Jméno: 
E-mail: 
Vzkaz:  
Opište  
prosím: 



od: OND.r.A. (o.pellar@gmail.com) vloženo:16.11.2022 17:21:16
Tak nám to na Cainehovo doporučení nabídli. A vypadá to nějak podobně jak jsi to popsal. Akorát to je v přímém přenosu vysíláno do světa širýho. A pak to je ke shlédnutí na JOUTUBE canale.

od: David Fazy2 () vloženo:11.11.2022 14:26:11
Poslušně hlásím, že mi po několika měsících došlo, že přestože na VzkazMiku nic neni, pořád eště tady rostou nějaký ŇaMinky. A přečet sem si teda mimo jiné to s tim rádiem Proglas. Chtěl bych se zeptat - tam se jako dá napsat normálně něco jako "dyk more, my bysme chtěli dělat randál u vás v tom rádyju a třeba i pokecat." a voni nás nepošlou zpátky, odkud sme přišli (tedy do Rokycan)? A paxe tam jako nakýblujeme s bubenama a se všim a spustíme pár písniček a voni to nahrajou, jenom tak? Páč to mi připadá, že by mohla bejt docela sranda. Já teda nejsem úplně rádiovej typ, ale Proglas, to je něco jinýho, to neni takovej ten komerční hujer, no né? Tam bych se nechal skupinou PVE odvézt klidně.

od: Banjo () vloženo:31.08.2022 06:08:18
Ač v nedělním kapellistu vidím četná zajímavá jména, bohužel nedorazím. Jsem tou dobou na Moravě s rodinou, takže snad příště. Tak tam aspoň všechny pozdravujte!

od: Banjo () vloženo:15.06.2022 06:42:15
Pokud by někdo tenhle pátek chtěl slyšet Disharmoniky, je k tomu taková hezká příležitost v Lampě. Spolu s námi zahraje Špinavej ubrus z Domažlic.

od: Víťa L. () vloženo:31.03.2022 09:49:59
Jo, to bylo tehdy, kdy mě učitel vyhodil z hodiny, protože mé vlasy nedosahovaly předepsané délky, která byla tři centimetry nad límec. To bylo tehdy, když mi říkali, že stejně špatně skončím, že metal je rachot nemající s hudbou nic společného a brzy si na něj nikdo nevzpomene. A proč se na to nevykašlu, že si zbytečně dělám mezi učiteli stejně jenom zlo. To bylo tehdy, když mě jeden z učitelů, jeden z největších komunistů na učňáku zatáhl na podzim roku 1989, kdy se vše měnilo do kabinetu a s pěstí před mým obličejem ke mně pravil: "Chci abyste si zapamatoval jedno. Já byl vždycky se studenty!". A tak ti největší zlořádi náhle provolávali slávu demonstrujícímu studenstvu a já jsem vylezl z učení pořád stejný. Naučil jsem se pít rum, pivo, čůčo a kouřit Startky bez filtru za čtyři koruny. A starat se sám o sebe. Ale teď, teď sedíme v semišových sedačkách v sále Kongresového centra v Praze my! Ano, tady, kde se pořádaly ty největší sjezdy Komunistické strany. A vedle mě sedíš ty. A proti nám blízko na dotek hraje legenda Accept, jejíž logo jsem vyrýval kružítkem do školní lavice a tehdy jsem si nedovedl představit, že ji budu kdy moci vidět naživo hrát. A z pódia zrovna hrají Smetanovu Vltavu. Ne, nezbláznil jsem se. Ty jsi můj syn a když jsme pak ze sálu odcházeli, hovořil jsi o svém nejlepším koncertě v životě. Ne, do nebe už nepotřebuji. Já už jsem v nebi byl a nikdy za ně nepřestanu děkovat. Ale tady se to nezastavilo. Turné pokračovalo dál, zaznělo v dnes již zničeném Kyjevě, zaznělo v Moskvě a nyní jsem i pochopil, proč ty "děti" z toho symfonického orchestru, který kapelu doprovázel byly oblečeny tak jak byly. Video níže pochází z Ruské oblasti Kemerovo. A náhle na pódiu zní metal a vážná hudba zároveň. A pod pódiem stojí tisíce Ukrajinců, tisíce Rusů a všichni tleskají. Na pódiu hraje Němec společně s bengálskou houslistkou skladbu českého skladatele. A ti, kteří nějakému podobnému souznění v hudbě předpovídali brzký zánik už slyšet nejsou, mlčí. Ale souznění mezi lidmi a mezi národy, které vzniká taky díky hudbě, nikdy umlčeno být nesmí. https://www.youtube.com/watch?v=UoFr2XsmIF0


<<  / >>  Celkem 4077 vzkazů