8.12.2017
To je síla! "Mi" tu často "kážeme" o tom, jak s každým z nás chce Bůh osobně mluvit, jak se nám snaží sdělovat do života to či ono... ale představte si, stejně vždycky, když se to pak stane a On opravdu promluví... nepřeslechnutelně... třeba ne přímo trychtýřem do hlavy nebo srdce, ale ústy Svého posla, nějakého Jeho člověka, (anděla s malým "a")... to je pak vážně síla! Když se tohle stane, většinou nás to úplně zastaví! Ať už děláme cokoli nebo jdeme kamkoli, najednou se poplašeně rozhlížíme kolem sebe, najednou se skoro až stydíme za všechna svá dosavadní plamenná kázání, najednou jako by se nám chtělo zmlknout a zároveň vyhrknout: Tý jo! Slyšel jsi to? Hele... von fakt asi je! :-D
Dneska při poslechu Rádia 7... ne z hlubokého archivu, ale z toho aktuálního, se nám to stalo zase. Člověk má plnou hlavu bonmotů... třeba co přihodit k lepšímu do zdejších přednášek o metalu, jak zavtipkovat na téma dosud nevyhaslé polemiky mezi Fazym2 a Pvv a přitom ani jednoho nezranit, jak povzbudit Víťu při organizování zimního "fauvéčka" (Winter-Vechter ;-) ) a tak... až najednou bác ho! Jako placka na čelo, kýbl na sněhuláka, zadek na prkýnko... no prostě jako předtím ten pořad o Jobovi... bylo to tu!
Nějaký pan... tentokrát ne Josef nebo Karel :-D ale "obyčejný" :-) David Novák, promluvil ve svém zamyšlení o všem tomhle naráz! O zvláštní svobodě, která plyne ze zřeknutí se "honoráře" i o jiné, která zas vyvěrá z nedlužení. Mluví tam nepřímo i o tom, jak za obrovskou silou třeba... (domyšleno) metalové hudby můžou být stovky a stovky hodin neúnavné každodenní dřiny! A naopak (domyšleno ;-) ) za jeho kolikrát "legračností", může být podceňování a zanedbávání studia pravé hloubky duchovního světa a nadhodnocování pouhého image...
Ale víte co? Poslechněte si to raději sami a možná tam zaslechnete ještě víc. A zaslechnete-li... víc, než jen obecná moudra, ale i něco ryze osobního právě do vašeho příběhu, pak se, prosíme, chvilku zastavte a... opatrně rozhlídněte. Kdo to tu mluví? ;-)
David Novák - Dvě dimenze svobody v rubrice naTWRdo

29.11.2017
Minule nám tady pan Húšť z Rádia 7 alias TWR-cz dobře radil, abychom si tenhle týden určitě neopomněli přečíst "Ježíšova blahoslavenství" z páté kapitoly Evangelia podle Matouše. Vzpomínáte? A představte si, co se nestalo... ehm... tedy vlastně stalo... málem: "Mi" opomněli! :-)
Naštěstí, na veliké štěstí, nás v tom nebeský Tatínek (opět) nenechal, a jako rodiče svolávali kdysi děti domů na večeři - v dobách, kdy ještě neexistovaly tablety (v obou významech toho slova :-D ), tak i nás si nebeský Tatínek zavolal odkudsi "zvenku" domů k nášupu poslouchání. Sice úplně jiného pořadu, z úplně jiné doby... možná o dobrých tisíc, dva tisíce let dříve, než poprvé zazněla "bláznivá" blahoslavenství z přelomu letopočtu, ale evidentně musel být Pán Bůh s panem redaktorem domluvený, protože... jak by se jinak mohla ve výkladu tak starobylé, starozákonní knihy s názvem Job, právě Ježíšova slova tak zničehonic objevit, že?! ;-)
Biblická báseň Job je vůbec zvláštní, je určitě jednou z nejzvláštnějších z celé "básnické sbírky" a nám připadá, že napříč lidskými dějinami musí být i pořád stejně aktuální a srozumitelná. Zabývá se totiž věčnou otázkou člověka: Utrpením. A taky nepochopením člověka člověkem v jeho bolesti... a skrze ni pak paradoxně bližší pochopení Boha, což vede obratem zase zpátky k lepšímu pochopení a sblížení se s člověkem.
Osamění uprostřed nejbližších přátel, osobní bezmoc v přehršli moudrosti (snad celého dosavadního filosofického poznání) tu svádí nerovný boj se zachováním vlastního postoje, identity a spravedlnosti. Před Bohem i lidmi. Kniha Job je stejně tak plná uhlazené pompézní poezie starověku, jako neomaleného pokřikování dnešní instantní doby. Informace a formální dokonalost se tu brodí v močálovitosti slov, které se míjejí pevného dna i cíle.
"Mi" vám samozřejmě z výkladu pustíme jen kousek... resp. dva. Jeden zkraje knihy, kdy se do svého prvního monologu s Jobem pouští jeden z nejvýznačnějších myslitelů své doby - Elífaz T. Přes Jobův pád až na dno zoufalství (jednak ze své bezvýchodné situace a druhak i z těch planých řečí, co s ním vedou ti, které považoval za přátele)... přes Jobovy záda přehopsneme... až do závěrečných kapitol knihy, kde se už neudrží mladíček jménem Elíhů, a tak trochu všechny utne! (Čímž konečně připraví půdu pro příchod Toho, na Koho všichni celou dobu - společně s hlavní postavou příběhu - čekáme!)
Tady autor výkladu... Duch svatý ;-) vloží vykladači výkladu do úst i ona výše zmíněná a do každé doby bláznivá Ježíšova blahoslavenství. A tady jsme k nim taky (jako slepí k... bubnům) při pravidelném poslechu pořadů Světem Bible přišli tento týden i "Mi".
Pointu a jak hrdinové příběhu nakonec dopadli, pochopitelně neprozradíme. To si můžete ještě pár týdnů doposlechnout sami - přímo na stránkách zvukového archivu Rádia 7.
Kdybyste měl někdo chuť. Při šálku teplého mléka :-D
John Vernon McGee - Světem Bible - Job (jen část) v rubrice naTWRdo

23.11.2017
Tak máme zase po čase novou písničku!
Normálně bychom se samozřejmě se žhavou novinkou (resp. jejím textem - nahrávka zatím nehrozí), tady tak ukvapeně nechlubili, jelikož kdo ví, kolikrát dojde ještě na "upgrade" :-) Ale jako úvodník k povídání Petra Húště v rubrice naTWRdo, to snad zas takové chlubení nebude. Nebo ne větší než obvykle :-D

JONÁŠ… (i váš?)

Zdoláš jednu výšku a už víš, toužíš ještě blíž
zdoláš jednu hloubku a už víš, toužíš po takové, pro níž...
opustíš - odpustíš - pustíš se a uslyšíš
co už možná dávno někdo řek'
po čem možná dávno pes jen štěk'
a nebo v čem všem zakopaný chcíp'
ale po svém - po sté - znovu a kdo ví
třeba ještě jednou... ale líp

Nemáš tolik síly a tudíž i tu tíž vyhodíš
titíž lidé, ale jedněm blíž a druhým na obtíž
poslední - pohled k ní - pustíš se a uvěříš
slovům, co už dávno někdo řek'
za Slovem, které přečká každý věk
a možná i tvůj promlčený slib
ale po svém - po sté - znovu a kdo ví
třeba už jen jednou... ale líp

Voláš k nebi i když vidíš prázdný... bílý kříž
Jonáš jiný však zatím spíš míří na Taršíš
opustíš - odpustíš - pustíš se a vyslovíš
co mu možná dávno někdo řek'
na pódiu světa pouhý štěk
a pro něj právě teď nejlepší vtip
co po svém - po sté - znovu a kdo ví
prožije až zítra... ale líp

Zdoláš další výšku a už víš, toužíš ještě blíž
zdoláš další hloubku a už víš, toužíš po takové, pro níž
opustíš - odpustíš - pustíš se a... zakotvíš

Petr Húšť - Jonášovo znamení (každé) doby 


10.10.2017
Pravidelný trampík po zdejším zeleném lesoparku ví (jsa náležitě poučen z  přírody, Ježíšových podobenství... i místních "naTWRdlých" výkladů), že  na  virtuální stránky se nejlépe zasévají... písmenka! A teď si představte takového klasického rozsévače jako ze starých dob, co musí nejprve sáhnout hluboko do zástěry a pak hodit. A hází... cik cak! Takhle nějak totiž sázíme ty naše básničky! Žádné uhlazené prozaické políčko, řádka jako řádka a v ní tečka jako čárka... morseovka slov :-) Básnička, to je i tajemství nevysloveného... nevysvětleného... a třeba jenom tak rozmáchlého a letícího vzduchem... padni komu padni. U básničky nejde jenom o uskladnitelnou úrodu. Stejně důležitá je i prchavá chvilka květů, vůně, barev... hebkosti či pichlavosti. To abychom se trochu naučili nerozvalovat se všude :-D
Pořád se to učíme.
PODOBENSTVÍ O ROZSÉVAČI... SLOVA

1.8.2017
Těžká životní období bývají většinou ta, kdy člověk dělá... a nebo rovnou celé lidstvo dělá, jako že nic. Jakože je všechno... "jak má být". Ve vztahu... ve vztazích... mezi sebou... a nebo rovnou s Bohem.
Chceme si tu teď do třetice pořadů o "zamilovaném Duchu" (neboť slovo svatý se dá dobře parafrázovat právě jako zamilovaný... Boží) - společně připomenout jeden rozhovor Petra a Pavla, z archivu Rádia 7 alias TWR-cz. (Petra Vaďury s Pavlem Hoškem ;-) ). A i když tahle malá "biblická (půl)hodina" začíná poměrně "bouřlivým" citátem z dávného apoštolského dopisu, uvažování nad ním se pak už nese v aktuálním, leč mírném, smířlivém duchu. Jako letní vánek jemně čechrající křídla a ne nervy... a zvolna, tiše a skoro nepozorovaně se mění na... letniční vítr. Hybnou sílu, co i hory těžkopádných těl a vztahů přenáší.
doc. Pavel Hošek - Zamilovaný Duch a Jeho "nedogmatické" dary v rubrice naTWRdo.

21.7.2017
A pro velký úspěch přinášíme hned druhý díl našeho domácího vyučování :-)
Charles Stanley - Domácí profesor II. v rubrice naTWRdo.

16.7.2017
Není pro děti snad nic smutnějšího, než... prázdniny!
Ano, tedy samozřejmě rozumějme prázdniny od slova prázdno, a pro děti Boží! :-)
Ty děti šťastné z každé hodiny Božího jazyka, nebepisu i výkladů Stvořitelovy (meta)fyziky, zvláštní Ježíšovy matematiky... a lačné každé nové barvy a tónu pro vykreslení duhy :-D
Když náš nejbližší domácí... profesor, rodič, přítel, utěšitel... to je jedno... odjede kamsi daleko, když se v duchovní učebně najednou rozhostí prázdniny, má to vždycky blíž spíš k vyprázdněnosti, než dovolené. Začneme se poflakovat po ulicích... obchoďácích, nosíme svá břemena z jednoho sběrného dvora do druhého a v době večeře narychlo zaháníme hlad místo tělem Kristovým jen smaženými brambůrky. A pak to zapíjíme nějakou tou sladkou hořkou břečkou, která... i když se za sklem díky spoustě bublin(ek) tváří, že je tou nejlehčí věcí na světě - v žaludku nám nakonec těžkne.
Kam se vrtnout? Abychom zase něco nezvrtali...
Víte co? Pojďme! Utečeme zpátky do školy!
Dnes tam přednáší někdo přespolní, kdo sem asi přijel na dovolenou:
Charles Stanley - Domácí profesor I. v rubrice naTWRdo.
P.S: A malí básníci si zatím můžou nalistovat, co nám vzkazuje Slovo, které se stalo tělem:
(Jan, šestá kapitola)
55 "Za pokrm vám bude mé lidské tělo a má krev k pití...
obojí tak nezbytné vám pro přežití.
56 Kdo mě totiž jí a kdo mě pije
podivuhodně se mnou spojený je
57 jako já a můj Otec - živý jednající Bůh
poslal mě tu jednat a žít... v těle! Abych pro vás nebyl duch
ale vy skrze mé tělo podivuhodně
mohli jednat a žít... duchovně"

15.6.2017
Muzikanti jsou zvláštní odrůda... Jsou to ještě vůbec řemeslníci?
Teď myslíme samozřejmě hlavně na ty, co mají, obrazně řečeno, blíž k "básníkům, než k zedníkům" - a své "modýlky světa" si staví z velmi nesourodého materiálu. Z takového, jaký není běžně ke slyšení, natož k vidění! A ještě ke všemu na úplně vratkých základech, na tekutých píscích ze zrníček nálad, pocitů, harmonií... (ano Banjo - i disharmonií :-D). A to ať už se honí za přeludy zvuků nadzvukovou nebo třeba úplně šnečí rychlostí. Ať už do sítí notových osnov či tabulatur loví neunesitelnou lehkost bytí... zahalenou v těžké podprahové dunění nebo v divoký chropot hrdelních tónů protestních nót... nebo do klasiky léty prověřených střihů a kultivovaně symfonických kulis.
Jisté je, že hudba, ta srdeční, tvořivá, je vždycky víc než jen alchymistické dobrodružství.
"Mi" tady ve výběru slovesných pořadů spřízněného Rádia 7, v rubrice naTWRdo nezveřejňujeme často takzvaná osobní svědectví. Vyprávění lidí, kteří se někde na cestě potkali s Kristem, a zaujal je natolik, že své kroky nakonec obrátili k Němu, třeba i o 180° a pokračovali dál spolu. Dnes uděláme výjimku. Možná právě proto, že jde o životní výpověď muzikanta! A navíc člověka, který se nakazil šoubyznysem, a přitom tvrdí, že skutečná hudba v sobě vždycky musí nést příběh. Náš i ten Boží. A pokud ne, je jen kulisou, co ještě nenašla svou... divadelní hru :-)
Libor Orel - Příběh o životě s muzikou a o muzice s "Příběhem" 

1.6.2017
Také už jste se někdy... podobně odvážně jako velikán Jára Cimrman... tázali "chybujícího Stvořitele", proč udělal něco tak, a ne lépe? Třeba... proč tak hýřil při rozdělování talentu bohapustým bezvěrcům, zatímco u pravověrných umělců, ohánějících se Božím jménem, jako když bičem mrská... evidentně škudlil? "Mi" ano. Často. Zvlášť během vlastních koncertů :-D
A také vám nebeský Tatínek s humorem Sobě vlastním někdy odpověděl: "Přece, aby vás to lépe... bavilo! Holoto :-)))"
A nebo vám také s vážností Sobě vlastní doporučil k nastudování dobrou (biblickou) literaturu nebo výklad z rádia TWR-cz?
Nám třeba naposledy od Charlese Stanleyho poslal pořad nazvaný: "Talent, schopnost, ob..darování".
Snad vám ho Duch svatý také vyloží jako Evangelium a ne jako... Rozsudek ;-)
V rubrice naTWRdo

16.5.2017
Hmmm... tak nic. Tak to bude chtít asi ještě jednu básničku.
Akorát že taky není moc pro pivaře... spíš pro pihaře :-D
Pipi a pipihy

12.5.2017
Že by okurková sezóna? :-) Na zelené zahrádce se sice lépe ztratí, ale stejně... co třeba takhle pro inspiraci... kolegům... malou letní básničku?

30.3.2017
Co svět světem stojí se vždy někdo (v upřímné snaze!) pokoušel "napravit svět". Marně. Dokonce i po Ježíši samotném jsme kolikrát chtěli hlavně, aby nás rozsoudil. Kdo má pravdu? Já nebo můj brácha? Domluv mu přece! Kdo je v pravdě před bližním evidentně páchajícím neprav(div)ost? Kdo je z obliga před novodobými Herody nebo Piláty? Ale Boží Syn na to říká: "Člověče, a jak jsi přišel na to, že já jsem váš soudce nebo dokonce sportovní rozhodčí?" "Hledáš pozorně pravdu, kterou bys mohl vlastnit? Spíš se měj na pozoru před každou chamtivostí! Neboť i když člověk získá patent na právo a s ním možná i kýžený nadbytek, nebude jeho skutečný život zajištěn tím, co vlastní!" (Lk.12,14-15)
K učedníkům na cestě do Emauz začal Ježíš mluvit proto, že oni mluvili o Něm! Bylo jim tak zoufale, až utíkali pryč... (do pouště, kde kdysi bývaly lesy :-D). Jenže na Ježíše nemohli zapomenout. Vůbec nedokázali na Něj nemyslet, nedokázali o Něm mlčet! A tak se nedočkali jen ticha nebo bonmotů... protože sami nic takového neříkali! Sami mezi sebou si pořád - a možná až trapně a zoufale - dokola opakovali: "Byl to přece prorok, mocný ve slovech i v činech!...(Lk.24,19)"
Utíkali, byli zklamaní a možná až na dno zhnusení těmi duchovními techno..kraty u moci i námi bezmocnými hovnivály, kterým, jak se zdá je jejich duc duc..hovno a teplíčko z něj plyn..noucí bližší, než tanec po "žhavém uhlí" živého Slova. Tak jo! Tak holt zůstali jenom dva... ale kde se dva nebo tři sejdou v Kristově jménu, tam přece...
Někdy Ježíš mlčí. Netvrdíme že ne... ale co tvrdíme je, že sem na zem nepřišel mlčet!!! Mlčel před Piláte, mlčel před Herodem... i při kafkovském procesu v kulisách náboženské velerady. Ale to jenom proto, že na střelnici frází, může i mlčení mluvit srozumitelněji. Ale jinak přece Slovo, které se stalo tělem už z principu nemůže nemluvit!
Křič Větře, duj! A slova která vyslovíš se ti vrátí... Proměněná a nebo mrtvá.
Ta úvaha v rubrice Rozmluvy, o cestě Vlakem do Emauz, chce vyprávět hlavně o zázraku "blízkosti", ke kterému, málo platné, dochází... v blízkosti. Tedy ve společenství... byť třeba i velmi virtuálním, ale hlavně opravdickém.
"Lukáš Targosz - Mlčící Bůh" v rubrice naTWRdo

20.3.2017
Asi to cítíme všichni stejně a tak se už nikomu nechce po Banjových slovech něco dodávat. Nedivíme se, moudrost je přece jen víc než poznání nebo třeba intelektuální schopnost věci zanalyzovat a okomentovat. Díky Bohu ;-)
Tak jo, tak to tu zabijeme zase "Mi", zahradníci :-)
Zvláštní, jak moc všichni nesnášíme, když nás někdo programuje. Tedy způsobem, jaký dokážeme prokouknout! Ale ještě zvláštnější je, jak přitom "zbožňujeme", když nás někdo programuje způsobem, jaký neprokoukneme! Je to jako s tou lží, co má sice krátké nohy - a tak vítězí jen "dočasu" - ale ten "dočas", pokud správně navazuje jeden za druhým, se dá protahovat... možná až do času, kdy pro dotyčného dočasnost úplně skončí.
V dnešní úvaze v rubrice naTWRdo se kazatel Marek Šuba zdánlivě nepouští do nijak hutných teologických témat, spíš probírá jenom takové ryze technické, školácké učivo, totiž: Základy programování. Pravda, programování člověka, ale to je detail, vždyť přece v dialektickém evolučním pojetí světa je materiál jako materiál, počítač jako počítač.
Pan kazatel si ve statistikách všíml, že navzdory stále vydatnějšímu přikládání pod civilizační kotel, roste počet případů tzv. syndromu "vyhoření"... a pochopitelně ho zajímá, jak by se toho fenoménu dalo marketingově využít :-)
Jak toho asi ti šikovní inženýři lidských duší docilují? Ale to už si raději poslechněte sami.
Jen malá poznámka k použitému "žargonu": Zatímco běžné slovní obraty, kde "lež" je personifikována, aby mohla mít třeba (kratší) nohy a dala se doběhnout, už nikoho moc nepobouří, personifikování celého "zla", aby nepůsobilo tak okou..zlu..jícím dojmem, může stále ještě tu a tam někoho naštvat. Biblicky uvažující pan kazatel, nejenže zlo natvrdo personifikuje, ale také klidně satana identifikuje jako V.I.P politika lidstva, který ovšem Krista v předvolební kampani do své strany v nebeském parlamentu nezlákal, takže tím pádem zůstává i nadále pouhým leštičem klik...
Ovšem nefušujme tu do řemesla kolegovi Víťovi, ten má minimálně větší sbírku mötalových motýlů :-)
Snad jen, když už jsme to nakousli... podobné téma rozvíjí i slavný Bulgakovův román Mistr a Markétka, který tímto doporučujeme (nejen) všem zamilovaným!
My, suší inženýři, se zatím vraťme k těm našim "jedničkám a nulám" :-)

28.2.2017
Máme vodu i na splachování... no a tak s ní splachujeme. Máme možnost dívat se na bedny a bedničky a pidibedničky a přitom (ne)přemýšlet, takže pitváme každý ty své chobotnice a přežvykujeme cizí uprchlíky kolem, zvažujíc šance svého vlastního útěku. A do toho všeho na nás nějaký apoštol už 2000 let volá, že pracovat a tvořit máme hlavně proto, abychom se měli o co podělit s ostatními!
Tak možná, ještě než si obujeme kecky... nebo než se z nás stanou kecky, by neškodilo podívat se na další díl seriálu (teď už o pár set sérií dále, než byl minulý díl) a prošlápnout si kousek cesty s těmi, co našli odvahu jít do lesů před námi. S uprchlíky ani ne tak od něčeho, jako za něčím...
Mikuláš Zinzendorf - Uprchlíci Boží v rubrice naTWRdo

20.2.2017
James S. Stewart: Skeptici se rekrutují z diváků, z lidí, kteří sedí na ochozech a pozorují tragédii, nikoliv z těch, kteří jsou v aréně a osobně trpí. To je takové motto k dnešnímu pořadu v rubrice naTWRdo

19.12.2016
A znáte tenhle?
Víte, jací lidé se nejvíc motají kolem muzikantů?
Bubeníci! :-)
Nu, ne nadarmo se i "Mi" hrdě hlásíme k tomu, že jsme... dva bubeníci s doprovodným zpěvem :-)
Na muzice je totiž nejkrásnější, že ji vlastně může dělat kde kdo! V ideálním případě jako hudebník, v méně ideálním jako bubeník.
To ostatně pravidelní návštěvníci zdejší zelené zahrádky dobře vědí, neb jsou to také povětšinou... no... když ne zrovna bubeníci, tak aspoň "hudební aktivisté" jistě :-)
Z čiré radosti nad tím, že to tak prostě je, a taky že vánoční hvězda je na  spadnutí, vás dneska nebudeme trápit procházkou po tekutých píscích našich hlubokomyslných úvah v rubrice Rozmluvy, ani dělat si černou hodinku... obrany proti šedi v rubrice NaTWRdo... či prožívat věčný máj v rubrice Básničky... nebo jen trapně zvát na konverzační kurz nezávazné filosofie na Vzkazníku. Dneska se totiž jen tak na dálku vzájemně potěšíme hudbou! Nebo alespoň "Mi" se tu na dálku vzájemně potěšíme... ochutíme... osolíme...
V rámci pravidelných akustických koncertů "na jeden mikrofon" jsme v "knihovně" objevili i tuhle perličku:
https://www.youtube.com/watch?v=qTJfITfbYNA&index=9&list=PL1B627337ED6F55F0
Myslíme si, že jestli vůbec někdo, pak tihle jsou skuteční pokračovatelé někdejší průkopnické německé kapely Kraftwerk! Kapely, která svého času nechávala diváky vstupovat do vlastní hudby tím, že jim třeba půjčovala dálkové ovladače k syntezátorům na pódiu... :-)
Pozor... je dobré se dívat hned od začátku... i když to zprvu vypadá jen jako reklama. (Snad tam tedy nějaká skutečná neskočí)
(Pamětníci Znouzectnosti si pak zase jistě rádi připomenou někdejší "meditační píseň z divokého západu"... na albu Mé království) :-)

12.12.2016
Místo dlouhých řečí coby úvodníku k novému pořadu v rubrice naTWRdo, se raději pusťme do dlouhé citace z Evangelia, která je právě "o tom".
Strážci doslovnosti jistě prominou, ale zvolili jsme poněkud odvážnější... parafrázovaný překlad, o který si následující frázíprostý rozhovor Lue Endlicherové s Danielem Kvasničkou snad i říká :-) Takže pšt... je noc, za Ježíšem přichází pan Nikodém. Je opravdu jenom zvědavý a nebo...?
NEJLEPŠÍ ZPRÁVA PRO ČLOVĚKA ZAPSANÁ tzv. "Z PRVNÍ RUKY" JISTÝM JANEM, ŽÁKEM JEŽÍŠE KRISTA.
V překladu 10 pé (prostě převyprávěném překladu Písma plném provokativních poznámek a poselství pro přemýšlivé)
Kapitola 3.

1Mezi lidmi, kteří se co nejpříkladněji snažili dodržovat ať už sepsaný a nebo jen tradovaný "Boží Zákon", byl i poměrně vážený člen místního zastupitelstva jménem Nikodém.
2Ten se rovněž vypravil za Ježíšem, ale soukromě, v noci a spiklenecky Mu povídá: "Rabíne, nejsou všichni z vedení proti tobě, mnozí víme, že musíš být učitelem poslaným od Boha. Jinak bys přece nemohl dělat v Jeho jménu až takové věci!"
3Ježíš mu na to odpověděl: "Mnozí víte?" A já zase vím, že žádný člověk nemůže vědět. Do Božích věcí se dá jedině v důvěře znovuzrodit."
4"Znovuzrodit? Na to já už jsem trochu starý, nemyslíš? Sotva se můžu vrátit do klukovských let, natož mámě do klína. Nebo snad chceš, abych věřil v reinkarnaci?"
5-6Ježíš odpověděl: "Chci, abys věřil tomu, co ti říkám: Kým jsi, to přece také není jen věcí tvého těla. Stejně jako při vzniku života, ani při znovuzrození nestačí k životu pouhá "voda". Bez Ducha jsi totiž bezduchý a ani netoužíš po Boží blízkosti. Jedna věc jsou záležitosti vnější, příkladný život a tak, ale druhá pak ty vnitřní, vztah třeba.
7-8Kroutíš hlavou nad neuchopitelností slov znovuzrození a Duch? A co vzDuch? Vítr přece taky slyšíš a dokonce tělesně vnímáš, víš, že vane, a přece nevíš odkud a kam má namířeno. Nemůžeš ho zkrotit. Takové je to i s Duchem v člověku, který se z Něj znovuzrodí."
9"S větrem to chápu, ale jak se to může dít s člověkem?", řekl Nikodém.
10"Jsi učitelem lidu, který od počátku stojí na Boží moci a přitom o ní nic nevíš?", odpověděl Ježíš.
11"Neříkám ti naučená moudra, ale vyprávím svědectví. Mí žáci mluví o tom, co zažili se mnou. Žel, vy už "mnozí víte"... své, takže tohle pro vás mnoho neznamená.
12Akorát že míjíte-li viditelné věci, o kterých mluvím, jak potom chcete neminout ty neviditelné - z Ducha?
13 se nějaký člověk vydrápat vlastním úsilím do nebe a tam si všechno ověřit? Věřit tedy můžete jen svědectví toho, kdo shůry sestoupil a je tak zároveň Syn Boží i člověk.
14?15Putovali jste pouští a hromadně umírali na hadí uštknutí, než Mojžíš na Boží pokyn přibil bronzového hada ke kůlu a zdvihl do výšky. Každý, kdo k němu pak v důvěře vzhlédl, zůstal naživu. Mé svědectví je stejné, jen tady a teď jde o víc... než o dočasný život.
16A to všechno proto, že vás má nebeský Otec rád až tak, že poslal a do rukou vám vydal svého vlastního Syna, aby kdokoli k Němu v důvěře vzhlédne, zůstal naživu.
17Ne, Jeho poslání není kádrovat vás a soudit, ale umožnit vám záchranu, a spolu s vámi všechno stvoření vyrvat zmaru.
18Kdo to v důvěře přijímá, ten už není pod mocí soudu, ani nutkavého vlastního. Právě naopak - kdo nepřijímá Boží záchranu ani z viditelných rukou člověka-Syna, je souzen skrz naskrz... už teď!
19Ten soud spočívá v začarovaném kruhu: Ačkoli k vám přichází světlo, vy se svým zlem utíkáte do tmy v obavě, že by mohlo být osvětleno a zviditelněno.
20Ze strachu se tak v každém z vás rodí nenávist ke světlu, bránící vám o to víc přijít blíž. A protože bez světla nemůžete dojít osvícení, kruh se uzavírá.
21 je však sám k sobě pravdivý, světlo neodmítá a pak jen s úžasem zjišťuje, že to ne on, ale Bůh sám v něm a s ním jedná!“

Aha... takže Bůh to za nás jako vlastně všechno udělá Sám? My si můžeme klidně zatím hodit šlofíčka! Tak to je vážně dobrá zpráva... Dík! Hmm, hmm... ještě kdyby tak někdo... zív... za nás... zív... k tomu světlu došel... Chrrr...
Crrrr!!!!


29.11.2016
O absurdní víře i absurdním odpuštění - v rubrice Rozmluvy

22.11.2016
Právě když jsme šli kontrolovat stráže, spadl shůry... ne přímo rozkaz, ale takový... poučný materiál. O jednotě, o soudržnosti, o společenství... No zkrátka co vám budeme povídat, neposlouchal se moc příjemně. A zvlášť ne po tom všem bouřlivém dunění, co se tu z nitra hory vzkazů ještě donedávna ozývalo a co nás nejen usvědčilo ze solitérismu, ale ještě si budeme muset i hledat náhradu za jednoho místního učitele. To je hned, člověk něco prehistorického plácne...
V nás třeba taky i pouhé slovo... "stádečko"... nebo "hromadná vztahovost"... budí víc pocit paniky než těšení. Jsme totiž samotáři. Dvě veverky, co už při běžně přeslechnutelném zadupání utíkají vysoko do koruny Stromu, aby pak dolů "statečně"... házely šišky :-)
Jasně že jiné je to při vzájemném otevírání se konkrétnímu člověku nebo konkrétním... pár lidem, tam paniku střídá empatie. Ta, alespoň nám, ovšem právě při hromadném kontaktu... třeba s publikem... nefunguje. Jsou "zpěváci", co dokáží vycítit přesně, co je "ve vzduchu", naservírovat davu, co si žádá, ví komu fandit a komu se smát... Jsou profesionální baviči i buřiči. Pro ně je hračkou zapojit kolektiv do kolektivu a vytvořit (bio)masu. I v církvi. "Mi" před kolektivem spíš prcháme a kdyby Ježíš neřekl to svoje: "Kdekoli se sejdou (byť jen) dva nebo tři v mém pověření, tam já sám budu mezi nimi"... asi bychom se rozpakovali vůbec nazývat se "kristovci".
A teď do toho najednou "spadne" pořad o "společenství církve"! No, raději si to slovo překládáme opisem: Společenství... Božích dětí, Ježíšových přátel, Jeho následovníků, nebo možná dokonce... Jeho orchestru? Jéé, slyšeli jste, jak to ťuklo kladívkem o... cimbál?
Být osamělým písničkářem (byť rozšafně hned ve dvou tělech), to bychom snad ještě nějak zvládli, ale být na plný úvazek jedním z nástrojů orchestru? Třeba úplně druhé nebo třistatřicátétřetí... housle? Nebo další trumpeta? :-D A co dokonce jeden z těch vůbec nehrajících, co pořád jen někomu obrací noty?...
Vida, vida... problém není jen v samotářství, ale i pýcha, že?
Kristův orchestr už tu hraje dlouho, příliš dlouho na to, abychom mohli i jen jeho noty klidně smést ze stolu a říct si "to svý nevadíííí..."
Pořad jsme si tedy poslechli a...
vylezli na strom :-) Pro další odpuštění...
Snad někoho z vás přitom netrefí... šiška. v rubrice naTWRdo

8.11.2016
Krása spasí svět! To je provokativní titul nového pořadu v rubrice naTWRdo.
Je to pravda? Petr Vaďura, člověk, který vedl (coby rozhlasový redaktor) rozhovory snad s každým významnějším současným česko-slovenským teologem, to aspoň tvrdí!
Máme mu to věřit? A co když je to jen další úhybný náboženský manévr, jak se zalíbit světu "rozumněji", než pořád jen přes toho "bláznivého" Ježíše? Něco stravitelného i pro ty... duchovně opatrnější, pro "něcisty", jak jim říká profesor Halík. Pro ty, co se sice už silácky netváří, že věří jen na co si "sáhnou", ale zároveň ještě nedoufají v nic "osobního". Prostě jen připouští nějaký vyšší princip, bitevní rovnováhu dobra a zla tam "nahoře", nebo boha s malým "b", kosmickou energii... universální zákon, moudrost... a nebo... právě krásu.
Jenže ten "bláznivý" osobní biblický Ježíš nás z kýžené rovnováhy pořád vyvádí a ujišťuje, že... i ta nejnepatrnější Boží síla a moudrost je větší, než ta největší naše... či dokonce jakéhokoli zla! A ústy drsňáka apoštola Pavla dodává: Máte-li naději ve "spásu" jen pro tenhle život tady... pak jste fakt největší náboženský trdla ze všech lidí!
Krása spasí svět... vykřičník nebo otazník?
Co je to svět asi není třeba vysvětlovat. Co je to Krása s velkým "K" nám autor pořadu úžasně osvětlí sám. Zbývá tedy jen posvítit si na to, co v příspěvku není předmětem uvažování, totiž na spásu samu: Co to vlastně je ta spása?
Záchrana? Hmmm... ale od čeho? Od koho? Kým? Nebo je to jenom nějaký obecně platný... způsob úniku? Něco jako průlet červí dírou ze zamořeného vesmíru kamsi do věčnosti? Ale je vůbec cosi jako život mimo čas?
Jaká je spása o které mluví ten... divný Ježíš? Ano, divný, protože nejvíc diskutovaný, nejvíc nezaškatulkovatelný člověk všech dob, právě ten, co tvrdil... a tvrdí, že bude tvrdit stále, až do skonání světa, že je Boží Syn přišlý na zem v lidském těle! A k dovršení všeho (na rozdíl od všelijakých zbožštěných mocipánů tohoto světa) to dokázal svým zmrtvýchvstáním! Nejen před těmi popsanými více než pěti sty očitými svědky, ale hlavně tím, že s námi všemi něco dělá dodneška! Buď nás čím dál tím víc přitahuje... a nebo odpuzuje! V jeho přítomnosti neexistuje zlatá střední... široká... cesta.
Autor úvahy, Petr Vaďura se v ní ovšem o Ježíši takřka vůbec nezmiňuje! Záměrně tak provokuje, aby v instantně provokační době, je-li to vůbec ještě možné... vyprovokoval naši pozornost. Neváhá nechat Krista mluvit jen jakoby zpoza opony pojmu, který naši pozornost tolik přitahuje: Krása.
"Aby mohla spatřovat krásu, musí být naše duše krásná! Toho ale člověk není schopen sám od sebe, aniž by byl Bohem proměněn a naplněn..." říká se v pořadu. A ještě také:
"Protikladem krásy není ošklivost nebo banalita, ale kýč! Kýč je napodobování krásy bez schopnosti vyjít při této činnosti z podstaty DUCHOVNÍHO principu bytí! Neboli: Kýč je napodobování krásy bez pravdy, bez ducha a bez lásky... Kýč předstírá krásu. Často s omračující nádherou, aby nebylo patrné, že neobsahuje vnitřní pravdivost a lásku...
Oproti tomu krása je projevem vnitřní pravdivosti, ať už v umělecké tvorbě, ve vztazích lidí, a nebo právě v duchovním životě..."

Ne nadarmo se v Žalmech a v mudroslovných knihách Bible zpívá o "živé" Moudrosti a Kráse, která byla parťákem Bohu při tvoření vesmíru.
Ano, velká slova... ale i kdyby tohle kráťounké rozhlasové uvažování mělo být pro někoho jen o té spáse "pro teď a tady", stojí za poslech a zamyšlení! Je v něm tolik myšlenek, je tak hutné... že je nutné, poslechnout si ho alespoň dvakrát... třikrát... A dost! :-)

1.11.2016
Víťa Liboška nám na vzkazníku nechal krásný vzkaz. A jak jsme si o tom povídali, začali jsme si to poznamenávat a najednou koukáme, že je to poněkud nad rámec zdvořilé odpovědi a že i tematicky se nám to už vymklo z osobní odpovědi spíš do obecné úvahy. A dokonce tolik, že kdybychom všechno chtěli vložit na vzkazník, celý by ho to ucpalo :-) A tak raději odpovídáme... sice taky veřejně, ale jinde - v příhodnější rubrice.
Tak máte-li i vy chuť a čas sledovat, co pramínek myšlenek Víti Libošky způsobil, jak se v našich intelektuálních korýtkách a emocionálních nádržích rozvodnil a možná i rozbahnil :-) můžete navštívit rubriku Rozmluvy

12.10.2016
Dnes bychom se s vámi rádi podělili o naši novou, ještě malou, tentokráte ne jarní, letní, podzimní ani zimní... zkrátka sezonní... ale o takovou docela celoroční básničku. Možná se to může zdát jako celá věčnost, co jsme zde nějakou básničku vysadili, ale věřte, je to jenom chvíle :-) ONA CHVÍLE-MI PŘIPOMÍNÁ CELOU VĚČNOST

5.10.2016
Začal skutečný podzim. I když vlastně to pravé šustění listů... papíru vypukne až teď v pátek a v sobotu, kdy budeme volit své Losny a Mažňáky podle nejlepšího vědomí a zmanipulování. Než se za vším znovu zavře voda a štěbetaví ptáci odletí do teplých krajin... nebo horkých křesel? Ostatně na zdejší věčně zelené diskusní pláni už je taky evidentně "po ptákách". Asi vyčkávání na nové jaro. Ba ne, spíš na další provokaci :-) Nu ať tak či onak, doufáme, že zatím nepohrdnete alespoň malou předvolební úvahou (okořeněnou vlastní dobovou hudební ilustrací).
Volíte Krista a nebo Mažňáka? To je asi snadné - o vaší odpovědi nepochybujeme, ale co takhle: Volíte Krista a nebo Losnu? To už je těžší.
Ať je barva vaše jakákoli, nevyzraďme nic... co nevíme! :-)
V rubrice naTWRdo.

21.9.2016
Pozor, pozor, na naší malé zelené zahrádce právě začíná Hodinka obrany proti "černé magii" - učebna číslo 13 - Rozmluvy ;-)

7.9.2016
Doslechli jsme se, respektive dočetli, že zde kolují jisté řeči o dětinskosti. A dokonce prý snad jednoho z nás! To samozřejmě nemůžeme přejít jen tak... bez povšimnutí. Proto vězte, že bereme věci do svých rukou a v první poprázdninové a zároveň poškolní naTWRdlé hodině se budeme za trest věnovat pořadu právě na toto... mezi námi dospělými... neoblíbené téma. Teolo... i psycholo...žka, Brigita Vimrová, nám nyní provede revizi výpočtu zdánlivě jednoduché matematicko-sociální rovnice:
Velký kluk + velká holka = velký vztah (v ideálním případě dokonce snad i manželství!) Což ovšem platí za naplnění skutkového předpokladu opuštění věcí dětinských.
Tak, zapomněli jsme ještě na nějaký studijní předmět? Nebojte, i chemici si při poslechu přijdou na své!
Připravte si přezůvky a sejdeme se v posluchárně rubriky naTWRdo
A jako hudební kulisu si zatím o přestávce můžete pustit třeba... Včerejšího muže zítra.
(...je babí léto, je žeň žen
a lány vztahů zralé na sklizeň
je babí léto, je žeň žen
už balíci se valí strništěm
je babí léto, je žeň žen
a třásně lásek letí obzorem...)

22.8.2016
Omlouváme se za rušení ještě stále prázdninového klidu, ale snad to nebude tak trestné, jako rušení toho nočního.
Babí léto nám už zvoní v uších a ze strnišť světa se pomalu začínají valit balíci se svými švestičkami. Do tříd, sboroven, sborů a sborečků.
Na nebi se za jejich šťastný návrat, stejně jako za ten náš, denně křižují tisíce letadel. Doufejme, že to není jen v náhlém povznesení těla... ale i ducha.
A dole pod nebem nikým nespatřené ruce už zase češou třásně letošních lásek do vůně sládnoucího, divoce utrženého ovoce.
Šeď si jen zvolna probíjí cestu naším vnitrozemím a tak aspoň večer pokradmu uždibuje z každodenního koláče.
Možná by tahle naše první (po)prázdninová ochutnávka mohla ještě týden počkat... vždyť předností zdejší "věčně zelené" kuchyně je snaha, aby každé z předkládaných soust vydrželo co nejdéle... neokorat... akorát... co si člověk nakousne - a nadrobí, to má taky hned sníst, že jo? :-)
Takže mo(u)dří už vědí, je to právě týden a den, co bývalý poustevník Petr von vechtr uspořádal na svém letním sídle 1.ročník festiválku poněkud ostýchavých písničkářů - VECHTR 2016. Jsa osloven (či oněměn) geniální myšlenkou českého velikána Járy Cimrmany, a nechtěje přitom troškařit, zřídil uprostřed lesa, takřka na zelené mýtince nejen hospodu, ale rovnou... Open Air festival - pouze pro účinkující! :-)
Jménem spolupořádajícího týmu tímto chceme poděkovat všem zúčastněným za kolektivní vi... víru, všem vlastním sponzorům, že si vyšetřili čas a zaplatili cestu. Panu Banjo...vi speciálně ještě za donesené dobro...ty. Panu Rosťovi za nefalšovanou vůni dálek. Správci panství naopak za velmi domácké přijetí, vroucí písně... i kotlíkářskou polévku. (Pozor, nezaměňovat! :-)
A nakonec, nebo vlastně předně, Majiteli vesmíru (k jehož slávě se ostatně celé setkání konalo), za nadýchanou modrou oblohu a vzdušné... duchovní... dary. Nebo aspoň dárky :-)
Těm, kterým bylo "souzeno" dorazit netřeba říkat více, těm, kterým tohoto dopřáno nebylo, posíláme malou zavařenou ochutnávku:
Petr von vechtr, Caine-mi a Sbor dobrovolných hlásičů - "Zastav to svý spřežení"
(protestsong proti neuváženému zapřahání barev do šedého jha).



29.6.2016
Sice si tu čas od času připomínáme, že jsme Boží děcka, ale už trochu zapomínáme, co by to bylo za dětství bez pohádky! Ať už na dobrou noc... nebo ráno... nebo i třeba na celý dobrý den :-) Ne, nejsme včerejší, víme, že v dnešní době stačí dětem "tablety" a celý den se pak dá prožít... nebo prospat... skoro jako v pohádce. Jenže, děti, poslouchejte, oproti těm vyprávěným pohádkám jsou ty tabletové pořád jen trochu... dvourozměrné. Placaté. Až jednou vaše děti přijdou domů s nějakým "jednorozměrným" světem v kapse, možná pochopíte...
Jasně, dosti mudrování a sem s tou pohádkou... ať už je to za námi.
Ne ne, tahle by se vám vážně mohla líbit! Je totiž o tom, jak se jeden člověk, tedy konkrétně Syn-člověk, jehož příběhy si tu čas od času vyprávíme, jak se potkal se skutečným super hrdinou! S takovým dávným Hulkem! :-) Tak schválně... při kolikátém řádku uhodnete, co je to za příběh ve vašich... ohmataných jednadvacítkách? ;-)
(Mk.X,xx) v rubrice Rozmluvy

20.6.2016
Co se to s námi stalo? Lze "TO" vůbec vysvětlit? Tím spíš někomu hodně inteligentnímu, kdo si ale stejně myslí, že sme... se buď pomátli, nebo aspoň nechali zblbnout. Vždyť věřit v dnešní době "na něco"... nu dobrá, to by se ještě dalo pochopit - všichni holt chceme být nějak tajemní a zajímaví, ale věřit takhle "odevzdaně" n ě k o m u? Notabene někomu, koho si ani nelze prolustrovat, proklepnout na internetu a už vůbec ne si na něj sáhnout! Někomu... o kom se dají vést tak akorát přinejlepším akademické debaty?
Ano, ano, "Mi" víme, minulý týden jsme se tu podbízeli s letním odlehčením a šup! - už jsme zase zpátky s obvyklou náloží...
Co je těžší: Tuna peří nebo tuna železa? Taky to byla vaše oblíbená dětská hádanka? Dneska, když už jsme dospělí (nebo se tak aspoň umíme víc tvářit), zůstala tahle otázka vlastně stejná! Jen se možná lépe zamaskovala:
Co je těžší: život plný mělkých nebo hlubokých slov?
Ano, obáváte se správně - v rubrice naTWRdo opět přitvrdíme :-)
Tenhle pořad z archivu Rádia 7 sice bude podle časomíry kratičký, ale o to hutnější a méně stravitelný na jeden letmý poslech. Pan Petr Vaďura, známý jinak spíš coby moderátor filosofických a teologických rozhovorů (i na stanicích Českého rozhlasu) se tentokrát sám postavil za přednáškový pultík a trochu... trochu to (s)hrnul. Pokusil se totiž vysvětlit (někomu hodně inteligentnímu ;-), co že se to s námi vlastně stalo? (Děje... a bude dít?)

15.6.2016
Léto je za dveřmi. Prázdniny, festivaly, tábory, vandry... spousta legrace. To si vyloženě říká o nějakou vtipnou historku. Ale že nemusí být přímo z natáčení, že ne? To je dobře, protože... to se pořád ještě... teprve stále... chystá :-) Ale ze života by asi být měla, co? Ach ano, rozumíme... hlavně letně, bez naTWRdlých konotací. Dobrá :-) Tak "Mi" zkusíme vyloudit vám na tváři jemný úsměv, shovívavý... Prostě takový, co se dá schovat i do vlaku ;-) Takový ten úsměv jako sváča na cestu :-)
Ehm... v rubrice Rozmluvy.

6.6.2016
Jak někomu... možná i sobě samotnému... vysvětlit, proč Bůh vlastně dopouští ty různé... no... někdy až zkoušky ohněm? Samozřejmě vysvětlit tak, aby to nevyznělo jen jako rady a porady všeho druhu za výhodnou cenu. Za korunu (brouk) pytlík? :-)
"Mi" teď čteme (na společných koncertních cestách k vám :-) úžasnou knihu! Napsal ji český biblický vykladač v "drsném stylu" - profesor Jiří Mrázek a jmenuje se: Bláznovství víry podle Jakuba. Ne, zatím vám tu z ní nemůžeme nic pustit neb do zvukového archivu TWR ji dosud nikdo nepřevyprávěl... ale... aspoň naznačit... to "Mi" smíme :-) Takže:
Vydalo ji nakladatelství MLÝN v roce 2006 (http://mlyn.evangnet.cz/index.php?center=kupuj)
Autor tu ukazuje epištolu Jakubovu v poněkud jiném světle, než jak jsme na ní z běžných čtení a výkladů zvyklí. Tedy ne coby největší oponenturu spisům apoštola Pavla (který zdůrazňuje Boží záchranu člověka skrze "pouhou" víru), ale naopak jako někoho, kdo Pavlovy myšlenky ještě více umocňuje! Žádná propagace "křesťanství s lidskou tváří" :-) nebo dokonce přímo bez Boha, jak je apoštolu Jakubovi občas podsouváno, žádné zdůrazňování "dobrých lidských skutků", které přeci nejlépe opodstatní naši víru před světem... Ne! Apoštola Jakuba tu poznáváme jako obhájce a učitele až "bláznivé víry" - totiž víry uváděné ve skutek "věření".
Ale pozor! Právě že víry, ne jen "páchání" dobrých skutků, o kterých každý slušný a poctivý člověk ví, že dobré a správné jsou. Víry mnohdy nepochopitelné bez spolehnutí se na slova skutečně ukřižovaného... a ne jen alegoricky vzkříšeného!... Božího syna. Víry ve smyslu spolehnutí se na to, co mnohdy bez vztahu s živým Ježíšem Kristem vůbec nedává smysl a okolní svět pak namísto k toleranci přivádí spíš k ukroucení hlavy :-)
Ovšem... tohle všechno jsme tady nakousli jenom na okraj, jako oslí můstek k dnešnímu pořadu v rubrice naTWRdo, který sice není od pana Jiřího Mrázka, nýbrž od amerického kazatele Charlese Stanleyho, ale zato je... (také) o zkouškách víry ;-)

23.5.2016
Minule jsme tu poslouchali vyprávění jednoho... dalo by se říci - "velkého dítěte". A být či nebýt... děti (pozor! S tvrdým y! :-) to je dost kontroverzní téma i mezi věřícími.
"Nebudete-li jako děti, nevejdete do Božího království..." říká Ježíš - a říká to těm, kdo mu naslouchají. A protože my mu tady taky společně nasloucháme - alespoň prostřednictvím archivních pořadů Rádia 7 (z té doby :-), možná nebude od věci si výše zmíněný citát přečíst v souvislostech.
A tím "Mi" zároveň využijeme příležitosti a ocitujeme přímo z našeho vlastního (zatím nedokončeného) překladu Nového Zá...vazku :-) ke kterému nás inspiroval právě autor dnešního zamyšlení, kazatel Kája Řežábek (se svým překladatelským týmem ze sdružení "3pé").
EVANGELIUM JEŽÍŠE KRISTA PODLE APOŠTOLA MATOUŠE
(v překladu 10pé! - ano, to by bylo, abychom Káju netrumfli!... ehm, alespoň počtem péček :-)
Kapitola 18
1 Tehdy zrovna učedníci řešili, jaké že to bude v nebi a jak to tam bude zařízeno prakticky - jaká bude hierarchie, kdo největší a tak... A tak s tím přišli za Ježíšem.
2 ("'Největší'? Napřed byste se spíš měli ptát, jak se tam vůbec dostanete, ne? :-) Vždyť vejít mohou jen ti... 'nejmenší'!"). Zavolal si k sobě jedno z dětí pobíhajících kolem a postavil je před ně.
3 ("Velikost člověka se u Boha neměří na jednotky délky! Všimněte si - tohle dítě se ještě nesrovnává se svými vrstevníky. Ještě si nepamatuje křivdy ze včerejšího dne. Ještě nás všechny bere jako ty 'větší'). Tohle je důležité: Říkám vám, že neobrátíte-li se ke mně (a nezačnete-li se tak chtě nechtě srovnávat se mnou, namísto toho věčného porovnávání mezi sebou), sotva se takovými nejmenšími můžete stát! Až najednou království nebeské úplně minete!
4 Kdokoli se ale ponižuje, aby mohl začít vnímat velikost věcí kolem sebe podobně jako tohle dítě, ten už vlastně v nebeském království je... největší!
5 - 6 Kdokoli mezi vámi bere vážně byť i toho nejbezvýznamnějšího, ale s velkým vztahem ke mně, ten bere vážně mě samotného! A ještě víc: kdokoli znevažuje a odvádí třeba i jediného "maličkého" z cesty do mého světa, pro toho by bylo lépe, kdyby mu zalili nohy betonem a rozkutáleli k přehradě.
7 Běda povrchnímu světu kvůli všem možným pokřivením!... Ta budou přicházet (vždyť člověk dostal svobodnou vůli) - ale hrozné to bude pro toho, skrze koho se tak děje."
V rubrice naTWRdo

13.5.2016
"Mi" tu z produkce Rádia 7 v rubrice naTWRdo "hrneme" spíš biblické výklady a úvahy, než takzvaná... osobní svědectví, tedy vyprávění konkrétních lidí o jejich cestě k Bohu... nebo lépe řečeno o Boží cestě k nim a pak společném... chození. Vírou. V běžných médiích takovéhle věci neuslyšíte v podstatě vůbec. O všelijakých "paranormálních (společenských) jevech" se tam mluví, to ano. I "duchařina" odjakživa láká... ovšem jen do té doby, než na vás novodobá soška, obraz či digitální amulet od Velkého bratra vztáhne ruce a začne si dělat nároky.
Víra v modly je tu od počátku lidského "útěku z domova", jen její... "kabáti" se mění. Za rafinovanější materiály. V těch už pár let starých bychom přeci vypadali ošuntěle, až směšně. Vrať se do hrobu... Ježíši, teď se věří moderněji a nepromokavěji!
Zvláštní... všimli jste si taky, jak se různé "víry v něco"... nadpřirozeného spolu docela dobře snášejí? Než ovšem přijde někdo s tím nudně "nesuperstárovým" Ježíšem Kristem - s tím, který byl jen jako obyčejný, bezmocný člověk popraven... a vzkříšen? Co? I za mně?
No nic, chtěli jsme tu hlavně říct, že pokud příběhy o současném nebo alespoň nedávném interaktivním Božím jednání s konkrétními lidmi sami nevyhledáváte nebo nechodíte do nějakého živého "kristovského" sboru, asi vás taková svědectví - tvrzení, že s Bohem se "dá chodit" jako s někým velmi blízkým, zaskočí a můžou vám dokonce připadat přitažené za... číro! Nebo i velmi křiklavě přibarvené :-)
Když jsme tady před dvěma lety (takřka na týden přesně), společně poslouchali vyprávění Dr. Paula Freeda, snílka, co ve třinácti letech utekl z domova a ve třiceti pak vybudoval jednu ze tří největších misijních rozhlasových stanic světa - Trans World Radio, taky nás to napadlo... taková ta malá česká myšlenka:
Jó, dobrý, ale tyhle velké věci, tahle přímá Boží jednání s člověkem, to se může dít akorát v Americe.
Nebo nanejvýš v Medjugorie :-)
Dnešní "veselé" vyprávění vás snad vyvede... nejen z míry... ale i z omylu. (Co? Pantáto Ládíku? :-)
Zdeněk Fikejs - A Henoch chodil s Bohem... aneb zázraky dějí se nejen v Medjugorie 

24.4.2016
V září roku 2015 nás po vystoupení v rámci multižánrového festiválku v Ledcích u Plzně oslovil ředitel tamějšího terapeutického centra Mgr. Martin Fojtíček s tím, že když se tak pořád tváříme, jako že něco víme, abychom mu tedy odpověděli na tři otázky, důležité pro jeho práci s lidmi s duševním onemocněním (a/nebo mentálním handicapem). Tři otázky týkající se... naděje!
A zprvu to nadějně opravdu vypadalo... alespoň z naší strany. Hlavně podle toho, jak nám bylo do řeči :-) Ale asi by bývalo bylo lépe, kdyby nebylo :-(
Každopádně teď dozrál čas na opravný pokus. Takový soukromý, v klidu a ústraní, s rozmyslem... bez kamer a docela tiše. Jen za šustění virtuálního papíru, zvídavého nakukování všudypřítomných cookies a lehounkého potlesku věčně vděčných klapiček klávesnice.
"Rozhovor" O naději v rubrice Rozmluvy

10.4.2016
Málem bychom pro samé detektivní pátrání kolem tajemně prázdného Velikonočního hrobu zapomněli vyplout dál proti proudu s kapitánem Lukášem Targoszem. Ale on počkal a budete-li chtít, tenhle týden s ním můžete doplout až k prameni, odkud vyvěrá celá řeka slov! K srdci.
Stačí se nalodit... a naladit na třetí pokračování pořadu "Kormidlo člověka", věnovaného tentokrát zvláštní moci bezmocných. V rubrice naTWRdo

4.4.2016
Dnes budeme s šéfinspektorem Pavlem Steigerem pokračovat ve vyšetřování snad nejzáhadnějšího detektivního případu všech dob. V bulvárních médiích označovaném též jako... "BRUTÁLNÍ VZKŘÍŠENÍ"!... prokazatelně mrtvého.
Jak víme, tento případ nenechává chladným snad nikoho. Alespoň ne zde v České republice. Svědčí o tom už jen prostá a všeobecně známá skutečnost, kolikrát za den se k němu běžný občan ve svém běžném hovoru vrací a mimoděk vyslovuje Boží jméno! Žel, nadarmo. Z psychiatrického hlediska jde o jasný případ potlačené skryté touhy po konečném (do)řešení.
Proto náš detektiv vychází na pomoc lékařům i dnes. Zatímco minule spolu s námi a více než pěti sty očitými svědky ohledal místo činu a objasnil nejzávažnější tzv. "přímý" důkaz vzkříšení - totiž fakt prázdného hrobu, dnes se zaměří na související dějinné důkazy. V policejní hantýrce nazývané též "nepřímé". Ovšem z hlediska objasnění skutkové podstaty činu často stejně důležité, ne-li ještě důležitější, než ty přímé, neboť hůře zfalšovatelné.
Pavel Steiger: Akta X... pardon... Akta † - Nepřímé důkazy vzkříšení.
V rubrice naTWRdo

28.3.2016
Znáte ten fór: Co mají společného Halloween a Velikonoce?
No přece prázdný hrob! :-)
Neděláme to rádi, není nám to... nám básníkům - viď Ládíku :-) úplně vlastní, ale čas od času je dobré udělat si nad Písmem malý detektivní rozbor. Vzít fakta do hrsti a poslat je... do "laborky". Ke znaleckému posudku nějakého vyhlášeného analytika. A protože o Halloweenu se přemýšlení moc nosit nebude, využijme k logické expertíze prázdného hrobu raději hned teď... stále aktuálních svátků Velikonočních! Co vy na to pane Steiger?
Pavel Steiger - Případ prázdného hrobu - jak prosté, milý Watsone!
V rubrice naTWRdo

21.3.2016
Milí studenti našeho dálkového námořnického semináře. V dnešní - už druhé - lekci pořadu Kormidlo člověka se podíváme hluboko do minulosti. Vlastně takřka až na úplný počátek, a zkusíme si tam spolu se dvěma dobrovolníky - Evou a Vaškem... pardon... Evou a Adamem - něco jednoduchého zpackat. Následně se to potom pod vedením profesora Lukáše Targosze naučíme zase dát pěkně do pořádku... No, nebo se s tím alespoň srovnat :-)
Račte dál. Katedra theologie a rétoriky, zelená učebna v rubrice naTWRdo

7.3.2016
"...Někdo má dar psát a dělá písmem zázraky, někdo písmem škodí. Proto nepíšu, je to příliš silná zbraň.
Kdybych věděl, ale nevím - a přesvědčovat někoho o věřím, to je na mě moc silný šálek, to je tak černý kafe, že toho se bojím a vůbec se za to nestydím..."

Tééééda, Ládíku! Nikdy by nás ani ve snu nenapadlo, nikdy by nám ani na mysl nepřišlo, že právě ty napíšeš jednou úvodník k pořadu... Lukáše Targosze!
Ale dobře nám tak! Za léta v rodině Nebeského Tatínka už bychom měli vědět, že... "co je pro člověka nemožné, ba nepředstavitelné, to učinil Bůh, aby zahanbil... naší domýšlivost i strach :-) (volně shrnuto a přeloženo z 1.listu Korintským apoštola Pavla)
Pravda, původně jsme chtěli vyvěsit úplně jiný Lukášův pořad, ale takováhle nahrávka na smeč od samotného "kapitána" a navíc doplněná o brilantní hlavičku z tribuny... (lidu) od "průměrného diváka", to se prostě nedá jen tak odpálkovat! :-)
Tak jo, tak si dnes trochu zaslovíčkaříme. Zazní tu pár dobových perliček a citátů od osobností jako třeba Julius Caesar, Bill Gates, Václav Havel nebo Jára Cimrman... a pokusíme se i odpovědět na známou otázku z písně jedné neznámé skupiny: Jakou cenu slova mají, která... chce i nechce se nám říct?
Povídat si budeme tedy opět o Velkých i malých slovech. O těch, která říkáme okázale nahlas, jelikož se nám až příliš chtějí říct, ale i o těch, která křičíme velice tiše a obezřetně, jelikož se nám až příliš okázale nechce, říkat je nahlas ;-)
V rubrice naTWRdo

29.2.2016
Četli jste někdo knihu nositele Nobelovy ceny Williama Goldinga: Pán much? Možná jsme tady o tom už mluvili, ale dnešní povídání v rubrice naTWRdo jednomu prostě nedá, si znovu nevzpomenout.
A možná ne jen jednomu, ale třeba i dvěma... a víc. Tak otřesná to byla kniha! O dětech, co na rozdíl od všech dospělých přežily leteckou katastrofu a zachránily se na... opuštěném ostrově... Autor popisuje den po dni, co se z nich v tak neuvěřitelně krátkém časovém rozmezí - žádné milióny let - stalo.
Ale možná že ta knížka, ostatně jako každá knížka, která zůstává silná i pár okamžiků (či let) po přečtení, je vlastně spíš o nás - Božích dětech - a o tom, v co se... přirozeným evolučním výběrem... pozvolna měníme. Jako nějací trosečníci na opuštěném ostrově zvaném Země. Kdesi v moři vesmíru.
Příběh sice končí "zázrakem" - nakonec se objeví rodiče - a řítící se kola evoluce, co ještě před pár okamžiky vypadala nezvratitelná, a už i takhle stála životy těch "nejslabších", jakoby náhle běžela... v myslích pozpátku, až náhle mizí v zapomnění. Jakoby mávnutím kouzelné hůlky. Nebo možná hole - berličky, na kterou všichni tak trochu spoléháme, akorát ji spatřujeme každý v něčem jiném?
Tak nějak alegoricky podobně je ten zvrat našeho života popsán i v Bibli. Syn (či Otec?) člověka, přicházející skrze oblaky... skrze mlhu... "vlčí mhu". A tak mnozí ani nevíme, že jsme vlastně tajnými fanoušky Star treku, ač ho navenek proklamativně nesnášíme :-)
...
P.S:
"Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je nanejvýš užitečné. Vyučuje nás a usvědčuje, napravuje a vychovává ve spravedlnosti, aby byl Boží člověk dokonale připraven a vybaven ke každému dobrému dílu." - píše apoštol Pavel kolegovi Timoteovi (2.Tim.3,16-17) a autorka dnešního pořadu, Marie Frydrychová, ho připomíná.
A možná by tedy bylo dobré připomenout si hned ještě jednu věc z Bible - abychom případně předešli zbytečným nedorozuměním :-) - totiž zmínku, jak rozeznat pravé proroky od falešných. Jak? No přece podle toho, že na jejich slova dojde! :-)
Takže... až uslyšíte Marii mluvit o různých ožehavých problémech současnosti, prosím, nepodezírejte ji a priori z konjukturalismu. Všímejte si spíš stáří tohoto pořadu! Vždyť v roce 2010 jsme neměli o budoucí Syrské genocidě a tisících uprchlících ještě ani potuchy, v médiích se dál řešilo hlavně že peníze budou zas o něco dražší a že v přicházející krizi nás nečeká nic dobrého. Jen bída a úpadek... hospodářství.

20.2.2016
Ehm... ne že bychom neměli po ruce ty už dlouho slibované kontroverznější pořady (žádný strach, budou příště!)... ale zdejší obsáhlá diskuse (mimochodem díky za ní, a i "Mi" se nenápadně připojujeme pár myšlenkaMi - v rubrice Rozmluvy), nás zeleňáky, donutila přece jen se trochu začervenat a zopakovat si význam... ještě i jiného umění, než jen hrát, zpívat, básnit a kázat... Umění naslouchat! :-) V rubrice naTWRdo

15.2.2016
Jakoby Jákob i jakoby já zas / kopeme studny na poušti v nás / je bezedná k ránu tma neumytá / ale Jákob se drží a mně už svítá...
zpíváme zase Mi... v písničce Jakob i já
Možná někdy nejsou věci... nebo lidé a jejich pohyb kupředu vidět taky proto, že se nepohybují moc do stran (jasně, bývalo to zřetelnější, když byla jenom jedna :-), ale spíš do hloubky :-) Třeba jako když člověk hloubí studnu.
Tímto děkujeme našemu věrnému průměrnému posluchači a velkému fandovi lidstva, Ládíkovi, za mírné pobídnutí ke zviditelnění. Něco ve stylu "hyjé Vi dva!"!
Na oplátku se mu pokusíme udělat radost rozhovorem taky s jedním takovým... fanouškem... národního týmu lidstva. O hloubení zasypaných (českých) studní v nás, a knížce, kterou o tom napsal, něco málo povypráví David Loula v rubrice naTWRdo

4.2.2016
Pan Richard Wurmbrand svou knihou snad obměkčil naše srdce, a tak si můžeme dovolit po čase zase trochu přiTWRdit :-)
Krom "Kreace" je dalším z nepopulárních témat: Církev. Odvážně a s plně nabitým zásobníkem otázek na něj tentokrát zacílil ostřílený evangelický farář - pan Jiří Gruber. K čemu tu vůbec je? A nebylo by nám na světě bez ní přece jen lehčeji? Zkrátka takové povídání pro začátečníky :-) Chceme říci zelenáče. Už jen z barevné kolegiality ho tu nemůžeme minout! :-)
V rubrice naTWRdo

24.12.2015
Malé děti už asi spí, ty větší si ale ještě teď můžou rozbalit jeden malý dárek. Ne, není ničím v porovnání s tím velikým, co jsme si dnes mohli připomenout a ani není z nebe, z věčně zelené rajské zahrady... jen z takové virtuálně zelené zahrádky. Není přímo od Trojjediného Boha... jen zprostředkovaně od "dvojdomého" člověka. Písničkáře... básnílka :-)
Všem, kdo mají domov, nebo alespoň dům, či třeba i jen malý pokojíček, přejeme teď, aby tam mohli spočinout v lásce a poklidu i po další dny a aby se tam mohli mít rádi.
A těm, kdo nemají nic z toho svého jistého, poutníkům tady na zemi zvěstujeme Dobrou novinu, že jeden volný pokoj... "převyšující všechna pomyšlení" je ještě volný a připravený vždy pro každého.
Díky, Pane Ježíši, žes do toho šel... a nevzdal to, ani když jsme z tebe hned po narození udělali uprchlíka. Tak snad aspoň dneska... (je tu pravda trochu bordel, ale)... vítej doma!

Caine-Mi - Vánoce ve válce


14.12.2015
Máme tu zase Advent v plném proudu. S kazatelen, kamenných i virtuálních, zní rozličná poselství, jak se máme uklidnit, uvolnit, utišit, postit... zkrátka připravit se. Jenže... Jak to udělat fakticky? Jak to dokázat!... skloubit praktickou, materiální lásku k bližnímu s tou pokojnou a idylickou? Jak být tichý a povznesený v hektické předvánoční volební kampani vůkol, za křečovitého úklidu kompromisů doma a při skandovaném dohánění restů v práci? Máme si utrhnout ruku, vydloubnout oko... nebo třeba zlomit nohu? - jak radí Pán Ježíš v jednom ze svých kázání? (To samozřejmě nejen proto, aby nás vytrhl od fascinace známým úslovím: Hledáš pomocnou ruku? Najdeš ji na konci svého ramene :-)
Ne! Na přípravu na skutečný život je i naše sebekulturističtější ruka krátká.
Když člověk pročítá v Písmu, co všechno předcházelo příchodu Božího Syna-člověka na svět, nelze si nepovšimnout, že to nebyla žádná pokojná idylka. Josef a Marie na tom sice byli v daleké krajině a cizím městě... kde se ocitli díky jistému byrokratickému vládnímu předpisu... o něco lépe než uprchlíci - vždyť rozuměli řeči - ale ani tak je nikdo nevítal s otevřenou náručí. Skončili... v garáži. (Aby Marie alespoň nemusela rodit v tramvaji - jak o tom strhujícím způsobem zpívá osamělý písničkář Filip Pýcha).
Ne, není třeba si v Adventu lámat kosti. Okolnosti... jsou již rozehrány.
I "Mi" chtěli raději jen mlčet a očekávat... ale Ládík s Banjem byli tak provokativně vtipní (alespoň tady na vzkazníku), že to nešlo :-)
Ačkoli jejich velký sen jim zatím nesplníme a výše... nebo na vzkazníku vlastně níže zmíněnou dvojosobu si necháme, až nám opravdu sklapne, něco k lepšímu už dnes nabídneme... od dvojosoby vlastní :-)
Zdejší pozorný návštěvník si jistě všiml, že teď v prosinci hodně hrajeme. Nebo ne hodně, ale roz..hodně víc než kdykoli předtím. Dokonce máme 17.12. živé vystoupení v televizi!
Ládíku, zadrž zatím svůj dvousečný katovský meč nad našimi hlavami - Prima ani Nova to není! Ani ta česká... národně čistá ;-)
Snad nyní dostatečně sami... tneme do vlastních řad.
Malým hudebním výkladem Ježíšova podobenství o hřivnách - v rubrice Rozmluvy.

17.11.2015
Možná je nejvyšší čas zapálit taky malou svíčku. Nejen na hrobech svých blízkých... mysleli jsme spíš na hřbitově vlastních snů a přání. Vždyť tolik jich člověk za život pohřbí... a kolikrát ani neví kde. A přece se pořád... někde... jako zázrakem... ještě rodí další. Příroda?
Kdysi jsme zvonili klíči a chtěli být lepšími, než ti, kterým jsme se nechtěli podobat. A teď?
"Doba je zlá ako všetko čo sa v rádiach hrá... a ked naokolo nieje nikto o koho sa opriet, i bývalý priatelia ty už sa bijú o chlieb... ako nezatrpknúť?" - zpívá slovenská kapela Živé kvety. A v knížce Rady zkušeného ďábla spisovatel C.S.Lewis popisuje fungování zla:
Zlo dělá věci, jako by byly takové, jaké je vidíme. I když nejsou. Má krom hladu a přežranosti, krom otupělosti a moci nad naší první signální nervovou soustavou i další účinné zbraně. Dvě z nejosvědčenějších jsou: Strach a násilí. Dost dobrý hřbitov naší chuti být lepší... i v tom neviditelném.
Dezertéři se vždycky stříleli. No jo, ale co když nám jich teď z války utíká tolik, že už na ně ani vlastní "vojenské" soudy nestačí? - ptá se méně zkušený ďábel toho zkušenějšího.
Pak je třeba vzbudit v zemi takový strach a násilí, aby je odpráskli sami "civilisté"! V zájmu svém a hlavně všude, kam se utečou před válkou schovat.
Jenže... jak toho docílit prakticky, pane ďábelský?
To je přece snadné, mladíku. Strachem! Stačí pouze mezi ně nastrčit svého "důstojníka", nejlépe se samopalem nebo trhavinou! Ať všichni vidí a pocítí na vlastní kůži, že "dezertéři" neutíkají z hrůzy před násilím, nýbrž sami tu hrůzu přinášejí. A pak ani nemusíš moc vystrkovat růžky, hesla "Zabte je!" si budou psát sousedi na plot sami.
Možná je nejvyšší čas zapálit malou svíčku. Nejen na Národní třídě, nejen na hřbitově. Prostě kdekoli. I tady na zahrádce. Malý plamínek, který se vždycky promění na kousek tepla a světla.
Boží Syn říkal, že nás budou zabíjet na ulicích a vydávat "polním" soudům... a přitom si myslet, že to dělají pro Boží slávu. Kvůli "mému jménu" - rozuměj, kvůli vztahu se mnou - přijdou ještě mnohé těžké chvíle a vychladne lehkost i láska mnohých...
Caine-Mi - Těžká chvíle... lehkého děvčete




3.11.2015
No vida! Úplně vám to vyrazilo dech, že? Ale nebojte, nám taky! I "Mi" ten dokument shlédli na jeden zátah a... takřka bez dechu. Teď už ovšem netrpělivě... spolu s vámi :-) vyhlížíme "nášup". Copak nám asi nebeský Zahradník připraví na tento týden? Určitě, jak u Něj bývá zvykem, zase předčí... pardon, přeroste... všechna naše nejvšednější očekávání :-)
Vžžžžnnnc! A je to tu!
Země - mladá planeta?
Cože? Že by prorocké slovo v jazycích? Hmmmm... tak ne.
Tenhle starší půlhodinový dokument snad ani není potřeba komentovat nebo jakkoli upravovat. Takový má tah. A "Mi" to máme tím pádem bez práce. Ani ho tu vlastně nemusíme vyvěšovat, stačí, když kliknete na výše uvedený odkaz... A přitom, jako bonus, se ještě dozvíte, že krom oblíbeného Rádia 7 existuje u nás i TV 7!
Nuže, vzhůru na orbitu! Země je ještě mladá! :-)
Ne/příjemné*) zamýšlení, přejeme!
------
*) nehodící se škrtněte ;-)

28.10.2015
Tak nám někdy připadá, že jediné "velké Biblické téma", které ještě i v naší ee (esotericko-ekonomické) společnosti zůstává horké - a ne jen vlažné (ano, schválně používáme ta Ježíšova "známá" slova z Apokalypsy), zkrátka které dovede ještě někoho i dnes řádně dopálit... a nebo zmrazit (přijde na to :-), je téma: "Boží stvoření". Tedy teorie vzniku vesmíru a života v něm, která se odvíjí od tvůrčího Stvořitele na počátku všeho a která "za bláznovství" považuje současnou oficiální evoluční teorii, vymyšlenou a vyučovanou poslední dvě staletí tak, aby se člověk mohl "legálně" stát na Stvořiteli nezávislým. A tím Mu pochopitelně i přestat být zodpovědný! Za život a vůbec za celé svěřené dílo.
Žel, někdy je tohle téma i v církvích až příliš "horké", a proto - snad aby nedocházelo ke zbytečným rozkolům - je raději nenápadně odsouváno k ledu. Ovšem ne tak v Bibli! Tam se, aby bylo jasno, o počátku mluví hned na počátku - a to jak "Starého Zákona" (Smlouvy), tak i Nového - v "Janově evangeliu".
Možná je tedy čas... zase po čase... do toho i na písničkářsko-věrozvěstovatelských stránkách trochu praštit. A někoho naštvat! Ne, to je samozřejmě žert. To, co tu uveřejňujeme, děláme pro radost! Hlavně sobě :-) ...ale v naději, že snad i Nebeskému Tatínkovi a pak... třeba alespoň jednomu jedinému člověku na světě. I kdyby ho jen půlka měla být... :-)
Nu, snad to nebude neslušné, když tu dnes, jako Kristovci, "uděláme reklamu nekřesťanskému filmu", a to výběrem a sestřihem těch nejpodstatnějších faktů z něj. Námětů k přemýšlení, o kterých se jinak "mezi námi civilizovanými, vzdělanými, inteligentními a hlavně pevně zabydlenými lidmi" mluví a přemýšlí až tak málo, že na ně musí upozorňovat "blázni, fanatici a poutníci bez domova".
(Rubrika naTWRdo doufáme též odpustí, že dnes nepůjde o pořad z archivu TWR, alias Rádia 7 :-)
Výběr z filmu Kolaps Darwinismu...



19.10.2015
Tak jo, tak jsme to tedy zkusili a... dobrý! Ptáte se co? Ale! Copak vy jste nic nepoznali? Ani podle té dlouhé pauzy v rubrice naTWRdo? No přece že jsme si minulé kázání opravdu vzali k srdci a živili se "syrovou Biblí"?! Tak to tu minule radil pan Otakar Vožeh z Rádia 7, alias TWR.
No a dobrý! Žádné zažívací potíže! Proto si dáme dneska nášup na stejné téma! Aby i vám lépe dotrávilo :-)
A komu se to zdá nechutné, má smůlu, jelikož u nás neplatí (jak jste si asi už podle návštěvnosti všimli ;-): "Náš zákazník, náš pán“ :-)
Pan překladatel a badatel, Antonín Zelina, by o sobě sice asi neřekl, že je kuchař, ale možná by se přirovnal spíš ke skladníkovi... neboť v dnešním pořadu radí: "Čtěte Bibli... tak jak je! A hlavně - UKLÁDEJTE SI JI... v srdci!" Blíží se dlouhé, hladové zimní večery :-) V rubrice naTWRdo

15.9.2015
Jak známo, králíkům Bobovi a Bobkovi se z vyhřátého klobouku nikdy nechce. Ale co teprve veverkám Caine a Mi z vyhřátých Klobouků u Brna! :-) O takové hostině, jakou nám po koncertě doma udělal (i s divadelním představením!) herec Tom Tomešek si můžete nechat jen zdát.
A asi i proto, když jsme přemýšleli nad výběrem kázání pro tenhle týden (z archivu Rádia 7), ihned nám na mysl vstoupilo... musí to být něco o jídle! Pan Otakar Vožeh sice svými promluvami nikdy po nacpaném bříšku moc nehladí, ale jeho příspěvek s názvem: O sycení se syrovým... ne masem, ale... Písmem, byl dostatečně k tématu, takže... dobrou chuť! A hlavně pak také zažívání. Zvlášť v autobuse to bývá někdy problém, že?... Ládíku :-) V rubrice naTWRdo

7.9.2015
Pohádka o Jonášovi a velké rybě. Znáte?
Jasně! Tu přece znají i neznabohové :-D Co ale asi už nevědí, je, že jeden starý a moudrý a vážený pan profesor tvrdí... (vlastně tvrdil, protože teď už je sám školáčkem na jiné... mnohem vyšší škole než na jaké učil tady), že to vůbec není žádná pohádka, ale příběh každého z nás!
Odvážná myšlenka, že? A proč si to vůbec myslí?
Nebudeme prozrazovat. Mi nesmíme ani naznačovat:-) Zkuste hádat a nebo si to poslechnout sami. JAN HELLER, Petr Vaďura - Jonášův "žalm" a naše zaklapnutá víka. V rubrice naTWRdo.
P.S. Stejně je to bezva, viďte, že díky Rádiu 7 (alias TWR-cz) mohou kazatelé některé věci tvrdit i po smrti. Dokonce s dvojnásobnou Váhou či dvojitým Významem. Zkrátka "tWrdit :-D

1.9.2015
A je po ptákách! Tedy po prázdninách. Konec lenošení! Opět otevíráme naší rubriku naTWRdo s novým biblickým výkladem.
A proč?
Už jsme tady o tom mluvili vícekrát, ale dobrá - opakování je matka evergreenů: Protože zákon přirozené duchovní entropie velí: Nevyvíjíš-li úsilí jít vpřed, jdeš automaticky vzad! Přeloženo do češtiny: Nevyvíjíš-li úsilí vnímat a tvořit něco lepšího než si žádá okolí nebo okolnosti, suneš se pomalinku, ale jistě do pangejtu pouhého tlachání až klevetění.
Hmm... triviální příklad: V dnešní "stártrekovské" době, kdy je možnost si načepovat do flashky nebo přelít do empétrojky za jedinou noc tak neuvěřitelné množství živé či mrtvé vody... ehm... všelijaké skutečné hudby i mluveného slova (ať už z živého vysílání či z internetového archivu celého světa), a ty se přitom spokojíš s kulisou třeba i jen zdánlivě "neškodného", pohodového média pro (pod)průměrného posluchače, a necháš-li se jím dennodenně plnit, dusit klíčky vlastních myšlenek a snů lepidlem cukrové vaty hitů a slov... (a aby to nebylo fádní a náhodou někdo nepřeladil, tak okořeněného čím dál více pikantními třešničkami drbů), pak... to dřív nebo později musí skončit zvracením nebo zácpou.
No no! Nepřehánějte! Jsme chlapi, ne? O ženských ani nemluvě! Něco vydržíme! Zvracíme a zácpy máme přece všichni, tak nech ty kecy mladej! Ještě ti nebylo šedesát a tvrdíš, že jsi potkal Abraháma?
Vzpomínáte? Takhle oponovali Ježíšovi, když jim řekl, že chléb a hry prostě v Božím království... rozuměj - v Boží blízkosti... nestačí! A titíž oponenti by možná teď dodali: Hele "vi Mi", jenže tady Superstár taky praví, že člověka nešpiní to, co do něj vchází, nýbrž co z něj vychází! (Mt.15,11). He! Jak to jde dohromady s tou vaší už pomalu fanatickou kritikou našeho všeobecně oblíbeného... jak říkáte... tlachání a vymejváren, co?
Buďte v klidu, jde to dohromady docela dobře!
Totiž... všimli jste si, kolik lidí automaticky papouškuje, co slyší právě z tak nenápadných, podprahových... akusticko-vizuálních zdrojů? Nenechme se mýlit! To, čím si plníme hlavu, se prosakuje mnohem h l o u b ě j i, než jen do myšlenek. A Ježíšova slova, že... "člověka nešpiní co mu do hlavy vchází, ale co mu z ní vychází, protože to vychází z nasáklých h l u b i n jeho srdce", ta pak opravdu platí!
Ano, možná trochu dlouhý a zbytečně drsný úvodníček na začátek školního roku. Možná. Ale možná taky, že právě to největší nebezpečí bývá často to nejnenápadnější.
Žel, ani tohle varování ještě není konec. Nestačí se totiž před něčím uchránit a opevnit v nějaké stávající nedobytné pevnosti! Podle výše zmíněného "přírodního" zákona je ještě třeba vyjít... vpřed. Aspoň maličko... nepatrně... jeden krok... jednu píď... a Nebeský Tatínek už sám pak přidá další! Jinak... zabydlení, zabednění a neohrožení, budeme sice stále dál driftovat na sever... (a pak samozřejmě hned zase na jih :-), ale automaticky přitom pomalu a jistě pořád vzad!
Charles Stanley - Náš čas v rubrice naTWRdo

26.8.2015
Asi se tu sotva najde někdo (z vás tří :-), kdo by pozorně nesledoval všechny zdejší rubriky a napjatě neočekával, co nového se v nich zase zazelení. Ale rubrik je hodně, tak raději zašťouráme lopatkou do kypré půdy ještě i zde - na prostranství takřka veřejném a průchozím.
Předně tu máme smutnou zprávu pro všechny, kdo si vystáli frontu v předprodeji na naše listopadové předskakování v klubu Modrý Trpaslík: Vypadá to, že ve Třebové už nás nepotřebují! Minimálně tedy ne v té České. Copak? - ptáte se? Že bychom trpaslíkovi nevyhovovali barevně? A nebo se obává, aby si vedle tak velkých profíků jako jsme Mi, Znouze nepřipadala hloupě, a proto nás raději nahradí nějakými laiky? Pardon, ne nějakými, ale jedním konkrétním... Laikem.
Každopádně pro vás, příznivce... ehm... profesionálnější hudby, to znamená vystát si... jinou frontu :-)
A nebo se s tím - slovy Písma - smířit dřív, než svůj dar donesete na oltář :-)
To druhé oznámení už bude veselejší - ba pro někoho možná až k popukání: V rubrice Básničky přibyl další exot...ický exemplář. Nenechte se ovšem zmást jeho prozaickým až matematickým názvem - "NAPŮL DVOJNÁSOB". Uvnitř je to... plus mínus... kosínus... čistá lyrika :-)

10.8.2015
Možná, když teď máme v naší rubrice naTWRdo takové menší prázdniny od pravidelných biblických výkladů a teologických disputací, mohli byste si třeba sami (kdo máte chuť, samozřejmě - žádný nátlak, Ládíku, neboj ;-) poslechnout něco z internetového archivu Rádia 7 alias TWR-CZ. Například zdejší audioknihy. Ty ostatně ani volně stáhnout a jen tak přetlumočit u kdejakého kováříčka nelze. Chcete-li je slyšet, musíte opravdu ke... no, alespoň k podkováři :-) Má je tam ve virtuální výhni pěkně přehledně vyloženy ještě asi měsíc po odvysílání.
I "Mi" jsme se tam nedávno hrabali v popelu a objevili mj. hezkou... skoro až intimně napsanou a nezvykle profesionálně namluvenou knížku George Coopera: Josefův příběh. Ne, není to nic hluboce teologického... ani zrovna aktuálního, ale je to zvláštně opravdické a celá knížka má takovou... jak to říct... čistou náladu. Člověk se po jejím poslechu cítí čistší nebo alespoň necítí špinavější. A to ani s odstupem času.
A protože první kapitoly už co nevidět ze stránek Rádia 7 zmizí, máme tu odkaz pro vás, kdo právě něco tvoříte "jen tak rukama" a nemáte tudíž zavařený hlavový procesor. Když třeba louskáte buráky... (a nebo kroutíte volantem a pohvizdujete z okénka na holky :-), tohle je akorát pro vás (a vaše pasažér(k)y) :-)
George Cooper - Josefův příběh

29.7.2015
Víte, že kolega, písničkář Honza Řepka vystupoval o prázdninách ve švýcarské televizi? Fakt! Podívejte se :-) A co takhle Caine-Mi na nějakém velikém křesťanském festivalu? Nu, schválně... jestli poznáte, kde tohle bylo?
A nebo... že by jen sen? Sen jedné bílé, prázdninové soboty, co není na mapách festivalů?
A proč s tím vlastně děláme takové tajnosti a neřekneme všechno narovinu, že? Ano, přesně takhle se ptali učedníci svého času i samotného Ježíše: Proč s tím děláš takové tajnosti a mluvíš pořád v podobenstvích?
A co jim odpověděl?
Aaaale... raději si to přečtěte... a co se našeho "festivalového vystoupení" týče i posuďte a pobavte se sami :-)
V rubrice... ne klepy, ale "Klipy".
Caine-Mi - BYL TO SEN... SOBOTY BÍLÉ

16.7.2015
Vy nás ještě neznáte, ale až nás poznáte... zjistíte, že jsme vlastně jen takoví Dva bubeníci s doprovodným zpěvem :-)

7.7.2015
Ano, ano, přesně jak píše Ládík – chtělo by to tu naší zahrádku hezky zastřihnout, prolejt, prohnojit.. pak už stačí jen jít a rozsévat. A že to nikdo nečte? To nevadí, Mi stejně budeme psát :-)
Podobenství o rozsévači ještě trošinku jinak v rubrice Rozmluvy ;-)

29.6.2015
Prázdniny! To magické slovo z dětství. Voní rybízem a třešněmi ze sousedovy zahrádky. A jak asi zavoní z té naší?
Možná... bychom mohli naTWRdlé ovoce, co tu zrálo celý rok, nechat chvíli jenom tak měknout a červenat, a tady si zatím černé na zeleném číst... nebo se dívat, kdo má ještě chuť a umí to... i do jiných rubrik. Dnes a příště třeba do Rozmluv ("Mi" víme, spíš by se měly jmenovat samomluvy :-), ale pak zas i do dalších. Do Básniček... Klipů... a tak.
Co nejdětinštější prázdniny!... přejeme a děkujeme za celý vzájemně učednický rok ;-)

22.6.2015
Kdo jste spolu s námi nakousli minulý týden nekvašený audio chléb Kateřiny Hodecové a Karla Řežábka s názvem: POKORA JE... HUMUS, asi vás trochu zklamalo, že jste se nakonec ani při pozorném, soustředěném, případně opakovaném poslechu nedozvěděli proč? Proč je pokora... to... no... ten humus?
Aspoň že mezi námi zahrádkáři není... takové slovo nevhodné nebo pejorativní, že? Ale stejně - otázka proč zůstává. Ačkoli asi jak pro koho. Vtipálek Ládík se jistě již (opět :-) dovtípil sám, a vám ostatním oba protagonisté pořadu napoví dnes... ve druhém a závěrečném pokračování nekonečného seriálu o pokoře ;-)
V rubrice naTWRdo.

16.6.2015
Celý víkend, kdy jsme byli na cestách, jsme se trápili tím, jaký pořad do rubriky naTWRdo by byl pro tento týden ten pravý. A jaký napsat úvodník? Čas strávený na táboře... tedy v Táboře... se již naplnil a Mi odjížděli každý jiným směrem a doufali, že nám Tatínek napoví, o co se teď s vámi můžeme podělit. A opravdu... než jsme dojeli domů, příběh pro úvodník byl odehraný, stačilo ho už jen sepsat. A pořad se k němu nabídl sám.
Takže opět – v rubrice Rozmluvy si můžete přečíst trošku delší úvod k pořadu Pokora je... humus.

8.6.2015
Dnešní úvaha v rubrice naTWRdo je kratičká a proto, v obavách, aby nám Ládík nevyčinil, že to flákáme, jsme k ní napsali takový dlooooooooooooouhatanánský úvod.
Jestli je humorný? Určitě! K popu... i k popunkání.
O humoru "v Kristu" v rubrice Rozmluvy

1.6.2015
Tak máme dnes den dětí! A to je nejvyšší čas, začít pomýšlet na poslední věci člověka. Pěkný, milý, osvětový pořad na dané téma nám tentokrát věnovala sehraná dvojka "bavičů" z Rádia 7 - Kateřina Hodecová a Jakub Limr. První otázka, kterou si v něm s lehkostí hráčů počítačových stříleček pokládají, je... milé děti:
Co je vlastně po smrti?
Tak šup! Plechovku s kolou do jedné, brambůrky do druhé ruky a hlavně... hlavně odpočívat v pokoji!
Je to fakt hustý!
V rubrice naTWRdo.
(Je ten úvodníček dost (blöck)metalový, Ládíku? :-)

25.5.2015
Dnes se v tichosti rozloučíme s knihou Davida Nováka Evangelium (ne)obyčejných.
Proč v tichosti? Pšt!... protože každému se to přece už někdy stalo, že provedl věc, která se nedá... nejen odčinit, ale ani nijak ospravedlnit. Ničím. Takže to tu nechceme moc hlasitě rozmazávat. Každý (pokud je alespoň trochu statečný), o tom ví své. A také o rozsudku, který vyfasoval:
Pozvolné, leč trvalé... ohryzávání svědomím!
A pak s tím tedy nějak žijem. Občas to vyplave napovrch víc, zabolí hodně... občas se to daří opít. Rohlíkem drobných radostí.
Kniha úvah nad Evangeliem Ježíše Krista i pro ty ne..obyčejně oslovitelné končí právě takhle drsně - vyprávěním o neospravedlnitelném selhání! A to hned dvou velmi významných Biblických postav. Přesto tajně doufáme, že minimálně jednomu člověku - ano, tobě Ládíku ;-) dnes pan Novák udělá radost. Tedy ne tím samotným povídáním, to bychom si zase asi  kladli příliš vysoké cíle :-) ale větou, kterou pronese mimoděk na závěr a která je dle našeho názoru hoooodně "fanouškovská":
Člověk (rozuměj tedy v množném čísle lidstvo!) se s tím musí poprat!
Hmm...
Akorát... namítne možná nějaký šťoura, tohle už přece dávno vím! I bez Nováka... i bez Ježíše. V čem je tedy to Evangelium?
A "Mi" nenápadně naznačíme... pšt! Podívej se do telefonu! Nebo do mailu! Už ti to přišlo? Ta zpráva! Jaká? No ta:
Vše je prozrazeno! Uteč! Dokud to jde!
Že nepřišla? To je divné... Tak to ti teprve přijde! Každý už ji dostal! Někdy. Jenže každý taky dobře ví, že utéct je zbabělé. Nejhorší je, že k ní nebyla přibalena žádná zázračná pilulka, co by dokázala zahnat útěk na útěk a navrch třeba i dodala rvavou náladu.
Evangelium je ale v jiné, v té druhé zprávě... v té psané mnohem méně křiklavým písmem, v té, co máme jako vodotisk každý na své ploše pořád před očima. Tak dlouho, až jsme ji možná už přestali vnímat a začali brát jako... tapetu. Jako samozřejmost. Začíná podobně... blbě, ale končí... líp:
Vše je prozrazeno!... Neutíkej! Já ti budu krýt záda, až se budeš rvát.
A pak je tam ještě vyryto jakoby do písku to známé: Aniž já tebe odsuzuji! A drobnými písmenky pod tím: I kdybys byl už celý ohlodaný, jako ohryzek, já tě nezahodím! Spolu dojdeme dál... nebo blíž (záleží odkud se díváš), než kam by ses kdy dostal sám, byť za ideálních okolností!!!
A tohle je konečně ta Dobrá zpráva? - zeptá se šťoura.
Ještě ne. Tu uslyšíš teprve ve chvíli, kdy téhle uvěříš a půjdete do toho společně.
Věříš... Mi? ;-)
V rubrice naTWRdo.

18.5.2015
Tak se nám to fandění pořád nedaří a nedaří, co? Ládíku? Prolistovali jsme v knize Davida Nováka Evangelium (ne)obyčejných pár kapitol dopředu a stejně vždycky skončili u toho "svého", jak říkáš. Totiž u problému: Kde vzít sílu? Nebo alespoň tu drzost :-)
Nedávno říkal Déma na koncertě Znouze: Nač to pořád řešit? Ať tak nebo tak, člověk si musí stejně nakonec pomoct sám! Znáte přece to přísloví: Hledáš-li pomocnou ruku, najdeš ji na konci svého ramene!
Jenže nás přitom hned napadne: To by to dopadlo!
A je po fandění.
Ale jiný si klidně řekne... s Bořkem stavitelem: Dokážeme to? Jasně!
A další potom jen s Patem a Matem dodá: A je to! (Tu) :-)
Legrační situace, víď? "Mi" možná máme malou víru!
Nebo že by měli všichni ti upjatí... na Krista... malou víru? Myšleno ve své vlastní ruce, když se pořád tak spoléhají na Boží rámě. Jenom tu pak nehraje jedna maličkost: Obvykle jsou to právě ti upjatí ne na své ruce, ale na Krista, kdo vydrží až do konce.
No nic, o sebevědomí a jistotě... navenek i uvnitř... už nechme rozmýšlet samotného autora v kapitole, kterou jsme mu pracovně nazvali: Dobrá zpráva pro nejistě sebejisté.
V rubrice naTWRdo.

13.5.2015
Bylo nebylo, za devatero horami a čtvero řekami slévajícími se do páté, stál v jedněch dveřích poblíž plzeňského náměstí zlatý... patentní zámek a za ním - tajemná komnata! Vlastně to nebyla jen jedna komnata, byl to celý příbytek, ve kterém se svými rodiči žil byl... malý princ. Nebo skoro malý princ. Jeho dědeček se totiž jmenoval Princ, ale on už byl spíš jen tak napůl malý, napůl velký. A napůl princ a napůl punkáč. A právě napůl zázraky se děly v jeho "tajemné komnatě". Neříkalo se jí však vznešeně - "tajemná", nýbrž prostě jen zkušebna a ani tomu, co v ní od osmdesátých let minulého století vznikalo, by tehdy nikdo asi nedal přídomek - zázrak. Byly to zkrátka jen... kapely! Vznikl jich tu možná tucet a další do tuc tuctu tu nahrávaly své první písničky.*)
Po létech - to už byl zámek vyměněný, malý princ zarostlý a tak trochu na jiné planetě - v jiném městě, a do zdejší tajemné komnaty spící... se vypravil jiný malý velký snílek, chlapec jako Fík (ze skupiny Laik, která právě zde kdysi rovněž srůstala), aby tajemství tajemné komnaty znovu objevil a (nejen) spící obyvatele za zámkem probudil... nějakým novým skorozázrakem. A věřte nevěřte, v těchto dávno již zapomenutých místech mohla tak ještě jednou vzniknout nová kapela!
Jaké to bylo? Či nebylo? A jaké to je? Být přitom?
Můžete si to zkusit. Kouzelná skříňka dokázala zaznamenat zvukové dění toho večera i jeden malý zrakový vjem jako ochutnávku tónů a barev... Barev vlastně ne, obrazový záznam je černobílý, ale naše nálada tam a vaše fantazie tady jistě černobílá nebude :-)

audio - Caine-Mi a Caine-Mi-trio živě v plzeňském "BBC" (Bývalém Bytě Caina) 23.4.2015 - v rubrice Mp3

video - Caine-Mi-trio zpívají tamtéž Jaro na křížové cestě - v rubrice Klipy

*) jen pro informaci
Ball Bearing, 3 Dřeváci, Disharmonici, Druhý raz na ťavach, Jaksi Taksi, Jazzová rýma, Kuličkové ložisko, Laik, Ložisko, Mocela Umbra, Naivní Tlusťoch, Navzájem, Orchestroy, Otrlý hubeňour, Panoptikum, PPLP, Product of Jožžin & Caine company ldt. a synové, Samovar, The Rockles, Traband, Tri kozols, Trio rozvrat, Vrámci možností, Z ničeho nic, Znouzectnost... aj.


10.5.2015
Nejen Ládík je evidentně neschopen slov nad smělostí avantgardního režijního ztvárnění Ježíšova podobenství v minulé kapitole knihy Davida Nováka Evangelium (ne)obyčejných, a tak možná i proto se autor v dnešním pokračování vrátil raději ke klasičtějšímu pojetí výkladu, to jest: Otec = Bůh, oba ztracení synové = lidstvo.
Ajajaj! A už se nám zase v uších rozezněl starý dobrý Ládíkův varovný hlas: Hej "Vi", proč hned tak silná slova?! To nemůžete lidstvu trošku fandit?
Nu, nevíme jak v hokeji, v tom jsme opravdu poněkud národně zaostalí, ale v životě to bývá těžké fandit po výprasku, natož "nezaslouženém" :-) U prvního - u toho tzv. špatného, "marnotratného" syna - tam se dá jistá ztracenost či zatracenost ještě pochopit, ale u nás "poctivých", co se fakt snažíme zůstat věrní?
V dnešní kapitole, nazvané (námi): "Dobrá zpráva pro potivé... plné zášti", autor na základě Ježíšova podobenství vysvětluje záhadu, jež celé lidské dějiny vrtá hlavou mnohým andělům - Božím poslům, totiž... proč je tak těžké přijmout Dobrou zprávu dobrému člověku?
V rubrice naTWRdo.

4.5.2015
Co říct úvodem k další kapitole z knihy Davida Nováka Evangelium (ne)obyčejných? Nejprve snad že má název: Dobrá zpráva pro (ne)duchovní rodiče a potom, že v ní autor zvláštně uvažuje nad verši jednoho z nejznámějších Ježíšových podobenstvích - (i "Mi" jsme ho tu už probírali, vzpomínáš Ládíku?): Podobenství o (dvou) ztracených synech (ev.Lukáše 15.kap). Jenže pan "režisér" Novák tentokrát posunul dramatický úhel pohledu a hlavní roli "otce" odvážně - pro tuto chvíli - nesvěřil Pánu Bohu, jak bývá obvyklé, ale nám samotným! Zatímco uvolněnou příležitost ke ztvárnění ztracených synů obsazuje prozatím našimi... učedníky? Blízkými? Bližními?...
Kapitolka je opět krátká, ale hutná :-) V rubrice naTWRdo.
(A kdyby vám tohle jako úvodníček připadlo odfláknuté... pšt, napsali jsme ještě jeden... ale ten byl zase příliš dlouhý, takže zralý tak akorát do upovídané rubriky Rozmluvy).

30.4.2015
Ne každému se asi zadaří poslechnout si nás teď v sobotu naživo před Znouzí, tak tu alespoň nabízíme smíchaný a malinko pokrácený (doufáme, že dostatečně :-) audiozáznam první poloviny našeho vystoupení minulý týden v památném BBC (Bývalém Bytě Caina) v Plzni. V místě, kde vznikly a zkoušely mnohé kapely, třeba:
Ball Bearing
3 Dřeváci
Disharmonici
Druhý raz na ťavach
Jazzová rýma
Kuličkové ložisko
Ložisko
Naivní Tlusťoch
Navzájem
Otrlý hubeňour
Panoptikum
PPLP
Product of Jožžin & Caine company ldt. a synové
Samovar
Vrámci možností
Znouzectnost
***
...a své první demáče tu nahrávali:
Jaksi Taksi
Laik
Mocela Umbra
Orchestroy
The Rockles
Traband
Tri kozols
Z ničeho nic
aj.

Je nám jasné, že kdo ve čtvrtek 23.4. byl v těchto památných prostorech, už se asi mnohem více těší na druhou polovinu záznamu - na vystoupení posledního seskupení, co zde zatím vzniklo, respektive mělo premiéru - na Caine-Mi-trio. Ale to až zase příští týden ;-)
Zbývá dodat, že celou akci zorganizoval Fík z Laiků - Fíku díky! - a že velké poděkování patří také místním - Martině a Honzovi, kteří ochotně připravili občerstvení a dostatek míst k sezení, ležení i stání. (Stání nikdo nevyužil :-) A hlavně že "podium" umístili pietně přesně do kouta, kde před téměř sedmadvaceti léty odehrála jeden z "tajných" koncertů Znouzectnost.
Caine-Mi (hrají a povídají) v rubrice Mp3

27.4.2015
Radostná katastrofa! Tak se jmenuje další kapitolka z knížky Davida Nováka Evangelium (ne)obyčejných, kterou si tu díky Radiu 7 (alias TWR-cz) budeme ještě po nějakou dobu představovat. V obou smyslech slova.
Náš pan profesor si tentokrát vzal na pomoc třeba... kolegu J.R.R. Tolkiena :-)
V rubrice naTWRdo.

20.4.2015
Pan David Novák, učitel filosofie (dokonce na dvou školách zároveň) a k tomu kazatel, sportovec a strojeně řečeno - pracovník s mládeží, vydal v minulém roce knihu:
Evangelium (ne)obyčejných
a pro Radio 7 (alias TWR-cz) ji také načetl. Zaujala nás svou "hutností", a tak si ji tu zkusíme po pár týdnů trochu představit. Tedy jestli to Ládík zvládne :-) Ale neboj, Ládíku, tohle je jiný "novák", než ten televizní. Pravda, je taky akční a docela drsňák, ale k tomu velmi sečtělý a schopný dívat se na věci - i ty teologické - v souvislostech. Třeba dnešní výklad začíná vedle Ježíšova výroku hned Franzem Kafkou...
Ale ty to dáš, viď! :-) V rubrice naTWRdo.

12.4.2015
Kdekdo asi ještě dojídáte zbytky výslužky - velikonoční vařená vajíčka. Nu... tak se aspoň pokusme být dnes v rubrice naTWRdo spíš naměkko. A pustit si třeba... jenom takové... písničky.
Nedávno jsme na vzkazníku výmluvným odkazem lákali k poslechu každovšednodenních kratičkých rozhlasových pořadů Jana Buriana o jeho hrdinech v písních. A minulý (pro upřesnění - byl to ten velikonoční týden ;-) autor otevřel téma: Andělé. Nu a světe div se, éterem poklidných vln Českého rozhlasu 3, stanice Vltava, jsme na chvilinku propluli i "Mi"! A v jaké krásné společnosti! Ne, nemusíte oprašovat facebookem zlenivělé pátrací schopnosti. Ten kousek vysílání jsme pro vás (pravda, hlavně pro sebe :-) nahráli na záznamník a dáváme si ho tu k pochlubení... Ano, víme - samochvála smrdí, jenže... někdy je zároveň i tak sladká, že se jeden neudrží. I když je ve dvou tělech :-)
Potom, úplně nakonec celého cyklu se Jan Burian osmělil, a snad proto, že byl právě "Velký pátek" (a to, jak víme, se opona v chrámu roztrhla odshora dolů), i on náhle vystoupil z dosud bezpečného komentátorského "hrobu", aby vypustil mezi své učedníky tři vlastní písně. Samozřejmě na dané andělské téma. A protože zázraky se dějí, zatímco náhody nikoli ;-) ta poslední z nich - s názvem Odložený případ - trefně a přitom poeticky jazzově dokreslila to, o čem jsme si tu minulý týden povídali zase "Mi". V úvodníčku k závěru Lukášova evangelia! Schválně... jestli budete stejně žasnout, kde se to "v tak velikém ateistovi, že se až sám bojí, aby ho za to Pán Bůh nepotrestal" :-) bere! Ta jasnozřivost! Kdo čte Bibli, zná odpověď: Apoštol Pavel ji přece rozmáchlým jazykem píše už více než dva tisíce let do města, kam vedou všechny cesty:
"...to, co lze o Bohu poznat, je zřejmé; Sám jim to zjevil! Jeho věčnou moc a božství, ačkoli jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o Jeho díle, takže nemají výmluvu... (Římanům 1,19-20).
Bez téhle závěrečné písničky by naše krátká ukázka z "andělské písničkářské kuchyně" byla možná milá, ale bylo by to málo... Případ je oficiálně odložen, ale pátrat na vlastní pěst - zatím - dovoleno jest!
Koneckonců... vždyť o nic nejde. Jen o takové... písničky ;-)

6.4.2015 - Velikonoční pondělí
Pláčete ještě?
Pán Ježíš nechtěl, aby nad ním lidé plakali... To se praví v úvodu dnešní závěrečné části výkladu Lukášova evangelia, podle původního zpracování někdejším "zlobivým" americkým kazatelem Wernonem McGee. Pro vysílání v češtině jej připravila rozhlasová stanice rádio 7, alias TWR a "Mi" jsme si dovolili vystavit ho tu v rubrice naTWRdo.
Pláčete ještě? Proč vlastně nemáme plakat nad umučeným Božím Synem, ale - jak On sám nás vyzývá - nad sebou samými?
Pláč pokání, pláč touhy po odvrácení se od nesmyslné cesty a možná i od marností vlastního života totiž otevírá dveře Božího království - říká tu pan kazatel. A také, že Ježíš Kristus dobře věděl, co dělá a že až do poslední chvíle měl události ve své moci a vůli. Odehrávaly se podle Jeho rozhodnutí!
Věříme tomu?
My si obyčejně myslíme pravý opak. Ježíš Kristus, ten dobrý a spravedlivý idealista se stal jednou z dalších obětí justiční zlovůle mocných, případně hříčkou slepého, rozvášněného davu. Sebe pak vidíme spíš jako ty, kdo mají... nebo by alespoň mohli mít věci pod kontrolou, jen se trochu víc snažit.
Fazy2 se tu minule na vzkazníku ptal, zda-li by i on volal: Ukřižuj!
Kdyby sis myslel, že se stavíš za správnou věc, a pomáháš tak svojí rodině, kapele, přátelům... lidstvu atd. vymanit se ze slepoty a míjení, pak nejspíš ano. Křičel! Či kýval. To podle nátury.
Dav je jako mohutná vlna. Jako neprůstřelná zeď. Když se mýlí, tak není šance se mu postavit. Kdysi se Bůh a Stvořitel vesmíru... a života v něm, rozhodl dát každému člověku místo němého "srdce z kamene", srdce z masa. A vložit do něj Svého Ducha, abychom už nenesli kolektivní zodpovědnost, ale především tu osobní. Jak psáno v Bibli a předpovídáno už staletí předtím proroky. Někde v srdcích každého z nás - ne ve stádu! - je zapsáno, co je skutečná Boží vůle. Proto nemají výmluvu ani ti, kdo o ní nikdy neslyšeli. Proto můžeme a máme plakat sami nad sebou a ne nad Kristovou zdánlivou bezmocí. On přece z mrtvých vstal! Říká nám to Boží posel - anděl - u prázdného hrobu. Vstali jsme spolu s Ním i my? Ano, zatím jen právně, ale Ježíš Kristus, zvaný Spasitel - zachránce ztracených a bezmocných - Boží Syn, slíbil, že to bude i fakticky. Pro toho, kdo Jeho Ducha s pohrdáním neodmítne.
A tak naše volba už není mezi: Ukřižuj! - a mezi umlčenou bezmocí. Velký pátek a "Ukřižuj!" už je fakt! Naše rozhodnutí teď leží mezi "Bílou sobotou" a "Voskresenijem" - Vzkříšením... velikonoční neděle.
Fazyho otázka teď tedy zní:
Zastavil se i pro mě čas v zavřeném hrobě a nebo platí to, co je neuměle vyobrazeno kresbou na titulu těchto webových stránek?

2.4.2015
Mám! Mám! Podívejte! Ježek v kleci je volný... totiž chceme říci... Náš velikonoční dárek je tu! Jaký lepší termín si vybrat pro věčně zelenou zahrádku, než právě "zelený čtvrtek", že? Tak pro vás pro všechny, co stále ještě sbíráte odvahu vypravit se na nějaký náš koncert... ehm... recitálek, i pro vás, co už jste jej statečně absolvovali a co vás nezabilo, to vás posílilo :-) Zde je malá ochutnávka plodů, co zůstávají zelené, i když uzrají :-) Ale za to se můžou jíst v kteroukoli Boží dobu.
Záznam z koncertu Caine-Mi - 4.2.2015, Openmic - kavárna Potrvá Praha

30.3.2015
V rubrice naTWRdo máme před sebou předposlední pokračování výkladu Evangelia podle Lukáše. Došli jsme až k "soudnímu" procesu s Božím Synem a zděsili se, jak je ten scénář celých dva tisíce let stále týž! Modelová situace pozvolného a nenápadného růstu zla uvnitř každého člověka. Ať už jde o mocného, anebo o docela malého pěšáka, či zdánlivě jen o diváka.
Na počátku vždycky hájíme dobro. Alespoň do té doby, než se dostane do konfliktu s našimi vlastními zájmy. Potom začne být nepohodlné a my se z něj vyzouváme. A hájíme už jen "realitu". Tak tomu alespoň říkáme a ptáme se: Co je vlastně dobro? Někdejší názory a ideály se mění čím dál víc v pouta, tak je zboříme. Často halasně, aby to nebylo moc nápadné, že v tom jde konkrétně o nás. Změníme zákony. Společný nepřítel spojí i ty, co si dosud nemohli přijít na jméno.
A stále přituhuje. Na řadu přichází vydírání, smlouvání, diplomatické obchodování s lidským životem. Už jsme ochotni i předhodit nevinnou oběť. Pochopitelně abychom zabránili "mnohem většímu" zlu! Jenže tlama se otvírá pořád víc a už se nedá zasytit málem. Ve vzduchu je cítit příležitost urvat všechno. Původně zdánlivá maličkost - volba mezi Losnou a Mažňákem se náhle mění na volbu mezi Ježíšem a Barabášem! Ano, jistě, soudí vždy někdo jiný, my ne! Vždycky přece rozhodují nějací kati nebo Piláti. My, bezejmenní, jen voláme (nebo alespoň kýváme): Ukřižuj! Nemáme Krista! Jen císaře! Krev na nás a na naše děti!
Žel, málokdo počítá s tím, že i tuhle "modlitbu" může vzít Pán Bůh vážně.
Ten starý pašijový příběh je příběhem každého z nás. Marně děláme mrtvé brouky a místo čertů na zeď malujeme zajíčka na vajíčka. Velikonoce jsou proces uvnitř těla každého člověka.
+ + +
Ježíš sám v předvečer zatčení... Ježíš před malými a poslušnými, co si jen trochu vybíjejí zlost... a co?
Ježíš před veleradou "spravedlivých"... Ježíš před vrchním protektorem... před králem... a nakonec před... anonymním davem. A co? To bylo tehdy a tam!
Ale kde kdo volá Jeho jméno i teď a tady - po dvou tisíci letech! Slyšíme ho dnes a denně místo citoslovcí... místo kleteb. Co ale voláme? Ukřižuj? Nebo prosím, pomoz? To je otázka! Veliká noční otázka pro každého z nás.

23.3.2015
Dnes si tedy znovu poslechneme výklad Ježíšových "prorockých" slov o konci světa, na základě textu z Lukášova evangelia... Kdo máte odvahu, pusťte se do toho rovnou - v rubrice naTWRdo. A kdo ne... posilněte se ponejprv naším malým "angažovaným" humorem":
Potká student psychiatrie kolegu z teologie a povídá:
Čoveče, dobře jsem si vybral! Jaké já měl vždycky problémy s dlouhým vedením! A teď už je krásně kompenzuju unáhleným jednáním!
Hmm, dí na to budoucí farář, to nic není! Vzpomínáš, jaké já měl vždycky problémy s malou vírou? Vidíš, a stačilo pár semestrů... už je pěkně kompenzuji "mesiášským syndromem"! :-)

18.3.2015
Co se nestalo... tedy, vlastně stalo: Připravili jsme do rubriky naTWRdo další díl výkladu Evangelia podle Lukáše a přemýšleli nad úvodníčkem. Jenže o čem to vlastně tentokrát je? Jak to ve zkratce říct?
"Malá apokalypsa"!
Ano, tak se totiž odborně nazývá pasáž Evangelia, kde Ježíš předpovídá budoucnost a dělá trochu bu bu bu! Alespoň na první... poslech. Ale co na druhý? Požádali jsme proto pana Goog..la (v Bibli se mluví o jistém Goog..ovi a Magoooogovi... snad to nejsou příbuzní ;-)... o "ověření" souvislostí. Ty nás pak zavedly až k velmi zajímavému audio výkladu "malé apokalypsy" od docenta Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy - pana Jiřího Mrázka. Zaujal nás natolik, že jsme se rozhodli ho sem - do už rozjetého seriálu Světem Bible vsunout. Podsunout vám ho. Jako zpestření.
A tutéž pasáž, ovšem už v obvyklém podání p.Pavla Vopaleckého, resp. Dr.Wernona McGee, si poslechneme příště. Je "fascinující" (dodal by jistě pan Spock s jedním pozdvihnutým obočím), jak Boží Duch může každému člověku odkrývat trochu jiné souvislosti.
Příjemný a pokud možno... vzrušený poslech!
Biblický text: Lukášovo evangelium 21,20-36
(pořad je převzat z Ranního slova, vysílání ČRo Vltava)

10.3.2015
Je správné spolupracovat s ateistickou vládou nebo firmou? Platit daně státu, který Bohem pohrdá?
Čí bude... komu bude patřit jednou po vzkříšení (o kterém tak rád mluvíš) tahle žena, když tady byla ženou sedmi mužů?
Ty přece učíš odpovídat ano! nebo ne! - tak nám tak odpověz! (Zda bude pak možné tě chytit... a obžalovat...)
Tak a podobně se tehdy ptali ti správní, příkladní, moudří a svým způsobem mocní... Pána Ježíše Krista, aby Ho mohli zkompromitovat. Aby se Ho mohli - a to i sami před sebou - zbavit.
A takhle se ptají... ptáme... dodnes, když si připadáme zdánlivě správní a oproti jiným... svým způsobem moudří a mocní, takže nějaké ty kydy o odpuštění nás jenom zbytečně znejišťují.
A jak Ježíš odpověděl? Zvláštní věc - opravdu ano a ne... a přitom Ho nedostali! Přitom naopak ti, kdo Ho přišli obžalovat, odcházeli sami obžalováni! Jak je to možné? Jak to udělal?
Poslouchejte další díl výkladu dobového záznamu "evangelisty" Lukáše. V rubrice naTWRdo.

3.3.2015
Vánoční kometa na veliké hvězdnaté obloze už odplula v měsíční lodičce kamsi do šatníků a zásuvek s rodinnými fotografiemi. Opelichané kostřičky kdysi voňavých, chlupatých stromečků odkutálel vítr dál od sídlišť... a zatím ještě - díky Bohu! - nenasytné popelnice spolykaly polámané, bezduché a už nikým nemilované... ač přece ještě nedávno za výlohou tak svůdně pestrobarevné... hračky z Číny. A hle, naše nebe už se taky trhá! Snad aby pomalu udělalo místo pro jinou zázračnou a "velikou noc"?
Cože? Velikonoce? Už zase?
Ano, už zase! Znovu a znovu, po kolikáté už? A co my... s tím?
"Mi" probíráme archiv se stovkami a stovkami různých pořadů Rádia 7 (alias TWR), a ne a ne najít ten, který by se na nás usmál a řekl: Hola, "Vi" dva! Já jsem ten pravý pro tenhle týden! Copak to neslyšíte?
Neslyšíme. Nebo spíš slyšíme jakoby všechny buď mlčely a nebo se jen krčily v nejzadnějších lavicích s omluvenkou: My zrovna chyběly...
A konečně!... Sice malinko se zpožděním (naši dva posluchači jistě prominou :-), ale přece jen:
Vzpomínáte? Loni jsme přerušili vyprávění apoštola Lukáše, právě když se v něm schylovalo k Veliké noci! K té, v níž si praví Izraelité připomínají své zázračné vysvobození z duchovního i tělesného otroctví ve zdánlivě "všemocném Egyptě"... a praví Kristovci zase zázračné vysvobození člověka ze zakletí duchovní i tělesné smrti ve zdánlivě "všemocném Babylóně". A máme-li Lukáše nechat, aby to dovyprávěl včas, je nejvyšší čas :-)
Milí... Ládíku a Fazy2! (přehlédli jsme někoho?)
Po malé přestávce vás vítáme zpátky ve "Světě Bible", rozhlasovém seriálu na motivy kazatele Wernona McGee, který systematicky, kapitolu po kapitole čte a vykládá "svatá Písma".
V rubrice naTWRdo.

23.2.2015
Holky jsou asi citlivější k tomu, co je tzv. ve vzduchu. Co se teprve chystá. Jiná věc je, jak s takovými "podprahovými informacemi" pak naloží, zda si z nich vezmou jen to dílčí, například co se bude na jaře nosit a působit přitažlivě... anebo třeba něco... až globálně prorockého. Zajímavé je, že v dávných společnostech, kdy si ženy mohly o otevřené politické kariéře nechat jen zdát, prorokyně už byly! A ne málo. I v Bibli se o nich mluví... bez despektu.
Ládíku, tebe tím sice zřejmě nepotěšíme, ale "náhodou" jsme si poslechli jednu, už 5 let starou úvahu "jedovaté babičky všeználkové" (to je tvé kódové označení, vzpomínáš? :-) - a ta nás, v souvislostech s krvavými událostmi ve Francii, neponechala klidnými...
Ano, pravda, Evangelium Ježíše Krista by mělo být hlavně o pokoji... ale možná je tím myšlen jiný pokoj, než pokojíček... náš příslovečný český - klídek.
A do toho na rádiu Proglas ještě zaznělo slovo misionáře (s italským jménem, které si žel nepamatujeme), člověka působícího léta v islámských zemích, a ten zas citoval jakéhosi tamějšího "papeže", shrnujícího poslání muslimů do dvou základních bodů:
Za prvé: Vrátit boha odbožštělému... a za druhé: vrátit mužství odmužnělému světu!
Ten misionář vysvětloval: Muslimové dobře vidí, jak západní civilizace se sice naoko stále hlásí ke křesťanství, ale ve skutečnosti je už dávno bezbožnou. Bez živé víry, bez společenství s jednajícím Bohem. A proto ji... proto nás!... islámský svět nebere jako partnery k domluvě!
Možná by se to dalo opsat: Pro ně jsme jen prázdné nádoby, v nichž obsah buď vyschl, nebo byl vylit, nebo se zkazil, a jako takové, bez nového naplnění nemají žádný podstatný význam. Zbývá je buď znovu naplnit a nebo rozbít a vyhodit.
(Dekorativní účel je zatím v té obecné chudobě ducha vůkol, irelevantní. Ostatně kdo kdy byl v armádě... anebo třeba z druhé strany - ve velké fabrice u pásu, ví o čem je řeč).
A s tím ztraceným mužstvím... (a v důsledku toho i ženstvím!) je to možná v západní civilizaci podobné. Ženy komandují a muži prasatí a kývají, aby byl klid. Ale šťastni nejsou ani jedny ani druzí. Běžná církev zvolna rezignuje na Ježíšovo tzv. "velké poslání", jít a hlásat, že Bůh o nás přece stojí a zaplatil tím nejdražším co měl - vlastním dítětem! - za naše nové, nefalšované, nebeské "doklady".
Piedestal "Božích mužů" se "v civilizovaném světě" zhroutil, tak stavíme do popředí alespoň "muže rodinného typu". A "průbojnou, samostatnou ženu".
Běžní Josefové se čím dál víc mění na Piláty a obyčejné Marie na Johanky z Arku. Už nečekají, až jim to Boží anděl nabídne nebo dokonce, že Josef zavelí: Ženo, vstaň, vezmi dítě, ještě této noci vyjdeme do neznáma... mám vizi!
A přece Bůh k nám mluví dál. A dál mnohdy způsobem, který nečekáme a skrze toho, od koho to nečekáme. A třeba ani nebereme vážně, protože na to nevypadá, není vhodně vzdělán či ustrojen.
Ve Starém Zákoně je spousta barvitých příkladů, jak si lidé hýčkali... jak si dosud hýčkáme!... své oblíbené proroky, co mluví tak, jak se zdá logické a prognosticky odůvodnitelné. A jak kamenujeme ty blázny a fanatiky kdoví odkud, co hlásají cosi, co my ve vzduchu přece vůbec necítíme!
A jindy dokonce Bůh v Bibli odpovídá na narůstající nespravedlnost, povrchnost a úpění svého vyvoleného lidu tím, že povolává nájezdníky z cizích zemí a ti to pak berou šmahem. Odvlečou do Babylónu! Do ekonomicko-duchovního zajetí.
V dnešním příspěvku (v rubrice naTWRdo), Marie Frydrychová svým nezaměnitelně břitkým způsobem "twrdí", že jsme se jako západní civilizace vzdali Krista, který jediný se může s námi postavit skutečnému zlu...
A "Mi" nesměle dodáváme... i zlu prázdnoty, zkaženosti, vyschlosti, zatuhlosti...
Ládíku... není to příjemný pořad. Ale ber to z té lepší stránky - nebude to (už) dlouho trvat :-)
Marie Frydrychová - Realita... bez Krista.

16.2.2015
Dnes nebudeme twrďáci, dnes jsme zase celí naměkko z toho, jak nás zas a znovu Pán Ježíš učí svou modlitbu... Každý den nám připomíná, ať předstupujeme před Boha vší milosti a skrze Něj, skrze Krista, se nebojíme volat – jako Jeho děti – Otče náš...! V rubrice Básničky ;-)

9.2.2015
Smrt je jediná jistota a spravedlnost, kterou mají všichni lidé! Kolikrát už jsme tuhle větu slyšeli. Zdánlivě rozumná až neotřesitelná pravda. Akorát že do ní pořád šťourá ten... no ten, co si sám říká pravda... cesta a život - Ježíš. A ještě drze tvrdí, že jako jediný ví, o čem je řeč! Volá: Lidi neblázněte! Smrt není vaše jediná jistota! Já tam byl! Kdo z vás došel až na konec a vrátil se? Jediná jistota, kterou máte, je víra!
Víra? Co ta má společného s jistotou?
A tak jsme zase u toho: Byl to blázen a nebo vážně Boží syn?
"Mi", když tady tyhle úvodníčky píšeme, tak to bereme jako že všichni, co si tu povídáme a tím povídáním se vzájemně inspirujeme, že jsme nějak víceméně věřící... důvěřující Bohu. Jenom se lišíme mírou jistoty a osobní blízkosti :-) A právě o jistotě Boží blízkosti a naší záchrany pro víc než jen úzký proužek obzoru, kam sami dohlédneme - nebo chcete-li terminus technikus - o jistotě "spásy", bude dnešní pořad v rubrice naTWRdo. Jejím autorem je opět... váš (ne)oblíbený Lukáš Targosz :-)

2.2.2015
Zvláštní. Taky jste si všimli, že většinou když si o něčem před nebeským Tatínkem povídáte, tak On Sám potom k tomu promluví? "Mi" jo. Třeba si něco přečteme v Písmu a najednou, jakoby náhodou se o tom začne mluvit i v kostele, nebo na internetu... a pak otevřeme knížku zabývající se úplně jiným tématem a ono je to tam zase!
Třeba "teď", jak jsme si povídali o Ládíkovo krásném "fandění lidstvu" a v té souvislosti pak i o G'Oldovo "nejlepším z možných světů", a vzápětí - jakoby náhodou :-) - přilétl odkudsi příspěvek pana Otakara Vožeha s názvem:
(Ale) Evangelium není o lepším světě, Evangelium je o novém světě!
A najednou nám došlo, že ta návaznost na to, co jsme si povídali, jde ještě dál. Sahá až k diskusi, co jsme tu vedli s Banjem a Fazym ohledně formy evangelizace!
Když člověk slýchá od všelijakých mis... i myšionářů o osobním Božím promluvení, o moudrých, milostných či vtipných a zároveň laskavých vzkazech - nebo dokonce o "osobní blízkosti", zdá se mu to jako inspirativní pohádka, ale když to zažije sám, najednou se ho zmocňuje... skutečná touha! Nebo aspoň jasná chuť. Chuť vydat se taky někam na cestu. S Kristem.
Teď Ládík možná pozdvihne jedno obočí: Co "vi dva" vlastně víte o dobrodružství s Kristem? Sedíce si ve svém pohodlném ghettu obehnaném státním ostnatým drátem a jen si nahlas přemýšlíte. To takový Marian Kuffa, ten by mohl vyprávět!
No dobře, ale Mi se aspoň snažíme poslouchat pravidelně na YOUTUBE vyvěšená kázání a přednášky tohoto kněze, dobrodruha a snílka, pod jehož rukama se sny mění ve skutečnost. A někdy si dokonce v porovnání s ním připadáme jako nepatrné cizopasné vši. Naštěstí ne pořád :-) Každopádně kdo jeho příběh sleduje, asi se neubrání otázce: Kde ten se tu vzal? Vždyť jakoby se zjevil odněkud z dávné minulosti prvotní církve. Z dob, kdy ještě... "Boží moc byla s nimi" - jak psáno. Ne jakoby! Ta Ježíšova moc je opravdu s ním! Stačí shlédnout třeba tyhle dva dokumenty:
Kde končí NADĚJE, začíná peklo (dokument České televize)
a Podnikateľ s dušami (dokument TV Lux)
Ne, takoví lidé se už nerodí. Oni se takovými stávají! Skrze to, jak se "pouští". Horolezci... a beduíni vědí :-)
Marian Kuffa se pustil všeho a dal život Kristu. Takhle napsané to zní sice frázovitě, ale kdo šel kousek cesty s tímhle bývalým přeborníkem v karate, horolezcem, "indiánem"... ví, že jeho život je všechno jiné, než fráze.
A jsme obloukem zpátky u "evangelizace". Totiž pro toho, kdo nechce vidět ani slyšet, je i Marian Kuffa jen "sympaťákem", co se nenechal zlomit a vytrvale jde za svým. Jenže takových je kolem nás přece spousta. Koneckonců i Mi se zatajeným dechem sledovali výstup Honzy Trávy na osmitisícovku K2. A jiní sledují jiné nadlidské úsilí dosáhnout svých pomyslných met... A mohli by o tom vyprávět. Ale v případě otce Mariana jde ještě o něco víc. O život věčný.
Žel, přestože to úžasné dílo evidentně nestojí jenom na lidské síle a odvaze, což on sám dobře ví a všude to říká, přece z úst "jeho zachráněných duší" několikrát v rozhovorech zazní: Až tu Maroš nebude, půjdu taky.
Při vší úctě k předávání "Dobré zprávy" činy a ne řečičkami... někdy slova... slova... slova, pane Hamlet, jsou prostě... nenahraditelná :-) V rubrice naTWRdo

26.1.2015
Kde se bere zlo?
Média všude ukazují karikatury zla (stejně jako ukazují karikaturu Boha Stvořitele... ehm... že se k tomu ještě vracíme :-) Představují nám zlo jako něco nebo někoho, kdo vypadá úplně jinak než my. Nějaký potetovaný zvrhlík, cizinec s turbanem, gangster s mrazivým pohledem vraha... Jak bychom se asi zděsili, kdyby na terčích veřejného mínění, na "zatykačích na nárožích" visela najednou tvář našeho milého kolegy z práce, souseda, co vždycky slušně pozdraví, když venčí pejska... bezvýrazné prodavačky od naproti...
Takhle to možná začalo... i tehdy nedávno... v Jugoslávii, než se jal soused sousedovi vzájemně vyřezávat varlata. Takhle to možná začne ve Francii, takhle to totiž bylo i před holokaustem. Lidé se setkávali na jednom tržišti, u jedné kašny, na jednom náměstíčku, a pak najednou část z nás označili a postupně přesunuli do ghetta. A část z nás dělala, že k nám nepatří. Část z nás držela hubu a krok a část z nás si pospíšila s nějakou důležitou informací...
A nebo po válce, kdy byl kdejaký sráč náhle hrdinou a kopal a střílel do ležících.
Taky jste měli babičku, která vám vyprávěla zvláštní příběhy, o kterých byste jinak neměli ani tušení? Taky jste měli dědu sládkem a radní mu posílali do pivovaru gestapáky, aby je tam opil a zbytečně nikde nešťourali? A taky si pro dědu po válce přišli dva jeho největší kamarádi? Prokázat se chyceným kolaborantem, to se tehdy počítalo! Promiň, říkali mu, přece nechceš, aby pro tebe přišli cizí! Takhle to bude lepší!
Také vám babička vyprávěla, jak si mezitím aktivní vesničané rozebrali nábytek, nářadí, oblečení, dokonce i jeden strom vykopali ze zahrady? A jaký je to zvláštní pocit, zdravit se se sousedem v dědových botách?
Ne, nakonec ho pustili, nebylo co mu prokázat. Ale vystěhovat z městečka se musel. Nakonec ho jeden uvědomělý pokrokový doktor odmítl ošetřit, když měl hnisavou angínu a nějak se to rozjelo...
Kde se rodí zlo v nás, obyčejných, slušných, šedivých lidech?
Jeden ze tří baronů v Blatné se odmítl po válce vystěhovat. Řekl, že je Čech a že ze země neodejde. Byl známým malířem. Kde se bere v obyčejných mírumilovných českých švejcích, v těch, kteří dost možná ještě pár měsíců předtím obdivovali vystavené tajemné krajiny, že najednou jdou a nemůžou-li zlomit člověka, alespoň rozřežou jeho dílo, jeho plátna na tenké proužky a nahází do městské žumpy?
Co hroznější - Bible i historie shodně ukazují, že tyhle záchvaty zla se nevyhýbají nikomu, ani Ježíšovým přímým učedníkům ne, a jediná korekce je právě živá blízkost Ježíšova slova.
Dnešní pořad Petra Vaďury a Pavla Šímy v rubrice naTWRdo je možná trochu delší, má 30 minut, ale poslouchá se jedním dechem!

19.1.2015
Pokračování výkladu Pavla Kábrta o světě naruby snad už ani žádný úvod nepotřebuje... Tak jen popřejeme hezký poslech a málo vyplašených kolemjdoucích :-)
Svět naruby 2. část - v rubrice naTWRdo

14.1.2015
V rubrice Rozmluvy přibyl takový delší příspěvěk do diskuze na vzkazníku v lednu 2015, aneb - Evangelizační!... tři, čtyři

5.1.2015
V jednom dílu STAR TREKU blahé paměti bylo, jak na jakési planetě udělali zlí mimozemšťané kapitánu Kirkovi skoro z celé posádky malé krychličky. A když se ohradil, co si to dovolují, vysvětlili mu, že vlastně nic špatného neprovedli, jen z nich odstranili všechnu přebytečnou vodu a tohle je holá podstata lidské existence. Prostě to, co zbylo. Proti tomu se z vědeckofantastického pohledu dá jen stěží co namítnout.
Na začátku Bible je ovšem taky hned řečeno, že jsme jen z prachu země - to asi abychom si o sobě nedělali příliš iluze, až jednou dozraje doba pro svět naruby a lidé se nespokojí jen s poroučením větru, dešti. Dříve nebo později dojde i na Stvořitele samotného.
Ne, dnes ještě ne. Dnes tu budeme dále horovat za Kreaci proti Evoluci. Dokud se to ještě smí.
A propó, Ládíku, co takhle tyhle pořady pouštět cestujícím v autobusu místo rádia. Cesta do práce by jim určitě ubíhala o dost rychleji a mnozí by se jistě i příjemně zahřáli... až dohřáli. Hmm... Jenom jestli ti tam jdou otvírat okýnka. Kvůli dusnu, víš.
No jo, a taky nevíme, jestli máš pilotní kabinku oddělenou sklem. Nejlépe neprůstřelným :-)
Tak alespoň vám ostatním - příjemný poslech!
Pavel Kábrt a svět naruby... v rubrice naTWRdo.



1.1.2015
Spolu s Jiřím Smržem, Petrem Linhartem
a dalšími Osamělými písničkáři
přejeme vám i nám, aby
VYHRÁLO DOBRO
i v roce 2015 :-)



30.12.2014
Děkujeme za Vánoční přání. Zato Mi ostudy vám ani nepopřáli! Ba ani nepoděkovali. Až teď :-) Nějak to zkrátka zavonělo a prolétlo kolem, nějak jsme si to jen užívali, radovali se a dívali... a najednou... malý Ježíšek vyrostl a za dveřmi opět stojí ten chlap - dospělejší než my všichni dohromady a známý všem dětem Božím - Spasitel. A s Ním i nějaký neznámý... další Nový rok.
Jéje, vždyť mi ani plánovaný dárek pro vás, návštěvníky zdejšího věčně zeleného arboreta, ještě nezabalili do viditelného svátečního obalu. A o ten slyšitelný... jen slyšitelný, ale ne viditelný... kdo by ještě dneska stál, že? :-)
Nu, v rámci dodržení Vánočního protokolu zbývá snad jediné legální řešení: Budeme se tvářit dostatečně "pravoslavně" (a po pravdě - slavně, to se učíme tvářit pořád a pravo... právo je nám všem přece bližší než levo...ta) a tím pádem oslavíme narození Páně ještě jednou - v lednu! Do té doby to snad zvládneme zabalit. Tedy dá-li nebeský Tatínek a zase budeme normálně koukat, dýchat (a nekýchat)... a fungovat.
Zatím, pro ty z vás, kdo se nebojíte klást si "zbytečné", "nepraktické" a nepopulární otázky, či uvažovat nad Písmem s radikálním biblistou Pavlem Steigerem - v rubrice naTWRdo je nášup jeho přednášky o evoluci. Nebo spíš proti ní ;-) Mimochodem, díky Ládíku.

21.12.2014
Hezký! Pepiku! Teda Ládíku! Krásně jsi to napsal... nervy drásající zarputilec žonglující s čísly ohledně stáří Země, jedovatá babička všeználková... ha ha! Jak asi potají nazýváš nás, co? Ale ne... vidíme, že jsi Advent opravdu uchopil z té správné stránky a jsi plný očekávání ;-) Pokusíme se tě adrenalinově nezklamat, jak jen to ideologicky dokážeme! Odpusť krátký oddechový čas, víš, uprosit zarputilého pána, aby ještě trochu vyvařil tvé (a případně Ukuleleho nervy), to není jen tak. I když... vlastně už je. Už je to tu:
Kreace vs. Evoluce! Víra vs. věda?
Proč jdeme cestou největšího odporu a zároveň se pouštíme na tenký led? Proč se vůbec motáme do něčeho čemu... nemáme co rozumět?
Ne Mi, to citujeme udivenou otázku astrofyzika, pana Jiřího Grygara, CSc, kterou nad náMi a námi podobnými pronesl. A touhle otázkou v podstatě také začíná své uvažování pan Pavel Steiger, někdejší geologický inženýr, později misionář, dnes kazatel, překladatel... spisovatel... a náš společný oblíbenec. Sestříhali jsme do zvukové podoby jeden starší videozáznam jeho přednášky na téma: Znamená evoluce konec biblického křesťanství?
A odpovídá překvapivě suše: Ano.
A co takhle otázka: Je Bůh zodpovědný za utrpení nevinných lidí?
Pakliže je evoluční teorie fakt (a to i ta umírněná, tzv. "křesťanská", ta co předpokládá, že Stvořitel to celé jen nastartoval a potom už vše frčelo podle Darwina), pak je Bůh přímo odpovědný za smrt i za utrpení! Tak odpovídá pan Steiger. A dodává: Podle Bible!
Milý Ládíku... i vy všichni, co se vám chce ještě nad Písmem popřemýšlet, případně se třeba i jen nechat trochu uvést do "předvánočního" varu ;-) - vítejte u nás v rubrice naTWRdo.

14.12.2014
S třetí adventní nedělí se očekávání stupňuje, napětí stoupá.. už ani Ládík to nevydržel a volá: „Kde jste kdo?“ Neboj, Ládíku, Mi jsme pořád tady a už připravujeme pěknou porci sváteční večeře :-) Ale je-li někomu libo malého předkrmu, klidně nakoukněte do naší špajzky s básničkami.. zrovna jsme tam ke všem těm sušeným a zavařeným přidali jednu docela čerstvou.. takovou o návratu.. Domů ;-)

7.12.2014
Je druhá adventní neděle a Mi tu necháváme rozhořet další malou básničku o tom, že ještě pořád je na co se těšit – JEŠTĚ :-)

1.12.2014
ADVENT - Příchod. Někdy by člověk tak chtěl alespoň umět očekávat, když už nedokáže přímo přijímat. Ale i očekávat je těžké... zvlášť když čekáte někoho, o kom ani vlastně pořádně nevíte, jak vypadá, navíc přichází po špičkách a kdykoli, kdekoli... a pak se nespokojí s komunikací mezi dveřmi! :-)
Očekávat Vánoce, jako je očekávají děti, to je pro nás - sužované dospělostí :-) těžké. A protože neumíme očekávat, neumíme ani stárnout. Proto tolik mužů časem nemoudří, ale cyničtí a tolik žen neněžní, ale generálovatí. Míjíme. Míjíme Ho, míjíme se s Ním. Kolikrát právě i v těch dveřích. On jde dovnitř a my ven. A když se vracíme unavení, nemáme už náladu se nechat někam pozvat.
Advent je takový výjimečný čas. "Ve vzduchu" totiž jakoby toho pozvání bylo nějak víc. Za zadýchanými okenními skly... mezi plamínky svíček... možná je to jen brzkým stmíváním, ale třeba ne - třeba ještě trochu slyšíme. Všichni. Slyšíme to Jeho tiché: Víš co?... dneska tu budeme jenom tak, spolu, jo? A... budeme si povídat!
Kdybyste na to neměli doma klid, klidně využijte naši malou komůrku s nápisem "naTWRdo". Navzdory tomu, co hlásá, vůbec se nemusíte stydět být v ní chvíli... naměkko :-)

30.11.2014
A máme tu první adventní neděli, to to uteklo... ;-) Obvykle se v tento čas zapaluje první svíčka na adventním věnci, ten tu ale Mi nemáme. Zato tu máme malou přihrádku s básničkami, kam dnes přibyla jedna zcela nová – napůl zimní, napůl letní – Já vím kde ty kytky jsou. Snad vás také zahřeje, jako ten malý plamínek svíčky.. nebo jako jiskřičky na řasách :-) Přejeme radostné očekávání ;-)

24.11.2014
Minule jsme v rubrice "naTWRdo" končili výkladem Evangelia podle Lukáše v bodě zlomu: Kdyby byl Bůh spravedlivý, musel by přece alespoň moji snahu ocenit!
Jenže... pak jakoby shůry zaznělo: A co když nemusel? Co když pochvaly se rozdávají až za to, co je navíc? Máme my vůbec splněno to základní, to první, co je naším úkolem tady? Tedy dodržovat zákon? Víc! - dodržovat Boží zákon!
Toho nikdo z lidí přece není schopen! Samo Písmo to dosvědčuje. Ani praotcové, ani proroci, ani soudci a králové, ani apoštolové a světci - malá lidská světýlka.
Co nám tedy ještě zbývá? Bod zlomu! A tím je?
Poprosit o milost!
A pak ji ovšem také přijmout!
Zdánlivě banalita, že? Jenže upřímně... člověk je schopen se třeba i k smrti udřít... pro druhého. Člověk je schopen i bezostyšně krást sám pro sebe... ale žebrat o milost? To je opravdu dno.
A to je právě ten "bod zlomu"!
(pokračování dnešního úvodníku je v rubrice Rozmluvy)

17.11.2014
Fazy, tvá definice dospěláka nás vážně pobavila!
(... sou příliš vážný ve věcech, který dou brát s humorem a berou na lehkou váhu věci, na kterejch záleží...)
Děkujeme. To je milé, když ty úvodníky vezme taky jednou někdo za nás :-)
Mimochodem... víte, co jako "věřící" asi nejvíc zaměňujeme? Dobrou zprávu za dobrou radu! :-))
Ehm... proto... jestli můžeme radit... poslechněte si raději... další díl výkladu... Dobré zprávy! ;-)
V rubrice naTWRdo.
(Bude to o penězích, o rozvodu, o smrti... a nakonec to skončí tajnou výčitkou nás všech: Kdyby byl Bůh spravedlivý, tak přece musí aspoň mou snahu ocenit!)
Ňamka.

10.11.2014
Ve výkladu Evangelia se tenhle týden dostáváme k jednomu z nejznámějších Ježíšových vyprávění. Vlastně víc než vyprávění - ke svědectví! O ztracené blízkosti. A protože On, jak známo, nikdy nevypráví nikomu cizí příběh, jen ten jeho vlastní, musíme se smířit s tím, že i teď to bude o nás :-) O každém z nás...
Asi vám zavrtá hlavou: Ale jak? Jak může vyprávět příběh každého jednotlivě a zároveň přitom všech naráz? Vždyť přece každý je už od kolébky jiný, jeho reálie jsou jiné, a tak i celý životní příběh musí být nezaměnitelný, originální.
Jednoduše: Hraje se bez kulis! A nebo tedy s kulisami tak univerzálními, že už při špetce fantazie, či dobré vůle, se dají proměnit právě v ty naše.
Opravdu? Opravdu stačí špetka fantazie či dobré vůle? Hmmm...
Nedávno vysílalo české celodenní internetové a satelitní rádio 7 (alias naše už dobře známé TWR), přednášku o tom, že jedním z "hmatatelných" důkazů Boží trojice je i fakt, jak je Bible o ničem, jak jsou to jen takové vyprávěnky, legendy a zápisky z církevních matrik... když nám Duch sám neotevře oči! Nebo snad uši, srdce, rozum...? Ježíš to v Evangeliu (podle Jana) definoval jako znovuzrození, nebo narození "shora", autor téhle přednášky, pan kazatel Charles Stanley, dovysvětlil, že je to každopádně něco, co ze sebe nikdo z nás nemůže vydolovat, a proto také žádný člověk, bez Kristova Ducha nemůže do Biblických příběhů vstoupit!!! Myšleno vstoupit tak, jako Bastien skrze knihu do "Nekonečného příběhu", nebo jako děcka Pevensovi... skříní do Narnie. Tedy skutečně, ne teoreticky.
A víte co? Nač dlouhé řeči. Raději si to vyzkoušejte sami. Jestli to pro vás bude jen příběh - a nebo váš osobní příběh. A jestli osobní... tak v které části vyprávění se právě nacházíte?
O ztracené blízkosti v rubrice naTWRdo.

7.11.2014
Máte někdo možnost poslouchat (třeba v zaměstnání) internetové rádio? Nebo jinak: Je někdo z vás donucen poslouchat (třeba v zaměstnání) nějaké "pohodové" rádio? Sasanka prý umí "vypínat" akustický vstup ve své hlavě, ale já tedy rozhodně ne, takže poslouchat cokoli, co mi, byť nenápadně, vymývá mozek, je pro mě opravdu mučením. Ale potom zase naopak - když objevím k poslechu něco krásného, cítím takový zážitek, že to až lechtá v břiše
Proč to tu říkám: Asi před půl rokem jsem náhodou našel internetové rádio, které mi připadá... nejen že hlavu nevymývá (ať už tlakovým, či jen saponátovým čištěním... že z vás zkrátka nedělá pitomce ani okázalým humpoláckým projevem a do zblbnutí opakovaným sloganem, ani nenápadným zahlcováním), ale rádio, které dokonce nemluví vůbec! Tedy myšleno slovy. Mluví jen... písněmi! Jmenuje se Folk radio UK a zaměřuje se na současnou alternativní akustickou hudbu. V dobrém smyslu alternativní! Hraje totiž písničkáře a kapely z celého světa, i takové, co mají na YouTube třeba jen do tisíce shlédnutí.
Vy, co si to tu čtete asi víte, že už jsem v životě zažil několikrát hodně silně, tak silně, až mě to zarazilo, jak Pán Bůh pořád ještě... jedná! Jak hloubí studny tam, kde už se to vůbec nenosí, kde v pragmaticky a obchodně přimhouřených očích je už jen vyprahlá poušť. Kde už si snílek připadá tak nějak sám a opuštěný.
Ale... "Chromí vidí, chudí chodí, slepí slyší a mrtví nemaj' mindráky - i to jsou přece zázraky!"
Děkujeme, nebeský Tatínku!
http://folkradiouk.playtheradio.com/
(A tohle je adresa přímo na síťový proud, který můžete zadat do svého wi-fi přehrávače - nebo v počítači třeba do VLC playeru):
http://listen.radionomy.com/folkradiouk

3.11.2014
Zvláštní. Kdysi... a vlastně možná ještě ne tak dávno, člověk viděl v lidském neštěstí až příliš jednoduchý Boží mechanismus: Neštěstí = trest Boží.
Spravedlivé... to ano, jenže kruté a odlidštěné. S takovým Stvořitelem se těžko kamarádit.
Dnes, kdy média informují o neštěstích kdykoli kdekoli až z mikroskopické blízkosti, člověk je zas v pokušení říkat: Kdyby byl Bůh spravedlivý, jistě by nebyl takhle nespravedlivý, krutý  odlidštěný! S takovým Stvořitelem těžko se kamarádit!
Tatáž věc, možná i tatáž přírodní katastrofa, jen lidské uvažování se už překlopilo z jednoho extrému do druhého. Ovšem, jak vidno, s podobným výsledkem :-)
Ježíš to nejspíš věděl dopředu, a proto když se ve svých promluvách k učedníkům dotýká otázky po "nezaviněném" lidském neštěstí a přírodních katastrofách, nemluví vůbec o tom, co bychom tak rádi slyšeli: Nevysvětluje kauzálně proč, nepátrá (alespoň zatím ne) po přímé vině, nepojmenovává skutečné zodpovědné vedoucí, a už vůbec... nepronáší jakousi Boží obhajobu daného zavedeného systému. Jen varuje:
Bacha! To co se stalo jim, může se stát kdykoli i vám! Nejste zásadně horší, ani lepší. Přijde chvíle, kdy i vy (takhle) zahynete!
Jakoby říkal... přijde chvíle, kdy i vy zůstanete ve světě... se "svým" neštěstím, se "svou" smrtí... sami. Ale nebojte se! Já jsem přemohl svět, neštěstí i smrt! Nehledejte viníky, hledejte záchranu!
To byla silná slova od slabého člověka, který zdánlivě nakonec všechno prohrál a nikoho nepřemohl, tak akorát sám sebe. A přece... kdo jste to někdy zažili, ten "dotek" nebo tu nevysvětlitelnou "blízkost"... to "přemožení radostí" - jak o tom píše klasik C.S.Lewis, kdo se jen trochu podíval do historie a životopisů všech velkých... a teď nemyslíme loutek, ale všech obecně velkých a ušlechtilých lidí - a zdaleka ne jen těch známých jmen... musí být přece sám přemožen!
Kde je ta síla?!! - zpíval před třiceti lety Jára Ježek se svou kapelou Čp.8 a Mi to po něm zpíváme dodnes. Ale to, co je v té písničce tak silné, to není ani Járova melodie, ani text a už vůbec ne naše interpretace. Je to ten nepřeslechnutelný odkaz na "někoho", kdo tu sílu skutečně měl. A má. A bude ji mít ;-) Těch svědectví o "přemožení" už bylo příliš na to, aby bylo rozumné nebrat je vážně.
Děti se usmívaj', děti se usmívaj'... tak tahle písnička (a možná nejen písnička) končí. Děkujeme Ládíkovi, že nám ji tu znovu připomněl, a když už jsme u děkování, musíme i za zbylá milá, nečekaná a povzbudivá slova.
Jo a přikládáme odkaz na pramen, kam se té "síly" momentálně chodíme napít Mi :-)
P.S: Stačí proklikat: rubrika naTWRdo -> Evangelium podle Lukáše -> 13. kapitola -> Ježíš Kristus... (hmm, pravda, úplně až k osobnímu setkání se člověk neprokliká, ale rozcestníky fungují! :-)

27.10.2014
Možná fakt vlastně o nic nejde, ale obecně se má za to, že Kristova oběť stačí na všechny naše zakletí, vyznaná provinění i "hříchy"... neboli minutí se. Ať už se Stvořitelem nebo mezi sebou navzájem. Na všechna lidská oddělení, rozbití a polámání. Na všechna člověčí zabejčená ne, kde má být ano, a na všechna zbabělá ano, tam, kde má být ne.
A přece v dnešní dvanácté kapitole výkladu Evangelia podle Lukáše sám Ježíš říká dost drsnou větu, totiž že je něco, na co ani Jeho Boží amnestie nestačí. Víte co to je?
Dotýká se "toho" zvláštní paradox: Ten, kdo se přitom lekne, se vlastně bát nemusí.
A naopak.
No nic. Jak by dodal Ládík... trocha černýho kafe. V rubrice naTWRdo.

20.10.2014
Na půli cesty mezi Martou a Marií
bál jsem se, že mě snad chytí a zabíjí
do Emaus daleko a stejně bych zabloudil
ať žil bych tu sebedýl
do pouště vždy je to, jen co by ze zloby
kamenem dohodil
Tady tě nevítá, kněz ani Levita
jen zbitý Samařan, ten cos ho před chvílí
jestli se nemýlím
u cesty obešel sám
A tak se ptám: Kdo tedy půjde?
...co když Ho nepoznám?!

Tuhle písničku jsme si tu nedávno pouštěli. Při představování onoho mladého, nadějného... a neklidného multiinstrumentalisty, s nímž nás budete moci nejspíš zaslechnout... tu a tam na koncertech ;-)
Ale dneska ji tu citujeme hlavně proto, že je dobrou parafrází na právě probíraný oddíl z "Lukášova" Evangelia v rubrice naTWRdo. Zajímá-li vás tedy, o čem že ten jinotajný text vlastně (mj.) je, pak si udělejte 20 minutek čas.
A nebo aspoň proto, že je to Ládíkova oblíbená! (Apropó... Ládíku... neuložil ses k zimnímu spánku? To je ti takový divný pocit, když tu na věčně zelené zahrádce už v ničem nerýpeš :-)

13.10.2014
Co nového dnes v rubrice naTWRdo? Boží Syn už je na poslední cestě zemí a míří do Jeruzaléma, kde ho čeká potupení a krutá likvidace. Ví to. Čas se krátí. Ostatně... všímáte si, jak i nám se čas všemi těmi narůstajícími možnostmi krátí?
"Námořník" Ježíš a jeho posádka mají teď na přímé trase jisté nejmenované civilizované místo. Jenže tamtudy Mu zatrhnou projít! Proč? Nelíbí se jim! Dívá se totiž... jinam! Tak je to v Bibli napsáno: Ale On měl tvář obrácenou... jiným směrem. Nejspíš tedy i na jiné věci, jiné hodnoty. Díval se... jinak.
Představme si, že třeba jde po ulici a hoooodně zaklání hlavu, aby se tak vyhnul všudypřítomným billboardům. Ostatně... když už jsme u toho... všímáte si, jak se to reklamním agenturám zatím moc nedaří zmocnit se nebe? Copak technika, ta by na to určitě byla, ale... asi je statisticky prokázáno, že lidé koukají mnohem méně, kde co lítá, než kde se co plazí :-)
A nebo si stačí představit, že Pán Ježíš si někde ve vybrané společnosti "provokativně" zacpal uši. Třeba jen aby odfiltroval všudypřítomný šum slov, který tak snadno strhne pozornost od skutečných otázek k těm... neskutečným. A možná ne, možná se naopak sám "hloupě" zeptal... po smyslu čehosi... a tak mu přibouchli dveře před nosem.
Čteme v Bibli, že minimálně dva z jeho přátel byli hotovi řešit to radikálně! A jiní dva zase vůbec ne. Ti by to odložili až... až na nějakou příhodnější dobu.
Zvláštní. Ježíš Kristus nejde ani hlava nehlava kupředu (ač na to schopnosti jistě měl - jen vzpomeňme, jak sám vypráskal celé chrámové nádvoří s vládními překupníky), ale zároveň ani nečeká, až lidé někdy dostanou rozum. Jde prostě dál oklikou, se slovy: Tatínku, Pane nebe i země, Tobě se zalíbilo skrýt věci podstatné před moudrými a študovanými a zjevit je... maličkým.
Nu, kdo teď máte chuť, můžete se k nám přidat a projít s Ježíšem zase kousek cesty, v dalším díle výkladu Evangelia podle Lukáše v rubrice naTWRdo.
A nebo... nedaří-li se vám utrhnout z místa, a připadáte-li si proto už notně bezmocní a maličcí... můžete Ho rovnou nechat projít přes vaše výsostná území! ;-)

6.10.2014
Další krátká úvaha (ovšem ne tak krátká, aby se vešla sem nebo na vzkazník :-) a zároveň úvodníček k výkladu Lukášova evangelia v rubrice naTWRdo je k přečtení v Rozmluvách

29.9.2014
Dnes v rubrice naTWRdo, v dalším pokračování výkladu Evangelia podle Lukáše, bude spousta otázek. Takových těch, co asi napadnou každého, kdo otevře Bibli a začte se do příběhů kolem Ježíše Krista: Proč už se vlastně dneska nedějí taková zázračná uzdravení, jako tehdy? A když Ježíš sytil ty tisícihlavé zástupy... proč to asi nedělal přímo? Jen prostřednictvím svých učedníků... a je tomu tak dodneška? A když učedníky posílal kázat a nařídil jim, že nemají vlastnit v podstatě vůbec nic, to také platí dodneška? A proč se pořád modlil, On byl přece Bůh, takvnemusel, ne? A proč o samotě? A proč... a proč... a proč...
Takhle se ptají děti. Možná je to trochu otravné, ale důležité! Pro pochopení fungování světa. Když se člověk málo ptá jako dítě, musí se pak o to víc ptát jako dospělák. Jenomže od dospěláka (zvlášť v uniformě, nebo v nějakém postavení :-), je to nějak otravnější, než od dětí, a tak se mnozí raději ptát přestali. Ale my (i Mi) se prosím nebojme zeptat. Jsme přece... Boží děti! :-)

22.9.2014
Dnes to bude jako Hollywoodský film! Nenechte si to ujít :-) Napřed dobrodružství a marný boj proti nezkrotitelnému živlu, pak horror s legiemi démonů a dvěma tisíci mrtvolami a nakonec dvojnásobný happyend. Nová žena a znovuzrozené dítě!
Ano, takhle to zní hrozně... ale když si to v Bibli čtete... je to... nějak jinak. V Ježíšově blízkosti všechny ty filmové reálie nějak ne a ne být kýčem! (Tedy pokud si to vůbec čtete a pokud to s vámi vůbec něco dělá. Pokud to pro vás není jen... film v původním znění... bez titulků.)
Nejvyšším cílem nebo posláním umění je... měla by být... katarze. Takový přerod toho, kdo vnímá, do nové skutečnosti. Nového prozření a nového vnímání. Takové... ano, "nové narození"! ;-)
Kýč může být libý až krásný... ale tohle s člověkem prostě neudělá. Tohle... to, co Ježíšův život dělal. Vždyť podle Biblických záznamů všude kam přišel, se to dělo. Stávalo se to ne anonymním masám, ale vždy jednotlivým konkrétním lidem, kteří byli ochotni Mu naslouchat, přiblížit se, dotknout...
Asi jako dvě hlavní postavy v dnešním dílu seriálu Evangelium podle Lukáše, které si tu už nějaký pátek (vlastně pondělí) otvíráme v rubrice naTWRdo. Původně jsme ho zamýšleli jen jako seriál "prázdninový", jenže čím déle ho sami posloucháme, tím se nám zdá příběh napínavější a nechce se nám ho utnout.
Ha, ha, není tohle náhodou klasický syndrom seriálu? - poznamená teď možná lakonicky Ládík. Možná.
A možná ne. V tom je právě to napínavé.
I když třeba i víte, jak to v tom "filmovém" seriálu nakonec dopadne, v tom "vašem" životním seriálu se to rozhoduje... právě teď! "Filmové" katarze mají jen napomoci k té skutečné ;-)
Příjemný, ale třeba i nepříjemný poslech.
Hlavně opravdický.

15.9.2014
Podobenství o dvou dlužnících je možná jedno z těch méně známých Ježíšových přirovnání. Ale i ono je palčivě o nás. Ježíš ho vyprávěl, protože tehdejší "spořádanou společnost“ zase něčím nas...š... no prostě pobouřil. Pohoršil. Tentokrát tím, že dovolil, aby se k němu - byť s pláčem - ale přece jen veřejně tiskla jistá žena lehčích mravů. Kdyby to vážně byl svatý muž a prorok, myslel si (ne)jeden přítomný důstojný pán, neměl by zapotřebí špinit se s takovouhle?...
A pak Ježíš začal vyprávět o dvou dlužnících. O jednom, co zbankrotoval málo a o druhém, co v životě pokazil úplně všechno a žil už teď vlastně jenom na dluh... Nu, to si už ale jistě doposlechnete sami v dalším pokračování výkladu Evangelia podle Lukáše, v rubrice naTWRdo.
Mi k tomu dodáme snad jen, že v té souvislosti se nám vybavila pasáž celkem obecně známé modlitby - tzv. Otčenáše, kde prosíme: ... a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům...
Ale ono to není, myslíme si, pro dnešek dost výstižně přeložené... lepší by asi bylo říkat: ...a odpusť nám naše dluhy, jako i my odpouštíme našim dlužníkům...
. To už je něco, čemu rozumíme spíš, ne?.

8.9.2014
Dnešní úvodník k dalšímu dílu výkladu Lukášova Evangelia je poněkud delší, než je na úvodník slušné ;-) Je to vlastně spíš taková menší úvaha, co nám přišla na srdce a tím i na jazyk při poslechu následujících veršů sedmé kapitoly. Dnešní úvodní povídání tedy najdete v rubrice Rozmluvy pod názvem I to jsou přece zázraky ;-) Ale pak se zase honem vraťte do rubriky naTWRdo, ať nemáte ve vzdělání mezery :-D

1.9.2014
Minule jsme vás ani nelákali na další díl výkladu Evangelia podle Lukáše. Všimli jste si? :-)
To proto, že on tady - na stále zelené zahrádce - vyrostl poněkud opožděně. Ehm... no a nám pak přišlo taktnější... dělat jakože nic. Mi nic, Mi muzikanti ;-)
Zato dneska už můžeme vesele a hrdě uvádět. Co třeba takhle:
O Ježíši Kristu se celkem ví, že se narodil ve chlévě a ve třiceti třech letech byl ukřižován. Ale proč? Co tak hrozného vykládal, že svým spoluobčanům a jejich "statutárním" zástupcům lezl na nervy tolik, že nakonec volali všichni svorně... (kromě onoho tradičního: Chléb a hry!) i: Ukřižovat, ukřižovat!
V dnešním pořadu si poslechneme "Ježíšův volební program" a dozvíme se, proč Ho měli mnozí právně a teologicky protřelí "kolegové" za blázna. A mají možná dodneška. Ostatně... nic si nenamlouvejme. Kdyby nedělal dosud tolik prokazatelných zázraků, ba i (vnitřních) uzdravení... a kdyby neměl s mnohými z nás takovou svatou trpělivost... nevím nevím, za jak normálního či nenormálního bychom ho brali my. Zvláštní, že pisatel právě tohoto evangelia nebyl ani právník ani teolog, dokonce ani ne ekonom, či nějak dálkově vystudovaný politik. Byl to lékař - tedy odborník - a Pána Ježíše za chorého neměl!
Na shledanou v čekárně rubriky naTWRdo ;-)

25.8.2014
Pak vyšel a spatřil celníka jménem Levi, jak sedí v celnici, a řekl mu: „Pojď za mnou.“ Levi nechal všeho, vstal a šel za ním... A co my? Taky dnes půjdeme? ;-) V rubrice naTWRdo

18.8.2014
Naplnění rybářských sítí, dotknutí se malomocného, odpuštění hříchů ochrnutému... Ježíš svůj čas tady na zemi rozhodně uměl naplno využít. To my jsme na tom často mnohem hůř. Buď nevíme, kam dřív skočit, nebo se naopak nemůžeme hnout z místa. Najít si ale čas na tiché spočinutí ve Slově bychom měli. A nemusí to být nutně na pustém místě, kam se chodíval modlit Ježíš... může to být klidně i na malé zelené zahrádce, která ještě stále není tak úplně pustá a opuštěná ;-)
Pokračování výkladu Lukášova Evangelia v rubrice naTWRdo

11.8.2014
Určitě už všichni (tedy myšleno oba dva :-) čekáte na pokračování výkladu Lukášova Evangelia. Tak vás už nebudeme napínat a pustíme se společně na další dobrodužnou cestu, která nás tentokráte zavede do Nazareta a Kafarnaum... V rubrice naTWRdo

4.8.2014
Dnešní pořad naTWRdo je o pokoušení Božího Syna na poušti, ale vlastně i pokoušení všech lidí na všech možných pouštích světa.
Dnes nemáme dlouhý úvodník, ale abyste neřekli, že jste přišli zkrátka, můžete si přečíst ještě delší úvahu v rubrice Rozmluvy. Je o knize Job, která je pro nás vlastně takovou předehrou k Evangeliu... tak proč by nemohla být i úvodníkem k dnešnímu výkladu, že :-)

28.7.2014
Ládíku... víš že ono mrazí už jenom z těch tvých náznaků? Možná... až tam budeme u vás hrát, že bys měl spíš mluvit ty. Měl bys vyprávět a Mi bychom vždycky jenom tak odlehčili nějakou naší "relativně veselou". V porovnání s tvým... repertoárem :-)
Ale to probereme jindy. Teď už je nejvyšší čas uvést další díl výkladu Lukášova evangelia. Je ponejvíce o Janu Křtiteli. Jaký asi kluk byl tenhle Jan? Byl taky nepředstavitelně hodný a veselý, jako tvůj Libor Ligač? Neví se. Ale aspoň se ví, že měl pro strach uděláno a že byl férový padni komu padni. A podle toho, jak přitahoval hledající, byl to asi člověk hluboký...
Jenže co to vlastně je hluboký? Co nebo kdo činí v člověku právě tenhle rozměr? Výšku, šířku... formu, to bychom snad ještě věděli, ale hloubku?
Jan Křtitel měl být po tátovi knězem. Tehdy se řemeslo prostě dědilo z otce na syna :-) Ale nebyl. Odešel do pouště a tam žil sám, dokud mu Bůh neřekl dost a on se vrátil... postava jako ze středověku. Kdyby se třeba v Litoměřicích, u splavu na Labi objevil znenadání týpek alá Mistr Jan Hus a spustil řeč, asi by byl jen pro smích. A přece - Janu Křtiteli se nikdy nikdo nesmál. I ti, proti kterým mluvil, z něj měli vítr. Proč?
Později se na to samé ptá davu dokonce sám Pán Ježíš: Proč jste za ním chodili? Čím vás tak fascinoval? Viděli jste v něm snad celebritu? Ne! To určitě ne! Celebrity si libují v teplých přísálích paláců, na okázalých místech, ne v chudobě a samotě pouště! Hledali jste proroka? Ano! A ne ledajakého! Jan byl Boží posel vám všem ještě hledajícím.
Je i tady snad ještě někdo takový? Jestli ano, pak si vás tímto dovolujeme pozvat dál. Projdete úzkou brankou rubriky naTWRdo a tam už ho uvidíte... vlastně uslyšíte...

21.7.2014
Dnes jsme trochu znejistěli... Baví to vůbec někoho, poslouchat tu o prázdninách starý známý vánoční příběh? A baví vůbec ještě dneska někoho poslouchat o prázdninách nějaký příběh? Myšleno takový, který nezvedá adrenalin? A nebo žluč?
Pravda, i o krvi tu v dnešním pokračování výkladu Lukášova evangelia padne pár slov, ale bude to "jen taková ta holčičí", schovaná za bílou zástěnou porodní místnosti. Krev, kterou sice všechny pozdější "střílečky a řezby" začínají, ale která se ve filmech zdá zanedbatelná, oproti té, co proudí z každého akčního hrdiny, ba i z pasívní oběti... z každého vojáka, každého civilisty... Zkrátka... z každé budoucí mrtvoly.
Ne, vůbec tu nechceme začít konkurovat Ládíkovi ve vyprávění drsných historek :-) Na to bychom neměli ani v přesilovce, ale chceme tu uvést narození Boha v lidském těle sem na zem... v trochu jiném světle, než jak se o něm mluvívá o Vánocích, kdy se vypráví, coby třpytivá, cinkavá pohádka.
Cože? Chceme ho uvádět ve zdejším pomyslném kině teď o prázdninách? A co to má jako za smysl? Vždyť teď v létě to bude... úplně bez poezie!
Ano, a právě takhle úplně bez "vánoční poezie" to má smysl jen jediný - ten původní. Totiž, že konec světa, stejně jako konec prázdnin, se týká úplně každého! Ne, Ukulele, neboj se, nezačneme ti tu hned vypočítávat přesné datum. Vždyť Ježíš sám říká, že to nemá smysl, že to ví jen Jeho Otec v nebi. Jisté je ale, že se ho dožije úplně každý! Ovšem v tom nejideálnějším případě až v den své vlastní smrti.
Mi jsme - alespoň v rubrice naTWRdo - zatím u narození. Ale také u událostí třicátého třetího dne poté.
Zvláštní tohle číslo. Všimli jste si ho někdy? Pojem "Kristovy léta", rok Ježíšovy smrti, je docela známý, ale o tom, že první dva proroci, kteří se nad Stvořitelem vesmíru přišlém v lidském těle na Zem skláněli, tak činili ve třicátý třetí den po Jeho narození, o tom se tolik nemluví :-)
Nu, to Mi jenom tak pro zpestření... aby řeč nestála (Banjo nás případně opraví ;-), a aby vám ten známý vánoční příběh o prázdninách nepřipadal až zas moc jako stará obnošená vesta, co se k vodě vůbec nehodí!
A Mi už mlčíme. (A vy, jak tak na to tady zpětně koukáme... také :-)

14.7.2014
Co všechno se asi holkám honí v hlavě? Ano, až tak nebezpečnou a neřešitelnou otázkou začíná další díl výkladu Lukášova evangelia v rubrice naTWRdo. Ale nebojte... pantáto Ládíku, dál už to bude seriózní povídání :-)

7.7.2014
V rubrice naTWRdo pokračujeme ve výkladu Lukášova evangelia. Děj se nám začíná pěkně pozvolna zamotávat... ;-)

1.7.2014
Hurá prázdniny!
Omlouváme se netrpělivým Ládíkům, ale museli jsme s novým pořadem do rubriky naTWRdo trochu počkat. Na dnešek, tedy na oficiální začátek prázdnin. Máme totiž připraveno něco speciálně prázdninového!
Vzpomínáte, jak nám tu loni různí herci předčítali pod režijním vedením "punkerky" Marky Míkové z Evangelia podle Lukáše? Tak letos... to bude bomba (Ládíku!). Letos se k němu na celé dva měsíce vrátíme znovu! Ovšem... tentokrát i s výkladem! Ne neboj, celou sérii odvysílalo i Rádio Proglas, takže to máš schválený :-)
A Mi máme dokonce za to, že právě tyhle výklady, které původně napsal americký "twrďák" Vernon McGee" (ale buďtež ubezpečeni, že zdaleka ne všude za ně sklízel uznání a vděk), že jsou jakousi vlajkovou lodí celého vysílání rádia TWR. Byly přeloženy a zpracovány už v mnoha jazycích a jdou do hloubky, pod povrch běžného Ty ty ty! a nebo Jesus loves you. Kdo máte zájem porozumět Bibli, resp. Evangeliu alespoň o trochu víc než dosud, nenechte si tyhle výklady ujít.
A nebo třeba nechte... nějakou dobu se to tu na zahrádce bude ještě dát poslechnout zpětně - kliknutím dole pod aktuálním pořadem na nápis: Archiv pořadů naTWRdo
Jo a když už jsme tu letmo opět zmínili zpěvačku, skladatelku a klávesistku z Dybbuku (Zubů Nehtů) Marku... ví tady vůbec někdo, že právě vydala i sólovou desku? Jako "osamělá" písničkářka! Cédéčko se jmenuje: Od země do Země a natočila si ho doma v obýváku svého paneláku... ehm... v paneláku, doma ve svém obýváku. Je-li libo malá ukázečka? (ale jen z živého vystoupení loni na festivalu osamělých písničkářů)... než si uděláte pohodlí a pustíme se do toho seriózního biblického výkladu ;-)

22.6.2014
Ha ha! To je legrační... ale přesně tak to asi funguje! O dámách, které za to stojí... ani slovo, ale diskuse se vede o těch které za to nestojí. A tak je to zřejmě i s politikou i s muzikou a třeba i v obyčejném nezávazném povídání o počasí. Tedy tady samozřejmě ne, tady je - troufáme si tvrdit - vybraná společnost :-)
Známý písničkář Jirka Smrž, držitel dvou prestižních cen Anděl, jednou vyprávěl, jak pracoval (krátkou chvíli, než ho vyhodili), coby hudební dramaturg v soukromém, tzv. "nezávislém" rádiu. Vyprávěl, že manipulace s posluchačem či divákem (potažnmo voličem a pod. - doplňte si každý sám) je velký "šoukšeft" (díky za to krásné české výstižné slovo, Banjo!) a že jsou na to přesné, velice propracované psychologické postupy, příručky a tabulky. To vůbec nevadí, že nějaké věci, reklamy, nějací moderátoři, poslanci, zpěváci... jsou prostě trapní, až se jeden nebo dva (na jiných fórech možná i více) lidi diví! Hlavní je totiž, že se "o tom", případně o nich mluví!!!
Jak vidíte, funguje to! Člověk se nemusí přece zviditelňovat jen v dobrém, krásném, moudrém, laskavém, hodném úcty... (jak nás s tím pořád "otravuje" Biblický apoštol Pavel)... stačí když to bude dost zlé, hnusné, blbé, jízlivé (či cynické) a opovrženíhodné... na to, aby se to mezi lidmi začalo propírat a "náš" posluchač si mohl připadat, že je vlastně sám lepší, než takový hnus a póvl. A tím se i sám pak už postará o šíření... oněch keců, či o propagaci jistých hlupců, které přinejmenším morálně převyšuje!
Psycholog, spisovatel, režisér... Ivan Vyskočil kdysi napsal hru o tom, jak se setkají po letech dva bývalí spolužáci. Jeden je teď velký zvíře, ředitel firmy, a tak se tomu druhému notně chvástá. Až poté, co se konečně vychvástá, snaží se vydolovat taky ze svého spolužáka, kam že to dotáhl on. Ten mu to zprvu nechce říct, ale nakonec nad ránem povolí a prozradí mu, že dělá blba! Ha ha, to děláme všichni, dí ten první, ale co jako děláš doopravdy? Já doopravdy dělám blba! Víš, každý člověk potřebuje, k tomu, aby si připadal dobrý, někoho špatného. Každý hloupý k tomu, aby si připadal moudrý, někoho hloupějšího, než je on sám! A tak dělám blba! Pravda, ne každý si to může dovolit platit, ale ve velkém podniku, nebo ve velkém úředním aparátě se jich uživí dost! Budeš se divit, je to docela výnosné a nepředřeš se. Představ si, já dneska kupříkladu vyhrál konkurs na blba v jedný fakt velký firmě, kde je podle propozic ředitelem jakýsi namyšlený hňup... Počkej, tady mám někde napsáno jeho jméno... ještě jsem se ani sám pořádně nepodíval... A tu náhle dotyčný zbledl, omluvil se a rychle opustil restauraci.
To jméno se pochopitelně pan ředitel... nikdy nedozvěděl ;)
Tolik bystrý pozorovatel či dokonce vizionář?... pan Ivan Vyskočil.
P.S. Zato Mi dnes uvádíme v rubrice naTWRdo jen takový obyčejný druhý díl povídání dvou ničím nešokujících, neurážejících, netrapných, nepřihlouplých, necynických, zcela nefeministických dam... Vlastně to ani nestojí za řeč. Jejich jména klidně zapomeňte :-)

16.6.2014
Naše oblíbená redaktorka - Lue Endlicherová, si před časem pozvala do studia živého vysílání rádia TWR (alias rádia7) oblíbenou spisovatelku Hanu Pinknerovou, aby společně pohovořily nad jedním technicky náročným tématem, v theologických pojednáních poněkud opomíjeným, a to:
Neutrál ve stroji času. S přihlédnutím k ostatním rychlostem a také zpátečce.
Opravdu nelehké téma, ale obě dámy se ho zhostily s takovou grácií, že to snad ani Ládíka moc nenaštve. A snad ani Zumku při žehlení plínek ;-) (Sasanka napovídá, že ty papírové, se prý, Zumko, žehlit nemusí :-)
Výchozí technickou dokumentací k poněkud abstraktnímu pojmu "stroj času" byla zvolena Bible. A to i přesto, že primárně není technickou učebnicí. Ovšem pokud už se v ní technické záležitosti řeší, pak se můžeme spolehnout, že bez chyb, odvislých od dobového lidského poznání či chápání. Jak jsme si tu ostatně nedávno vysvětlili v příspěvcích na téma Kreace vs. Evoluce. A jak to mnozí... doufáme, už snad i pochopili! :-)
Výchozím bodem ke startu stroje času pak byla zvolena "bílá sobota", tedy jakýsi stav nula pro člověka, jenž Ježíši Kristu uvěřil. A také stav nula světa, který se momentálně nachází v tzv. "době milosti". Ale to už bychom svými laickými komentáři předbíhali samotný odborný výklad. Mi tedy jen pro přehlednost dodáme, že celý pořad byl technicky natolik náročný a plný myšlenek, že jsme ho raději rozdělili na dvě poloviny, aby nedošlo k autonehodě, kdyby třeba nedopatřením poslouchal nějaký řidič autobusu :-)
(A ještě jedna malá poznámka na okraj: I na známého badatele a polárníka Járu Cimrmana v rozhovoru dojde! Dnes nebo příště.)

9.6.2014
Pantátovi Ládíkovi jsme nedávno gratulovali k dcerce...
a někdejší zdejší... glosátorce Zumce
právě tak. Ale jasnější nad slunce
že než takhle podat ruce
neodborně... prudce
je lepší vylít srdce
do naTWRdlé lekce
a vysít na zahrádce
- lehce!
stačí pár slov... o dětech a takových těch věcech
všedních a nevšedních přece...

(Stop. Stop! Když všedních, tak už dost té vaší nevšední poezie! Tohle má být seriozní úvodník!)
Ano... tedy prozaicky. Krátce!
(Ne krátce! To se taky rýmuje! Krátce to... nechce! Radši dlouze, ale hlavně ať už jsme u těch... ehm...
děcek!)
Úvodník:
Vy, kdo jste už sami rodiče asi znáte ten trapný pocit, jak si člověk sám pořád připadá jako pako... a přitom už má vychovávat. Stojíte před malým človíčkem a on se dívá... minimálně jaký zaujmete (bojový) postoj.
Když se na to zeptáte rodičů či prarodičů, pokud ještě žijí a pokud budou upřímní, nejspíš vám potvrdí: ...a takhle už to bude pořád! Celý život si budete připadat jako kluci a holky... a vůči svým dětem spíš jako starší brášové či ségrovčičky :-)
Jenže... z Božího pohledu to přece právě takhle je, ne? A jediní opravdoví a k výchově zralí rodiče jsou: Náš Otec v nebesích! (V Bibli se "o nich" totiž mluví obvykle jen v jednotném čísle :-)
Původně jsme chtěli, aby tu Pan Radek Kálenský, sám pětinásobný táta a letitý profesní pracovník s mládeží, promluvil hlavně k průměrnému posluchači a čerstvému pantátovi Ládíkovi, a také čerstvé panímámě, dříve průměrné posluchačce...
Zumce...
jako ke špičce...
zdejšího návštěvnického ledovce...
na téma komunikace...
mezi generace... mi
(poslyšte vy dva Mi, vy jste neslyšeli, že byl konec poezie?!)
Ehm, pardon...
A protože to už jsme si vysvětlili, že před nebeským Tatínkem jsme všichni vlastně malí a vychovávaní...
bude i tohle kázání
dnešní...
bez ustání...
o dorozumívání...
a vzájemném chápání... (ty rýmy... budou asi senné)
mezi námi staršími a mladšími sourozenci.
Moudrý člověk, ten pán. A na konci říká ještě jednu takovou zajímavou myšlenku, kterou při výchově dětí odpozoroval: Totiž, že modla dnešního světa je svoboda! Ale svoboda do chaosu vede de facto po spirále smrti.

2.6.2014
Farizeové z doby, kdy tu Ježíš po zemi ještě chodil v lidském těle, byli vlastně ti nejlepší, nejpříkladnější, nejzbožnější, či jinak řečeno - nejnáboženštější lidé. A přece nám tu dnes další hlasatel z rubriky naTWRdo troufale tvrdí, že jejich snaha o nápravu světa striktním dodržováním zákona, byla pro Pána Boha "naprosto nepřijatelná"!
Proč?!!
Protože On jediný, tedy myšleno Pán Bůh, ne ten pan kazatel :-) zná naše srdce. Ví, a věděl už tehdy za celosvětové potopy dobře, že ani totální vyhlazení lidstva a nový začátek jen s hrstkou nejlepších a nejspravedlivějších... nepomůže.
Ano, genetický kód se tím narušil dost na to, aby člověk ztratil dlouhověkost, ony řádově stovek let - a nemohl tedy v konání zla a zvrhlostech dojít až takové vytříbenosti, jako před potopou. Zvláštní... Někteří autoři sci-fi románů si tu otázku pokládají, takže zpeněžitelné to je :-) ale zdalipak se nad tím taky někdy zamýšlíme, jako čtenáři? Totiž nad tím, jak by to asi vypadalo, kdyby se "slavní" světoví imperátoři skutečně dožívali - i se svými říšemi - těch vysněných tisíce let života. To by určitě nevykompenzovala ani sem tam nějaká ta tisíciletá matka Tereza.
Co všechno by asi mohl objevit Einstein, kdyby stárnutí, smrt a chemický rozklad předčasně neukončily elektronické mikroimpulsy jeho geniálního mozku? A co vynálezů zkázy by se z toho potom dalo nasekat... za tisíc let!
Evoluční "spravedlnosti" by jistě bylo šumafuk a štědře by dala prvnímu, kdo by zaplatil větší silou, ne ušlechtilostí.
Naštěstí Bohu to šumafuk není. Náš krátký věk na to sice nestačí, abychom Mu alespoň za mák porozuměli, ale On tyhle "prkotiny" pořád ještě s každým z nás řeší. Nebo viděno z dějinného pohledu - řešil. A vyřešil.
Co když má ten dnešní pan "twrďák" se svým odvážným tvrzením pravdu: Ne mojí nebo tvojí mocí a silou, ne naším příkladným životem, ale Ježíšovým absurdním a nepochopitelným dílem: Vtělením nehmotného... smrtí nesmrtelného... a vzkříšením mrtvého! Tím dává mému a tvému životu novou sílu i smysl. Tím proměňuje náš rádoby příkladný život na... trochu méně nepříkladný :-)
Sorry. To vážně měla být dobrá zpráva... i když nám tam třeba každému chybí nějaké to malé plus...
Otakar Vožeh - Evangelium plus

26.5.2014
Tento týden se v rubrice naTWRdo společně vydáme na další část cesty s Paulem Freedem, zakladatelem rádia TWR

19.5.2014
Možná to někomu z vás přišlo od začátku trochu na hlavu, že tady na stránkách jednoho (a to ještě dvojmo viděného ;-) písničkáře, jde řeč víc o jakémsi rádiu a pořadech v něm, než o zdvojeném hudebním úsilí, písničkách, projektech, deskách... klipech... případně recenzích...
Asi je to tím, že pro někoho může být mluvení o druhých (nebo alespoň prostřednictvím druhých) lehčí, než mluvení o sobě samém. A to dokonce i v dobrém :-)
Ale také je to asi i tím, že rádio má v sobě zvláštní kouzlo. Je v něm totiž očividná a přitom očima neviditelná dálka. A fantazie. Připomíná nám, že ani Pána Boha není dost dobře možné vidět očima.
Tak máte-li aspoň trochu srdce pohádkového prince, zkuste si někdy někde půjčit staré, nejlépe lampové rádio. Takové to se zeleným okem, co se na vás dívá upřeně tím víc, čím je stanice silnější. Lampy jemně svítí, hřejou a voní... a uvnitř jsou schovány celé dlouhé, střední... i smotanec krátkých vln. Nu, v nejhorším vám na tuhle výpravu postačí i nějaké současné šumítko s AM rozsahem, ale není to ono. Neužijete si to tolik. I když i tak, chudě, se dá vyrazit za dobrodružstvím, nebojte. Hlavně to musí být večer nebo v noci. Musíte zhasnout všechna světla a pak se potichu a nejlépe o samotě, vypravit. Kam? Přece zachránit ze zakletí. Koho? Rádio samo! Jeho duši. Ze zakletí pouhé kulisy. Pomalu otáčejte ladícím kolečkem, malá ručička začne hladit ta prťavá číslíčka s názvy měst. A jakoby to byla čísla a jména na dveřích hotelových pokojů, ony se najednou s vrzáním, pískáním a skřípáním otevírají... Náhle s ohromením zjišťujete, co se za nimi skrývá živých hlasů, čerstvých i zakonzervovaných, teď nebo kdysi vybrnknutých tónů. Co neviditelného tajemství a dálky...
Mi samozřejmě víme, že v dnešním instantním světě není čas hrát si moc na objevitele. Člověk se vydává co nejpřímější cestou, přes google ke svému, už někým jiným objevenému cíli. Nesmíme přece ztratit ani minutu z toho... co stejně nemáme.
Jenže naštěstí, na počátku všech velkých věcí jsou pořád ještě... právě ti malí rytíři, malí princové, malé ručičky a prťavá číslíčka... kterým kdosi dodal křídla. A Mi věříme, že Kdosi!
Pojďte se teď s náMi tedy vypravit po stopách jednoho z malých rytířů, po špendlíčkách zaťatých do map touhy sledovat pouť jednoho rádiového dobrodruha. A třeba pro někoho až blázna. A možná vám pak zdejší rubrika naTWRdo už nepřijde tak... na hlavu ;-)


12.5.2014
Mi víme, že v lese se nemá křičet, ale stejně to byl najednou takový nezvyk. Takové zvláštní ticho tady... když nám tu téměř utichli (až na jedno malé drnknutí :-) všechny akustické nástroje (to měkké i je tam správně!)... a náš jediný průměrný pantáta rázem nemá komu tleskat (nebo koho pleskat? ;-) A víte co? Tak i Mi to tu necháme ještě chvíli doznívat - nebo alespoň v rubrice naTWRdo necháme doznít ještě Velikonoce. Ale teď, když už se o nich nemluví a nejspíš celý rok ani nebude, to jistě nebudete brát jako vypočítavost, či komerčáctví, že jo :-) Zvlášť když hlavní mluvčí, pan Vojtěch Soudský, mimochodem dominikánský mnich, Ládíku!, se v rozhovoru s Petrem Vaďurou doprodeji malovaných vajíček i čokoládových králíčků za výhodné ceny rázně vyhýbá... snad jenom toho beránka že zmíní, ale jinak spíš mluví o neprodejných kusech a o skladových ležácích, zkrátka o tom, co se na pozadí Velikonoc děje s námi. Není to čtvrthodinka školního opakování dějepisu pro věřící! :-)


5.5.2014
Dnešní pořad v rubrice naTWRdo asi nikoho moc zajímat nebude, ale občas je dobré ujasnit si trochu pojmy a otestovat základy, na kterých stojí naše víra - s přídomkem křesťanská. A do jaké míry jsou ty základy skutečně biblické. Ostatně tohle byl od nepaměti bolestný proces, kterým mnozí lidé očišťovali, tužili a napravovali časem všelijak umatlané, zlenivělé a zmalomocněné tělo církve. A tím vlastně i šedou hmotu (nebo zónu, jak se dneska říká) celého světa. A nemuseli to být vždycky jen teologové či myslitelé, ale třeba i "prosťáčci Boží", co ze Slova, jež se stalo tělem, opravdu žili. A čerpali sílu. A lepší zrak a cit k chození s neviditelným a nenahmatatelným Bohem.

2.5.2014
Tak jsme opět přidali pár snímků do rubriky Fotky, aneb Caine-Mi 100x stejně :-)

28.4.2014
No ne! Člověk... tedy myšleno jeden písničkář a nesmělý evangelista ve dvou tělech, vytáhne na chvíli paty... a ono to tu žije dál! No bezva! Mi děkujeme! Děkujeme za výsadbu na zelené louce (zdejšího vzkazníku) a ať už jde o obilí, či o plevy :-) - to se ostatně pozná až časem, jak upozorňuje Pán Ježíš ve svých podobenstvích - nebojte se, i Mi přispějeme! Máme přichystáno k vysázení jednak nové naTWRdlé semínko, tentokrát o modlitbě a jednak panu Ládíkovi (vážně to zní moc pěkně takhle s tím titulem! :-) do mlýnice názorů malou převyprávěnou úvahu z časopisu Anténa (což je půlroční zpravodaj právě rádia TWR, z něhož pravidelně každý týden vybíráme po jednom pořadu).

"...Já nejsem evangelista, já se snažím žít křesťanským životem a když se někdo zeptá, proč jsem takový, tak mu řeknu, že věřím v Boha...“
Ano, dnešní církev má takových evangelistů hodně, ne-li většinu. Jak to funguje? A je to účinná metoda - žít křesťanským životem mezi nevěřícími? Bez komentáře ponechám pravdivost tohoto tvrzení, neboť se obávám, že by leckterý „pohan“ leckterému křesťanu mohl být příkladem...
A teď si představme, jak by asi vypadalo Evangelium, kdyby Pán Ježíš tady na zemi konal svými činy všechno to prokazatelně největší dobro, ale přitom mlčel! Ve svých 33 letech by byl popraven a nějaký prorok by pak zapsal ono zásadní prohlášení "Nového Zákona", jak ho známe z Jan 3,16:
"Bůh tak miloval svět, že dal svého Syna, aby každý, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl věčný život...".
A nic víc. Rozuměli bychom Evangeliu? Té radostné zprávě o smíření Boha s člověkem prostřednictvím oběti Jeho Syna? Rozuměli bychom dnes? Rozuměli by alespoň tehdy?
Vůbec ne!
Teprve až když Ježíš ve svých třiceti letech otevřel ústa a začal mluvit, učit a kázat - až ukázal na Boha, až ukázal na hřích, až ukázal na věčnost v pekle anebo v Boží přítomnosti, teprve pak onen citovaný biblický výrok začíná být srozumitelný. Třicetiletý dokonalý a naprosto bezchybný a příkladný život nestačil ani tehdejším zástupcům věřících a znalcům Písem, praktikům náboženských věcí a studentům proroctví, kteří si mohli všimnout jako první! Natož ostatním lidem.
Evangelium nějakým příkladným životem, bez slovního vyznání, totiž není Evangeliem. Je možná dobrou zprávou, ale ne tou nejlepší! Tvrzení „Já nejsem evangelista, já o Bohu svědčím jen svými činy“, těžko obstojí pod světlem Písma jako dostačující a je spíše projevem lenosti a neposlušnosti Pána Boha...
Tolik převyprávěná úvaha ředitele rádia TWR (Rádia 7), pana Aleše Bartoška.

Možná ještě malé slovo do té pranice tady, jestli jsou "svatá Písma", neboli souhrnně Bible, "Božím slovem" anebo "lidským slovem o Bohu".
Jak se bere Bible sama?
2. Timoteovi 3,15-17: „Od dětství znáš svatá Písma, která ti mohou dát moudrost k věčné záchraně, a to vírou v Ježíše Krista. VEŠKERÉ PÍSMO POCHÁZÍ Z BOŽÍHO DUCHA a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu.“
:-) A koho by to snad zajímalo víc: http://www.gotquestions.org/Cesky/Bible-Bozi-Slovo.html

21.4.2014
Osazenstvo zdejšího zeleného létacího koberce děkuje za všechna přání krásných WWVelikonoc! A aby to tu nebylo jen pro mimozemšťany (only for green :-), nebo jenom pro věřící ("Tomáše" a Ládíky :-), přikládáme malý, takřka nezaujatý dárek. Je čas Velikonoční a Mi v něm zpíváme o Adventu, což jasně ukazuje, že v prvním plánu nejde o Adventní čas ve smyslu rozdělení církevního roku, ale o Advent - prostě ve smyslu přicházení. Takového, které vlastně trvá celý rok. Možná celý život vezdejší tu přicházíme tou krajinou... Přicházíme a odcházíme.
První videoklip Caine-Mi naleznete v rubrice Klipy ;-)

17.4.2014
Dnes máme Zelený čtvrtek... ke čtvrtkům sice žádný zvláštní vztah nemáme, ale zelenou máme rádi :-) Taky to ale znamená, že jsou před námi Velikonoční svátky. A protože Mi je strávíme na cestách, chtěli jsme Vám tu zatím nechat malý dáreček, abyste se tu nenudili a mohli dál rozvíjet naše načaté úvahy :-) Máte-li tedy chuť, v Rozmluvách je takové jakoby Velikonoční kázání nazvané Zabitý vztah.
Přejeme vám, aby se nejen ten nejdůležitější vztah, ale i ty naše malé lidské zabité vztahy dočkaly vzkříšení :-) Požehnané Velikonoce!

14.4.2014
Básníku Ládíku! Je to fakt dobrodružství, rýpat se tvých jinotajích ;-) Zdejší zahrádku to oživilo jako nikdy. Jistě sis všiml.
To že jinak mlčenlivý "Dazy" (David Fazy ;-) promluvil, je tvé bezvýznamné a přece zásadní plus :-) Ovšem kdyby jenom to! Dokonce jsi i našeho takřka už domácího lékaře a vtipného glosátöra Banja vyvedl z míry natolik, že po létech nastavil i svou druhou - vážnou tvář! Tomu tedy říkáme facka :-)
Ale nesmíš hned usnout na vavřínech, je ti to jasné, viď? (I když teď s Ládíkem juniorem toho patrně moc nenaspíš, takže spíš si to budeš... nej..spíš chtít vynahrazovat tady).
Vsadili bychom nejeden svůj (n)evergreen na to, že zdejší zelené stránky sleduje povícero takových dosud jen mlčenlivých či jen lehce vtipných... "hochů a děvčat" (slovy našeho milého věčného kluka Foglara). A ti všichni čekají na tvůj další proměňující... no zatím ještě ne dotek, ale řekněme bonmot... a možná i na následné popíchnutí do živého potom od nás :-)
Ten audio pořad z minula měl ještě dohru, protože panu Moldánovi se dostalo stejného potěšení jako nám - totiž na druhém konci živého vysílání radia TWR na něj taky čekalo pár "jeho Ládíků, Banjů i nenápadného Dejzyho". Volali a psali mu a rýpali. A Mi něco z toho sestřihli do dnešního pokračování rubriky naTWRdo.
Tak ničím nerušený přísun ropy a dobrý poslech palubního přehrávače zpříjemňujícího otáčení ve slepé uličce, přejeme ;-)

7.4.2014
K čemu vlastně toho Boha člověk potřebuje? To je otázka, která se nám tu vine jako pomyslná červená nit zelení vzkazníku. A nebo jako krtince zeminou jarní zahrádky? :-) Jenže ona je to vlastně v přežrané společnosti horních čtyř procent lidstva - jakými podle statistik bezesporu jsme - otázka zásadní! A zvláštní, jak se nám obloukem, jakoby náhodou :-) znovu vrátila k tomu původnímu tématu, který zdejší třeskutou diskusi vlastně "odjistil" - zpátky na začátek Bible - ke Stvoření.
Ale jo, máte pravdu, odpovídal v minulém naTWRdo jedné posluchačce pan kazatel - opravdu jako křesťané nejsme schopni udělat bez Krista ani krok!... A natož skok padákem :-) (Tím se vysvětluje, proč bychom se správně měli nazývat Kristovci, jak je tomu v jiných jazycích, a ne křesťané. Čeština totiž v tomto ohledu trochu pábí a přiklání se zvukomalbou spíše ke slovu křest, než k titulu Kristus - Mesiáš - zaslíbený Zachránce lidstva).
Dobrá, Ježíš nebyl normální, to už jste mi tu vysvětlili :-) - řekne si teď normální člověk, ale já normální jsem a nevidím žádný praktický důvod, k čemu by mi ten váš Bůh teda jako měl být! Pochopitelně pominu-li ty věčné spekulace o nějakém "nebi" nebo "pekle" jednou...
Milý normální posluchači, aby sis to od nás nebral osobně... (či dvojnásob osobně, když jsme tu takhle jeden ve dvou :-) - v dnešním naTWRdo ti na tvojí otázku odpoví pan Martin Moldán. A zvláštní je, že jakoby mimoděk, protože celý rozhovor se jinak týká spíše nejrozšířenějšího náboženství, na němž se shodnou v podstatě všichni "normální lidi" světa. Ovšem to už si jistě z vlastní zvědavosti poslechneš sám, a tak Mi se tu zatím rozloučíme alespoň symbolickým zapíchnutím pomyslné jehly s červenou nití naší diskuse... do živého! Neboli... Mi ti tu odpověď teď ocitujeme, abys ji pak třeba v záplavě jiných nabídnutých otázek, nepřeslechl: Citujeme:
"Člověk je Božím stvořením a Pán Bůh je naplnitelem jeho potřeb"! Tečka. Pardon, vykřičník!
Dalo by se to ovšem říci i takto, méně kulantně: Je-li člověk Božím stvořením, pak Pána Boha nutně potřebuje, protože On je jediným skutečným naplnitelem jeho potřeb! A co teprve, když se na to podíváme úplně obráceně, očima nepřítele Božího... nebo alespoň domněle nezávislého "normálního" člověka: Aha... takže vy říkáte... že to v podstatě znamená, že vymaní-li se člověk ze zakletí, z dogmatu... z "klece" Stvoření, pak se vymaní i ze závislosti na Bohu, že?! Výborně! Hlasuji pro evoluci!!!
Hmmm... tak vida!... možná v tom nejsou žádné hluboké vědecké důvody, proč se tolik "normálních" lidí brání víře v Krista a ve Stvoření, tak jak je popsáno v úvodu Bible, a raději se upíná ke konstrukčně náročnější víře v evoluci, resp. v to, že zasadím-li bláto hodně bohaté na minerály, vzniknou z něj za hodně dlouhou dobu... třeba Mi. Ano, je to nechutné... souhlasíme, Ládíku :-) promiň, zase poťouchlý úsměv... jenže on maskuje bolest, víš. Asi to sám znáš, ne?

31.3.2014
Moderátorka a skorošéfová v rádiu TWR si před časem povídala s Petrem Húštěm na velice nudné téma: Naše předsevzetí... náš duchovní výcvik... naše prohry a selhání... naše špatné svědomí... a tak.
Zkrátka nic, co by mohlo muže cvičeného v sebekázni naštvat či vyprovokovat k neřízené reakci... alespoň ne na zdejším vzkazníku :-) Žel, takovým mužem cvičeným v (sebe)kázni je i náš průměrný posluchač a věrný glosátor Ládík, takže jsme se začali právem obávat, že rubrika naTWRdo bude teď zase na nějaký čásek bez odezvy. A přece... zvítězila odvaha a ono zdravé - Ládíku, Mi to risknem! Vždyť ten pán umí i velmi prozaické téma uchopit s poezií. A jak známo, pro trochu poezie Mi bychom šli světa kraj.
Nebojte se předsevzetí! - říká se v pořadu - jsou to vlastně sny, které našemu životu dodávají čerstvost a chuť. Nebojte se selhání a smutku z nich! Jsou to ideální místa pro dostaveníčka s Pánem Bohem!...
A hádejte schválně, co potom odpověděl pan Húšť na otázku jedné posluchačky, která do tehdy živě vysílaného pořadu napsala: Takže křesťani nejsou schopni řešit ani běžné životní situace bez Boha?
Co odpověděl? Ha ha, neprozradíme! Poslechněte si to pěkně sami. Je to až na konci ;-)

25.3.2014
Odpovědi na některé vzkazy se nám na vzkazník prostě nevejdou... a nebo nám přijdou natolik důležité, že je škoda je nevysadit na trochu trvalejším záhonku :-) Jedna taková odpověď dala vzniknout úvaze s názvem Ano, upřímně držené palce jsou víc než poťouchlý úsměv, kterou najdete v Rozmluvách ;-)

17.3.2014
Dnes tu otevřeme třináctou zahradnickou komnatu! Téma: Evoluce versus Stvoření. To je na jaro jako dělané, ne?
Napadá vás taky někdy neodbytně, proč se vlastně až tolik vehementně popírá možnost, že jsme byli stvořeni? Od mateřské školky až po nejvyšší vědecké instituty se vymýšlí všelijaké krkolomné teorie maskující... prázdné ruce. Proč?
Patříte také k těm, co rovnou vystřelí od boku: Protože je to blbost!
Hmmm, Mi už ne! Mi už právě tyhle "zahradnicko-chovatelské" otázky považujeme za docela stěžejní a dobré jako pole neorané k obdělávání vírou. Někdy totiž i "věřící" věří... jenom natolik a tomu, čemu ti kolem. Ale Pán Ježíš říká: Víte, že i démoni věří, že je Stvořitel? Ale děsí se toho!
Není to škoda, když je víra v Boha Stvořitele jen intelektuálním (sebevražedným:-) přitakáním "tak holt jo, když jinak nedáte"? Víra přece mnohem víc roste, kvete i chutná, když je v ní ještě ono - slovy pana profesora Halíka: "chci, abys byl"!
Proč vlastně - vzato všeobecně - tak moc nechceme, aby Bůh byl? A už vůbec ne, aby byl Stvořitelem, Vynálezcem a Dárcem života! Proč nám připadá snadnější věřit, že kdyby jsme nakydali co největší eintopf minerálů na jedno místo vesmírného žlabu a pak hóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóó... omlouváme se, to je jen pro ilustraci, takže strašně zkrácené! ...óóóóóóóóóóóóóóóóóóódně dlouho čekali, vznikne nakonec nějaké to ho..mo?
Pan Kábrt, přední český popularizátor jiné víry - víry v život stvořený nestvořeným Bohem, má k tématu porci zajímavých postřehů. A Mi ho žerem! Dáte si taky? Pavel Kábrt v rubrice naTWRdo.

10.3.2014
Ano, správně náčelníku! Děkujeme, že jsi se nás zastal! Proto jsme ostatně tyto stránky založili, aby bylo jasné, kdo tady má tu správnou pravdu :-)
I tobě Fazy2 moc děkujeme, že to tu bereš tak trochu za Ládíka, kterého jsme možná už Mi - jak jsme se do něj neustále trefovali - nakonec zasáhli, takže teď dělá raději mrtvého brouka. Ale Ládíku, to nedělej! To vždycky hrozně svádí různé sběratele-botaniky, co pro špendlík nejdou daleko! :-)
Nu, Mi tedy spíš věříme ve variantu brod, tedy v to, že - opět slovy klasika: Ládík není potrefený, jen z povzdálí všechno pěkně sleduje a v pravou chvíli zasáhne! On nás :-)
Pro jistotu tedy dnes něco relativně bezpečného:
Čas. To je takové téma... no, skoro jako poČASí. O tom se tu ostatně už TWRdě přednášelo. A jak by taky ne, když jeden z Mi, abychom si stále jen alibisticky neMikali a byli statečně osobní :-) ...má zkrátka s časem jisté problémy. Hlavně s jeho zpotvořenou mutací: S dočasností :-)
Ládíku... dnes můžeš být v klidu. Ty přece jezdíš podle jízdního řádu, né?
"Karel Řežábek - Napadlo vás někdy, proč máme vlastně pořád problémy s časem?" - v rubrice naTWRdo

3.3.2014
Pavel Steiger má ve svých jinak velmi teologicky hustých výkladech (na které třeba taky jednou dojde, nebojte :-) množství všelijakých střípečků a perliček, co při svém vandrování po Bibli nasbíral.
Například si všiml, že Adam byl u toho a mlčel, když ďábel sváděl Evu k ochutnání... jablka? Ne! Zla! Jablko se totiž prý dostalo do běžného povědomí až přesmyčkou z latinského malus na malum.
Nebo třeba: Už vám někdo ve škole omlátil o hlavu, že ta zpátečnická Bible vydává Zemi za placku? Opak je pravdou!
Ale pšt! Panu Steigerovi by se asi nelíbilo, kdybychom mu všechny perličky naráz vylovili a vystavili si je tu coby sbírku kuriozit a zajímavostí. Na místo výstavy toho v Bibli podstatného.
Tak dnes opravdu jenom tak... pro odlehčení - v rubrice naTWRdo ;-)

24.2.2014
Tak jak to tu vypadá? Zklamali jsme vůbec někoho, že posledně... před týdnem... jsme tady na zahrádce víc básnili, než kázali? :-) Mlčení je souhlas... žel, nevíme s čím :-) Proto to dnes vyřešíme ještě kulantněji: Nebudeme ani básnit, ani kázat, necháme za sebe poeticky promluvit... do duše... pana Pavla Steigera. Ano, dalšího našeho - ovšem tentokrát i Ládíkova - oblíbence! A takhle skloubit si to můžeme dovolit proto, že totiž společným základem básniček i kázání jsou... slova. Slovíčka, chcete-li. A právě o nich bude dnes řeč.
Pořad jsme vybrali z širšího cyklu pana Steigera o Bibli, takže kdyby se někomu z vás zdál třeba neukončený, tak... tak příště ještě pár slovíček naTWRdo přidáme :-)

18.2.2014
Rubrika naTWRdo nám tento týden opět spí twrdým zimním spánkem... Asi si ještě nevšimla, že už je vlastně skoro jaro ;-) Zato básničky nám rostou jako sněženky po oblevě. A víte vy vůbec, jaký třeba dnes v noci bude měsíc? Ha ha, jasně, pořád únor, i když to na něj moc nevypadá... Ale ne, Mi myslíme Měsíc... ten na obloze. Zkrátka hezky básnicky řečeno - Luna. Nebo ještě poetičtěji - L'UNA

11.2.2014
Jaká je nejtypičtější česká vlastnost? Co myslíte? Neúcta k autoritám? K těm úcty nehodným, to je pochopitelné, ale myslíme teď k těm úcty hodným. Hmmm... to zní nějak moc komplikovaně. Tak něco jiného:
Závist!
Ano, závist, na tom se asi shodneme bez komplikací všichni. Typická "česká závist" se už i vžilo jako sousloví. Jenže problém: Závist přece není vlastnost. Závist je hřích! Ba dokonce prý jeden ze sedmi kapitálních... nebo jak se někdy absurdně říká - smrtelných hříchů. Absurdně proto, že každý hřích je přece ve svém konečném důsledku smrtelný! A těchhle sedm kapitálních hříchů, neboli minutí se, to jsou... prý... hříchy jaksi základní... původní... obecné, z nichž pak ty jednotlivé konkrétní teprve vycházejí. Tak nás právě poučili - a zanedlouho doufáme i vás poučí - v dalším pořadu rubriky naTWRdo pan Petr Vaďura a docent Tomáš Novotný... mimochodem bývalý muzikant :-)
Jasně, závist není moc hezké téma na únor, kdy už i takhle zalézá pod nehty a teplá místečka za kamny bývají ještě do března, leckdy i do dubna... a leckdy i do dalšího volebního období... obsazena - řekne si teď nejeden věrný, průměrný posluchač (nebudeme jmenovat). A možná i fluktuující návštěvník naší zelené zahrádky pozvedne po Spockovsku jedno obočí: Závist? Proč nám jí sem cpou? dodá pak nejeden holobrádek pod vousy... To na jiných stránkách, panečku, tam mají... :-)

10.2.2014
Ano, Mi víme, že všichni zdejší Ládíci již netrpělivě očekávají další pořad v rubrice naTWRdo... jestli třeba nebude Lukáš Targosz, nebo Marie Frydrychová... ale co třeba teď místo ironie trocha chvály. A nejlépe a nejpoetičtěji, jak víme, se chválí...? Víme?... No ano! Přece ženy! Takže Chvála znamenité ženy v rubrice Básničky :-)

3.2.2014
Tento týden si v rubrice naTWRdo doposloucháme vyprávění pana profesora Hellera o podstatě Božího jména...

27.1.2014
Pan profesor Heller byl... a vlastně pořád je... zvláštní profesor. Učený - a přitom nemluví vůbec šroubovaně. Hluboce teologicky vzdělaný a přitom jeho víra není opatrná, alibisticky ukrytá za všemožnými uvozovkami, případně otazníky vinoucími se podél hranic smyslů zbaveného poznání. Nežongluje s nulami v letopočtech, jako bodrý cirkusák... Ne, jeho víra je živá, prošlapaná osobním chozením s Kristem tady a teď. I když on sám už tady mezi námi nechodí.
Zvláštní... všímáte si taky, jak některé věci zdánlivě "out" - mimo tenhle svět - zůstávají na zamlžených oknech pořád? A jiné... zdánlivě nadčasové a "in" mizí, jako dětský smích daleko za nimi?... - v rubrice naTWRdo

20.1.2014
Proč se vlastně říká "Abrahamovská víra"? Snad že praotec všech věřících - Abrahám byl tak trochu pradědou všech cestovatelů, mořeplavců, polárníků... objevitelů... i samotného kapitána Kirka? Ti všichni přece museli mít pořádnou víru, když se odvážně pouštěli, kam se dosud nikdo nevydal? Tomu věříme, ne? Viď, Ládíku? A to i přes propast času. Vždyť ti dotyční z učebnic se narodili už tak dávno... a nebo - v případě James T. Kirka - teprve se narodí za pár století.
Ale proč Abrahamovská víra, v případě samotného praotce Abraháma? Vždyť on se vůbec nevydával tam, kde ještě nikdo nebyl... ale jen kde on sám ještě nebyl. A nebo dokonce raději by nebyl. A proč vlastně vůbec víra je tím motorem? Vždyť už jsme přece civilizovaní. Proč je pořád pro Pána Boha tak důležitá? Copak by nestačila špetka zdravého rozumu, citu, zkušeností, dovedností, smysl pro fair play... a nebo prostě... jen dobrý tutoriál?
Mi víme... Asi nejste tak naivní, že očekáváte, že vám tady jedenáctiminutovým pořadem dáme odpověď na jednu ze zásadních otázek lidstva - tedy ještě jednou: Proč Bohu záleží právě na naší víře (či méně vznešeně - důvěře)?
Nebudeme vás ani napínat. Nedáme.
Ale... pozor!... alespoň vám napovíme, ústy pana Matulíka, proč se říká "Abrahamovská víra" - v rubrice naTWRdo.

13.1.2014
Není to tak dávno, co tu Marie Frydrychová přirovnala v rubrice naTWRdo náš život ke špionážnímu filmu. Nějací neviditelní únosci si člověka celý život přehazujou z auta do auta... ve snaze vyzískat z jeho účtu, co tam stejně nemá. Tehdy ta silná slova od slabé ženy jednoho našeho průměrného posluchače se speciálním vojenským výcvikem opravdu dojala. A vida, rok se s novým rokem sešel a Mi - rozhlídneme-li se po vzkazníku - musíme smutně konstatovat, že paní Marie měla nejspíš pravdu. Ládík zmizel! Že by ho setřásli někde na staré (internetové) adrese? Nebo ho opravdu dostali a teď ho mučí... vzpomínkami na náš poslední koncert, kterého se neprozřetelně zúčastnil, jelikož tam chtěl vylákat svou idealistickou sestru?... A nebo prostě... ale to je tak prozaické, že se téměř zdráháme to sem napsat... jen proklamativně usnul... tuhým medvědím spánkem? Kdo ví? Třeba tak učinil s velikou vírou, že tím přivolá zimu? Kdo ví. Ale chybíš nám, chlapče. Měli jsme tě rádi... tvé rýpání nám tu na zahrádce opravdu schází!
No nic... Budeme asi muset pustit Lukáše Targosze. To by tě mělo probrat :-)
Lukáš Targosz - Co je ještě těžší než mít rád? - v rubrice naTWRdo
(Víte to? Víš to ty, Ládíku? Tak tohle je speciálně pro tebe, abys nebral tak tragicky, že na tebe pořád hezky myslíme ;-)

9.1.2014
Tak a jsme tu s dalšími novinkami.. to víte, večery jsou dlouhé a hrát si teď třeba badminton, to je možné jedině tak někde na jihu :-) A tak se raději procházíme naší zelenou zahrádkou a zjišťujeme, co je kde ještě třeba okopat.
Nejprve jsme si zahráli starou hru „škatulata, hejbejte se“ a trochu jsme zpřeházeli jednotlivé rubriky. Například naTWRdo teď najdete v menu až úplně dole. Ne že by to nebyla podstatná rubrika, ale -Mi věříme, že kdo hledá, nejde ;-)
Rubriku O sobě nahradila rubrika O nás a krom informací, které jste už věděli, se v ní dozvíte i to, co jste možná ani vědět nechtěli :-)
Také došlo k menším úpravám v Ozvučení a větším úpravám ve chlívečku 5pé. Tam byl doplněn profil a změněny plakáty, které jsou ke stažení hned v několika verzích.
Průběžně také doplňujeme koncerty a rádi se s vámi na nich potkáme ;-) Tak hezkou teplou zimu!

7.1.2014
Už vám taky někdo řekl: Víš, ty nad tím moc přemýšlíš, to já bych se musel zbláznit!
Každý to nejspíš svého času slýchával, zvlášť když řešil věci, jaké řeší každý malý princ. Ty o květinách... o liškách... o smrti.
Ne, není tu řeč o posedlosti... takovém tom neustálém omílání jedné jediné neodbytné myšlenky, na kterou jsme se upnuli a teď nejde z hlavy. Znovu a znovu se vrací... sotva se dá pomyslet na něco jiného. Taková upjatá myšlenka pak člověku nedovolí ani se pořádně nadechnout... a rozhlédnout. Natož rozlétnout.
Dokonce tu ani není řeč o bádání nad smyslem chrousta... i když takovéhle věci se zprvu jen těžko rozlišují a oddělují od hloubání - jak už to slovo samo napovídá - nad hlubšími souvislostmi života, věcí a dějů.
Nejčastěji uslyšíte ono: "Poslyš, ty nad tím ale moc přemýšlíš...", právě když vyslovíte nahlas Boží výzvu. Myšlenku, kterou vám poradil, nebo prozradil, Pán Bůh sám. Boží výzvy jdou těm, kteří je sami nezaslechli, docela na nervy. Asi jako pověstný pan detektiv Colombo se svým věčným: "... a ještě mě tak napadá..." ve dveřích. A nebo "promiňte, nerad ruším, ale ještě jsem si vzpomněl..." při nečekaném návratu, kdy jakoby mimochodem vysloví nejpodstatnější.
Pán Bůh nás stvořil pro vztah s Ním. Bez toho vztahu nás je pořád někde jen půl a nechápeme proč. Žijeme přeci poctivý život... tak proč nemůžeme být prostě jen tak šťastní?!
Jenže i otázky malého prince se dají zvolna... a mnohdy nenápadně zasypávat tekutým pískem bezmyšlenek. Všedních tupých vjemů, výjevů i výlevů. Pouhým nasáváním bezmyšlenkovitosti. Chroustáním a oslintáváním drobných kamínků, které zprvu vypadají jako živá zrníčka, ale nejsou jimi. Nemají v sobě ani chuť ani jadérko vztahu. Jsou jen pískem, co na chvíli snad uleví palčivému hladu uvnitř a bolavým chodidlům venku... ale k jídlu... ani k myšlení se moc nehodí.
Když promluví Bůh, chutná to často prudce. A ne vždy tak, jak čekáme. Když Bůh vysloví výzvu, v mozku se rozbuší srdce a v srdci se valí myšlenky. Najednou cítíte, že žijete! I kdyby vám stokrát říkali: Nepřemýšlej, je to nebezpečné!
Jako zamilování. Nedá se naráz ubít k smrti. Jen zvolna zasypávat a zasypávat... a pak... už bez zrna, bez klíčků, bez myšlenek... usnout.
Děkujeme, náš nebeský Tatínku, za Tvoje výzvy.
Charles Stanley v rubrice naTWRdo.

Tento "úvodník" byl také vložen jako samostatná úvaha do rubriky Rozmluvy

6.1.2014
Zatímco Tři králové pomalu odcházejí od našich vrat s písničkou na rtech, Mi za nimi ještě voláme naši NOVOROČNÍ báseň.. A jsme z toho trochu naměkko, proto pořad do rubriky naTWRdo vyvěsíme raději až zítra :-)

1.1.2014
Předloni jsme s novým rokem měnili našim stránkám pouze kabát, alespoň tedy úvodní stránce… Letos jsme se rozhodli změnit celou garderobu a přestěhovat náš stále zelený šatník na novou adresu www.caine-mi.cz !

Do roku 2014 Vám přejeme, ať se odvážně pouštíte tam, kam jste se dosud ještě nevydali :-)




A co že se tedy krom nové adresy vlastně změnilo? Tak to vezmeme popořádku:
Ač to možná není na první pohled znát, všechny názvy rubrik a jednotlivé nadpisy stránek jsou psané naším vlastnoručním písmem! Je krásné, že? :-)
Na úvodní stránce jsme trošičku upravili obrázek.. když ho teď pošimráte myší, možná na vás i zamrká :-)
Kompletně byla změněna rubrika Caine-Mi – a i tam se pod některými obrázky či nadpisy skrývá malé překvapení ;-)
Záznamy z koncertů, které Caine odehrál s různými spoluhráči (Navzáje..Mini, Hart & Heavy, Cainehorns) byly přesunuty z rubriky Mp3 přímo do chlívečku ...a Křoví, kde se o těchto uskupeních dozvíte víc.
Bylo také přidáno několik nových fotek a jsou teď řazeny od těch nejnovějších, takže k těm, které jsou vyvěšeny už déle, je třeba se prolistovat pomocí tlačítka „předchozí fotky“ :-)
A nakonec byl také změněn kontaktní mail. Budete-li mít cokoli na srdci, můžete nám psát na mi@caine-mi.cz. Z této adresy budou také nadále odcházet všechna oznámení o koncertechnovinkách na našich stránkách. A že jich ještě pár chystáme... Inu, přesně podle našeho letošního hesla – chceme se vydávat tam, kam jsme se dosud ještě neodvážili. Máte-li chuť, můžete se přidat :-)

30.12.2013
Po vyprávění pana Hartla z minulého týdne snad ani není třeba cokoli dodávat a raději ho necháme vyprávět dál... Vždyť to skoro bere dech, s jakou odhodlaností a vytrvalostí někteří lidé tvoří!
V rubrice naTWRdo

23.12.2013
Máte raději originály než reprodukce? Zdánlivě řečnická otázka, že?... ale když pod slovo originál nebudeme pro tuto chvíli započítávat - tu více, tu méně po svém zpotvořené kopie, pak... pak už to není tak hloupé se zeptat.
Totiž... budete-li ctít... nebo budete-li sami originály, riskujete jinakost. A jinakost... ta se nepromíjí. To víme obvykle už od školky. V Bibli je takový ukázkový případ, jak natěšený dav tehdejších fotbalových fanoušků tlačí Ježíše ulicemi k popravišti a tu proti nim nic netušíc vyjde jistý Šimon z Kyrény. Vrací se z pole domů a shodou okolností jde... právě na druhou stranu než oni. Cože?! Tak on se o nás nezajímá? O náš tým, o naši správnou věc... o naši partu! On z nás snad ani nemá respekt... on se nám snad ani nevyhýbá!
A šup! Už mu naložíme pěkně Ježíšův kříž na záda. A nes! To máš za to!
Ne, dnešní pořad do rubriky "naTWRdo" nebude vůbec the o..logický, ani nábo(r)..ženský... bude jen tak pokojně o obyčejné... a vlastně neobyčejné úctě. Ke slovu. Ke Slovu.
Jsou přece Vánoce, Svátky zapomnění, jak zpívá Jan Burian... A nebo v lepším případě... svátky příměří.
Takže zpátky k naší otázce. Jestliže jste si na ni odpověděli kladně, pak tu máme pro vás ještě druhou. Doplňující:
Máte rádi herce Jana Hartla?
Jak to spolu souvisí? Právě tento pán je jeden z těch originálů, kteří ke své nezaměnitelnosti nikdy nepotřebovali oblékat... ani svaly, ani líbivý kukuč, ba ani ksichty. Dokonce ani ne "IN" kostýmy a role. Tenhle pán nám bude dnes a příště otvírat... skoro by se chtělo říci... tajná dvířka, která mnohdy ani nejuctivější čtenáři ke svému "vcházení" k Písmům nepoužívají ;-)

16.12.2013
Někdy by se člověk tolik chtěl podělit... A ono to nejde! (Ano, někdy dokonce ani Ládík nechápe! Kupříkladu naše úvodníky k rubrice naTWRdo! :-)
Hele, to "musíš prostě prožít", říkává na všetečné otázky Déma ze Znouze. A hlásí se tím k odkazu slavného, dnes už zesnulého herce, spisovatele, dramatika, režiséra... výtvarníka... a moudrého pána, Miroslava Horníčka. Toho se v jednom interview totiž zeptali: Mistře, při vší úctě, a jaké to je... to stárnutí?
On bez mrknutí oka odpověděl: Mladíku, to bych vám nevysvětlil... to se musí prožít!
A přece mnozí, kteří mají zkušenost se všelijakým svým "nevysvětlitelnem", ať už krásným, nebo hrozným, kroutí společně hlavami a dívají se skrz prsty na ty, kdo tvrdí, že prožili skutečnou Boží blízkost a že Ježíš Kristus je živý! Že s nimi dokonce nějak konkrétně jedná... mluví... k nim.
Jaký je vlastně život s živým Bohem?
Hmm... to bych vám asi nevysvětlil, to se musí prožít :-)
Ba ne... jsou lidé, kteří umí alespoň naznačit... víc, než jiní

9.12.2013
Dnešní pořad do rubriky naTWRdo bude... ehm... po delší době zase trochu víc teologický. Ovšem Mi už těžko posoudíme do jaké míry je srozumitelný či nesrozumitelný člověku, co nikdy Bibli nečetl a se jménem Ježíše Krista se setkává toliko v bezděčných citoslovečných výlevech svých, či svých... spoluobčanů. Tenhle pořad je "natvrdo" nejen obsahem, ale zároveň je i krásnou ukázkou, jak se dá Písmo číst a přitom "překládat do normálštiny".
Zkrátka se nám zdál důležitý a silný. Tečka. Tak se tu o něj s vámi dělíme. Ahoj, Ládíku :-)

2.12.2013
Seriálem o lásce jsme Ládíka k výšinám evidentně nepovznesli... spíš ho uzemnili (jak se sám na vzkazníku vyjádřil). To je ovšem... vzhledem k jeho paravýcviku, docela obstojný výkon! Nebo ne? ;-) Dobrá, dobrá, tak seriál o lásce na chvilinku přerušíme... a zkusíme něco zemitějšího. Seriál o přátelství! Už jsme tu několik dílů od pana Charlieho Stanleye vysázeli a kupodivu vandalové žádní mu krkem ani větvemi nezakroutili... takže dnes můžeme vesele dozrát do úplného závěru. Ten je totiž o jediném přátelství, které nelze vlastním vandalstvím či neomaleností zničit.
Kdyby se vám náhodou zdálo, že to zní jako pohádka, co tu pan kazatel říká, pak... s prominutím... ale Mi jsme to zažili! Čestné zahradnické. Zažíváme a věříme, že budeme zažívat. Právě proto, že... nevyrůstá z nás.
V rubrice naTWRdo

25.11.2013
Milý Ládíku a všichni, kdo se tu pravidelně těšíváte na naše krasomluvy - předmluvy a úvody k pořadům převzatým z rádia TWR do místní rubriky naTWRdo. Dnes vás chceme trochu zklamat! Úvodník žádný nebude! A to proto, že ten, co bude, je tak dlouhý, že už by se mu sotva dalo říkat úvodník... Nesmutněte! Dobrá zpráva: Místo něj bude kázání ;-) Tak malé a krátké, že mu lze sotva říkat kázání! Takže jsme to spojili - trochu úvodník, trochu kázání... a vlk vegetarián se nažral (nebo byl nažrán) a zahrádka přitom zůstala zelená :-) (To je možná taková těžko přeložitelná slovní hříčka... jako kolik višní, tolik třešní, ale trochu to vysvětluje ty dnešní dva odkazy ;-)
Každý svou roli dohraje - v rubrice Rozmluvy
Lukáš Targosz - Beatles měli pravdu  v rubrice naTWRdo

18.11.2013
Zkoušeli jste někdy číst Apokalypsu? Tedy přesněji... Zjevení Janovo? Poslední knihu v Biblickém kánonu? Je to taková katastroficko-surrealistická scifi, že? Jaksi... jen pro otrlé ;-) Bez dobrého vykladače či překladatele o ničem. Možná jako celá Bible. A to je právě jeden z "hmatatelných" důkazů Boží existence: Můžete mít IQ třeba nejlepšího šachisty světa a přece vám to při četbě Bible nepomůže. Čtete... a ono je to jako louskat polystyrén. A někdo jiný od vás z práce... třeba úplný "prosťáček"... jak to?! Jemu se Písma svatá snad opravdu otvírají! Jako by mu je ještě četla babička večer před spaním. A nebo jako by mu je chodil o svačině do kantýny vyprávět sám Pán Ježíš. Najednou mu prostě... hoří srdce!
Těžko to popsat líp.
Čím víc se člověk v důvěře Kristu vydává, tím víc se "to děje". Čím víc se vydává se vším všudy, tedy nejenom se svými úspěchy, ale i se svým hnusem. A vydává se tím víc, čím víc "ochutnal, že Bůh je dobrý", jak psáno.
Vydává... dává sebe v důvěře Tomu, kdo dokázal nejen slovy, ale i činem, že má rád. Ano, i mě.
Navzdory plivancům, navzdory klení.
Díváme se kolem, nasloucháme míjejícím lidem, kolikrát a jak běžně z úst takřka každého zní Ježíšovo jméno coby kletba, nebo jen jako mimovolné citoslovce... jako pouhé koňské odfrknutí.
"Přeci si tu nebudu hrát na zbožného panáka, když ve skutečnosti jsem... normální člověk!" říká kde kdo a přitom nese svoje balvany, den ze dne těžší, jakoby čím dál víc sám. A tak v rámci jakési domnělé "vnitřní poctivosti" pokračuje migrace lidí, kdysi křesťanské civilizace, pryč od jediné podané ruky, jediného skutečně naslouchajícího ucha, jediného oka, které vidí pod povrch... a jediného ohně, který umí rozehřát nejen vášně, ale i něco ještě hlouběji uvnitř.
"Copak nám srdce nehořela?" volají šokovaní poutníci do Emauz... a nebo kamkoli jinam, když se na cestě potkají s Tím, kdo jim otevře a vykládá a překládá Písma do jejich vlastní řeči, do jejich vlastního života, a pak chce jít zase dál.
Dodnes. Dodnes se to děje! A to je... jeden z důkazů Boží existence. V rubrice naTWRdo

11.11.2013
Ládíku... Co smysluplného může vlastně člověk říct v čase bolesti, aby přitom nebyl za hlupáka a nebo ještě hůř... za jednoho z Jobových "kolegů", "takymudrců", "takyfilosofů" a "takysoudců". Co může člověk vůbec říct, aby promluvil a nepřesíval přitom jenom písek slov... co vítr vzápětí odvane a v horším případě rovnou do otevřených ran. Možná tomu nebudeš věřit, ale s takovýmhle břemenem nehodnosti vybrat pak pořad do rubriky naTWRdo... to zabere dost hodin a stejně to nejde. Kolik silného, moudrého, poučného... i vtipného toho už bylo vysloveno a zaznamenáno, ale člověk to poslouchá... a nic. Každý totiž nakonec stejně čekáme jen na jeden jediný hlas! Ten, který když pak zaslechneme - a může říct třeba jenom dvě, tři jednoduchá slova - bezpečně ho poznáme! To on - On - ten Hlas - pozvedá i neunesitelná srdce, zašantročené oči i zalehlé uši. Naštěstí! Bylo by tak smutno bez něj... bez Něj na světě.
Co smysluplného může vlastně člověk říct v čase zkoušek a bolesti?

7.11.2013
Kde se rodí písně? Někdy i v básničkách :-)

4.11.2013
Myslíme na Ládíka, ale to ho jistě samo o sobě moc neobveselí... říkali jsme si. Chtělo by to spíš... poslat mu nějaký praktický důkaz... naší přízně. Nebo - řečeno s apoštolem Jakubem - skutek víry! A tu nás nenapadlo nic lepšího, než být na něj celý tenhle týden hodní. Žádné vtípky, narážky a koneckonců třeba i do rubriky naTWRdo dát něco jemného! Mnohem mnohem jemnějšího než obvykle. Něco, co nemůže snad naštvat vůbec nikoho, natož pak Ládíka! To ho jistě dojme... k úsměvu.
Kazatel Marek Šuba v jednom svém pořadu vyprávěl o dobrosrdečném dobrodruhu, panu Robertu Fulghumovi... ano, o tom moudrém pánovi, který tvrdí, že všechno, co opravdu potřebuje znát pro život, se naučil už v mateřské školce! (Evidentně na rozdíl od některých z nás, kteří k tomu potřebovali ještě spoustu dílů klasického STAR TREKu navíc :-)
Tady je jedno jeho kratičké... netradiční zamyšlení na tradiční téma: O smyslu života.

28.10.2013
Jsou příběhy, ke kterým není třeba jiného komentáře, než jenom prostého poděkování... v modlitbě k nebeskému Tatínkovi: Díky, věřím, že stále ještě dáváš tak neokázale statečná srdce. Díky, nevěřím, že něco takového by bylo bez Tebe vůbec možné...
Jsou příběhy, které už sami o sobě jsou tím nejlepším, co by případně mohlo být dál dodáno. A tak... protentokrát... necháme Ládíka odpočívat v pokoji :-)
Příběh Ireny Sandlerové v rubrice naTWRdo

21.10.2013
Náš věrný posluchač a dá se s trochou nadsázky říci - i (nedobrovolný) spolupracovník - Ládík, ve svém posledním komentáři na vzkazníku naznačil, že už by bylo na ČASE, dát do rubriky naTWRdo také něco o ČASE. Neboť je to velký souČASný a také ČASto diskutovaný problém! :-) I Mi jsme si proto po ČASe udělali "trochu ČASu" a prošmejdili nadČASový archív Rádia 7 alias TWR. A skutečně nás překvapilo, jak ČASto se v něm objevují pořady právě na téma: ČAS! Dokonce daleko ČAStěji, než na téma neČAS (a to i s velkým N :-D).
Milý Ládíku, sice se nám teď za okny krásně vyČASilo a bude to jistě lákat jít spíš lovit ryby, případně lidi, ale... zkus to, prosím, a pošli na chvilku všechna děvčata k vodě... tedy myslím jako napřed :-) Vždyť... koneckonců - správné naČASování je základ!... jak ti jistě potvrdí každý dosud žijící pyrotechnik. A tohle povídání tu bude jen doČASně. Zkus si ho poslechnout.
Snad nás za něj nepoČAStuješ slovy jen ČÁStečně od srdce, ale z větší ČÁSti pak od plic :-)

14.10.2013
Popel jsi a v popel se obrátíš! Je to tak?
Hmmm, to by asi bylo na delší povídání. No... i když... máme na to vlastně celý týden, že? ;-) A pan Aleš Bartošek, velký šéf z Rádia 7, jakoby to věděl a vzal téma obracejícího se popela z gruntu. Od Adama, tedy rovnou za Biblický konec.
A pokládal přitom věru zvláštní otázky: Proč a pro koho je Báječná zpráva (neboli Evangelium) tak báječná? A když je tedy taková, proč musí jít pořád ještě ruku v ruce s tentononc... s tím po... po...káním?
Bůh... ok, ale ČlověkoBůh? Jaké dveře? Moment, tak čemu tedy "křesťanství vlastně věří"?
Hmmm, je to opravdu na delší povídání! A je to dost "hustý"... takže se to tááááhne celými lidskými dějinami. Ačkoli... v podání pana ředitele se to až zas tak netáhne. Naopak - docela to "odsejpá". Jako popel :-)
Co myslíte - bude i Ládíkovi? To si -Mi zatím můžeme jen tipovat... V rubrice naTWRdo

7.10.2013
To je tak zvláštní... nejvíc to člověk vidí na přírodě... a pak... na vztazích. To poškození světa. Vnitřní i vnější. Takové nějaké zbídačení všeho opravdu velkého, silného, krásného... trvalého. V Bibli je napsáno, že veškeré stvoření sténá a úpí... jakoby praská ve švech v očekávání návratu k Pánu Bohu... až se zase věci "dají do pořádku". A nějaký moudrý pán onehdá řekl, že každý má v sobě vakuum ve tvaru skutečného Stvořitele a zoufale se ho snaží zaplnit čímkoli stvořeným... Jenže... ty tlaky v černých dírách našeho nitra jsou... obrovské. Učíme se látat největší praskliny a podpěrami a obezdívkami kritických míst předcházíme samozhroucení do prázdnoty. My, Caine-Mi, kdo to tu píšeme, kdo o tom zpíváme, stejně jako vy, kdo to čtete... I vy, kdo to nečtete. I Ježíš tím prošel. Aby se nám mohl stát opravdu blízkým ve všem.
Ale proč zrovna kříž? - zeptal se nedávno na koncertě jeden posluchač. Proč to musel být zrovna kříž? Tak strašný popravčí nástroj a jako symbol křesťanství? Musel. V Kristu se vážně stalo něco, co nikdy předtím a ani nikdy potom. Kdyby už konečně přilítli ti mimozemšťani a došlo na nějaký ten "First Contact", asi by to znamenalo zlom v lidských dějinách... a přece se tady stalo ještě víc! Stvořitel a stvoření se tu na Zemi protnulo. To je ta vertikála a horizontála kříže! Bez ní všechna mytologie i všechno náboženství ztrácí pevnou půdu a zároveň nebe pod nohama. Proto Ježíš mluví o jediné cestě... skrze Něj. My tu bránu odtud otevřít nemůžeme... my (i Mi) máme každý svoje brány, které On respektuje a nevylamuje. Ani ve jménu dobra! Kdo Mu kdy otevřel, ví o čem dlouze a možná už nudně... (protože pořád dokola :-) vyprávíme. Ale ta brána funguje! Něco se vážně děje! Naše vakuum se plní něčím, co se do sebe nehroutí. Jdete třeba po ulici, navenek sami, ale nejdete sami, jdete s Ním! Dokonce možná i za ruku :-) Jasně, bylo by ideální, kdyby to bylo na nás taky trochu víc vidět, že? :-) Ale ono nakonec je! Jen se stačí pořádně dívat. A skeptici, ti se mohou po čase dokonce ještě ohlédnout a když to udělají bez předsudků - uvidí! (Čím to, že tzv. ateisté ve vznik živé hmoty z neživé věří... zatímco ve vzkříšení Krista z mrtvých ne... byť by to i za hoooooodně dlouhou dobu bylo? :-)
Tak tohle je ta vertikála kříže, ale snad ještě zřetelnější je horizontála, tedy - vztahy mezi námi samotnými... když je propojí Boží blízkost. Ale o tom už zase víc pan Charles Stanley ve svém seriálu o opravdickém přátelství. V rubrice naTWRdo

30.9.2013
Co je to vlastně přátelství? Co tenhle pojem vůbec znamená v "pragmatické" době, kdy i slovem láska se normálně myslí jen... to jedno.
Dnešní pořad do rubriky naTWRdo je zvláštní tím, že jsme ho vybírali podle úvodníku! :-) Ano, zní to absurdně, ale opravdu jsme si nejdřív našli krásný úvodník, se kterým bychom se moc rádi podělili a teprve potom jsme k němu dohledali... dobrý pořad! Do ucha nám nakonec padl znovu zámořský kazatel pan Ch.Stanley, a znovu s pořadem o... přátelství. Nebo, chcete-li, o důvěrných vztazích. Jenže nám připadá, že autor by klidně mohl, namísto tohoto kulantního termínu "přátelství", použít i silnější výraz: "láska". Leč oficiálně tak neučinil... snad aby zabránil zbytečným útokům ;-)

Tak tedy ten úvodník:
Bylo půl deváté, pracovní dopoledne už v plném proudu, když dorazil postarší pán, osmdesátník, k odstranění stehů z prstu. Řekl, že spěchá, že má už na devět něco dalšího domluveno. Viděl jsem, jak je nervózní, a řekl mu, aby si sedl; věděl jsem, že se na něj sotva kdo podívá dřív než za hodinu. Díval se však pořád na hodinky a já zrovna neměl pacienta, tak jsem se rozhodl na jeho ránu podívat. Zjistil jsem, že je dobře zhojena; promluvil jsem s druhým lékařem a obstaral si vše potřebné k odstranění stehů a převázání rány. Zatímco jsem byl takto zaměstnán, zeptal jsem se ho, spěchá-li snad tolik kvůli další návštěvě u jiného lékaře. Odvětil, že nikoliv, že potřebuje jít do sanatoria, aby posnídal se svou ženou.
Tak jsem se zeptal na její zdraví. Řekl mi, že tam už nějakou dobu je a že má Alzheimera. A jak jsme si povídali, otázal jsem se, vyvedlo-li by ji z rovnováhy, kdyby přišel trochu později. Opáčil, že jeho žena už dlouho neví, kdo je, a jeho již pět let nepoznává. To mne překvapilo a ptám se: „A vy tam přesto docházíte každé ráno, i když ona neví, kdo jste?“
Usmál se, poklepal mi na ruku a pravil: „Ona mne nepozná, ale já pořád vím, kdo je ona!“
Musel jsem zadržet slzy, když odcházel. Na ruce jsem měl husí kůži a pomyslel jsem si: Tak takovou lásku bych chtěl v životě mít. Opravdová láska není tělesná ani romantická. Skutečná láska spočívá v přijímání všeho, co je, bylo, bude a nebude. Nejšťastnější lidé nemusí zrovna mít to nejlepší ze všeho. Oni si udělají to nejlepší z toho, co mají. V životě nejde o to, jak přežít bouři, nýbrž jak tančit v dešti. Všichni stárneme; už zítra může dojít na vás. Užívejte si nyní života naplno. Má omezenou dobu platnosti.
(Zdroj: www.dobrejitro.cz, ze dne 24.9.2011)

23.9.2013
Marie Frydrychová patří do rubriky naTWRdo asi více než jiní... opatrnější. Kolikrát i nás už naštvala svým nekompromisním buď - a nebo. Ale dobře nám tak ;-) I zasloužený výprask občas "paradoxně" dodá dítěti pocit jistoty... že někomu na něm záleží. A to i dítěti Božímu - bez ohledu na věk.
Dříve spisovatelka románů pro mládež svůj styl nezapře ani v dnešním, resp. dnešním týdenním kratičkém povídání, které má formu tak trochu detektivky. Takové té moderní... nedokončené. O promarněném dědictví! Možná. A možná taky ne.
Jo a kdyby vám náhodou někomu vadilo, že je s ním mluveno jako s malým (třeba nějakému Ládíkovi kdyby to vadilo :-D ), pak zkuste na to těch 7 minut přistoupit. Tu a tam přece neuškodí zopakovat si i základní věci způsobem, který pochopíš - slovy jedné současné populární hudební skupiny - i ty, vole, na základní škole :-)

19.9.2013
Někdy ho jen tak zahlédneme.. jako odraz.. nebo otisk.. Jindy nám zas srdce hoří! A někdy.. jdeme bez povšimnutí. Ale on tu je! Všude kolem nás! Jen vědět, jak ho číst.. byť třeba ne vždy ve verších.. ten.. Boží rukopis

16.9.2013
Milý Ládíku... (Ládík je takové typické... oslovení našeho průměrného posluchače :-) Milý Ládíku, dnes konečně končíme seriál Jak roste velká ryba... chci říci víra, který ti jistě zpříjemnil mnoho dlouhých chvil u splávku. Věříme, že i hned vedle Viktorce u splavu... a přejeme vám všem "rybářům lidí" příjemné a... v zásadě nerušené okolnosti poslechu naší rubriky naTWRdo :-)

12.9.2013
Babí léto se pomalu zbarvuje do podzimu.. do střech bubnují kapky deště a někdy, když se člověk dobře zaposlouchá, zaslechne třeba i.. Návštěvníky z mluvící planety ;-)
Ale pokud zrovna neprší a vy je neslyšíte, můžete si o nich přečíst v našem šuplíčku s básničkami

9.9.2013
Kazatelem je zahradník!... dalo by se s úspěchem parafrázovat slavné detektivkové klišé i do našeho zeleného (ale ne khaki!) prostředí. Jak jsme si minule totiž slíbili (hezké vyjádření pro varování z minula, že? :-) i dnes k nám bude poněkud naTWRdo promlouvat pan Lukáš Targosz z Hradce Králové o zahradničení... v naší duši . A vezme to zgruntu - zamyslí se nad odvěkým problémem filosofie "neangažovanosti". (Také vám, co pamatujete... co už něco pamatujete ;-) při těch slovech o angažovanosti ihned naskočí nápěv někdejšího hitu slovenské skupiny Ventil RG - Radšej budem dnes aktívny, ako zajtra rádioaktívny? Ne, tak nic). Ale jinak tahle filosofie nefilosofie opravdu není výdobytek současného společenského znechucení... to je... "furt", jak by asi řekl český klasik.
A protože už i náš věrný glosátor Ládík přestal na pořady o růstu víry reagovat, slibujeme, že my... (Caine-Mi)... budeme naopak v seriálu Jak roste velká víra... a hlavně ve své filosofii nevyžádané angažovanosti i nadále... no nebo alespoň ještě příště :-) pokračovat! - v rubrice naTWRdo

4.9.2013
Máme krásné babí léto.. až jsme z toho trochu naměkko :-) V takových chvílích se z člověka lehce stává bá-snílek ;-) A tak se náš záhonek s básničkami zase trochu víc rozrostl. A to až ke Křížku na louce

2.9.2013
Minule tady jeden akční hrdina za pomoci své asistentky "naTWRdo" vyřídil celou mafii všedních zabijáků ovoce. Ovoce naší víry, a tím stylově připravil cestu pro jiného smělého muže - zahradnického agenta s krycím jménem Lukáš (Targosz), který bude dnes neohroženě pokračovat v prázdninami přerušené kultivaci duchovních zahrádek a záhonků.
Přemýšleli jste si také o té velké letní přestávce mezi "jedničkou" a "dvojkou" a nebo mezi dvojkou a remakem ;-) jak vlastně roste taková víra? Pravidelní návštěvníci zdejší zeleně si snad vzpomenou (...ne? Tak za domácí úkol, ano!) jak to vlastně bylo:
Za prvé - pravidelným okopáváním! Až potud by s námi i fotbaloví fanoušci možná souhlasili, ale hned v dalším pokračování stejnojmenné přednášky už začalo jít do tuhého: Za druhé totiž - dobře vybranými a kvalitně kultivovanými vztahy! To už nebývá bez chemického postřiku či lihového zalévání snadné, že? ;-) A dnes se konečně dozvíme to nejhorší: Jak podstatné je pro duchovní růst i osobní... takové to... jakési... no prostě... to se dozvíte.
(Nebojte, jde jen o kraťoulinký pořad... a zbytek si necháme disciplinovaně na příště ;-) V rubrice naTWRdo

1.9.2013
Týden co týden vysazujeme na naší stále zelené zahrádce malá semínka do rubriky "naTWRdo" a doufáme, že padnou na úrodnou půdu :-) Ale my nejsme jenom twrďáci, nemyslete si.. někdy na věc jdeme i jenom tak lehce.. měkce.. poeticky :-) Někdy třeba novou básničkou! Takovou, co nám zní v (d)uších hodně pozdě v noci, když se třeba vrátíme z veliké a(u)kce :-)
Tak tedy - V NOCI PO AUKCI v rubrice Básničky

26.8.2013
Předevčírem jsem se bavil s Vikingem. To je takový člověk z divokého severu (naší republiky), co hodně vyrostl na těle, ale na duši zůstal pořád klukem - takovým tím správně nesnášejícím nespravedlnost a milujícím komiksy. Ukazoval mi svou vzácnou sbírku a říkal: Tohle... a tohle... a tohle až sem... to už by se ti asi nelíbilo... to je takový temný. No ale podívej... mám tu úplně ty nejstarší Čtyřlístky... a Procházky pana Pipa! Jo a není to škoda, že tys komiks úplně vopustil?
Úplně ne, povídám mu, mám třeba všechno... i ten poslední, co vyšel od Pavla Čecha... Já komiks nevopustil, to on opustil mě a vydal se někam úplně jinam... do temnoty. Tenkrát za komoušů jsem si představoval, že kdyby jednou taková možnost byla... vydal bych se s komiksem určitě za světlem...
To máš pravdu, na to zase Viking a zvážněl, tehdy vycházela spousta moc pěknejch českejch věcí, když ty cizí sem nesměly... A taky lidi drželi nějak celkově víc pospolu... Scházeli se, půjčovali si... i mí rodiče dělali pořád nějaký mejdany... Dneska je každej sám a honí prachy. Je to nějaký zabitý...
A tak jsem si vzpomněl na jedno vyprávění pana Davida Nováka v rádiu 7 - o "obyčejných zabijácích našeho neobyčejného života“.
Ano, zabijáci stále frčí... alespoň soudě podle novinových titulků, plakátů kin, videoreklam a konečně i zvuků deroucích se odkudsi... odevšad. Ti hodně černí a nebo naopak ti hodně barevní a pikantní, ti se kterými se my, obyčejní smrtelníci, nemůžeme vůbec rovnat. A kdo by to taky po nás mohl chtít, stavět se jim do cesty. Ještě tak těm malým, všedním, šedým... Ach, ale ti jsou tak k smrti nudní, ohraní a otravní... Ano, těm by se dalo postavit, ale... je to tak únavné. A tak ponižující, když to neuděláš...
O kterých že to mluvím? Zkuste si poslechnout Davida Nováka a Kateřinu Hodecovou v naší rubrice naTWRdo ;-)


19.8.2013
Kdyby se vás - skutečných přátel se skutečnými vztahy - dnešní pořad Doteky nějak - a třeba tvrdě dotkl, pak vězte, že je to správně a náš fyzikální pokus v rubrice naTWRdo se zdařil ;-) Cizokrajný autor, Charles Stanley, totiž twrdí, že bez Pána Boha to ve vztazích nejde. A v těch skutečných už vůbec ne. A co vy?

12.8.2013
Kolikrát už jsme to slyšeli: Ježíš? No, tak jo, dobrá... Ale církev? Ješiš(marjá) to né!
A nebo kolikrát už jsme zažili opak. To zvláštní... logicky nevysvětlitelné pouto, to magnetování k někomu, kdo zná Pána Boha "osobně". Ne jen jako někdejšího Stvořitele a "Toho Který Je a existenci způsobuje", ale i jako živého, s námi konkrétně jednajícího nebeského Tatínka. Skrze Ježíšovu blízkost... v Duchu. Proč? Proč se to tak děje?
Možná teď namítnete - to je tím "čecháčstvím" - lidi u nás přece odjakživa nejvíc spojuje společný nepřítel a když můžou někoho jiného společně zdrbat, případně proti někomu se vymezit. Jenže... je tu protinámitka: Tohle spiklenectví přece vždycky funguje jenom krátkodobě. "Pavlačová" přátelství se rychle omrzí a brzy se člověk naopak začne snažit svému "bratru ve slině" vyhnout.
Tak co nás "věřící" tedy k sobě přitahuje? (A nebo odpuzuje? :-) )
Proč se mnohem méně bojíme otvírat svá zakletá místa, třinácté komnaty, před "cizími", kteří ale mají osobní zkušenost s NEZASLOUŽENOU Boží milostí a odpuštěním, než třeba před vlastními, kteří nás sice znají jako svoje boty, ale zkušenost s Boží amnestií na vlastní kůži nemají?
Možná trošinku na to dává odpověď i následující vybraný pořad z produkce Radia 7 alias TWR... v rubrice naTWRdo.
(Je pravda ovšem trochu náročnější na soustředění a asi víc... už pro "znalce", proto všem ostatním :-) budiž útěchou, že je aspoň kratičký :-D )

5.8.2013
Tento týden si v rubrice naTWRdo můžeme společně poslechnout konec Lukášova evangelia z Bible 21. Opět nám to vychází hezky na každý den jedna kapitola.. tak třeba vždy k snídani, protože nejen chlebem živ je člověk, že ;-)

29.7.2013
Minulý týden jsme do rubriky naTWRdo umístili krásně načtený překlad Bible pro 21. století, ze kterého jsme někdy až naměkko :-) A tak proč v tom nepokračovat, že? ;-) Hezky každý den jednu kapitolku :-)

22.7.2013
Bývalá punkerka ze skupiny Plyn, později Dybbuk a dosud Zuby Nehty... skladatelka, textařka, zpěvačka, klávesistka, ale taky spisovatelka, herečka, loutkoherečka, režisérka, "osamělá" písničkářka s piánem... Marka Míková, natočila, coby režisérka, audionahrávku Nového zákona! A protože o Bibli kde kdo mluví, kde kdo si i upřímně myslí, že ji vlastně zná, ale přitom četl jen tak sotva pár citátů nebo recenzí... nebo ještě v horším případě jen karikatur, napadlo nás, co si z ní teď o prázninách něco pustit. Překlad Bible "21"*) je už sám o sobě čtivý, a tak, jak ho v Marky režijním vedení načetli herci, je i krásně "poslouchavý". Tak třeba pěkně večer před usnutím... nebo ráno před usnutím... nebo v poledne u vody... před křtem... ;-)
Celá nahrávka je volně ke stažení na: http://www.bible21.cz/audio
(Bible. Překlad 21. století (zkráceně: Bible21 nebo B21)
Autor překladu: Alexandr Flek a kol.
Vydal: Biblion, o.s., info@bible21.cz)

My nabízíme jen malou ochutnávku z Evangelia. (Lukáš, kapitola 5-10)
V rubrice naTWRdo

*) ne, s naším kamarádem a autorem několika videoklipů na těchto stránkách, Vencou 21, to nemá nic společného! Snad jen otázku pro něj: Venco, už jsi vůbec četl Jednadvacítku? Jestli ne, tak je dobré začínat od Nového "Zákona" :-)

15.7.2013
Během léta bychom do naší stále zelené rubriky naTWRdo rádi umístili několik pořadů, které nám v mnohém pomohli pochopit určité pasáže Písma. Ať už z hlediska historického, kulturního, duchovního či díky propojení různých souvislostí. Vždy je dobré krom Slova slyšet i jeho výklad. Jak ale Bibli vůbec chápat? Doslovně? Nebo obrazně? - naTWRdo

8.7.2013
Ha! Prázdniny! Sluníčko... voda... asi by to chtělo trochu odlehčení, že? Dobrá, ale jen tak na minutku! ;-)
Opět v rubrice naTWRdo

1.7.2013
Říká se, že lež má krátké nohy... ale osobní svědectví pana Karla Řežábka to trošinku vyvrací. Spíš se z jeho vyprávění zdá, jakoby lež naopak měla nohy dlooooouhé. A stále delší a delší... až se do nich člověk jednoho dne sám zamotá a... Prásk ho! ;-) V rubrice naTWRdo

24.6.2013
Někdy... a možná dneska už je to vlastně skoro pořád... je slov fakt moc. Těch "dobrých rad" zvenku i výčitek zevnitř... Po "praktickém" kázání Mariana Kuffy ze Slovenska se nám těžko hledalo do rubriky naTWRdo další povídání. Rádi by jsme totiž, aby také vyznělo tak úderně až tvrdě, ale přitom ne natvrdle. Marián nás... po Ježíšově vzoru, učil jednoduchosti a účelnosti. Nic složitého: Prostě miluj! To jest - dávej druhému dobro! A to i svým odpůrcům. Hmmm... jenže někdy to člověk všechno ví, ale stejně je mu nějak bezmocno. Zvlášť když skloní hlavu ke svým prázdným rukám. A i když není nutno, není nutno, aby bylo přímo... mizerně, stačí, aby bylo jen trochu smutno a každý najednou touží i po obyčejné... a třeba zcela "bezúčelné" blízkosti. I takový ale Ježíš byl! A je. Mlčenlivý a blízký.
Jeho věta, zapsaná v Bibli, že není jiné cesty... že On je tou jedinou cestou do nebe, leze sice spoustě lidem krkem... ale co když to tak je?! Co když si ani podle sebelépe a sebeinteraktivněji vypracovaného návodu... sami nepomůžeme?
Tak asi proto, po lekci z praktického výcviku k lásce, dnes do rubriky naTWRdo zařazujeme... jen takovou odpočinkovou hodinku (to je řečnický obrat, nebojte se - ve skutečnosti nejde ani o jednu vyučovací hodinku - jen o půlhodinku!)... zařazujeme odpočinkovou vyučovací půlhodinku... "bezmocné" a "nepraktické" blízkosti ;-)


17.6.2013
Snad se na nás v Rádiu 7 alias TWR nebudou zlobit, že dnes "bereme z cizího". Do rubriky naTWRdo. I Ježíš přece udělal z lásky věci, které stály jaksi... na hraně vymezených pravidel ;-)


10.9.2013
Zvláštní... všechna možná technika i speciální opatření... teď při povodních selhaly - psala mi Sasanka esemesku, když je v noci evakuovali ze zatopeného domu. Ale ještě zvláštnější... psala nyní - neselhal lidský faktor! Za těch posledních pár dní... představ si, jsme se v naší ulici všichni spřátelili, jako nikdy! To je Boží zázrak. Naplněné vztahy! A o tom je i pořad Lukáše Targosze v rubrice naTWRdo

3.6.2013
Praktik, pan Lukáš Targosz, nám tu vařil velikonoční vajíčka naTWRdo docela nedávno a přece už ho zveme do kuchyně zas. Pro Rádio 7 si totiž připravil pořad: Jak roste víra? - a to nás moc zajímá - vždyť i tahle naše virtuální zahrádka vznikla jen z pouhé víry... a touhy růst... a zelenit se.
Takže brašničky na záda a hurá na školní pozemky! V první části přednášky se necháme... prakticky vyučovat - v rubrice naTWRdo ;-)

27.5.2013
Pořad v rubrice naTWRdo pro tento týden je stopáží sice dlouhý, ale poslouchá se jedním dechem, takže nudný snad nebude (a nebo dokonce někomu k smíchu! :-) )

20.5.2013
Poslední pokušení Ježíše Krista: Evangelium bez kříže - tak se jmenuje pořad od Jiřího Hurty, který jsme pro tento týden vybrali do rubriky naTWRdo

13.5.2013
Co bude, chybí-li vidění? Minulého... budoucího... či prostě jen... vidění souvislostí?... Pořad "Bez vidění národ hyne!" v rubrice naTWRdo

6.5.2013
O desateru Božích "přikázání" toho už bylo napsáno a navyprávěno mnoho... ale ještě nikdy jsme neslyšeli, přirovnat jej k předznamenání v notové osnově. Ovšem nemusíte se bát... pan Gruber vyučuje "hudební teorii" laskavě... žádné mlácení smyčcem přes prsty ;-)
V rubrice naTWRdo

29.4.2013
Jsem hlínou v Boží ruce... je název pořadu naTWRdo pro tento týden ;-)

22.4.2013
S novým týdnem nový pořad naTWRdo

14.4.2013
Neděle. Zvony zvoní... Ideální čas - zvláště pro mladé rodinky s dětmi - na návštěvu... supermarketu. Ale nebojte se, dnes nemusíte daleko. Lukáš Targozs vás zavede jen tady kousek... všude kolem nás i v nás... Do supermarketu náboženství ;-) V rubrice naTWRdo

11.4.2013
Někdy je to skoro až "k nevíře", jak rychle jsou vyslyšeny naše modlitby :-) V rubrice Rozmluvy si můžete přečíst úvahu hned O trojnásobně vyslyšené modlitbě, aneb jak probíhala Cainova "nedělka" s dětmi.

8.4.2013
Pro tento týden jsme vybrali jeden z pořadů "Doteky", protože nás se tohle kázání o službě, ke které jsme jako křesťané dnes a denně povoláváni, opravdu dotklo - naTWRdo :-)

5.4.2013
V lednici nám zůstalo jedno zapomenuté velikonoční vajíčko naTWRdo, tak ho tu nabízíme, kdyby chtěl někdo ještě ochutnat :-)
Ale protože je malinké, necháme ho tu jen přes víkend a pak budeme pokračovat zase nějakou pořádnou porcí - vše v rubrice naTWRdo


31.3.2013
V rubrice Rozmluvy jsme pro Vás připravili úvahu nazvanou Velikonoce - poločas rozpadu. A protože jsme pro Vás neměli žádný dárek k Vánocům, přicházíme teď s Velikonočním.. hudebním :-)
Pokud byste ho přehlédli, najdete ho v nové rubrice CAINE'Mi, neb se jedná o první společnou nahrávku této kapely.. tedy zatím dua :-)
No dobrá dobrá.. abyste nemuseli tak dlouho hledat, můžete si písničku KRISTUSMAN poslechnout i zde :-)

25.3.2013
Kdo by neměl rád vyprávění? Příběhy. Zvlášť když začne vyprávět starý moudrý člověk, který navíc tím svým změnil životy mnoha jiných lidí... Více v rubrice naTWRdo

18.3.2013
Podobenství o marnotratných synech, aneb pořad pro všechny z nás v rubrice naTWRdo :-)

11.3.2013
Pro tento týden jsme vybrali pořad o "Učiteli národů", aneb odkud se brala jeho genialita a vůle jít stále dál.
Takže - Šifra mistra J. A. Komenského v rubrice naTWRdo

4.3.2013
A máme tu poslední díl o Trojjedinosti s výstižným názvem "Pointa" - opět v rubrice naTWRdo :-)

25.2.2013
A je tu opět pondělí a s ním i nový pořad - tento týden o trojjedinosti hmoty a světla, a to pěkně naTWRdo ;-)

18.2.2013
Třetí díl pořadu o Trojjedinosti - tentokráte s podtitulem Prostor a čas, je opět na týden umístěn v rubrice naTWRdo

11.2.2013
A máme tu druhý díl pořadu pana Steigera o Trojjedinosti a musíme říct, že se od posledního poslechu trochu zlepšil! Skoro ho Caine už nemusel stříhat! :-) Takže... vše naleznete opět v rubrice naTWRdo

4.2.2013
Ládík, náš věrný posluchač rubriky naTWRdo nesměle vyjádřil odvážnou myšlenku: Což takhle také něco pro pokročilé? Co třeba pořad o Trojici!
Hmmm... to je výzva. Našli jsme jeden stejnojmenný seriál twrďáka Pavla Steigera, tak uvidíme, jak to kdo snese :-) Dnes začínáme jen takovým... lehčím... obecnějším... úvodem ;-)

28.1.2013
Tak a jsme tu s posledním pořadem z cyklu "Povídání pro poutníky" Karla Řežábka. Pořad se jmenuje "Prázdný hrob", a i když jsou Velikonoce ještě celkem daleko, my už k nim s nadějí na oteplení vyhlížíme :-)
Pořad je opět na týden vyvěšen v rubrice naTWRdo, a poté bude přesunut k ostatním do archivu.

21.1.2013
A máme tu další pořad z cyklu "Povídání pro poutníky" nazvaný "Problém reinkarnace - Zákon o zachování špíny".
Najdete ho opět v rubrice naTWRdo.

14.1.2013
Týden uběhl jako voda a v rubrice naTWRdo je další pořad Karla Řežábka z rádia TWR. Pořad pro tento týden se jmenuje "Oživlá knihovna, reálná mytologie".

7.1.2013
Do rubriky naTWRdo byl přidán druhý díl z cyklu "Povídání pro poutníky" Karla Řežábka, nazvaný "Co Bůh dělá, že nic nedělá?". Na pokračování se můžete těšit zase za týden :-)
A pokud poslech nestihnete nebo si některý z pořadů budete chtít pustit znovu, můžete zavítat do chlívečku Archiv pořadů naTWRdo.

31.12.2012
V rubrice naTWRdo je k poslechu první díl z cyklu "Povídání pro poutníky" Karla Řežábka, nazvaný "Jediná cesta nebo jedna z cest?". Pořad bude vyvšen cca týden, poté se můžete těšit na díl další :-)
Přejeme Vám příští rok plný radosti, milosti a naplněných dní!

23.12.2012
Protože jsou Vánoce!... světýlka, blikátka, žranice... dárky... připravili jsme pro Vás něco z trochu jiné várky ;-)
A to sestřih z kázání Jakuba Limra "Vánoce a odpadky!", který najdete ve zcela nové rubrice naTWRdo. Sem chceme každý týden dávat k poslechu jeden... dva... z vybraných pořadů, které u nás vysílá - jak přes internet, tak i přes satelit - Rádio7 / TWR, kde je možné slyšet Evangelium! (nadčasově nejlepší zprávu). A my mu tu chceme udělat trošku "nereklamu". Tedy upozornit na něj a přitom neklamat ;-)

A pozorní pozorovači naší zelené zahrádky si můžou všimnou, že zmizely rubriky "aNavzájem" a "C&H&H". Místo nich přibyla rubrika ...a křoví, kde je takový souhrn všech Cainových dosavadních doprovodných těles ;-)

Přejeme Vám (nejen) Vánoční dny plné blízkosti a pokoje!
Caine a Assa

13.6.2012
Do rubriky Klipy byl přidám záznam z koncertu CAINEHORNS z 24.11.2011 v divadélku JoNáš v Plzni

1.3.2012
A ještě taková MALÁ básnička..

28.2.2012
V Rozmluvách si můžete přečíst novou Cainovu úvahu
O tváři, košili a druhé míli

17.2.2012
Když slůvka do veršů ti skládám, poskakuju křídly mávám..
To je nová VRABČÁCKÁ básnička :-)

23.1.2012
Básničky nám tu rostou jako po dešti.. nebo jako po oblevě ;-) Dnes nám tu vykoukly hned dvě - Stvořila's ticho... a Básnička o holé větě v jednom virtuálním světě

18.1.2012
Rubrika Básničky se nám stále rozrůstá.. a některé básničky Vás možná i roztančí, třeba takové Jezero Labutí ;-)

9.1.2012
A máme tu další přírůstek - básničku Je krásné být ;-)

4.1.2012
Ač je zima, na naší zelené zahrádce to stále roste ;-) Právě jsme tu vysadili zcela novou rubriku Básničky! Najdete v ní zatím čtyři Cainovy básně a další budou průběžně přibývat.
Tak přejeme hezkou poetickou chvilku ;-)

2.1.2012
Možná jste už zaznamenali, že Caine občas hrává s Navzájem.mini. Jak takové hraní vypadá, si můžete teď poslechnout - a dokonce se na to i podívat - díky novému klipu od Malin a Evelínky Matějovských

1.1.2012
Do (Nového) konce světa v novém kabátě - aneb jak jsme nově oblékli úvodní stránku ;-)

23.12.2012
Né-sém vám nó-vi-ny, po-slou-chej-te... No, noviny.. rozhovor z rádia Folk, který jsme právě umístili do rubriky Mp3, proběhl už v lednu, ale stále je aktuální :-) A protože jsou Vánoce, připomínka doby, kdy lidem zazářila hvězda naděje a od té doby jsme všichni na cestě - ať vědomě či nevědomě, cíleně či bezcílně - můžete si v Rozmluvách přečíst Vánoční kázání o neomylném pravidlu cesty..
Přejeme požehnané Vánoce a neomylného spolujezdce!

24.11.2011
Tyto dlouhé, skoro už zimní večery přímo vybízejí k nějakému zastavení, ztišení se, k úvahám.. a ke čtení. Kdo tedy má chuť, může si přečíst nejnovější Cainovu Úvahu o VVN (o Vinetůovi, Víře a Nestárnutí), kterou najdete spolu s textem "Proč nebyl Ježíš Kristusman?" v Rozmluvách

15.8.2011
Omlouváme se za dočasný výpadek vzkazníku. Na odstranění problému se pracuje ;-)

29.5.2011
Pro poslechu chtivé byl do sekce Mp3 přidán záznam z květnového koncertu Cainehorns v divadélku Jonáš v Plzni.
A pár fotografií z místa činu (vč. fotek Navzájem.mini) najdete v naší Fotogalerii nazvané "Caine 100x stejně" :-)

18.5.2011
Vzhledem k nedávnému koncertu kapel Cainehorns a Navzájem.(m)ini, narůstá pochopitelně i množství nevyslovených dotazů, co že má s těmito uskupeními Caine vlastně společného. Odpověď je prostá a přitom výmluvná: Mnoho!
Ovšem chápu, vždy se najde i nějaký šťoura, kterému výmluvná odpověď nestačí a pak... zbytečně moc šťourá. Pro takové se tedy zazelenaly na našich nežloutnoucích stránkách dvě nové, zelené ratolesti: rubrika a Navzájem (jež vystřídala rubriku CAINEtrio) a článek Cainehorns - country so(u)lové písničkaření.
A komu by to nestačilo, může si ještě projít Zkoušku ohněm... totiž diktafonem nebo si prohlédnout pár nových fotografií. No a samozřejmě zajít na koncert :-)

9.2.2011
Petr Korál napsal článek o CD Nadosah. Najdete ho v rubrice Recenze

24.1.2011
V rubrice Recenze přibyl další článek o Cainově nové desce NADOSAH, tentokráte od Antonína Kocábka

11.1.2011
V rubrice Recenze si můžete přečít nový článek od Karla Součka nazvaný Nadosah - Cainovo nenásilné myšionářství
Karlovi Součkovi děkujeme za milá slova :-)

7.1.2011
V rubrice Rozmluvy je k nahlédnutí taková malá reportáž z novoročního koncertu na hradě Švihově ;-)

23.12.2010
Jsem v knihovně. Všude plno popsaného papíru, ale dělám, že nic nevidím a dál datluju do klávesnice své hlásky. Víte, někdy se mi stane taková věc... a mně vám to jde... takřka samo. Vzácné chvíle, kdy vznikají krásné samo-hlásky. Ale jindy, to se mi třeba stane jiná věc... a mně je vám najednou při psaní... i docela ouvej. No a s ou-vej, to pak vchází na světlo monitoru i slova s-ou-hláskami. A kouzelná hůlčička kursoru je tlačí, či vláčí křížem krážem tím virtuálním světem a přitom na mě pomrkává... jakoby nic. Jako by to bylo jen peříčko... jakoby muška jenom zlatá... pokračování v rubrice Rozmluvy ;-)

7.12.2010
NOVÝ CAINE JE NADOSAH!
PODLE NAŠEHO NEJMENOVANÉHO ZDROJE Z Fy. SISYFOS RECORDS PRÁVĚ DNES 7.12.2010 VYŠLO NOVÉ CAINOVO CD S NÁZVEM NADOSAH, KTERÉ BYLO NATOČENO S PŘEMKEM HAASEM V JEHO DOMÁCÍM STUDIU PyHa V PLZNI.


CD NADOSAH si můžete objednat na našich stránkách nebo zakoupit na koncertech Caina či skupiny Znouzectnost.
CD se prodává za lidovou cenu 100,- a abyste nekupovali zajíce v pytli, ZDE si můžete poslechnout tři písničky z alba a časem i nahlédnout do textů a dalších informací o albu NADOSAH.

1.12.2010
V sekci Alba přibyla další ukázka z chystané desky NADOSAH! Hezký poslech ;-)

15.11.2010
Nové CD už je NADOSAH! Každých cca 14 dní Vám přineseme takovou malou ochutnávku z desky, která by měla vyjít někdy kolem Vánoc. Stačí sledovat rubriku Alba :-)

A pro ty, kteří mají rádi kvízy, tu mám jednu takovou kvízovou otázku - O který z nástrojů je náš oblíbený Myšionář chudší a o který bohatší? a) pidimandolka, b) mandola, c) mandobanjo, d) basbazuka, e) mandokytara
Máte-li pocit, že jste o žádném z těchto nástrojů ještě neslyšeli, nezoufejte - stále ještě můžete soutěžit! Stačí si pročíst starší článek v Rozmluvách - Kterak Caine k dokonalému hudebnímu nástroji.. nepřišel a vypátrat, který nástroj tam Caine doposud nezmiňuje. No a poté zajít na koncert a zjistit, jaký nástroj už nikdy hrát neuslyšíte :-)

2.11.2010
V sekci Mp3 je ke stažení rozhovor z roku 2008 ze Sedlčan. Kazatel Míra Bísek zpovídá Caina, Fífu a Assu a na závěr je přidáno pár písní.. Tak hezký poslech! :-)

3.9.2010
S novým školním rokem tu máme i pár nových přírůstků. Tím nejpodstatnějším je taková malá ochutnávka z právě nahrávaného alba - to abyste věděli, že i když Caine přes léto nekoncertoval, v žádném případě ale nezahálel :-)
Také nám tu přibyl takový pseudo klípek na písničku Slon. Je to vlastně PowerPointová prezentace, ale my si to přesto troufáme nazývat klip
A abyste věděli, že v tom nejedem sami, zařadili jsme zase pár nových odkazů. Konkrétně na Živé Kvety, Kolowrat, Stefana Osciatku, litoměřickou Diakonii ČCE a sál Okamžik
Přejeme hezký nový školní rok a rádi vás uvidíme na nějakém koncertě

5.3.2010
Jaro se blíží, tak ani na naší zelené zahrádce neleníme a okopáváme, sázíme a zaléváme.. a máme radost, jak to tady pěkně roste ;-)
Tak třeba v Rozmluvách už klíčí takový Cainův myšionářský výcuc z Nového Zákona (Mt5.), do Rozhovorů jsme zasadili Cainovu odpověď na anketní otázku pro časopis FOLK a pomalu domlouváme letní venkovní akce. Snad se na nich s vámi potkáme ;-)
Jaro s námi a sníh pryč ;o)

6.2.2010
Po třebíčském koncertě v Halahoji nás Milan Zeibert opět potěšil milou recenzí, a tak se tu s vámi o ní podělíme ;-)

30.12.2009
Někteří z vás si možná všimli, že Caine čas od času změní svůj doprovodný hudební nástroj. Proč a jak se toto stále děje můžete zjistit z nového článku v Rozmluvách - Kterak Caine k dokonalému hudebnímu nástroji.. nepřišel ;-)
Také přibylo pár fotek

A co říci koncem roku? Snad jen.. díky! A taky - opatrujte se a nechte se opatrovat i v tom roce příštím!

1.9.2009
Tak se nám opět trochu rozrostly Rozmluvy, také byl přidán jeden Rozhovor na téma "dnešní folk" a byly aktualizovány požadavky na ozvučení, což snad ocení hlavně pořadatelé ;-)
A my vám skrze naší věčně zelenou zahrádku přejeme šťastný nový rok! ..tedy ten školní ;o)

20.8.2009
Tak tu máme nějaké aktualizace! Nejpodstatnější je asi přidání nových písniček do sekce Mp3 - aneb jak vše zní v sestavě Caine & Heart & Heavy
Také přibyl jeden videozáznam písničky Podobenství o (osamělém) rozsévači, ale "pouze" v sólo podání.
Do rubriky Rozmluvy byl přidán článek o tom, jak Caine vnímá Jiřího Smrže, tak koho by to zajímalo.. (a nečetl to ještě přímo na Smržových stránkách, tzv. Smržovkách) ..může nahlédnout ;-)
A také konečně byly doplněny kompletní texty k albu Pro jediný vlas víly. Inu, nezjistíte, že něco chybí, dokud to nezačnete potřebovat ;o)
Jo a abych nezapomněla - v Kontaktech se objevilo spojení na Radka Dvořáka, neb ochontně vypomáhá s domlouváním koncertů. Tak kdybyste, milí pořadatelé, na displeji Vašeho telefonu viděli Ráďovo číslo, radši to zvedněte hned, on je vytrvalý :-D
Tož hezké babí léto všem!

29.7.2009
Mnohým z vás jistě známý Vláďa von St. právě spustil webové stránky věnované písničkářovi a básníkovi JIŘÍMU SMRŽOVI (folkový Anděl 2005)
Najdete je na adrese www.jirismrz.estranky.cz a zatím tam naleznete např. profil Jiřího Smrže, texty, nahrávky, videa, recenze a rozhovory.. a něco navíc. Stránky budou ještě průběžně doplňovány, takže je se věru na co těšit :-)
Kdo Jiřího Smrže zná, jistě ví.. a kdo nezná, měl by to napravit ;-)
Vláďovi von St. patří veliký dík, že tomu obětoval nejen svůj čas a vám přeji pozorné uši a otevřené srdce.

19.5.2009
Caine má odedávna několik absurdních hudebních vizí. Třeba spojit hutný rock s tichem. Šanson s heavymetalem. Gospel s punkem... osamělé písničkaření s křovím… Ve slovníku cizích slov jsou u slova "absurdní" uvedeny významy "nesmyslný, nevhodný, hloupý". Nikoli však "nereálný"! Proto se Caine opět odvážně pustil tam, kam se dosud.. pardon, to už tu bylo :-) Tedy k věci:
OSAMĚLÝ PÍSNIČKÁŘ CAINE OPĚT HRAJE V TRIU!
Po jeho levici teď můžete vídávat a především slýchávat Radka Dvořáka, nezkrotného kytaristu a frontmana kapely Vrámci Možností, kterého jistě poznáte mimo jiné i pro jeho charakteristický vokál, přesněji zvaný "řev" :-)
A po Cainově pravici můžete spatřit nenápadně sedícího FiFu, který pro Cainovy koncerty odkládá svou písničkářskou irskou "bazuku" i rockové bicí a usedá na námi všemi oblíbenou "bednu s dírou", čili cajon. V tu chvíli je jeho nenápadnost ta tam :-)
Ale abych vás moc nemystifikovala – někdy sedí kluci i obráceně, Ráďa dokonce občas i stojí :-)
Vzhledem k těmto novým skutečnostem byla zřízena i nová rubrika s názvem Caine & Heart & Heavy, zkráceně C&H&H.
Nakouknout můžete zde
V dohledné době budou na stránky přidány také záznamy několika písní - starších, staronových i zcela nových – tak, jak znějí v podání C&H&H. Ale nejlíp stejně uděláte, když si je přijdete poslechnout naživo na některý z chystaných koncertů ;-)

16.1.2009
První letošní zpráva není zrovna příjemná, hlavně tedy pro ty, kteří čas od času zašli na některý z koncertů Osamělých písničkářů v pražském divadle Na prádle.
Jan Burian se rozhodl ukončit spolupráci s divadlem Na prádle a od této chvíle budou pravidelné večery Osamělých písničkářů probíhat pouze v prostorách klubu Kaštan (Bělohorská 150, Praha 6).
S divadelní scénou se ruší i všechny koncerty tam domluvené, u Caina tedy odpadají koncertní termíny 10.2., 24.3. a 12.5.2009.
V rámci večera Osamělých písničkářů se na Caina můžete těšit až ve středu 13.5.2009 v klubu Kaštan.
Omlouváme se těm, kteří Na prádlo rádi chodili a doufáme, že i v Kaštanu se vám zalíbí.
Podrobnější program můžete najít ZDE

29.12.2008
Již více než rok jsme se na stránkách chlubili novým CéDéčkem, a tak předpokládáme, že to už všichni vědí (nebo alespoň ti, které to nějak zajímá :-) Proto jsme se rozhodli onen banner konečně odstranit.
Ale protože nám to místo najednou připadalo takové prázdné, nahradili jsme vše odkazem na zcela novou Cainovu píseň, kterou bychom vám všem rádi popřáli (nejen) do roku 2009, abyste mohli stále zakoušet, jaké to je, mít toho Nejbližšího NADOSAH

18.6.2008
Skrze chlíveček Odkazy je možno dostat se na stránky různých ekologicky zaměřených organizací a sdružení, neb zelená je barva naše a mlčenlivost.. nás nezachrání ;-)

27.5.2008
Dnes byly spuštěny stránky písničkáře FiFy - neškodného blázna s bazukou, a tudíž nám přibyl jeden záznam v rubrice Odkazy
Je-li FiFa opravdu neškodný se můžete přesvědčit na jednom ze tří nejbližších Cainových koncertů - pouze na vlastní nebezpečí ;-)

23.5.2008
Tak nám to na té naší zelené zahrádce pěkně roste, pohleďte sami - v rubrice Klipy je k vidění zcela nový klip od Malin D. Matějovské na písničku "(taneční) Protestsong", jež trefně vystihuje Cainův pohled na svět :-) (Translated by Vex from Brno - thanx! ).
Na témže místě je přidán i videozáznam písničky "O věčném hladu", pořízený v jezuitském kostele v Brně.
Z Brna rovněž pocházejí i dvě novinky v rubrice Mp3 - záznam pořadu "Jak se Vám líbí" z rádia Proglas a záznam pořadu "Interval" z Radia 7
A když Brno, tak i pár nových fotek jest z tama ;-)
Všem dodavatelům tímto děkujeme!

1.4.2008
S novým měsícem a novým čtvrtletím je tu i několik novinek. Tak zaprvé - konečně je zprovozněno objednávání CD přímo z těchto stránek (viz jednotlivá alba) - děkujeme, FíFo!
Také přibyl úvod k albu Pro jediný vlas víly,
dále recenze od Milana Jablonského - taková protiváha ke všem těm pochvalným článkům, chi ;o),
pár fotek Caina s jeho novou mandokytarou
a v neposlední řadě odkaz na další výtvarné stránky, tentokráte na malíře a spisovatele Pavla Čecha

11.3.2008
Přibyl odkaz na písničkářské duo Nestíháme,
na zelené stránky hudební sekce rádia Proglas
a na úžasnou výtvarnici Simonettu Šmídovou

3.3.2008
Bylo doplněno pár fotek, ale je nutné se k nim prolistovat :-)

25.2.2008
Pan Milan Zeibert nás opět potěšil - tentokráte krásnou recenzí na nové album "Pro jediný vlas víly". A my se s vámi o to také podělíme :-) Viz "Recenze"

14.2.2008
Dne 10.2.2008 Caine dokončil svůj nový hudební nástroj - mandokytaru - a tím se, jak alespoň doufá - "odvážně pustil tam, kam se dosud nikdo nevydal" :-)
A rovněž tím prý končí svoji další pětiletku, tu s předělanou mandolou, korunovanou třemi, žel ne příliš zlatými deskami a vstupuje do nových "krásných světlých zítřků" - s mandokytarou!
(Ovšem velmi nesměle. Při premiéře v divadle Na prádle např. dokonce s fiaskem - jak skromně přiznává...:o)

13.2.2008
A máme tu dva nové klipy! Oba vytvořil Venca "21", jemuž tímto děkujeme a těšíme se na další :-)

11.2.2008
Milan Zeibert napsal takové ohlédnutí za třebíčským koncertem, ve kterém autor konečně nazval věci pravými jmény, jak sám Caine podotýká - totiž jeho zpěv skřehotáním a krákoráním :-)
Článek je ukryt v rubrice "Recenze".

V hitparádě rádia Proglas byla nasazena jako novinka Cainova písnička Lávka (z nejnovějšího alba "Pro jediný vlas víly").
Máte-li pocit, že by se tato píseň měla udržet v hitparádě delší čas, můžete tomu dopomoci svým hlasováním zde

6.2.2008
V rubrice "Recenze" přibyl článek od Jiřího Moravského Brabce s názvem "Mise lehkonohého poutníka", pojednávající o novém CD "Pro jediný vlas víly"

24.1.2008
Záznam Cainova koncertu z 13.12.2007 v rádiu Proglas - v rámci pořadu "Jak se vám líbí" je celý ke slyšení v Archivu na stránkách www.proglas.cz
Přímý odkaz je zde

22.12.2007
Nevím,
kterou postavu budete letos o Vánocích hrát vy,
nevím ani,
do role které by jste se letos nejraději vžila, miminka...
každopádně...
Andělé... mají už na Vás vyprodáno!
Milost Ježíše Krista a Láska Boží se všechněmi vámi.
Amen

Naši milí, v rubrice "Rozmluvy" si můžete vyzvednout malý dárek.
Pokojné Vánoce!

18.12.2007
Konec roku se blíží, tak doháníme resty (alespoň ty, co nám ještě úplně neutekly :-)
Pro případné pořadatele je tu nová rubrika nazvaná "5pé", jejíž obsah si každý může vyzkoumat..

V "Recenzích" přibylo pár slov Karla Součka o novém albu "Pro jediný vlas víly".

A v "Rozhovorech" je nový odkaz na starší rozhovor s celou ZNC, tudíž pochopitelně i s Cainem :-) Celý článek byl za pomoci dvanácti nejproslulejších překladatelů a jazykoznalců přeložen do slovenského jazyka. Na opětovné přeložení do češtiny zatím přislíbilo spolupráci jedenáct překladatelů, na vyjádření dvanáctého se čeká :-)

3.11.2007
!!! OČEKÁVÁNÍ SE NAPLNILO - DNES O DUŠIČKOVÉ NOCI, ZE 2. NA 3. LISTOPADU, SE VE FAKULTNÍ LISOVNICI V ČELÁKOVICÍCH NARODILO DALŠÍ CAINOVO MIMINKO. MÁ JEDINÝ VLAS A JE TO VÍLA !!!

Veškeré info můžete nalézt v rubrice "Alba", ale myslím, že mnohem lepší je pochovat si ho ve své vlastní náruči :-)
K dostání u schopných distributorů ;o) a samozřejmě na všech koncertech Caina a ZNC.

13.10.2007
To to letí.. V sobotu 13.10.2007 tomu byl již rok, co se tyto stránky snaží fungovat. Za tu dobu jsme zaznamenali 4070 návštěv, což je průměrně 11,15 návštěv denně.
Také se tu (krom smazaných spamů) napsalo 918 vzkazů, v přepočtu 2,5 vzkazů denně (všem dvěma a půl pravidelným přispěvovatelům děkujeme:-).
Caine za tento „webový rok“ odehrál 27 oficiálních koncertů – to je přesně dva a čtvrt koncertu měsíčně, z toho 10 koncertů bylo odehráno coby CAINEtrio.
Všem, kdo obětoval svůj čas a navštívil nějaký koncert, děkujeme a doufáme, že se s vámi ještě někdy uvidíme :-)
Krásné babí léto a barevný podzim přejí Caine a Assa

24.9.2007
Máme tu pár nových fotek od Jeníčka, kterému tímto děkuji.

25.7.2007
V "Albech" přibyla další malá ochutnávka z alba Pro jediný vlas víly, které se už pomalu dokončuje..

16.7.2007
Pravidelným návštěvníkům koncertů a pozorným sledovačům těchto stránek jistě neuniklo, že Caine již nějaký čas vystupuje v triu s Přémou a Vlaďkou Haasovými. Pro ty, které zajímá něco málo víc o těchto dvou výjimečných muzikantech, přibyla rubrika "CAINEtrio", kde je o nich pár slov.. Nějaká snad ještě přibudou ;o)

26.6.2007
Kdo má zájem, slyš - v "Albech" je k poslechu první ochutnávka z chystané desky, jež by snad měla vyjít na podzim t.r.
Vše vzniká ve studiu Přémy Haase s jeho nemalou hudební a aranžérskou pomocí. Stejně tak se na nahrávání podílí i Vlaďka Haasová.
A já se letos snad poprvé těším na podzim :-)

24.6.2007
Pro ty, co nestíhají chodit na koncerty a zajímá je, jak zní Cainovy písničky v podání CAINEtria, tu máme v "Mp3" záznam "přemyérového" koncertu z plzeňského Hifi klubu..
Kdyby někdo hledal ukázky z alb, tak nezmizely, byly pouze přesunuty přímo do rubriky "Alba", k jednotlivým nahrávkám.
A ochutnávka z chystaného CD je již na cestě...!

21.6.2007
Ve "Fotkách" je pár nových snímků, převážně z plzeňské "přémyéry" tria Caine + Přéma a Vlaďka Haasovi

19.6.2007
Tak tu máme rubriku "Recenze"! A svého vlastního chlívečku se dočkaly i "Rozhovory". Má-li někdo nějaký materiál k použití, sem s ním :-)

13.6.2007
V rubrice "Mp3" přibyly písničky z koncertů v Raběnaruby a v Salesiánském divadle, tož příjemný poslech..
Těšit se můžete na takovou malou ochutnávku z chystané desky - sledujte novinky :-)

27.5.2007
Přibylo pár zajímavých odkazů..

20.5.2007
„Osamělý písničkář“ Caine už není tak osamělý! Pro některé koncerty posiluje a ke své mandole přizvává elektrickou kytaru, kterou obsluhuje Přéma Haas (dříve ZNC, Navzájem, k vidění je i jako host na DVD „Traband – 10 let na cestě“) a dále i akordeon a perkuse. U posledně jmenovaných nástrojů můžete vidět a slyšet Vlaďku Haasovou (dříve Navzájem). Haasovi navíc kamarádsky vypomáhají i se zpíváním.
Více se snad brzy objeví v nějaké té rubrice..

Zatím přibyla alespoň rubrika "Ozvučení", kterou (snad) ocení především pořadatelé koncertů ;o)

8.5.2007
Sekce "Mp3" byla nepatrně zpřehledněna. Na přidání dalších písniček z koncertů se pracuje..

3.5.2007
A kdo rád čte, pro toho přibyla rubrika "Rozmluvy", která snad bude ještě postupně doplňována.

2.5.2007
Doplněny texty k Myšionářům a info o albech.

28.4.2007
Tak konečně je spuštěna sekce "Alba"! Texty jsou zatím pouze u Nekonečna a Tajemství. U Myšionářů přibudou snad vzápětí..

22.4.2007
A je to tady - stránky opět trochu ožívají! Přibyla rubrika "Kresby" - aneb třemi prsty téže ruky, jednou štětcem, jindy perem...
Velké poděkování patří FíFovi za strávený čas, energii a trpělivost (s mou maličkostí:o) a samozřejmě Cainovi za dodaný "materiál"! Jen houšť a větší kapky :-)

18.4.2007
Láďa ŘiĎiČ opatřil prvních 14 fotek v místní galerii vtipnými komentáři a já se konečně dokopala k tomu, je zde také vyvěsit. Brzy snad přibudou další, co ŘiĎiČi? ;o)
Také se můžete těšit na nové rubriky plné písmenek a obrázků..

16.4.2007
Ve středu 25.4.2007 ve strakonické čajovně Inspirace proběhne premiéra nového myšionářského tandemu:
Caine & Přéma Haas - aneb naše malá Přemyéra.
Zazní písničky stálému publiku již známé, ale také písničky úplně nové - z desky, na které se pilně pracuje. A možná přijde i...

7.2.2007
Jan Burian píše profily jednotlivých Osamělých písničkářů, které vychází jednou za čtrnáct dní v týdenníku Rozhlas. Toto pondělí, tedy 5.2.2007, vyšel profil Caina. K přečtení je i zde: http://www.janburian.cz/op_caine.htm

V tomto roce také vyšel almanach Osamělých písničkářů http://www.janburian.cz/pisnickari.pdf

12.1.2007
Dnešním dnem byla překročena magická hranice tisíc návštěv. Nevyhlášenou soutěž o jubilejního návštěvníka vyhrávám já :-)

5.12.2006
Nové termíny koncertů v Prahe.

20.11.2006
Na patřičná místa se dostanete skrze Odkazy na těchto stránkách...

12.11.2006
Pro potěchu oka, je tu fotek trocha, aneb Caine 100x stejně :-)

27.10.2006
Přibyl kontakt na Caina, takže pokud máte něco na srdci...

21.10.2006
Přidány rubriky Novinky a O mně...

13.10.2006
Spuštěn web Caine.wz.cz
No jo, pátek 13., pak to má k něčemu vypadat :-)