Jméno: 
E-mail: 
Vzkaz: 
Opište  
prosím: 
    


od: Caine-Mi () vloženo:18.07.2018 10:10:10
"Diskuze se šílencem pro vás skončí s vysokou pravděpodobností neúspěšně; v mnoha ohledech je jeho mysl totiž mnohem rychlejší, protože se nenechá zdržovat rozvahou a podobnými věcmi... Šílenec není člověk, který ztratil rozum. Šílenec je člověk, který ztratil vše kromě rozumu.
(http://azcitaty.cz/citaty/gilbert-keith-chesterton/)
Tak máme zase ve vládě komunisty... Ani sebedelší diskuse nic nezměnila. Jenže... ruku na srdce, neměli bychom se nakonec spíš bát těch "komunistů" ukrytých tady "dole" - v každém z nás?
Jasně, na těch "nahoře" je to vždycky všechno líp vidět. I to, co se úplně stejně odehrává za mnohem nenápadnějšími dveřmi nás samých. Zvlášť když jsme ještě nedostali tu správnou "vládní" příležitost... byť třeba jen na naší regionální, rodinné nebo kolegiální úrovni. Když ještě možná ani netušíme, natož aby jsme se zhrozili, čeho všeho jsme vlastně schopni. Že třeba i toho "kupředu levá", hlava nehlava, jako už mnozí jiní frajeři a rebelové před námi.
"Ještě ne chytit a rváti si z cizího, a už přece!" - napsal básník Josef Kainar, který sice tušil... ale nakonec ho to stejně semlelo.
Nejmoudřejší člověk, co kdy žil na téhle planetě, prý nějaký pan Šalamoun... král, by mu možná se švejkovským klídkem odvětil: Hele Pepku neblbni... "nic nového pod sluncem, všechno, co už tu bylo, bude zas! A to pachtění za lepším je stejně jen marnost a honba za větrem".
Jak bláznivá se v téhle (naší) souvislosti, plné špatných zkušeností musí jevit moudrost jiného "židovského krále", jehož volání tu visí dodnes ve vzduchu:
"Já jsem ta křižovatka na vaší cestě... ztrácející se zvolna ve tmě, pravda, kterou můžete buď jen přijmout nebo odmítnout, život, kterým to všechno začíná... anebo končí. Věřte mi, že nedojdete domů jinak, nežli skrze mne... ať už máte namířeno pouští, pralesem... nebo třeba ledem." (Jan 14,6, překl.10pé)
"Hledejte nejprve Boží království a jeho "bláznivou" spravedlnost, založenou na milosrdenství, a všechny ty "nezbytné starosti" vám budou přidány... nebojte" ;-) (Mt.6,33, překl.10pé)
Na začátku už citovaný klasik anglické literatury Gilbert Keith Chesterton (1874 ? 1936) k těm Ježíšovým výrokům možná ještě dodává:
"Je velký omyl domnívat se, že když lidé ztratí víru, nebudou věřit v nic. Budou věřit v cokoli!"

Z toho až mrazí, že jo? Asi by si to zasloužilo ještě větší pauzu k přemýšlení, než jen takhle na jednu jedinou řádku, ale ať to tu moc nezdržujeme - do třetice citát pana Chestertona:
"Křesťanství nebylo vyzkoušeno a shledáno nedostatečným! Křesťanství bylo shledáno těžkým a tak ponecháno nevyzkoušeným."

Tolik dnes z našeho komentátorského stanoviště... (nejen) k politické situaci :-D Klidně to můžete brát i jako úvodníček k dalšímu krátkému poslechovému pořadu v rubrice naTWRdo, vylovenému hluboko z archivu radia7 (alias TWR-cz). Před dávnými léty byl sice odvysílán z ciziny, ale jeho autor (i se svým nezaměnitelným hlasem) žil dál tady. "Ano" - za vlády tehdy ještě oficiálně jediné komunistické strany.
Jiří Hurta - Ježíš u výslechu

od: Banjo () vloženo:07.07.2018 09:48:18
Taky v roce 1988 - ale to bylo podle jednoho folkáče - nějaký Pavel Dobeš. Vdal album Skupinové foto - něco kolem 15 písniček, a prakticky u všech (snad kromě "Něco o lásce")jsem se divil, jak tohle mohlo projít cenzurou. A oni ho pak nezavřeli, začaly zajímavé filmy jako třeba Pražská pětka (divadlo Sklep na brigádě) a další "vlaštovky" se objevovaly. Ale jinak to komáři drželi celkem festovně, takže jsem to bral jako takové ostrůvky svobody pro odvážné, ostatně ještě v listopadu 1989 nebylo zřejmé, jestli to dopadne jinak, než ty demonstrace od Palachova týdne 1988. V tomhle směru byla zajímavá i Velehradská zkušenost z roku 1985 - jenomže to byla ojedinělá akce - tam si komáři asi prvně uvědomili, že toho Ježíše bere hodně mladých hodně vážně. Ovšem kdy to padne definitivně, to člověk vážně netušil, ale nahlas se všelicos říkalo tak od toho roku 1988. A komunisti ještě dělali ramena a pouštěli hrůzu, ale byla to spíš jenom setrvačnost. I když ta vodní děla a obuchy byly pravé, jak se mnozí na vlastní kůži přesvědčili. Beru trochu jako ostudu, že nejen všichni okolo, ale i Bulhaři začali dřív, než my. Holt se asi čekalo na to svatořečení Anežky České (13.11.1989):-) A to ještě StB musela narafičit toho "mrtvého" Zifčáka, aby to přerostlo do národního povstání. A do dneška přesně nevím, nakolik se jim to vymklo z ruky.

od: Víťa L. () vloženo:06.07.2018 22:31:34
Moc by mě Banjo zajímalo (i třeba u vás ostatních, pokud budete mít chuť se k tomu vyjádřit), kdy jsi poznal ten zlom, že se něco děje. Že komunistická moc slábne, něco se chystá a na povrch vyplouvají věci, které by se dřív na veřejnosti jen stěží ukázaly. Pro mě to bylo, když se v obchodech objevilo třetí album Tublatanky a na něm píseň "Pravda víťazí". Po textové stránce opravdový úder do ksichtu a mnozí nevěděli, co se vlastně stalo, že se to takhle veřejně zpívá. Byl rok 1988. Převážně z Mladého světa jsem se dozvídal, že se v Praze občas demonstruje, až to vyvrcholilo listopadem 89. Ten text zmíněné písně, která vyšla docela legálně v roce 88 asi všichni znáte, napíšu kousek v češtině: "..svět je jiný, než jsem myslel, svět je smutně skutečný, prázdní lidé chtějí vládnout, smějí se nám do očí, žádná pravda se jim nehodí.." ".. svět se bojí prázdných lidí, na duši mu sahají, když se proti tomu brání, nůž mu na krk dávají.." "..prázdní lidé silou - mocí, topí pravdu ve víně a celý svět jenom čeká, kdy jejich doba pomine.." "..i tak ji nikdy nezabijí, ta nikdy nezemře, žije i když ji právě nechcou a nikdo před ní neuteče.."  Docela záhul, kapela byla sice poté na nějakém předvolání u STB, pohrozilo se nějakými zákazy, vyhazovem ze školy, ale v podstatě se nestalo nikomu nic. Už jen, že ta píseň prošla byl zázrak, i když vydavatelství Opus bylo nepatrně odvážnější než Supraphon. Kousek stranou byl Panton, kde občas vznikaly hodně zajímavé věci. A jak jste to měli vy? Dnes bychom sice měli vzpomenout místo těchto keců hlavně mistra Jana, ale i ten bojoval za to, že pravda zvítězí, tak se to všechno propojuje. Neměl gramofon a nehrála mu k tomu Tublatanka, ale jsme Bohužel (nebo Bohudík) v jiné době.. Bůh to ví a snad se nezlobí.. 

od: Banjo () vloženo:06.07.2018 09:04:36
Jestli na něco byli soudruzi alergičtí, byl to Ježíš a cokoliv se ho týkalo. Když ho tam nacpeš napřímo, u komárů neprojdeš. I takový Spirituál kvintet, o kterých to museli vědět snad všichni, že jsou křesťani, se na ty texty šlo celkem opatrně a citlivá slova se nahrazovala tak, aby si to člověk uměl dekódovat, a přitom aby směli hrát... Radegast přece jenom tolik nevadil, tak možná proto prošel... Já zase až takový znalec nejsem, to jsou úplně jiní borci, kteří znají spoustu detailů. Pár takových občas chodilo kecat v osmdesátých letech k nám s tátou (ten taky věděl docela hodně), a to jsem jenom čuměl, jaký měli záběr. Dneska je to jednodušší - spoustu věcí člověk najde na netu - to v osmdesátkách nebylo. To prostě musel člověk znát lidi, kteří věděli. A táta taky věděl docela dost.

od: Víťa L. () vloženo:05.07.2018 14:51:04
Banjo, Ty nikdy prostě nezklameš a přijdeš s odpovědí na cokoliv. Tak to má být a moc mě baví s Tebou filozofovat. Fazzy, po zákazu Argema ukončila činnost. Bylo by zajímavé dostat odpověď k věci, co si kapela myslela, když předložila tehdejší schvalovací komisi texty typu: "..z říše Byzantské přichází, přinášejí poselství, povznést národ, dát mu víru, vlastní jazyk, svědomí.." "Náš národ hrdý, však pohanský, křesťanství, lásku bližním dává..". Podle mého názoru tohle u komunistů nikdy nemohlo projít. Jestli bys chtěl původní verzi písniček co kolovala tehdy na kazetách, tak ji mám někde v šuplíku. Na akce kapely za komunistů chodilo moře lidí a jak se tehdy pravilo, kde se schází hodně lidí hrozí riziko, že je bude režim hůře kontrolovat, bylo třeba i proto "z hůry" konat. Nicméně přišla revoluce a bubeník Pepa Pavka zakládá s novými spoluhráči Argemu novou. Nezažil jsem možná v muzice horšího zklamání, než když jsem si v roce 1990 koupil debut Argemy s názvem "Poprvé", ta narůžovělá kazeta "voněla" už od pohledu, pestrá směsice barev a unylé skladby směřující k cílové skupině životem zklamaných, uslzených, náctiletých holčiček.  Ještě koncem devadesátých let jsem se dožadoval na zábavě Cyrila a Metoděje, samozřejmě nic z toho už kapela ve své nové podobě nehrála. Jednou jsem se rozohnil natolik, že jsem po požití zhruba dvou litrů vína Ostravský kahan, vtrhl Pavkovi přímo do šatny a jal se mu přednésti něco mé filozofie o pohřbené kapele. On mě naprosto vyvedl z míry tím, že se mnou naprosto v klidu diskutoval, prokecali jsme tam nakonec docela dost času, on mi vysvětloval svou filozofii s kapelou a od těch dob ho tak nějak beru a uznávám. Že mě mohl docela lehce poslat do háje, ale místo toho v podstatě v debatě otevřeně přiznal, že jsou komerční kapela hlavně pro holky. Když se po dvou desítkách let vyrojila ta zpráva, že stará sestava chce znovu natočit původní věci, to víš, že bylo "veselo", vyhrožovalo se soudy, že pravá Argema je ta, co vede Pavka od roku 1990 a teď se chce najednou z ničeho nic někdo přiživit na jejím názvu. Proto nakonec stará sestava dala před název písmena ex, tedy ExArgema. Původní plán natočit pouze jednu desku starých věcí pro vzpomínku a odehrát dva (nakonec byly tuším čtyři) vzpomínkové koncerty dodržela. Takže žádné přiživování na ničem. Deska stojí za to. Na obalu je kruh a z každé ze čtyř stran ho svírá jedna pěst. S kapelou jsem byl v době nahrávání v kontaktu a kdesi zveřejnili mou formulaci, že kdyby to za komančů nedopadlo takhle, měl by tehdy již slavný Citron se svým "Radegastem", který na Supraphonu prošel hodně silného konkurenta. Tož tak. Asi jsem se rozepsal k tématu více, ale jinak to nešlo říci.


>>  Celkem 3034 vzkazů