně člověka "odjakživa" nepřitahuje? Proč? Je to pozůstatek evoluce? (Vidíš, a máme to tu zas... "dinosauři atd...").
Dobrá, tak jsme to mysleli jako legraci. V takovém případě jsou ale pořád ještě dvě možnosti:
Co takhle třeba legrace ze sebe sama, aby "pan umělec" nebyl v pokušení brát význam svého "spasitelského" díla příliš vážně a raději hned předem o pár bodíků snížil tržní hodnotu očekávané "křesťanské" image?
A nebo... co když ani ne výsměch, jako červený hadr... červené klapky před oči rozzuřeného... býka, ale naopak - pokus takové klapky právě strhnout a nechat "posluchače nahlédnout", jak vypadá chrochtání vší té divadelní pompy zbavené, tam... z druhé strany, z rubu kulis, bez ohňů a chlapáctví. Jak je to... když je to... nahé.
Ano, možná se tím stavíme do jedné řady na odstřel, s ostatními tzv. "baviči", vysmívajícími se naoplátku nám, žížalkám, co si hrajou už teď a tady na motýly. A nebo dokonce Někomu, koho znají jen z karikatur (žel zase často nakreslených mimoděk naší vlastní automatickou kresbou). Ano, u nich, stejně jako u nás pak - čím srdce přetéká, to ústa... zpívají!
A možná se tím i brání. Jako i "Mi" se tou hloupou písničkou bráníme všeobecné "magické" moci chrochtání vůkol. Víťo, jestli to vyznělo jako výsměch konkrétnímu člověku na cestě, pak je ta písnička opravdu blbá, ale jestli se v ní dá vystopovat ještě něco víc, třeba aspoň ten náznak varování, že člověk na cestě končí tam, kde se z něj stává prase ve stádu, pak... se ti s ní budeme asi ještě chvíli ztrácet. Naštěstí ztratíš-li nás, není to ještě vůbec žádná katastrofa. Takoví "mi" vždycky někde byli a budou. Katastrofa je, když kvůli někomu zidealizovanému ztrácíš Toho, koho si není třeba idealizovat. |
| | od: Caine-Mi () | vloženo:14.11.2016 20:55:03 | Ládíku, týjo! Pévévéčko nás předběhl... no není divu - dvě těla přinášejí i dvojnásobně dlouhé vedení :-D Ale je to moc dobře, protože to co on napsal, je skutečná odpověď a "Mi" za ní stojíme!!! Díky Petře von větře!
No ale, když už je brok na cestě, zkusíme taky vyjít z kůží na trh a paprsknout sem, co nám proběhlo v makovičkách při otázce: Proč "Mi" ty ještěrky vlastně pořád tak hrozně moc řešíme?
Je to už úchylka? Idée fixe? Nebo schovávačka před skutečnými problémy? Malá víra? Neschopnost smířit se s tím, že by náš Táta mohl jednat (pro nás) iracionálně?
I když se tu pokaždé holedbáme, "jaký že důraz je nutno dáti právě na důvěru v dobrý Boží úradek s námi, aniž bychom rozuměli..." tak asi všechno tohle! Tady názorně vidíš, Ládíku, jak praxe nesmělého věrozvěsta pokulhává za teorií :-) Ne, bez legrace. A bez ironie, kterou možná v našich odpovědích jinak vidíš i tam, kde není.
Dneska mluvíš nezvykle mírně, neusvědčuješ... a přece se nám chce hájit... alespoň sami před sebou:
"Ještěrky" řešíme možná taky proto, že důsledky takové... byť malé víry jsou velké! A prostupují do všeho dalšího co děláme a kým jsme!
Každý nejspíš někdy měl ve třídě spolužáka propadlíka, kterému to bylo tak nějak šumák, jestli se dá dělit nulou a nebo jaké "i" se píše ve slově Hugo (Victor). A vždy to někomu přišlo k smíchu a někomu k pláči a někdo nad tím mávnul rukou.
"Mi" víme, nemysli si... cítíme to z pohledů, narážek, z vyřčených i nevyřčených zdvořilostních frází vnímáme, jak pro mnohé devalvujeme... těmi svými "spasitelskými" výklady i písničky, které ještě nedávno měli tak rádi (teď pomineme kauzu Ins..True..Mentálka. O té později) Jestli to ale vůbec jde obhájit se před "vědeckými kapacitami" zmasírovanými základní školou nějak racionálně, pak dobrým začátkem bude asi ta poslední věta, kterou jsme minule končili psaní Víťovi L. Ta citovaná z rádia TWR:
"Jestli je jedno komu věřím, pak je taky jedno, že vůbec věřím".
Jestli je jedno, jaký je ten, kterému se svěřuji, pak je taky jedno komu... se svěřuji. (Na to mají krásnou písničku Disharmonici - jmenuje se Speedy Bonzáles :-D ). A jestli je sám Bůh bytostí, která tvoří smrtí, pak to může být klidně ta nejmocnější bytost, ta která evolučně všechny ostatní přežije, ale problém máme my! My jsme pak stvořeni k jejímu obrazu!
Tys byl ve válce... "mi" by jsme se z toho, cos zažil nejspíš podělali! Bůh si nás ale přivedl k Sobě tím, že je dobrý, ne tím, že je silný. Pořád řešíme "evoluci" versus "biblické stvoření" proto, že - alespoň v našem vnímání - se dotýká samotné Boží podstaty!
Mluvili jsme s mnoha Svědky Jehovovými... oni se hodně zabývají tím, jak to bude... "potom". "Mi" ne! Tohle nás netrápí, to se netýká Boží podstaty, ale jen nějakého praktického provádění. Stačí nám příslib, že lev bude zase žrát trávu a tak si s ním klidně bude moct hrát dítě. Stačí nám ujištění, že to bude lepší, než si i umělci a snílci vůbec dokážou představit. A jestli ty "příbytky", co Ježíš podle vlastních slov odešel "nahoru"... k rýsovacímu prknu :-D dokončit, budou "v nebi" nebo na nějaké nové zemi... nebo na téhle akorát proměněné, to fakt neřešíme. Řešíme, jestli je Bible jenom sbírka mytologických příběhů s nápravně mravním vyústěním, jestli je "pouhou poezií" a nebo jestli to v ní napsané může brát i primitiv (Fryštenský) či nedouk (pomocný učitel Caine-Mi) vážně!
A ještě něco... Jako nevěstě Kristově nám to prostě jde nějak proti srsti... pustit z hlavy, nezajímat se, jakého že "umělce" budeme mít za tchána! Ano, je to projev malé víry - vždyť s Ženichem Ježíšova kalibru se nemáme čeho bát, ani na rozbouřené pramici uprostřed moře pochyb, natož po svatbě, ale stejně... Každá "normální" holka (co nebyla ve válce), přece jen těžko potlačí obavy z tvůrce, co vymyslel techniku malbu krví. O podepisování smluv taktéž raději ani nemluvě... |
|
<< /
>> Celkem 4094 vzkazů
|
|
